 | Poota 
07.09.2016 19:47
Bydliště: Praha
|
| Je docela zábavné sledovat reakce a uvažování "běžných" lidí, když se setkají s nějakým jevem, který si neumějí na základě vlastních vědomostí a zkušeností vysvětlit 
A že nemusí jít jenom o nějaké "prosťáčky", ale třeba o vysoce vzdělané a erudované odborníky, dokazují příklady reakcí lékařských kapacit třeba na fenomén placeba a nebo umění filipínských léčitelů.
První myšlenkou je, jestli se ta věc dá nějak ověřit a nebo si to jenom nějaký novinář nebo vtipálek "vycucal z prstu".
Pokud ne, tak hned další myšlenkou je: "v tom musí být nějaký fígl", prostě něco ve stylu eskamotérů, kteří mají speciálně vyrobené rekvizity a nebo nějakým způsobem dokážou vzbudit iluzi, že vidíme jenom to, co chtějí oni - a uniká nám právě to jednoduché, jak toho docílit. Prostě se cítí být nějak podfouknuti a mají pocit, že "jsou za blbce".
Následně tedy vymýšlejí, jakým fíglem by se ten "podfuk" dal na základě jejich vědomostí nejsnáze udělat.
Úvaha, že je v tom nějaký "fígl" je naprosto správná, protože tam určitě je - akorát se nejspíš nedá vidět a prostým selským rozumem odhalit, protože to nejspíš bude něco, co není ani ve vysokoškolských skriptech. Tím pádem při pátrání po tom "fíglu" se projevuje ochota raději věřit na nějaký velice mazaný podvod, než ochota připustit, že je v tom něco úplně "nového" a do té doby nevídaného.
Každý člověk, který prezentuje něco "převratného" by měl být připraven na to, že bude považován za podvodníka, a to nejméně do té doby, než "to bude volně ke koupi". Pokud "na to nemá", tak by měl tu svou věc jenom "předestřít" - a na nějaké pochyby reagovat prostým: "Svoje jsem ukázal, ber nebo oser!" |
|
Podpořte chod fóra 