 | Píďalka 
18.12.2017 16:29
Bydliště: ČR
|
|  Ilem napsal(a): Milý Slávku, asi jsem konečně pochopil, o co ti jde.
Ano, máš pravdu, že když motor navinu dvakrát tlustším drátem, se stejným počtem závitů, bude mít stejný mechanický výkon při polovičním napětí, takže příkonu. |
Nazdar Ileme.
A) Hodně jsem to prolezl a přiznávám, že nás tím převodem na 240V moc nenatáhli. V tom jsem se mýlil.
B) Adam má sice jaksi pravdu, že elektrické Watty příkonu přesně vyjadřují celkovou energetickou hodnotu elektrického proudu, nicméně shledávám toto tvrzení z mého hlediska v tomto vlákně mimo mísu, protože já jsem zpochybňoval a nadále zpochybňuji převeditelnost elektrického Wattu příkonu na mechanický výkon, říkejme mu tradičně kůň - HP, ať to rozlišíme, a říkejme střídavým (~) Wattům Volt - Ampéry (VA), protože zde ještě funguje „true RMS“ = skutečná efektivní hodnota střídavého proudu.
Je třeba brát v potaz, že jen jedna ze složek elektrického proudu, a to hodnota proudu A, je magneticky a tím mechanicky účinná, zatímco druhá složka, hodnota napětí V, je v tomto smyslu neúčinná. Přitom jsou však u střídavého proudu (AC) vzájemně přímo úměrně přeměnitelné pomocí transformátoru při minimálních ztrátách. Co se týče běžných elektromotorů, jsou v podstatě všechny konstruovány podle jedné šablony a filosofie po celém světě. Konstrukce jader rotorů a statorů je nedovoluje převinout jinak, než je běžná praxe. Přinejmenším není v drážkách jader dostatečný prostor na silnější vodič při stejném počtu závitů.
U motorů lze změnou konstrukce jádra rotoru a statoru docílit toho, že přijmou extra průřez vodiče. Co platí pro motory však neplatí obráceně pro generátory a i kdyby šlo převinout generátor na dvojnásobek závitů vodiče stejného průřezu, zdvojnásobí se napětí V, zdvojnásobí se odpor Ohm, proud A zůstane stejný, ale zdvojnásobí se i zpětný krut HP díky dvojnásobku závitů.
Dochází zde tedy k jevu, že změnou konstrukce standartního elektromotoru, řekněme 240VA/1HP lze docílit toho, že má při polovičním napětí 120V stejný krut a mechanický výkon 1HP. Na druhé straně ale nelze změnou konstrukce danného generátoru docílit dvojnásobek napětí V při stejném zpětném krutu a mechanickém příkonu, alespoň ne touto cestou. V každém případě však lze skutečně využít, alespoň pro vlastní potřebu, rozdílu mechanické účinnosti složek elektrického proudu ať již použijeme W, nebo VA při danných HP u motorů.
Čistě hypoteticky ve smyslu předešlé diskuze:
Pokud bychom si zvolili již jen napěťový rozdíl 1:2, řekněme tedy ~120V oproti ~240V, snížíme-li napětí standartního motoru ~240V/1A úpravou konstrukce na ~120V/1A při zachování max. mechanického výkonu 1Hp, zbývá nám z danného zdroje (generátoru) ~240V/1A/1HP nevyužitých ~120 V/1A. Jinými slovy, ~240V/1A = 240VA lze přetransformovat na ~120V/2A = 240VA, takže danný zdroj ~240VA/1HP utáhne při stejné, maximální mechanické zátěži 2 upravené motory ~120V/1A/1HP, jejichž společný mechanický výkon je max. 2x1HP = 2HP, oproti původnímu výkonu jednoho standartního motoru ~240V/1A/1HP připojenému k dannému zdroji.
Tento rozdíl lze v rámci praktických kritérií samozřejmě dále manipulovat. Například ~240V1A lze přetransformovat na ~24V10A a docílíme toho, že generátor ~240V/1A/1HP utáhne 10 elektromotorů vhodně upravené konstrukce, tedy 10x ~24V/1A/1HP. Z danného generátoru lze, alespoň teoreticky, vyždímat při maximálním zatížení zpětným mechanickým výkonem 1HP i 10HP za cenu extra materiálu a za cenu transformace magneticky neúčinné složky elektrického napětí V na magneticky účinnou složku elektrického proudu A pomocí transformátoru.
S laskavým pozdravem, Píďalka. |
|
Podpořte chod fóra 