Generátor volné energie inspirovaný C. Figuerou; obecné povídání (koncepční detaily se odborně řeší ve vedlejším vláknu)
Str.: 1, ... 23, 24, 25, 26, 27, ... 36 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
Barbucha
Odpověď je vcelku jednoduchá. Pro buzení primárů je ideální sinusovka. Její tvar určuje impedance...
Energy1 11.11.2024 19:23
1841
106
1945
Barbucha napsal(a):Odpověď je vcelku jednoduchá. Pro buzení primárů je ideální sinusovka. Její tvar určuje impedance externí indukčnosti. Tudíš čím jemnější bude krok změny impedance, tím čistčí bude sinusovka. Pokud budeš mít akorát...
Jenže antena se neptal na počet segmentů externí indukčnosti, ale na počet indukčních sad. Jinak máš pravdu v tom, čím více segmentů (odboček) externí indukčnosti, tím je modulace sinusu čistější. Nutné ale zmínit, že potřebný vysoký počet segmentů není zde jen kvůli čistému sinu, ale také kvůli nízkým ztrátám při řízení proudu. Uhlík kvůli nepřerušení proudu musí překrývat vždy minimálně dvě lamely a tyto lamely (odbočky) natvrdo vyzkratuje. Když je celkový potenciál externí indukčnosti rozdělen na třeba 100 odboček a vyskratují se dvě, pak je agregace 1:50 což dělá minimální zkratové ztráty, podmínka však je, aby zkratovací člen byl uhlík, nikoliv kov s dobrou elektrickou vodivostí. Naopak když by externí indukčnost měla jen pár odboček, viz. replikace ze zahraničí, kterou jsi nedávno posílal, pak by zkratové ztráty byly obrovské a sinus navíc kostrbatý, v celku pak nefunkční systém. Stanovil jsem hranici pro úspěšné řízení proudu a ta je minimálně 200 lamel na komutátoru, nebo jiném robustním přepínači. Více - lépe, méně - špatně.
Antena napsal(a):Ahoj
našel jsem nejlevnější tesla metr
https://www.ebay.com/itm/196038289483
cca 1423Kč + 100 doprava
https://www.aliexpress.com/item/1005003758472579.html
cca i s dopravou
1160 Kč
našel někdo...
Gausmetr jsem na stavbu Figuery také kupoval, ale můžu říct, že je to úplně zbytečná investice. Při stavbě generátoru s ničím nepomůže. Spíš než gausmetr je lepší siloměr, protože ten přímo měří přitažlivou sílu v kg, která je odpovědná za generovaný výkon. A jelikož je znám požadavek generované síly ku výkonu na plochu čtvrteční, dá se zhruba něčeho dopátrat, při jakém příkonu je jaká síla, při jaké ploše. Navíc tyto levné gausmetry jsou jen na zlost, sonda správně měří jen při určitém úhlu k mag. poli, hodnoty na displeji lítají jak žebrák v kýblu. Po pár měření jsem ho zlostí hodil do popelnice. To jen tak pro info
0
1
Barbucha 12.11.2024 16:59 Bydliště: Pod mostem v Praze
539
30
385
Antena napsal(a):..... https://www.aliexpress.com/item/1005003758472579.html
cca i s dopravou 1160 Kč našel někdo něco levnějšího ?
Kájo, to jsi načel akorát měřící čidlo. Měřák je o něco dražší, řádově o 500Kč. Špatně jsi si zaškrtl co chceš koupit. Apropo, tenhle měřák mám déle než rok a měří v pohodě bez problémů.
0
1
JIH 12.11.2024 19:59 Bydliště: Morava
53
9
64
Taky jsem se nechal nachytat a koupil (viz obrázek). Naštěstí se mi to podařilo po nějakých tahanicích vrátit.
Zvolil jsem jiný postup. Koupil jsem v Německu GaAs hallovy můstky CYSJ166A. Už je dělají i s tloušťkou 0,3mm pod označením CYSJ106DFN (obrázek2). Dobrá teplotní stabilita, slušná linearita, žádné lítání údaje. AC/DC výstup, dobrá časová odezva - zobrazí bez výrazného zpoždění hodnotu pole.
Zatím je to jen indikátor, pokud bude potřeba, zajdu si to zkalibrovat k někomu kdo ty deseti až statisíce do opravdového měřáku investoval.
Přikládám ukázku měření. Osazeny dvě sondy se zesilovačem, orientované stejnou stranou čipu k primárnímu vinutí.
zelená ..........proud levým primárem (superpozice do prvního kvadrantu)
fialová ............hallova sonda mezi levým primárním jádrem a sekundárem jádrem
oranžová.........proud pravým primárem (superpozice do prvního kvadrantu)
modrá...........hallova sonda mezi pravým primárním jádrem a sekundárem jádrem
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
6
Samotný příspěvek lze zobrazit pomocí adresy: (Velmi spolehlivé a lze se pak spolehlivě dostat k příspěvku do příslušného tematického vlákna)
Otevřít příslušné tematické vlákno a narolovat na tento příspěvek lze pomocí adresy: (Ve výjimečných případech může fungovat s problémy)
Otevřít příslušné tematické vlákno na začátku lze pomocí adresy:
Energy1 12.11.2024 20:14
1841
106
1945
JIH napsal(a):Taky jsem se nechal nachytat a koupil (viz obrázek). Naštěstí se mi to podařilo po nějakých tahanicích vrátit.
Zvolil jsem jiný postup. Koupil jsem v Německu GaAs hallovy můstky CYSJ166A. Už je dělají i s tloušťkou...
Dobrá práce a taky nápad s hallovou sondou. Rozhodně lepší než ty levné křusky gausmetry z Číny. Aby takový měřák mag. pole skutečně fungoval jak má, byla by potřeba neúměrně vysoká investice a to nemá význam. Průběhy máš super, jen tak dále.
0
1
Barbucha 12.11.2024 21:02 Bydliště: Pod mostem v Praze
539
30
385
JIH napsal(a):...... Už je dělají i s tloušťkou 0,3mm pod označením CYSJ106DFN (obrázek2). Dobrá teplotní stabilita, slušná linearita, žádné lítání údaje. ....
Docela se hoši polepšili, naposledy když jsem jejich hally kupoval tak měli tloušťku 3mm.
0
0
Energy1 12.11.2024 21:12
1841
106
1945
Průbehy mohou být matoucí, ale jsou správné. Rostoucí elektromagnet N pole polarizuje sekundární jádro na NS, klesající elektromagnet N pole vytváří umělý jižní pól sekundárního jádra, redukční elektromagnet je mag. vazbou spojen s tímto jižním pólem sekundáru, jedná se o tzv. měkkou mag. vazbu, protože k ní dochází pouze při redukci, nikoliv při expanzi mag. pole, takže vliv lenzu je tímto striktně potlačen. Aby se v sekundáru odrazila derivace primárních polí, je zapotřebí připojit zátěž. Celý proces indukce proudu nastartuje až přítomnost lenzu, lenz je tedy u systému Figuery žádoucí a bezpodmínečně nutný, bez něj by nebylo možné indukovat emf v nehybných jádrech.
0
3
Antena 13.11.2024 07:44
298
9
137
JIH napsal(a):Taky jsem se nechal nachytat a koupil (viz obrázek). Naštěstí se mi to podařilo po nějakých tahanicích vrátit.
Zvolil jsem jiný postup. Koupil jsem v Německu GaAs hallovy můstky CYSJ166A. Už je dělají i s tloušťkou...
AHoj
Díky za tipa...
přesně to jsem si říkal, mě přece stačí jenom ta hallova sonda, celý měřák nepotřebuji.
Jenom by mě zajímalo jak chceš na čip 1,2x0,4mm naletovat dráty ?
A.
0
0
JIH 13.11.2024 16:03 Bydliště: Morava
53
9
64
Jenom by mě zajímalo jak chceš na čip 1,2x0,4mm naletovat dráty ?
A.
Opatrně....
Poptal jsem u jednoho výrobce plošných spojů řešení Flex-Rigid. Jakmile odpoví, dám vědět. Možná by se případné řešení hodilo i dalším experimentátorům. Hallovky, které jsem zatím použil, mají rozměry 2,5x1,5x0,6mm. Byla to piplačka pod mikroskopem.
Asi by bylo schůdné řešení koupit sondy hotové, prodávají je i zvlášť. (Transverzální i axiální). Mám s výrobky této firmy dobré zkušenosti (pouzdřené hallovy sondy do DPS). Kdysi jsem jednu odprásknul, nedalo mi to a tak jsem se jí podíval "pod sukýnku". Parádní filigránská práce.
Cena jejich gaussmetru i sond je bohužel trochu jinde než na e-bay nebo Alíku. Ty samotné můstky jsou ale za sušnou cenu.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
1
Barbucha 13.11.2024 16:52 Bydliště: Pod mostem v Praze
539
30
385
Antena napsal(a):....... Jenom by mě zajímalo jak chceš na čip 1,2x0,4mm naletovat dráty ?
Já jsem to letoval na umělohmotné pohyblivé přívody jako jsou třeba u CD mechanik nebo sekenrech na přívodech k otice. Tišťáky tak tenké se myslím ani nevyrábějí. Ale musí se opatrně. Víška 0,3mm vcelku vyhovuje. Stačí vystřinout dírku ve velikosti senzoru tak aby se senzor vsadil do pásku, odškrábnout povrchovou izolaci pásku a boční přívody senzoru opatřeně připájet k CU drátkům na pásku. Je to fakt piplačka pod velkou lupou.
0
0
Antena 15.11.2024 12:44
298
9
137
Ahoj... mám jádro z křemíkoplechu 5x5x20cm. Protože čela nebyly rovné, tak jsem obrousil čela do roviny a zbrousil hrany na pomaloběžné brusce. A aby to nerezivělo, tak jsem to nastříkal stříbrnou akrylovou barvou, co se používá na disky na auta.
Zatím jsem namotal drátem o průměru 1,6mm cca 440 závitů. Má to odpor 1,3ohm a indukčnost 40mH. Když k tomu přiložím druhé jádro, tak se indukčnost změní na 60mH.
Což je očekávatelné, protože se zvětšilo množství jádra, tak se zvětšila i schopnost akumulace elektřiny.
No ale teď jsem to prázdné jádro měřil ohmicky a zjistil, že je celé po povrchu vodivé, že vede elektřinu. To je asi problém, že ? Původně je jádro seskládané z plechů, ale nemělo by to vodit, z důvodu ztrát vířivými proudy, ale mě to po povrchu vede, co s tím ? Vyhodit ?
Ale jinak jsem si všimnul, že i některé trafa jsou mezi plechy svařované a taky to funguje tak nevím... co s tím ?
A.
0
0
Barbucha 15.11.2024 18:34 Bydliště: Pod mostem v Praze
539
30
385
Čau Kájo, osobně bych ten aluminiový nástřik vykoupal v rozpouštědle a tím ho odstanil, protože se obávám, že ten hliník bude dělat v magnetickém okruhu neplechu a až to vyschne, tak to natřít obyčejným epoxidovým lake,. Ten se běžne používá na obalování toroidů, takže nehrozí nějaké problémy. V nouzi bych možná použit nějaké disperzní lepidlo. To by také nemělo ničemu vadit.
0
0
gromit 15.11.2024 20:30 Bydliště: Hradec Králové
204
25
165
Antena napsal(a):Ahoj... mám jádro z křemíkoplechu 5x5x20cm. ...
No ale teď jsem to prázdné jádro měřil ohmicky a zjistil, že je celé po povrchu vodivé, že vede elektřinu. To je asi problém, že ? Původně je jádro seskládané z plechů,...
Tak ty jednotlivý plechy budou vodivý pořád, to je normální, i když křemíková ocel má aspoň horší vodivost než čistý železo - omezí se jen vířivý proudy oproti situaci, kdyby bylo jádro z jednoho kusu.
Osobně bych to taky radši natřel čistým lakem než barvou, i když tyhle "stříbrné" nejsou ve většině (ty levnější ve spreji za pár stovek) vodivé. Než to budeš koupat v ředidle, doporučuju si (ne)vodivost samotný barvy ověřit.
Proto si hraju s feritem, tam tyhlety starosti nemám
0
0
fana 15.11.2024 21:11 Bydliště: uprostřed
280
13
174
Na primár se to nemusí řešit, ne? Vůči vinutí je potřeba stejně nějaký MYLAR nebo na pokusy něco obyč. Pokud máš ty plechy s nějakým izolačním povrchem, třeba takový šedý, tak bych řešil jen obvod. A jestli mají otřepy, tak se mohly dotýkat těmi kousky. A jak jsi brousil, tak mohou být také do sebe povrchově "zapletené". (ale jak to řeší po broušení čel při výrobě profíci netuším)
0
0
Energy1 16.11.2024 08:38
1841
106
1945
Antena napsal(a):Ahoj... mám jádro z křemíkoplechu 5x5x20cm. Protože čela nebyly rovné, tak jsem obrousil čela do roviny a zbrousil hrany na pomaloběžné brusce. A aby to nerezivělo, tak jsem to nastříkal stříbrnou akrylovou barvou, co...
Povrchovou úpravu na test řešit vůbec nemusíš. Stejně potřebuješ nějakou izolaci mezi jádrem a vinutím a sekundárním jádrem. Takže obroušený povrch zakryješ tenkou izolací. Lokální elektrické propojení laminace broušením, nebo svárem nevadí. Vířivé proudy se vytváří na velké ploše a pokud je laminace spojena tenkým svárem nebo jsou jednotlivé laminace elektricky propojené otřepem kvůli zarovnání čel, nebo zbroušení hran, funkce není nijak narušena a vůbec to nevadí. Možná máš staré jádro, kde se už sloupala povrchová úprava, proto je povrch elektricky vodivý, ale mezi lamelami uvnitř jádra to bude jistě ok.
Jinak říkám to tu pořád dokola, primární jádra pracují s dc proudem, nevznikají vířívé proudy a tudíž nemusí být laminované. Naopak sekundár je bezpodmínečně nutný laminovaný, jinak jej vířivé proudy upečou. Superpozice NN dynamických polí vytváří v sekundáru změnu polarizace a obrácení mag. domén a to v rámci půlperiody 10ms při provozní frekvenci 50hz.
0
1
Energy1 16.11.2024 08:48
1841
106
1945
gromit napsal(a):Tak ty jednotlivý plechy budou vodivý pořád, to je normální, i když křemíková ocel má aspoň horší vodivost než čistý železo - omezí se jen vířivý proudy oproti situaci, kdyby bylo jádro z jednoho kusu.
Osobně bych to...
Akorát kdejaký mizerný ocelokřemík má pořád lepší permeabilitu, než tvůj ferit. Jsou ferity s ur 10 000, ale to si musíš sakra připlatit, kilo takového feritu je cenově srovnatelný s mag. speciály FeNi. Běžný, levný ferit má permeabilitu kolem 2000 - na pokusy nevhodný a nedoporuču jej. Vem si, kolik je ve feritovém jádře izolačního pojiva a tohle v primárním jádře odpovědném za tvorbou mag. pole nechceš. Figuera není transformátor, takže výhodu vysoké frekvence nevyužiješ a jako materiál na přenos nízkých frekvencí je ferit špatný.
0
1
Energy1 16.11.2024 09:05
1841
106
1945
Výborné jádra na test doporučuju amorfy, dají se sehnat u nás v Čr na Semic Trade. Amorf má permeabilitu až 100 000, takže na tvorbu mag. polí top. Cenově zhruba 1500kč/kg, při větším odběru i 1000kč/kg, což je za takový materiál za mě přijatelný. Při stavbě Figuery je nutné si uvědomit, že index 1 se přesahuje na základě efektivní tvorby mag. polí odpovědné za indukovaný výkon. A pokud se tyto pole nebudou vytvářet efektivně slušnou permeabilitou a dc proudem, pak není možné přesáhnout index 1 ani s redukcí lenzu.
0
1
Energy1 16.11.2024 13:19
1841
106
1945
Problém, nebo spíš vlastnost ocelokřemíku je, že je nutno použít spoustu měděného vinutí, aby se materiál nabudil, čímž se sice ušetří spoustu peněz na materiálu, ale zároveň jsou třeba vyšší výdaje za vinutí. U mě to prakticky dělá poměr 1:1 železo vs měď, vinutí je opravdu potřeba velká hromada. Výhody materiálů s vysokou permeabilitou jsou, že k buzení není zdaleka potřeba tolik ampérzávitů, jako u ocelokřemíku. A co je tedy výhodnější jestli levný ocelokřemík a spoustu mědi nebo mag. slitiny a mědi minimum? I přes velkou hromadu mědi první varianta. Mag. speciály jsou záměrně cenově nedostupné, aby obyčejné lidi si nemohli stavět doma na kolenu free energy generátory. Jako schůdnější varianta a východisko se jeví amorfní materiály, které jsou cenou zhruba na polovině proti slitinám FeNi. Záleží však na šarži, kde může výrazně kolísat permeabilita a papírových ur 100tis nemusí být zdaleka pravda.
0
1
Antena 17.11.2024 11:22
298
9
137
Ahoj
asi mě něco uniká ale v tom semic jsem našel akorát https://www.semic.cz/lj-i16040-sh44-186900/ a nebo https://www.semic.cz/lj-i20040-sh44-189945/ ale míR 2400 ( Ne 100 000.) a s max sycením kolem 400mT. Ale ta cena...Asi neumím hledat...
Jinak Vám všem děkuji za rady. ...nakonec bych mohl na primár použít válec v průměru 5cm délky 20cm (cena 100kč/ks) nějaké oceli 112xx...a ušetřil bych za drahé jádra zatím mám válec z 11523, ale skusím ve feroně sehnat jiný s méně uhlíkem (nebo https://www.kondor.cz/ocel-kruhova-45mm/d-83511/ to by měla být nízko uhlíková ocel... asi jsou i méně uhlíkové ... kde to sehnat ?).... Kamarád radil, že se cívky motávali na dřevěný špalek aby se nemuselo tahat celé těžké jádro a pak se cívky nasunuly na patřiční jádro, ale to byla svářečka. Každopádně na vyzkoušení různých druhů ocelí, jaký to má vliv na indukčnost, by to mohlo být zajímavé...ale asi až bude čas což není nikdy...
Jádra na primáry jsem koupil nové laminované o rozměrech 5x5x20 cm (nechtěly vyrobit kulaté...měl jsem koupit delší aspoň 22cm...sekundár délka jádra 9cm )materiál M150-30S jedno stálo kolem 800-1000kč, váha jednoho 4kg...Max sycení 1,5T a jestli jsem to dobře pochopil, tak by to mělo mít permeabilitu 30 000 - 40 000...
Takže jsem namotal 830 závitů v osmi vrstvách (drátem 1,6mm v průměru, s odbočkami, váka cca 7,7kg celkem tj 3,7kg mědi, měd cca 400kč/kg ) indukčnost cca 150 mH, když jsem přiložil druhé stejné jádro tak 240mH, to nic neznamená. Musím to teď připojit na AC napětí na autotrafo a zjišťovat kolik to unese. Bylo řečeno 7,5kg na čtveřeční palec (v případě výkonu 1kW ?), což já mám jádro 4 palce2 takže 30kg...howg
A.
Podpořte chod fóra 