Generátor volné energie inspirovaný C. Figuerou; obecné povídání (koncepční detaily se odborně řeší ve vedlejším vláknu)
Str.: 1, ... 26, 27, 28, 29, 30, ... 36 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
Energy1
Pro lepší vysvětlení přikládám odkaz o co jde. Lenz se v nehybných indukčních systémech potlačuje...
Energy1 12.02.2025 11:09
1842
106
1945
Asi tušíte, proč je důležitá zátěž bezpohybových generátorů. K účinnosti vyšší jak 100% dochází při vhodném buzení a vhodně zvolené zátěži. Při nezatíženém generátoru jdou mag. pole proti sobě, čímž se vzájemně ruší indukčnost a obvodem teče velký příkon, se zatížením vhodnou zátěží se indukční pole rozejdou vlivem polem lenzu. To způsobí nárůst indukční reaktance a spolu s DLE příkon klesne na magnetizační proud. Funguje to pak jako proudový zesilovač, magnetizační proud vyrábí velký sekundární proud prostřednictvím mag. polí, kde se pohybuje konstantní mag. tok. Toto zesílení pak pochází jak říká Helcomb z elektronových spinů atomů železa, potažmo přímo z elektrotechnické oceli. Přitom není porušen zákon zachování energie, protože vstupní energie je jasně daná a známá a jsou tím obíhající elektronové spiny kolem atomů železa, které se nikdy nezastaví.
0
2
Antena 12.02.2025 11:26
298
9
137
Energy1 napsal(a):Pro lepší vysvětlení přikládám odkaz o co jde. Lenz se v nehybných indukčních systémech potlačuje zpožděním, který vzniká v prostorově proměnné intenzitě mag. toku.
http://jnaudin.free.fr/dlenz/indexen.htm
Ahoj
tomu DLE nerozumím.
Ale Díky za odkaz, poslední odkaz na té straně je http://jnaudin.free.fr/dlenz/DLE27en.htm
no a tam je Adamsův motor. Naudin do zařízení dává 12,55V a zhruba 0,36A, což je 4,158W. Na výstupu dostává 12,6V a 0,4A což je 5,04W, to je o půl vatu více.
Tak proč vyrábíme takové složité zařízení jako je Figuera, když jednoduchým točítkem, kde funkce je naprosto jednoduchá...vyrobíme totéž...
...nebo tady je MEG http://jnaudin.free.fr/meg/megv21.htm COP=3 - jednoduchost sama
A.
0
0
Energy1 12.02.2025 14:38
1842
106
1945
Antena napsal(a):Tak proč vyrábíme takové složité zařízení jako je Figuera...
Proč? Záleží jestli chceš watty, nebo kilowatty a být energeticky nezávislý. Figuera je zdroj průmyslových proudů, stejně tak Helcomb, není to žádný usmrkaný MEG, Thane Heinz atd, kde naháníš pár přebytečných wattů. U Figuery pracují všechny indukční póly současně a pokud se použije velká indukční plocha a mnoho kusů, tak generovaný výkon je vysoký. A jak se říká, nic není složitý, když víš jak na to. A Figuera je velmi, velmi jednoduchý. Troufám si říct, nejjednodušší stroj volné energie vůbec.
0
0
Energy1 12.02.2025 15:07
1842
106
1945
Princip DLE je jednoduchý. Efekt funguje pouze s cívkou na železném jádře, které představuje mnohem nižší šíření mag. pole než u vzduchové cívky. Pokud se úsekově pohybuje konstantní mag. tok, což platí u kontaktní i bezkontaktní indukce a uložení vinutí v drážce, pak dojde k polarizaci indukovaného obvodu a když dojde k indukci a vytvoří se pole lenzu opačného směru, tak indukční póly mezi tím odběhnou pryč. Nedojde tak k přímé interakci mezi polem lenzu a vstupním příkonem do budičů a tím je lenz redukován. Agentura, která prováděla měření na Helcomb generátoru zjistila na výstupu 4x vyšší výkon než na vstupu. A místo toho aby přijali nové fyzikální procesy, tak podezřívali své měřící přístroje a výsledek svedli na chybu měření. Lidé mají největší problém sami se sebou, aby zvládnuli své vědomí a přijali něco, co je v rozporu s konvenční fyzikou a vědou. A také přijali fakt, že vstupní energií nemusí být nutně fosilní paliva, nebo obnovitelné zdroje.
0
0
Energy1 12.02.2025 16:14
1842
106
1945
Jinými slovy DLE způsobuje fázový posuv mezi mag. polem indukčního a indukovaného obvodu. Proč tohle nevzniká u transformátoru? Transformátor pracuje na dynamické magnetizaci, která je v celém magnetickém obvodu stejná přičemž proudy jsou ve fázi. Tím dochází k přímé interakci lenzu v reálném čase. Generátor má primár a sekundár oddělený a intenzita v celém mag. obvodu není stejná, konstantní intenzitou pole je pohybováno a tak je v některých úsecích generátoru nižší a někde naopak vyšší intenzita. Tato intenzita mag. toku však nezabírá neustále stejný prostor jako u transformátoru, mění se v prostoru a čase, tím dochází k efektu DLE a pole lenzu jde ve prospěch indukci emf.
Když jsem se zeptal AI, jestli lze obejít lenz, tak odpověděla že nelze, že je to fyzikální zákon, v druhé větě však dodala, že existují způsoby, jak minimalizovat negativní účinky lenzu. Tady vidíte inteligenci té zázračné AI, jak si protiřečí. Nejprve řekne, že nelze a potom že existují vyjímky. Říkám to pořád a za tím si stojím, AI nesahá člověku ani po palce na nohou a ještě dlouho sahat nebude. Je to pouze výpočetní platforma a encyklopedie všeho druhu, nic víc.
0
0
fana 12.02.2025 17:32 Bydliště: uprostřed
280
13
174
Energy1, to mě chceš říct (ber to, prosím, řečnicky), že jsem se s něčím takovým mohl setkat, tedy ve velmi vzdálené hodnotě k nadjednotě?
Jednou jsem zkoušel něco se statorem a „kotvou=jádrem s vinutím“ vloženým dovnitř, mezera tak max 0,2 mm. Nedělalo to, to co jsem doufal, asi ani nemělo, nevím. Prostě se projevovala transformace jednotlivých 3f víc než vysněný vliv rotujícího mag.pole vyvolaného těmi „3 elektrickými fázemi“. Teď už stator zase motoruje :) Ale někdy to trochu třeba poladím a zase něco zkusím. Třeba zmenším pólové expanze kotvy vzhledem k rozteči pólů. Jako vždy, řezat jde snadněji. :) Doplním, že to byl 6p rotor, takže NS stojí geometricky naproti sobě a já se pokoušel, jestli se náhodou skrz tu kotvu něco projeví. Třeba jako že při 20Hz na vstupu se bude indukovat 60Hz. Toš víte neználek.
A nakonec jsem zapojil 1 vinutí na 230VAC v sérii s topidllem (odpor), abych tak laicky snížil proud do vinutí motoru na přijatelnou úroveň. (neměl jsem autotrafo) A na sekundární stranu „za mezerou (dvěma)“ jsem připojoval také topidlo a měl tam připojený oscilo na měření indukovaného napětí a truerms A klešťák. Nevím co se tam dělo, jestli se třeba nějakým poměrem zátěž na „primární straně snížila“ a přenesla na sekundární, při připojení zátěže na sekundární stranu nebo něco jiného?
Na vstupu cca 600 VA za klidu, po připojení sekundární zátěže klesly vstupní VA trošku asi o 20 VA a na sekundárním topidle se pálilo 50W. (někde mám ta čísla zapsaná přesněji)
Potom, co píšeš, by tedy bylo nešťastné odebírat třeba 50W, když to pojede ideálně při 350W? :)
Nad tím videem „zpožděný lenz“, jsem kdysi dumal, k čemu a co to vlastně dělá? :) Ale tak z voleje by se chtělo říct, že se bude asi ladit i poloha sekundární cívky na jádře, snad i její délka?
0
0
Energy1 12.02.2025 20:23
1842
106
1945
fana napsal(a):Energy1, to mě chceš říct (ber to, prosím, řečnicky), že jsem se s něčím takovým mohl setkat, tedy ve velmi vzdálené hodnotě k nadjednotě?
Jednou jsem zkoušel něco se statorem a „kotvou=jádrem s vinutím“...
Ano, byl jsi blízko, projevil se ti DLE, ale mag. obvod nebyl navržen pro generování emf bez pohybu, proto celkový příkon byl větší, než generovaný výkon. Nehybný generátor musí mít přesné proporce indukčního a indukovaného obvodu. U Figuery je velmi důležitý poměr jader který musí být minimálně 2:1 pro elektromagnety a jejich indukčnost, která musí být shodná i relativně malý rozdíl v indukčnosti se projeví ve sníženém emf. Z tohoto důvodu má Figuera zavedené mezery mezi elektromagnety, čímž se vytváří reluktance a vyvažuje indukčnost. Mezery mezi jádry mají pouze dva důvody, tím prvním je zamezení přenosu vířivých proudů na elektromagnety a druhý důvod je ono vyvažování indukčnosti, což je nepřímý způsob vyvažování síly mag. pole. Žádný jiný důvod mezera nemá, nemá nic co dočinění s redukcí lenzu, to je záležitost čistě DLE a optimálních indukčních podmínek. Mezera je nežádoucí, protože snižuje intenzitu mag. pole a zvyšuje ztráty, za tímto účelem je nutné elektromagnety navíjet precizně, aby mezi jednotlivými kusy nebyly rozdíly v indukčnosti a pokud se nějaký rozdíl objeví, pak stačí odmotat pár závitů, nebo udělat tenkou mezeru mezi sekundárním jádrem. V podstatě vše dopředu bez použití dynamického proudu se dá změřit dobrým LRC můstkem a pokud bude vzájemná shodnost indukčnosti, pak to pojede dobře i s dynamickým proudem z regulátoru.
0
0
Antena 13.02.2025 18:39
298
9
137
Energy1 napsal(a):Proč? Záleží jestli chceš watty, nebo kilowatty a být energeticky nezávislý. Figuera je zdroj průmyslových proudů, stejně tak Helcomb, není to žádný usmrkaný MEG, Thane Heinz atd, kde naháníš pár přebytečných wattů....
Antena napsal(a):Ale jako demonstrátor potvrzení, že nás učí ve fyzice kraviny je to super jednoduchá věc...
Karel
Tak to určitě.
0
0
fana 13.02.2025 20:50 Bydliště: uprostřed
280
13
174
Antena, podobná jádra by mohl mít semic.cz
Ten můj druhý ne/pokus byl inspirován dříve sledovaným videem, kde někdo tvrdil, že má na vstupu 100W a v primárním okruhu pálí 100W a za transformátorem s mezerou (třeba dvě Cčka) na sekundáru má dalších 50W, takže 150W ze 100W. Zajímavé, ale opravdu zajímavé jsou až nad 200%. Možná tam je nějaký ten limit vlastností použitého mag.obvodu.
Indukční sada figuera, minimálně to 2:1 a I jádra, se psalo o výhodách a nutnosti vztahováno zejména k primáru a promítání jeho "mag.pole".
A myslím, že "přesně" opačně jsou ty výhody i ze strany menšího průsaku magnetického pole od sekundáru do primáru z důvodu kratšího a robustnějšího sekundárního jádra, které sekundární proud nedokáže tolik vybudit "do prostoru", ale má svoje jádro.
Energy1, fakt dík za ty nedávné příspěvky, mám víc času dumat než se dostanu k manuální práci, tak mě to zas víc motivuje.
0
1
Antena 13.02.2025 21:13
298
9
137
Ahoj
delal jsem nějaké simulace ve Femmu. Různé tvary primáru a sekundáru.
A.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
1
Omior 14.02.2025 13:06 Bydliště: Praha
363
3
69
Jeste udelejte simulaci i s rozsirujicim se koncem jadra.
0
0
Antena 14.02.2025 17:47
298
9
137
Ahoj
jakože vyniklý pol na začátku i na konci primáru ? Tj, varianta 1 s vyniklým polem na druhé straně primáru ?
Vysvětli nakresli, simulaci udělám není problém...
Zdá se mi, že vyniklý pol, varianta 1, je k ničemu, zbytečně složité na výrobu (firma Vás pošle do háje) a uplně stačí varianta 3 užší primár, širší sekundár...Nebude COP 6, ale pouze 6,5... tak to už je snad jedno.
A.
0
0
Energy1 14.02.2025 18:03
1842
106
1945
Antena napsal(a):Ahoj
jakože vyniklý pol na začátku i na konci primáru ? Tj, varianta 1 s vyniklým polem na druhé straně primáru ?
Vysvětli nakresli, simulaci udělám není problém...
Zdá se mi, že vyniklý pol, varianta 1, je...
Jestli nemít vyniklé póly, tak bude rozhodně lepší mít širší sekundár než nic. Důležité je však zachovat poměr délky 2:1 nebo více, aby se udržela komprese při snižování pole.
0
1
fana 21.02.2025 16:54 Bydliště: uprostřed
280
13
174
Trošku amatérsky s nevšedním nadhledem neználkovských pohledů něco k té variantě 3. Snažil jsem se rozjet ten simulační soft už dříve, leč se mi nezadařilo, nu nevadí. Do mysli se mi vrátil obrázek z pozdějšího patentu, to jak jsou sekundáry na nějakých jako tyčkách, středících či snad náznak posouvání vinutí vůči primárům?
Já tam vidím to, že když bude sekundární vinutí dobře 1-2 cm od kraje jádra, tak se magnetické pole od sekundárního proudu z větší části odkloní okamžitě za vinutím z N ku S. A k samotnému primáru "dosáhne" méně síly. :)
A když ještě primár prostrčíme "magnetickou clonou", tak budu zvědavý jestli to zlepší nebo zhorší stav. Tak jednou poreferuji. :)
0
0
Samotný příspěvek lze zobrazit pomocí adresy: (Velmi spolehlivé a lze se pak spolehlivě dostat k příspěvku do příslušného tematického vlákna)
Otevřít příslušné tematické vlákno a narolovat na tento příspěvek lze pomocí adresy: (Ve výjimečných případech může fungovat s problémy)
Otevřít příslušné tematické vlákno na začátku lze pomocí adresy:
Energy1 21.02.2025 22:39
1842
106
1945
fana napsal(a):Trošku amatérsky s nevšedním nadhledem neználkovských pohledů něco k té variantě 3. Snažil jsem se rozjet ten simulační soft už dříve, leč se mi nezadařilo, nu nevadí. Do mysli se mi vrátil obrázek z pozdějšího patentu,...
Ne. Středící tyče v patentu Buforna slouží k zapevnění sekundární cívky v přesné poloze pracovního nulového mag. bodu. Pokud jsou síly protilehlých elektromagnetů rozdílné, pak je třeba sekundární cívku "naladit" do pracovní oblasti rozkmitu, která nemusí být uprostřed sekundárního jádra, ale blíže k okraji jednoho z elektromagnetů. Pokud jsou elektromagnety precizní a totožné, není třeba nic vyvažovat. Lenze však takto neobejdeš ani náhodou, ten působí vždy v reálném čase s odebraným proudem a proti indukci, která jej vyvolala. Konvenční generátor obchází lenz proměnnou reluktancí, ale přebytek je v konečném důsledku zastaven el.mag. brzdnou silou, která vychází z permeability materiálu a newtonovské fyziky převodu sil. Analogie ku pohybu budících pólů je proměnná magnetizace a analogie ku proměnné reluktanci je fázově posunutý proud. Nehybný generátor nemůže mít zisk pouze na základě proměnné magnetizace, protože mezera mezi indukčním a indukovaným obvodem je na rozdíl od konvence v celém cyklu generování proudu konstantní, je třeba navíc uměle vytvářet reluktanci v generujícím cyklu (když mag. tok v obvodu prudce klesá), tím se sekundární lenz izoluje od primáru a je dovoleno získat více než se vloží. Ve všech ostatních případech lenz zastaví jakýkoliv přebytek a funguje přesně dle platných fyzikálních pouček.
0
1
Aron 23.02.2025 11:14
6
0
4
Ahojte,
chvíli pozoruji toto téma a nedalo mi to. Zkusil jsem namodelovat mg. pole v programu FEMM, ale podle zdejších informací mi na tom modelu něco "nesedí"
První tři obrázky jsou pro stejnou sadu a jen se měni intenzita primárů. U dalších polí jsem vyzkoušel různý průřez sekundáru.
Nesedí tam hlavně sraz mg. polí uvnitř sekundáru, jinak řečeno sraz magnetických polí není "úzká vydutá stěna" jak je zde prezentováno. Asi bude něco špatně.
===== OmBot automatický překlad ===== Ahojte, chvíli pozoruji toto téma a nedalo mi to. Zkusil jsem namodelovat mg. pole v programu FEMM, ale podle zdejších informací mi na tom modelu něco "nesedí". První tři obrázky jsou pro stejnou sadu a jen se mění intenzita primárů. U dalších polí jsem vyzkoušel různý průřez sekundáru.
Nesedí tam hlavně sraz mg. polí uvnitř sekundáru, jinak řečeno sraz magnetických polí není "úzká vydutá stěna", jak je zde prezentováno. Asi bude něco špatně.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
2
Energy1 23.02.2025 19:14
1842
106
1945
Aron napsal(a):Ahojte,
chvíli pozoruji toto téma a nedalo mi to. Zkusil jsem namodelovat mg. pole v programu FEMM, ale podle zdejších informací mi na tom modelu něco "nesedí"
První tři obrázky jsou pro stejnou sadu...
Ale tohle je zcela normální výsledek femu. Primární indukční tok je veden sekundárním jádrem do místa kolize. Není to žádná úzká stěna, ta vzniká pouze ve vzduchové mezeře, nikoliv v železném jádru. Pro vyobrazení mag. toku v sekundárním jádru je však potřeba zátěž. K oddělení primárních polí je nezbytné pole lenzu, jinak fem neukáže prakticky nic.
0
1
Aron 05.03.2025 10:00
6
0
4
Fero plechy
Již delší dobu přemýšlím, jak vytvarovat jádra. Mám-li jádro třeba tvaru I a potřebuji na něm vyniklé póly, nebo zarovnat čela, tak je potřeba opracovat. Na opracování se nabízí spoustu metod, ale která je nejvýhodnější?
Většina metod je na bázi tvarování za využití tepla (Laser, plazma, řezání, borušení), což nelze použít, protože se naruší materiálová struktura a podstatně to zhorší feromagnetické vlastnosti.
Teoreticky pokud se naruší materiálová struktura do hloubky jen pár mikronů tak by to vadilo jen v té hloubce pár mironů, což není taková tragédie, ale zásadní problém vidím tohoto narušení v místě, kde je nutné mít čela dokonale zarovnaná. V místě kde na sebe navazuje primár a sekundár. V těchto místech je potřeba aby mg. vlastnosti byly nejlepší.
Nabízí se řezání vodním paprskem, ale to nelze použít z toho důvodu, že tlak vody "vleze" mezi jednotlivé plechy a slepené jádro se rozlepí, navíc vodní paprsek hodně podřezává, takže by to nebyl kolmý řez.
Napadá někoho něco jakým způsobem by to bylo nejlepší a nejednodušší?
0
0
Energy1 07.03.2025 08:46
1842
106
1945
Aron napsal(a):Fero plechy --- Již delší dobu přemýšlím, jak vytvarovat jádra. Mám-li jádro třeba tvaru I a potřebuji na něm vyniklé póly, nebo zarovnat čela, tak je potřeba opracovat. Na opracování se nabízí spoustu metod, ale která...
Jakkoliv opracovávat mag. obvod z laminace je dost problém. Jak na to neuváženě mechanicky chytneš, tak se to rozsype. Když jsem si nechával jádra zarovnat na fréze, tak jádro museli pevně upnout mezi dvě hliníkové desky a odfrézovat materiál společně s přesahem desek. A když to vyselektuješ, tak ti moc způsobů nezbyde, jak to opracovat. Vodní paprsek jak říkáš podřezává, laser a plasma se použít nedá kvůli homogenitě materiálu, na brusku je to příliž materiálu. Zbývá kapalinou chlazená fréza s pevným uchycením obrobku, nebo druhá varianta - nechat si vylisovat nebo vyřezat paprskem ocelokřemíkové plechy požadovaného tvaru a následně poskládat jádro. Chtěl jsi nejjednodušší cestu, ale ta není. Buď je trnitá nebo ještě trnitější
Podpořte chod fóra 