Generátor elektrické energie bez pohyblivých částí
Str.: 1, ... 11, 12, 13, 14, 15, ... 17 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
Antena
Kamarád mě upozornil na odkaz
https://ua-hho.do.am/blog/experiment_ssg/2022-09-29-1
Je vhod...
Alan1 28.10.2025 23:49 Bydliště: Praha
31
0
4
Antena napsal(a):Závěr článku je pozitivní, cop=1,04
No moment, dejme si tedy věc, jak říkáme my matematici :) na nejmenšího společného jmenovatele. Už 1,04 by musel znamenat, že se dá uzavřít okruh a stroj zvládne pohánět sám sebe. Nic takového jsme neviděli.
0
0
Energy1 29.10.2025 11:06
1838
106
1945
Antena napsal(a):Kamarád mě upozornil na odkaz
https://ua-hho.do.am/blog/experiment_ssg/2022-09-29-1
Je vhodné přeložit si to do češtiny.
Autor reaguje na video, ve kterém uvádí COP 3,1; Ve skutečnosti dochází k chybě měření,...
Nevím, co to máš za kamarády, ale evidentně vůbec nerozumí problematice. Vůbec je neposlouchej, protože tě jen odvádí ze správné cesty. A autor vlastně také zjistil, že je cop 1 a žádný zisk tam není, tak nevím, proč se nad tím pozastavuješ. Přemýšlej taky trochu, potřebuješ napodobit virtuální rotaci vybuzených pólů a kontinuálně přesunout mag. tok statorem (úseky statoru) Jak to proboha chceš udělat dvěma póly? Neuděláš to ani čtyřmi, natož dvěma. To je tak těžké si představit rotující rotor a indukování emf ve statoru, pro některé asi ano. Jestli chceš jen ztrácet čas a peníze, tak dělej tyto blbosti, pokud chceš udělat funkční zařízení, investuj do 16ti pólového rotoru!
0
0
Energy1 30.10.2025 17:08
1838
106
1945
Antena napsal(a):Kamarád mě upozornil na odkaz
https://ua-hho.do.am/blog/experiment_ssg/2022-09-29-1
Je vhodné přeložit si to do češtiny.
Autor reaguje na video, ve kterém uvádí COP 3,1; Ve skutečnosti dochází k chybě měření,...
Jsme od funkční technologie jen krůček, víme jak to udělat, víme, jakou takové zařízení má hodnotu a tohle se musí brát na vědomí. Já žádné pokusy dělat nebudu, půjdu na jistotu a budu investovat, protože vím, že to bude na 100% fungovat. Funguje Figuera, bude fungovat i Helcomb. Jako chtít technologii, která má z finančního hlediska cenu miliard dolarů a neinvestovat ani pětník, to je trochu ujetý. Vem si, že za tepelné čerpadlo dáš 300k a nemáš nic jiného než žrouta elektřiny a k tomu se ani pořádně neohřeješ. A kdyby jsi investoval těchto 300k do mag. obvodu a vinutí, tak máš takový dělo, že budeš napájet celou čtvrť ve které bydlíš. Konvenční zařízení je sice vrabec v hrsti, to nepopírám, ale máme od Helcomba detailní informace, ty jsi dobrý v elektronice a zbytek si necháš profesionálně vyrobit. Možná tě minulost spálila, ale tak to chodí, já taky vyhodil mega do příkopy a nebrečím. Teď je ten správný čas investovat, protože zde nebyla v historii jednoduší technologie, která by poskytovala takové výkony. FBI Helcomba nadobro pohřbila a jestli v tom nebude nikdo pokračovat, tak to upadne v zapomnění
0
0
Antena 07.11.2025 18:42
298
9
137
Ahoj
Dělám na tom EasyHolcombovi, prostě jsem se rozhodl. Mám na to elektroniku a generátor z centrály. Nemusím nic kupovat. ...ale to je jedno....
Co je důležité, že se mě konečně podařilo "překecat" zdroje aby vytvářeli sinusový průběh. Původně byl zdroj určen pro stabilní střídu, tomu odpovídá konstrukce zdroje. Jde o zapojení full bridge tj. plný most, tj H můstek. Buzení výkonových tranzistorů (IGBT) není přes optočleny ale budícími toroidními tráfky BTT. Z důvodu BTT nelze použít střídu 100 procent ale tak 80max.... Na tráfku jsou 3 vinutí, jedno vinutí budí obvod UC3842, druhé vinutí budí spodní spínač IGBT a třetí horní spínač IGBT. Součástí zdroje jsou i rekuperační diody a hlídání proudu IGBT.
Snažím se spínat (sinusovkou) do statického rotoru, která má 2 poly, 1 cívka, cívka má odpor 66R a indukčnost 1,5H, když není rotor zasunut. Po zasunutí do statoru bude mít více.
Bez zapojení výstupního LC filtru to na rotoru generovalo chaos. Po zapojení filtru je na rotoru výstavní sinus. Podle vzorce U/Z tj 220/66=3,3A. Rotor by tedy měl brát 3,3A. Na osciloskopu změřené sinusové napětí osciluje mezi -300 -až +300V. V praxi rotor i se zdrojem bere pouze 0,4A, měřeno digitálním měřičem proudu. Sinusovou PWM vytváří procesor ATmega16, který generuje pulzy. Zkoušel jsem různé frekvence PWM 5-10kHz. Při frekvenci 9 a 10kHz to bere "nejvíce" tj. 0,4A. Radil jsem se, prý mám snížit spínací frekvenci. Na frekvenci 5 a 6kHz se vytváří nějaké rušení na BTT, jsou tam záporné zákmity, ty na frekvenci 7kHz zmizí viz obrázek zákmity na buzení...
Omezovače proudu (kdyby byli nějak špatně zapojeny) nepůsobí, měřím průběny napětí na 4. měřícím vinutí BTT, to je za UC3842, šířka pulzů omezena není.
Statickému rotoru je předřazen tlumící LC obvod. 3 tlumivky celkem 600mikroH (20A) v sérii, paralelně rozběhový kond 10mikroF 450VAC. Když jsem dal kond 2mikroF spotřeba rotoru o něco klesla a průběh sinusu se "roztřepal" nebyl to tak pěkný sinus.
Průběh v příloze 9kHz, jsou vidět pulzy na BTT a nárůst sinusového průběhu - zelený průběh. Proč jsou na frekvenci 6kHz ty záporné zákmity netuším.
Mohl by mě někdo poradit, proč nechce rotor brát větší proud, když je na něm sinusový průběh o amplitudě 300V podle vzorce U/Z ?
Dík Antena
Bohužel musím uznat, že ta AI občas trefí hřebíček na hlavičku.
Vyjmenovaná slova po p neumí, ale rozbor předešlé situace ano.
Špatně jsem spočítal XL, XL je omega x L a to je 2*pi*f*L a to je při frekvenci 50Hz 471ohmů, a to pak přibližně odpovídá proudu 0,3A. AI navrhla kompenzaci kondenzátorem 6,8 mikroF, tím vymizí imaginární složky a proud by byl 220/66=3A.
To je pěkně mazané...
Mějte se A.
0
0
fana 09.11.2025 17:42 Bydliště: uprostřed
280
13
174
Toto jsou pravděpodobně nějaké obdobné 4 pólové generátory , jak dával odkaz Antena. Lze si představit lépe proporce železa a vinutí ku kW. Taky velikost budících pólů. Ten 15 kW měl 6,5 kg statorového vinutí (mědi), chlapík to po vytlučení z drážek váží. Do 36 drážek ukládá pracovní vinutí 1-7.
Vizuálně stejné statorové drážky má na fotce i holcombův plech.
Obecně potenciál indukce je v magnetickém toku, který vytvoří sepnuté budiče. 16 cívek má nějaká jádra a počet současně buzených čtvrtpólů je ten „výpočtový i praktický“ vstupní potenciál.
Rotační generátor má to jádro rotorové cívky, které je buzené „asi na krev“. PM generátor má velikost magnetu, kde druh a jeho objem dává primární energii.
Když si vezmeme nějaký výpočet generátoru s PM, tak změnou různých parametrů, se můžeme přiblížit tomu co děláme. :) Až to postavíme, tak koeficienty upravíme, a je. :)))
Mezera OFF je dle mě něco jako mezera mezi PM, a následně poměr délky PM ku délce pólu (pólové rozteče). Tedy 2 ON a 2 OFF z budících čvrtpólů jsou něco jako 0,5 v patřičném vzorečku. (zjednodušeně) Magnetická indukce ON čtvrtpólů skrz jejich průřez udává magnetický tok do pólových nástavců, mezery a „vzorečku". Obdobně jako "síla" magnetu. Atd atd
Když si vezmu info z patentu „lineárního generátoru“, tak tam asi vybuzuje 3 cívky ze 4, zřejmě proto, že 3 ON cívky jsou velký celkový magnetický tok a ta 1 tvoří mezeru.
Venkovní rotor je u malých zařízení asi příznivější. V tom uspořádání je víc místa na budící vinutí i větší sloupek (jádro) budiče. Obecně jako u figuery, víc železa na nižším vybuzení.
V případě velkého statoru z motoru, možná aspoň 16-18 cm a víc vnitřního průměru, tak tam jde vložit také možná slušné budící vinutí.
0
1
Energy1 09.11.2025 21:06
1838
106
1945
fana napsal(a):Toto jsou pravděpodobně nějaké obdobné 4 pólové generátory , jak dával odkaz Antena. Lze si představit lépe proporce železa a vinutí ku kW. Taky velikost budících pólů. Ten 15 kW měl 6,5 kg statorového vinutí (mědi),...
Jde vidět že chápeš a uvědomuješ si o čem je řeč. Jednoduché pravidlo, více železa = nižší vybuzení. A s tím buzením jsou vážné problémy, proto je nutné to předimenzovat. U konvence jsou budiče napájené dc proudem a při plném výkonu jdou až do saturace. Buzení dc proudem je velmi, velmi efektivní, protože zcela odpadá hystereze a ztráta vířivými proudy, jediné ztráty jsou I2R. Budící kotva tak může být mnohem menší a mít mnohem méně vinutí. Naproti tomu Helcomb přepíná polaritu budičů každé 2ms, takže kromě ztrát I2R vznikají výrazné ztráty v hysterezi a vířivých proudech v železe. Kromě těchto ztrát je podmínkou, aby buzení bylo provozované v efektivní oblasti magnetizační křivky tzn. že budit by se zdaleka nemělo do saturace ani blízko ní. Co to znamená v praxi? Nižší úroveň vybuzení znamená automaticky nižší výkon, vybruslit z toho jde jedině větším množstvím železa a mědi. A o to jde. Helcomb při návrhu uvádí předimenzování o 100%, já bych to viděl ještě přísněji. Za mě je reálné z 15kw statoru generátoru dostat tak max. 5kw, takže ten poměr je někde 1:3
0
1
Energy1 10.11.2025 09:40
1838
106
1945
Poslední verze helcomba ala proudového zesilovače zahrnuje stator čtyřpólového motoru, což obnáší 36 drážek s vinutím a zrcadlený rotor se stejným počtem drážek, vzoru i otáček vinutí. Helcomb to zjednodušil na mag. obvod s vnější a vnitřní drážkou bez fyzického oddělení, které není potřeba. Pro zesílení proudu se zapojuje vinutí statoru i rotoru do trojúhelníku a pro zdvojnásobení napětí do hvězdy. Každý bude zcela jistě požadovat sdružené napětí 400V a dvojnásobný proud, takže trojúhelník. Kondenzátory s kapacitou desítek mikrofaradů se umísťují mezi fáze statoru a mezi fáze rotoru, jsou tam na kompenzaci indukční reaktance, aby se mag. obvod nabudil a mohl motor fungovat jako generátor. Protože jsou statorové svorky vstupní a zároveň výstupní pro výkon do zátěže, tak je třeba mezistupně. Helcomb k tomu používal frekvenční měnič. Komu stačí index 2, tak může jít do této varianty, kdo chce více a dostat se na index 4-5 tak už musí více investovat a použit stator generátoru k němu 16-20 pólů rotor a budit správným algoritmem. Obě varianty však vyžadují profesionální výrobu rotoru a jeho navinutí. Jednoduší je však proudový zesilovač, protože na vybuzení stačí frekvenční měnič a 6 kondenzátorů. Helcomb se na sklonku vývoje nezabýval v podstatě ničím jiným než proudovým zesilovačem, protože výrobní náklady jsou velmi nízké a zařízení je velmi jednoduché
0
2
Energy1 10.11.2025 10:00
1838
106
1945
Index 4-5 přímo vychází z algoritmu buzení a výběru materiálu mag. obvodu. Upravovat parametry buzení přes mcu není problém, takže je relativně snadné nalézt optimální indukční podmínky pro generování proudu. Tady vidím spíše problém s výběrem materiálu, který by měl mít co nejnižší koercivitu a co nejlepší potlačení vířivých proudů v železe. Přepínat mag. pole s časovou konstantou 2ms je velmi, velmi rychlé na to, aby se stihla vygenerovat slušná mag. indukce schopná generovat významné proudy. Nabízí se, zvlášť v dnešní době použít amorfní kov, který má téměř pravoúhlou hysterezní smyčku a 10x menší tloušťku laminace. S tímto materiálem by efektivita mohla vzrůst někde na dvojnásobek. Ocelokřemík vyšší kvality s vyšší úrovní saturace také zrovna není levný a stále má širokou hysterezní smyčku způsobující neochotu obracet mag. domény v železe a k tomu hrubá laminace vytváří poměrně značné vířivé proudy. Amorfní materiál při větším odběru vychází cca 3x dráž než ocelokřemík, ale je ve všech ohledech nesrovnatelně lepší a jeho cena je kompenzovaná vyšší účinností, vyšším výkonem, případně menší potřebě buzení a množství vinutí. A myslím, že pokud se vytváří zařízení s indexem vyšším jak 1, tak použití moderních materiálů je na místě
0
1
Energy1 10.11.2025 10:26
1838
106
1945
Samozřejmě vytvářet easy helcomba a podobné zjednodušené nesmysly za účelem úspory je blbost. Už z principu, jak má dvojpól přenést mag. tok obou polarit statorem a vytvořit rotující mag. vlnu? To je stejné, jako chtít po zedníkovi profesionální ekektrikářskou práci. Dvojpól nevytvoří nic jiného než akci transformátoru s negativním účinkem lenzu. Tyto technologie prostě nejsou pro ty, kteří mají hluboko do kapsy, nebo mají pochybnosti a nejsou ochotni investovat. Jak říkal Stanley Meyer- věci se musí dělat správně. Je to hrubý, hodně obecný pojem, ale výstižný. A pokud víme, jakože víme jak to udělat, tak proč vymýšlet kraviny, které ve finále stejně fungovat nebudou a navštíví sběrné suroviny..
0
1
fana 10.11.2025 21:09 Bydliště: uprostřed
280
13
174
Energy1 napsal(a):" Helcomb to zjednodušil na mag. obvod s vnější a vnitřní drážkou bez fyzického oddělení, které není potřeba. "
prosím, tohle mě mate, co tím myslíš? "Bez fyzického oddělení"? Je stator a stojící rotor oddělen vzduchovou mezerou?
Patlám se v myšlenkách "o hlubokém vlivu" vzduchové mezery. V rotační klasice je , aby se otáčelo, a taky v případě PM, aby lenz neovlivnil ty PM, které by mohl odmagnetovat. Malé mezera = větší brzdné síly při pohybu?
Při statickém zařízení, když by mezera nebyla, tak se "sekundární reakce" rozlévá po "celém železe" bez odporu. Molina Martinez psal o obou vinutích ve společné drážce a želeže bez mezery, ale pořád mi to neštymuje.
0
0
Energy1 11.11.2025 10:00
1838
106
1945
fana napsal(a):prosím, tohle mě mate, co tím myslíš? "Bez fyzického oddělení"? Je stator a stojící rotor oddělen vzduchovou mezerou?
Patlám se v myšlenkách "o hlubokém vlivu" vzduchové mezery. V rotační...
Ty jsi neviděl geometrii proudového zesilovače Helcomba? Věřím, že ano, jen jsi tomu nevěnoval pozornost. Jak vidíš na výlisku, tak plech má vnější a vnitřní drážky bez jakéhokoliv oddělení vzduchovou mezerou. Je to to dokonalejší verze Molina Martineze s ohledem na izolační oddělení úseku statoru a a zrcadleného vinutí. Jak už jsem mnohokrát psal, tak konvence obchází lenz reluktancí mezi budiči a statorovými úseky (mezerou mezi rotorem a statorem) a nehybné generátory obchází lenz fázovým posuvem, tudíž zde jakákoliv mezera nehraje žádnou roli. Výjimkou je systém figuery, kde malá mezera mezi budiči a sekundárem zabraňuje přenosu vířivých proudů a narušení mag. polí v kladném kvadrantu. U střídavých systémů viz. Helcomb se mezera neuplatňuje, tudíž může primár a sekundár sdílet stejnou drážku (Molina Martinez) nebo odděleně ale ve společném mag. obvodu (Hes Helcomb)
Co jsem o proudovém zesilovači zjistil, tak Helcomb používá k buzení pouze dvě fáze namísto tří. Problém je, že standartní frekvenční měnič jak zjistí výpadek jedné fáze, tak z bezpečnostních důvodů a z důvodu škody na zařízení vypne. Takže Helcomb musí mít i speciálně upravený frekvenční měnič, který dovolí pouštět pouze dvě fáze. A nebo prostě budit přímo ze sítě, ale pak nelze zařízení zacyklovat, protože se přebytek vrací do sítě, takže lze provozovat jedině s 50% úsporou
0
1
Energy1 12.11.2025 19:41
1838
106
1945
fana napsal(a):Při statickém zařízení, když by mezera nebyla, tak se "sekundární reakce" rozlévá po "celém železe" bez odporu. Molina Martinez psal o obou vinutích ve společné drážce a želeže bez mezery, ale pořád...
Tak to špatně chápeš. Rotující magnetická vlna obou polarit protíná statorové úseky, nikoliv celý obvod jako u transformátoru. To je právě rozdíl mezi dynamickým polem transformátoru kde pole db/dt je v celém mag. obvodu stejné a rotujícím polem generátoru, kde rychlost mag. toku působí na délku/plochu vodiče v jednotlivých úsecích toroidního obvodu. U generátoru existují fázové posuvy proudu, tudíž lze snížit negativní reakci lenzu narozdíl od transformátoru, kde je nevyhnutelně tvrdá mag. vazba na primár. Vzduchová mezera se tak neuplatňuje a u konvence je pouze z důvodu konstrukčního principu generování proudu pohybem.
0
2
fana 12.11.2025 22:12 Bydliště: uprostřed
280
13
174
U holcomba jsem neviděl společný plech, ve kterém by bylo současně rotorové i statorové vinutí, jak u spínaného, tak u modulátoru. Na těch vnitřních částech je to uvnitř chladící žebrování.
Jako jo, zajímalo by mě „fyzicky na lavici“ jak by to fungovalo v jednom plechu se společnýma drážkama pro vinutí. Jistě, že by se to úplně špatně navíjelo, ale ta zvědavost.
To, že v generátoru rotují magnetická maxima a minima (=vlna) to chápu, to je ten rozdíl s transformátorem. Kdybych tohle tak nebral, tak tu nejsem. :) A, že účinek „lenzu“ si můžeme časově vhodně výhodně posunout.
Beru, že proudový zesilovač je vlastně popis z patentu „Martinez Molina“, Holcomb nám přinesl detaily s kondenzátory a spoustu náčrtů k přemýšlení. Mělo by to umět i z 1 fáze udělat 3 fáze.
Mě třeba připadá, že účinek sekundárního proudu na budící část je oslaben geometrií. Pól je ve 4 pólovém stroji 1/4 obvodu, jakoby rotující mag.pole řízne či olízne dráty fáze „zleva a zprava“ = na okrajích pólu, v magnetické mezeře, ve vypnutém budícím čtvrtpólu, ale ten proud má slabší efekt, protože „velký průřez jádra pseudocívky“ na statorovém obvodu udělá malé "lenzovo B".
Navíc u spínané verze tak působí na spínané menší póly, v nichž se jakoby v některých magnetismus přičítá, v jiných odečítá a někde je to fuk = vypnuto.
Předpokládám, že zas jen jinými slovy motám zmateně již řečené. :)
Ano, je to o tom, že 16 spínaných pólů si dokážu představit tak, že sekundární proud oslabeně vazbí do budící části. Obdobně si dokáži představit figueru. Ale 3 fázový zesilovač a ještě na jednom železe bez mezery, tam jsem ve fázových představách ještě nedošel. A to o tom chvílemi přemýšlím od doby, kdy jsem to od holcomba slyšel. :)
Když tak koukám po generátorech, tak nejbližší vypozorovaná představa je, že třeba budící PM mají mezi sebou mezeru dlouhou „cca vinutí 1 fáze“, kdyby byl sekundár navíjen jednovrstvě. Ale není to dogma.
0
1
Energy1 13.11.2025 10:51
1838
106
1945
fana napsal(a):U holcomba jsem neviděl společný plech, ve kterém by bylo současně rotorové i statorové vinutí, jak u spínaného, tak u modulátoru. Na těch vnitřních částech je to uvnitř chladící žebrování.
Jako jo, zajímalo by...
Takže nejde ti do hlavy, že by statorové a rotorové vinutí mohlo sdílet stejnou drážku, nebo stejný úsek statoru. Zase je to jen o tom uvědomění si.
Klasika používá k buzení dc proud a generuje proud na základě pohybu, takže mezera co je mezi budiči a cívkami statoru je z konstrukčního mechanického hlediska a tato mezera zároveň eliminuje přenos vířivých proudů z úseků statoru na budiče a redukuje lenz na základě úhlového natočení budičů a statorových zubů.
Pokud budeš mít nehybný indukční systém, kde budiče budeš napájet dc proudem obdobně jako u konvence viz. Figuera, tak potřebuješ fyzicky oddělit budící póly a indukovanou sekundární část malou mezerou (kvůli zmíněnému potlačení přenosu vířivých proudů a narušení funkce budičů) Tato mezera však žádným způsobem nezabraňuje ani nepotlačuje účinky lenzu.
A teď když použiješ nehybný střídavý indukční systém viz. Helcomb, tak žádná mezera není třeba, ani z důvodu pohybu, protože se nic nepohybuje ani z důvodu buzení, protože budící i výkonová sekundární část jsou podrobené střídavé polarizaci, tudíž vířivé proudy se vyskytují v celém generátoru. Takže můžeš mít primární i sekundární vinutí na společném statorovém úseku bez fyzického oddělení. Jestli v jedné drážce nebo odděleně je fuk, má to jeden a tentýž význam.
0
1
Energy1 13.11.2025 11:04
1838
106
1945
A ještě k tomu lenzu. Lenz je zákon a vyskytuje se vždy pokud vznikne indukce na základě mag. vazby. V systému Helcomba, pokud by docházelo ke sčítání nebo odčítání mag. polí, jak si myslíš, vznikala by tvrdá mag. vazba s přímým tahem na primár, stejně jako u transformátoru. A to by samozřejmě nedovolilo získat žádný výkon navíc. Obejít lenz znamená zredukovat mag. vazbu mezi budiči a sekundární částí. Stačí si pamatovat, že lenz působí vždy proti indukci, která jej vyvolala, v reálném čase a to opačnou orientací pole - protipolem. Mezera zabránit protipoli nedokáže, takže co musíš udělat? Musíš vyvolat fázový posun mezi budiči a odebraným sekundárním proudem, jednoduše řečeno peak mag. indukce budičů musí být mimo peak sekundárního odběru proudu, tohle obchází lenz, ne mezera. Proto z transformátoru neuděláš nikdy free energy, peak primáru je shodný s peakem sekundáru a lenz to celé magneticky svazuje. U generátoru unikneš lenzu pohybovou indukcí s fázovým posunem
0
1
Energy1 13.11.2025 12:14
1838
106
1945
Energy1 napsal(a):A ještě k tomu lenzu. Lenz je zákon a vyskytuje se vždy pokud vznikne indukce na základě mag. vazby. V systému Helcomba, pokud by docházelo ke sčítání nebo odčítání mag. polí, jak si myslíš, vznikala by tvrdá mag. vazba...
Obecně tohle téma považuji za hodně odvážné tvrzení, protože věda nám říká, že něco takového není možné. Tak stejně jako u zákonu zachování energie se věda odkazuje na starou, zaběhlou dogmatickou poučku, která je bohužel pravdivá jen určitých případech a za určitých okolností. Já netvrdím, že lenz lze porušit, já tvrdím, že jde potlačit tak, aby jeho negativní důsledek nepůsobil proti indukci, který jej vyvolal. Fyzikální zákony porušovat nelze, na tom se všichni shodneme, jinak by nemohla existovat planeta ani vesmír, ve fyzice však existují analogie, co jdou v souladu se zákony, nikoliv proti ním, jen se musí vědět jak na to.
0
1
Energy1 13.11.2025 17:01
1838
106
1945
Bavil jsem se s elektroinženýry a ti mi řekli, že lenz se u konvenčního generátoru objevuje v plné síle a podobě brzdných sil. Řikám no dobře a když tedy lenz působí v plné síle proti indukci, která jej vyvolala, jak je možné, že budící proud je zlomkem sekundárního? Na to jsem se už odpovědi nedočkal a dále jsem pokračoval já. Lenz se v generátoru vyskytuje, ale ve snížené elektrické interakci vlivem reluktance mezi budiči a úseky statoru. Avšak brzdné síly vůči pohybu jsou i při snížené interakci stále značné, protože zde vstupuje newtonovská fyzika a převod sil na páce. To je důvod, proč si generátor zachovává budící potenciál a nedochází k negativní reakci účinků lenzu a přenosu sekundárního výkonu na vstup. A z opačného konce, kdyby generátor už z principu neměl sníženou interakci lenzu, pak by to nemohlo fungovat, nebo si snad někdo myslí že ano? Tohle vyžaduje hluboké zamyšlení a uvědomění si, jak a kdy interaguje lenz
0
1
Adam 13.11.2025 20:08 Bydliště: Praha
6313
581
6084
Energy1 napsal(a):... Já netvrdím, že lenz lze porušit, já tvrdím, že jde potlačit tak, aby jeho negativní důsledek nepůsobil proti indukci, který jej vyvolal. Fyzikální zákony porušovat nelze, na tom se všichni shodneme, jinak by...
Jako člověk, který (hlavně dříve) fungoval velmi výrazně na poli fyziky a zákonitostí
přírody/vesmíru, bych chtěl toto velmi vyzdvihnout a podpořit, aby to nebylo přehlédnuto.
Fyzika je velmi sofistikovaný "model nazírání" na chování všeho kolem nás. Má své mantinely,
ale uvnitř těch mantinelů velmi dobře funguje. Zásadním problémem je však zacházení
s fyzikálními zákonitostmi ze strany lidí. Faktor běžné lidské "chyby". Zásadní chyba je
třeba v tom, že spousta zákonitostí se zjednodušuje a zkresluje se jejich podstata tím,
jak se o nich na akademické půdě uvažuje. Samotná fyzika je (uvnitř mantinelů) cajk.
Ale velmi snadno akademik (i on je člověk chybující) se dopouští špatného zacházení s fyzikou
a dopustí dezinterpretaci, často i namyšleně (on je ten vzdělaný), že třeba udělá přímou propojku
mezi reálnou nutnou existencí lenzu s tím, že to zároveň vylučuje možnost sestrojení
magnetického samochodného / overunity stroje. Přitom přímo lenz (nebo jiný argument)
sám o sobě by neměl byl takto interpretován. Taková úvahová "logická" propojka je vadná
(zavádějící). Je to spíše důsledkem určité akademické víry, že overunity stroj celkově
patří do škatulky nesmyslů, které si zasluhují posměch a opovržení.
Přitom jsou to jen komplikovanější jevy a nebo případně i další formy energie a potenciálů
kolem nás, které zatím nemáme popsané a uchopitelné fyzikou. Jednou se k tomu ale bude
přistupovat úplně jinak. Dnes už se také neposmíváme tomu, že chce někdo umístit vodní
kolo do řeky a řeší, jak ho správně umístit, aby se kolo vlivem proudu točilo.
To je taky samohyb, směšný overunity. V určitém pohledu. Jen jsme si už zvykli
to takhle absolutně nevnímat. Už rozumíme, v rámci kterých makroskopických
energetických systémů přírody se vlastně to kolo vodního mlýnu může točit
a proč to vlastně není perpetuum mobile. Totéž nás čeká v oblasti magnetizmu.
Podpořte chod fóra 