Str.: 1, 2, 3, 4, 5, 6 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
Omior
No moment, vy uvadite jako věcný argument že nějaké certifikace existují. Já nevím, jaké to jsou,...
serf 10.07.2025 17:36
22
5
32
Omior napsal(a):... nějaké certifikace existují. Já nevím, jaké to jsou, kdo je vydal, ty zkratky neznám
Sim tě to si jen nahoru do gůglu /asi se to jmenuje adresní řádek, ajťáci mě možná o(d)pravěj/ zadej: certifikace UL a NEC a odpověď AI může být třebas jako u mně:
" Certifikace UL a NEC jsou důležité pro bezpečnost elektrických zařízení a instalací, zejména v Severní Americe. UL (Underwriters Laboratories) je nezávislá certifikační organizace, která testuje a certifikuje produkty pro bezpečnost, zatímco NEC (National Electrical Code) je severoamerický standard pro elektrické instalace, který definuje požadavky na bezpečnost a funkčnost"
Když si to dole rozklikneš, tak se ti to rozbalí dál.
Fakt je to dost jednoduché, to dáš, jsem taky naprostý pc amatér.
0
3
Omior 11.07.2025 00:51 Bydliště: Praha
363
3
69
A podle jakych kriterii se testuji ? Ja to zatim chapu tak, ze na elektrickou bezpecnost, t.j. ze to neni nebezpecne. Ale testuji i funkčnost deklarovanou zhotovitelem ? Pokud ano, tak by se x pracovniku muselo podrobne seznamit s dokumentaci, zmerit parametry - a nic neprozradit coz je oxymoron, protoze prave na zaklade tech poznatku by verejne pristupny (ne tajný) certifikát museli vydat. A žadný takovy neexistuje, to je proste lež. Když někdo používá jako věcný argument že cokoliv existuje - aniž by to mohl doložit, je to medvědí služba věci. Jak jsem tady nejednou opakoval - připouštím že se řeka lidského poznání vyhnula některým celým kontinentům poznání.Třeba éteru v jiném pojetí než Maxwellovsko - Einstenovském. Empirie kolem mnoha věcí v této oblasti je natolik silná, že ji nelze ignorovat. Ale tragické pro tento obor je vymýšlení neexistujících podporných argumentů.
0
0
Adam 11.07.2025 07:51 Bydliště: Praha
6414
583
6129
Na správě Omfóra visí velmi nepříjemné břemeno v té podobě, aby neustále hledalo
rovnováhu v tom, zda daný příspěvek už příliš strhává konverzaci do neužitečného
točení se v kruhu, třeba i s tím, že je to pod vlajkou "normálního věcného argumentu/dotazu".
A protože je cílem odklánět pryč co nejméně příspěvků,
na vás ostatních je, zda pozitivní a konstruktivní diskuzi ochráníte tím,
že využijete toho nejjednoduššího práva - nereagovat.
0
0
Omior 11.07.2025 09:44 Bydliště: Praha
363
3
69
V prvni rade bych v ramci prevence "toceni se v kruhu" navrhoval merit vsem stejnym metrem. T.j. kritizovat stejnou mirou i toho, kdo uvadi neco jako fakticky argument - ale odmita ho jakymkoliv zpusobem dolozit, co je nevedecke a nekorektni.
0
2
Energy1 11.07.2025 09:50
1931
112
2025
Omior napsal(a):A podle jakych kriterii se testuji ? Ja to zatim chapu tak, ze na elektrickou bezpecnost, t.j. ze to neni nebezpecne. Ale testuji i funkčnost deklarovanou zhotovitelem ? Pokud ano, tak by se x pracovniku muselo...
Pro vaše info, Helcomb pro nezávislou společnost udělující certifikaci nemusí uvádět konstrukční detaily! To, co musí uvést je princip a základní části generátoru. Výsledek měření a COP není samozřejmě tajemstvím, to, co zůstává tajemstvím je oficiální publikace v masmédiích. A dokud se o tom veřejně nemluví a nepíše, pak nikdo nemá ponětí, co se děje za oponou. Můžete hádat, kdo vlastní masmédia a energetické korporace..
0
1
Adam 11.07.2025 13:12 Bydliště: Praha
6414
583
6129
Omior napsal(a):... merit vsem stejnym metrem. ...
Všem se stejným metrem měří, jen to není takový metr, jaký byste si přál vy. Správa fóra dobře ví,
proč hlídat jiné věci, než jen podle vás výmluvně zmíněné "pouhé věcné argumenty".
Tak to je a bude. Jakoukoli změnu si celou dobu vynucujete marně.
0
3
fana 11.08.2025 19:40 Bydliště: uprostřed
300
14
187
Toš se mi podařilo neefektivně transformovat. Na sekundár jsem namotal cívku jen uprostřed 1/3 jádra, abych jako vyzkoušel, jestli se něco děje.
Teď budu potřebovat zapojit silnější měření než jen multimetry, vidět osciloskopem co se děje s průběhy. Nějak přemotat sekundár na celou cívku a porovnat parametry tranformace se současným stavem. :) Potom taky můžu nějak zjistit, že mám sekundár moc dlouhý. To je neznámo za neznámem. :)
Budu dumat jestli to řeže závity nebo je důležité střídat v sekundárním jádře virtuální sever s jihem jen pod cívkou nebo „po celém objemu / délce jádra“.
Ale na to potřebuji jistotu, že svým rLC pojetím dovedu vytvořit dva protilehlé průběhy atdatd.
A mám mechanický problémek, jak zapevnit jádra? Může být kolem rám z hliníku? Jak blízko ocelové šrouby? Nerezová závitovka magnetuje, tak asi nic moc blízko jader? Na pokus jsem to stáhl přes dřevěný „O rám“, ale ono mi to od 2A tak drnčí po stole až to „srší hrůzu a děs“ :), a to potřebuji pro svůj předpoklad aspoň 6A do elmagnetů. A to nemusí být konečná, když nevím co dělám, že. :)
Řekl bych snad s jistou, že nemám správný průběh na primárech, a to si potřebuji zviditelnit. Nu a pracoval jsem taaak přiměřeně přiměřeně a velmi přiměřeně, až mám na elmagnetu víc mědi než železa. :D Budu muset hlídat "podpůrné části zkušebního obvodu", vypadají, že mají větší ztráty než primární elmagnety.
0
1
Energy1 14.08.2025 14:32
1931
112
2025
fana napsal(a):Toš se mi podařilo neefektivně transformovat. Na sekundár jsem namotal cívku jen uprostřed 1/3 jádra, abych jako vyzkoušel, jestli se něco děje.
Teď budu potřebovat zapojit silnější měření než jen multimetry, vidět...
Přijde mi, že vůbec nevíš, co děláš. A já myslel, že jsem předal dostatek informací pro stavbu. Odpovím útržkovitě, u sekundáru platí stejné pravidlo, jako u primáru tzn. velký průřez kvůli snížení ztrát v dc odporu a to ti automaticky stanoví hranici množství vinutí na sekundáru, protože vinutí může být nejdále 15mm od jádra (doporučeno 12mm).
Jádra je k sobě ideální slepit dvousložkovým tmelem, vrstva lepidla stačí k zamezení průniku vířivých proudů ze sekundáru na primár, není nutné zanechávat žádné další mezery.
Virtuálně vytvářený pól v sekundáru je pouze jižní, při odběhu mag. toku z jádra. Severní pól je vytvářen přímou superpozicí polí N. Pokud se polarizuje jádro, polarizuje se celé, nelze polarizovat pouze úsek pod cívkou.
Tvé průběhy neznám, ale Figuera se řídí pouze na základě poměru L/R, externí kapacita tam nemá co dělat. Kapacitu nahrazuje indukčnost, která ukládá el. potenciál do mag. pole a zpětně mag. pole mění na el. potenciál. Z toho vyplývá musíš řídit průběhy LR konfigurací, jinak to není Figuera
1
1
fana 16.08.2025 08:41 Bydliště: uprostřed
300
14
187
Určitě víc nevím než vím „co dělám“. Vím, že zatím nedělám „figueru“, k přepínání odboček na externí indukčnosti to mám ještě daleko. A zvědavost je. Udělal jsem nějakou jednu lineární sadu, vůbec si nemyslím, že nějak rozumně či ideálně. Na které zkouším co mě napadne. Dvě tři různá převinutí sekundáru, už přemotávám, právě částečně i pro zjištění „co na to výška, délka vinutí na sekundáru“. Určitě by se měly změnit i parametry „transformování“, a třeba se projeví nějaká anomálie odlišná od transformování. Něco mě to určitě naučí i obecně o chování indukčností.
Když připojím odporovou zátěž, tak budou špičky sekundárního proudu ve fázi s indukovaným napětím a tím i lenzu na okraji jádra a rozjedou primáry vytvořené NN svou interakcí do primárů.
„Čistou“ indukční zátěží posuneme vrcholy sekundárního proudu doprostřed jádra, odkud má daleko k primárům. :) Reálnou zátěží musíme potom zůstat v nějakém pásmu účiníku? (z klasického elektrotechnického pohledu v oblasti co nejhoršího účiníku)
To mi zas ujely představy, jak vidíte, prakticky jsem několik měsíců až let pozadu.
Předpokládám správně, že když mám jeden magnet silnější, tak bude sekundární napětí indukováno „jako transformátor“. Momentálně na sekundáru měřím napětí bez zátěže. To je ve fázi, průchody nulou, s napětím v primárním obvodu. Vrcholy proudů tekoucích primárními elektromagnety jsou v čase, když sekundární napětí prochází nulou. (=špatně)
Jakmile připnu odporovou zátěž, tak trošku sekundární napětí ujede, trošku se fázově opozdí. Když připojím elektromotor (malý 3f zapojený na 1f a musím mu pomoci se roztočit), tak se sekundární proud posune, jak je zmiňováno = převážně indukční zátěž.
Při ladění by se tedy měly vrcholy indukovaného napětí začít posouvat k vrcholům budících proudů?
Takže nejprve celou sadu „vycentrovat“.
0
1
Energy1 24.08.2025 09:46
1931
112
2025
fana napsal(a):Jsem někde v tomto místě, kdy přistupuji k testu, například dle tohoto popisu
https://www.omforum.cz/forum.php?t=764&str=41&p=53169#p53169
Dle tohoto
...
Pokud měříš v sekundáru napětí naprázdno, tak nemáš akci generátoru, ale transformátoru. Máš špatné budící průběhy a nevzniká ti pohybové pole b.v.l. Musíš navodit přesnou součinnost dvou elektromagnetů a udržet kompresi v sekundárním jádře. To lze bez indukčního regulátoru těžko. Potřebuješ přepínat indukční odbočky mezi jedním a druhým elektromagnetem čímž vytvoříš dynamickou změnu proudu v obvodu, zavedeš přirozeně kompresi a zavedeš správný primární nabíjecí i vybíjecí průběh pro generování emf
1
0
fana 24.08.2025 21:54 Bydliště: uprostřed
300
14
187
Jojo, analyzuji ,,,,,
Že odbočím. Zalistoval jsem na tenhle patent KR101913746B1 - Electric Power Generator managing frequency and voltage - Google Patents https://patents.google.com/patent/KR101913746B1/en , lineární pulzovací sada. Asi jsme to tady někdo zmiňoval.
Vidím v tom to, že pulz vybudí mag.tok, když se do časového grafu délky pulzů dokreslí průběhy napětí a proud, který, když v momentě kdy najede do nějaké výšky, ještě dokud je celkem strmý, tak se napětí vypne, nějaká pauza, potom jde pulz opačné magnetické polarity. Aby se zvýšilo „delta b“.
Asi by to mělo fungovat na tom, a proto to nepotřebuje jádro s mezerami, že lenz se nemá kam naindukovat, protože obvod, který jej způsobil není v té chvíli uzavřen? A ten opačný pulz ještě není sepnut nebo „pracují společně“, magnetický tok lenzu (fázově posunutého) a toho opačného pulzu?
Je tady zajímavé, že to je dlouhé I jádro, nemají to uzavřené. Jako, když bylo psáno, že figueru nelze „uzavřít“.
Pulzy buzený generátor na konfiguraci NS , lineární verze „holcomba“? Důležitá je opět permeabilita jádra a efektivita primárního obvodu. Sekundár se jen „veze“ na indukční vlně. :)
Jako neználek bych se pozastavil nad těmi pólovými nástavci číslo 133, protože bych přemýšlel směrem, že cívky působí přímo na jádro. Co tam dělají tyhle pólové nástavce? Aby omezily přímé působení vinutí na vynutí?
,,,, a že je ten „nefektivní transformátor“ rozbitý určitě naznačuje i to, že čím víc zátěže = sekundárního proudu, tím víc se sekundární napětí odfázovává od „primárního“.
1
2
Energy1 25.08.2025 09:12
1931
112
2025
Ano, generující režim u statického generátoru se chová tak, že se zátěží klesá el. příkon, pro optimální účinnost, musí být připojená optimální zátěž, to je dáno právě fázovým rozdílem proudů vyvolaným účinkem lenzu.
0
1
Omior 28.08.2025 01:16 Bydliště: Praha
363
3
69
Energy, já nic, ja muzikant já jen připomenu takovou přihodičku ktera me napada jako už dá se říct znalce tohoto webu, a VŠ vzdelaneho cloveka, krome jiného i v lexikologii. V 60. letech tehdy znamý vyborny slovensky novinař Gryzlov psal do bratislavskeho denniku Ľud kritické články o kultuře a politice. A v denníku Práca pak vždy den nato pod pseudonymem, polemizoval - sám se sebou Já jen že se memohu ubránit jistému dojmu tady...
0
0
Karel 124 14.12.2025 10:57 Bydliště: Praha a okolí
732
44
862
Jít po vlastní stopě, nebo číst co jsme již četli
se vždy vyplatí .
A tak se stalo, že jsem četl znovu příspěvek https://www.omforum.cz/p.php?idx=52959
Je tam hezky vysvětlený Holcomb generátor
na alternátoru z automobilu. Čiže na ověření
funčnosti H. generátoru by mělo stačit udělat
jinou kotvu k automobilovému alternátoru
například s rotujícími kartáčky.
Nikoho by to finančně nezruinovalo.
K výpočtům lze použít přílohy z příspěvku https://www.omforum.cz/p.php?idx=55174
1
2
Energy1 14.12.2025 20:46
1931
112
2025
A když jsme u toho opětovného čtení tak opětovně zmíním jednu klíčovou věc..
,,Když je připojena zátěž, excitovaný proud ve fázových vodičích zesiluje magnetické pole magnetického toku systému. Magnetický tok [ϕ] má konstantní složku, a to jak u konvenčního elektromechanického generátoru, tak u polovodičového Holcombova stroje. Stejně jako synchronní generátor je Holcombův stroj vysoce závislý na připojené zátěži, aby vytvořil funkční rotující magnetické pole"
O co jde? Bez zátěže a pole lenzu není možné vybudit generátor a generovat emf. Generátor nutně potřebuje zátěž a to buď přímou nebo fantomovou. U konvence zvyšuje okamžitý výkon generátoru setrvačná hmota u Helcomba zvyšuje výkon výstupní modulátor, kde teče jalový výkon do fází a napříč fázemi. Modulátor na výstupu nehybného generátoru je fantomovou zátěží, která nahrazuje setrvačnost a stabilizuje výkon. Velká výhoda je, že se nic neotáčí a to jak na primární straně generování mag. polí tak na sekundární při stabilizaci napětí
0
2
fana 18.03.2026 18:39 Bydliště: uprostřed
300
14
187
Zdravím
Někde píší o Hubbardovi, že před spuštěním něco "provedl" se svou "cívkou", aby ji nastartoval. Nikomu neprozradil co.
Tudlevá mě napadlo, jak teda samobudící generátor přinutit samogenerovat, když připojený motor na výstupu bez patřičného napětí nezpůsobí patřičnou proudovou zátěž? Máme málo napětí, tak nemáme proud, a bez sekundárního proudu nefrčíme. Pomoct si nějakou odpojitelnou menší indukčností? Co když Hubbard prostě nějak "nakopnul motor", aby se roztočil a tím pomáhal pomalu nabíjet samobuzení, k nějaké minimální úrovni, od kdy už se postupně dokázal magnetický obvod nabít / nabudit?
Když tak dumám o velikostních parametrech jader. Z indukčního pohledu Hubbard a Coutier potřebuje průřez jader, magnetický tok musí téct pořádným průřezem. Pro délku jádra je omezující podmínka dostat na jádro potřebný počet závitů. Je to tak nějak? Nějaké zlaté řezy a poměry mě tu nezajímají. Tady to není o „promítání tlaku“ 2:1 jako u Figuery.
A stejně to všechno vypadá jako transformátory. I když se na to podívám „fázově generátorsky“, tak ten vzhled se to snaží rušit. :)
Když si nakreslím průběhy, třeba u něčeho jako Hubbard, primár indukuje napětí v sekundáru, posunutý sekundární proud, indukování napětí ze sekundáru zpět do primáru, tak se to celé přetočí tak, že se lenz sčítá s přiváděným buzením, obrazně bez R zátěže a beze ztrát tak napětí a proudy na primáru dokonale splynou = sečtou se, když použiji pro zjednodušení sinusové AC.
Tak jak?
Jen ten Figuera vypadá trochu jako jinak, se svým NN. Ostatní jedou vesměs NS obracení polarity. Teda Hubbard bude asi hybrid, pulzace DC a udržování magnetického toku primárem v jednom kvadrantu. I když magnetická vazba od sekundáru působí střídavě.
Coutier by měl být buzením něco jako spínaný Holcomb?
Mohl mít Hubbard ta čela také ze železa? Bych byl pro. Jenom izolační mezírka alá Figuera?
0
0
Energy1 19.03.2026 09:00
1931
112
2025
fana napsal(a):Zdravím
Někde píší o Hubbardovi, že před spuštěním něco "provedl" se svou "cívkou", aby ji nastartoval. Nikomu neprozradil co.
Tudlevá mě napadlo, jak teda samobudící generátor...
Hubbartova cívka byla také z kandidátů na replikaci kvůli vysokému dosaženému výkonu. Nakonec jsem od ní upustil, kvůli neharmonickému průběhu výstupního výkonu. Ale podařilo se mi získat dostatek informací k replikaci včetně spouštěcího oživení o kterém píšeš. Hubbartova cívka produkuje proudové dc pulzy o malém napětí a velkém proudu. Vnější jádra jsou buzené rotující magnetickou vlnou vysokým dc napětím přes osmiválcový autorozdelovač a zapalovací cívku. Vnější jádra jsou z plného materiálu, protože jsou buzené v kladném kvadrantu a střední sekundární jádro je vyrobeno ze svazku železných tyčí kvůli střídavé polarizaci a potlačení vířivých proudů. Celý paket přes celou axiální délku má z vnější strany návin, který dělá předbuzení a posouvá magnetizační křivku dipólů do efektivní oblasti. To je právě to "tajné" oživení před spuštěním. Využívá se velmi strmých proudových pulzů a magnetické indukce do saturace železa. Lenz se obchází boční magnetickou vazbou, kde vnější póly na čelech zůstávají otevřené a neuzavírají se do sebe
0
0
fana 19.03.2026 18:52 Bydliště: uprostřed
300
14
187
Aha, takže úplně jinak než jsem si myslel. :)
Já v tom viděl 8x primární elektromagnety pracující současně, bylo psáno, že byly zapojeny v sérii. Na obrázcích vedou 4 fousy (2x ze sekundáru, 2x do primáru), ale víme , že nevíme, co je a není pravda, že? Mohlo to být třeba, že "pracují v sérii za sebou", prostě kdo ví, ztraceno v čase a překladu?
O Hubbardově budícím obvodu jsem nic nečetl, jen si odvozoval, že snad musel používat nějaký mechanický / elektromechanický spínač DC. Pokud byla jádra čistě I, neuzavřená, tak se mohlo dít něco jiného než si myslím já. Ale Hubbardův výstup musel mít parametry takové, aby utáhl motor. Jistě, že to nemusel být "standardní" motor.
Když uvážím kladnou oscilaci magnetického toku tak, aby byl dostatečný "delta fí", tak potom by vysoké vybuzení čistého železa v primárech mohlo ukazovat na maximum delta fí, jaké z toho lze dostat. (Figuera má dvě "síly" proti sobě)
Na tu rotující vlnu, že by 8 primárů spínalo postupně, něco jako spíná Holcomb své 4 spínané póly, a vytvářelo rotující vlnu okolo sekundárního prostředního jádra, musím ještě dozrát. :))) Pořád tam i tak vidím to, že se většina vnějšího magnetického toku skrz vzduch ohne a projde středovým jádrem. Kdyby pracovaly současně, tak naplňujeme sekundární jádro mag. tokem jakoby celé. Takhle "jede" spíš povrchová vlna, nebo jen v železných tyčích blízko konkrétní primární cívce. Tak by jedno laminované sekundární jádro nebylo to správné? Nene to teď nejsem schopen si představit.
Tak tedy výtup Hubbardovi cívky mohl být něco jako na nosné vlně 50/60 Hz byly jakoby namodulované neharmonické výkonové špičky? S tím nosným základem by to dokázalo točit motorem. A snad nemusel mít fázový posun, jako "klasická nízkofrekvenční indukce", ty strmé pulzy mohly být více jinému způsobu (Tesla, Bearden) a energie se natahovala i do odporové zátěže? Protože podle T.Beardena u jejich MEGu se mohla použít přímo odporová zátěž (si myslím). Diskutujeme nápady a názory.
V tom mém zapojení, bych se stavbou tedy přiblížil více ke Coutierovi, i svým výkladem. To přiklopení do "uzavřeného magnetického obvodu“...
0
0
Energy1 19.03.2026 19:45
1931
112
2025
fana napsal(a):Aha, takže úplně jinak než jsem si myslel. :)
Já v tom viděl 8x primární elektromagnety pracující současně, bylo psáno, že byly zapojeny v sérii. Na obrázcích vedou 4 fousy (2x ze sekundáru, 2x do primáru), ale...
Musel bych se k tomu vrátit a vyhrabat staré informace, což už dávno není na pořadu dne, Hubbartův princip spočívá ve využití A pole, které se šíří podél cívky a k tomu je potřeba vysoká strmost pulzů, jak je známo tak na A pole se nevztahuje lenz, protože neexistuje přímá, magnetická vazba. Podobného principu využívala společnost Infinity SAV v čele se Slobodianem. Vnější satelity kolem středového jádra vytváří rotující magnetickou vlnu, která ve středním jádru z nizkouhlikových tyčí/drátů indukuje střídavý proud
já jen připomenu takovou přihodičku ktera me napada jako už dá se říct znalce tohoto webu, a VŠ vzdelaneho cloveka, krome jiného i v lexikologii. V 60. letech tehdy znamý vyborny slovensky novinař Gryzlov psal do bratislavskeho denniku Ľud kritické články o kultuře a politice. A v denníku Práca pak vždy den nato pod pseudonymem, polemizoval - sám se sebou 
Já jen že se memohu ubránit jistému dojmu tady... 
Podpořte chod fóra 