Str.: 1, 2, 3, 4, 5, ... 21 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
E_man
No přece Já
E_man 14.12.2015 15:18 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Varovná poznámka k měření M10c04a
Když se snažím přepočítat maximum teoretické sinusovky proudu, dostávám maximum proudu daleko nižší a skutečná naměřená hodnota průběhu proudu by měla být podstatně nižší.
Je vidět, že sondy(kanály) mého levného USB-osciloskopu, jsou buďto nabourané, nebo vadné.
Tím nechci říci, že uvedený princip neplatí, pouze na naměřené hodnoty proudu se nelze spolehnout. Pokračovat se dá, až bude spolehnutí na osciloskopická měření.
0
1
E_man 21.12.2015 20:57 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Ještě k chybnému měření.
Kdysi, když jsem kupoval bočníky, jsem napsal na pytlík, že mají hodnotu 0.0125Ω. Protože používám dva v sérii, atomaticky jsem počítal s hodnotou 2x0.0125 = 0.025Ω a už jsem vůbec nekontroloval, co je na nich napsáno. Jenže ony mají napsánou hodnotu 0.025Ω, takže skutečná hodnota odporu, na které měřím proud je 0.05Ω.
Ne, že by to už bylo všechno v pořádku. Stále je to zatíženo poměrně velkou chybou, ale to přičítám spíše špatně vykompenzovaným levným hrotům a nepřízpusobení sond osciloskopu. "Orientačně" se však s tím pracovat dá.
Troufám si s naprostou jistotou tvrdit, že to pole zacyklovat nelze. V momentě, kdy to poskládáš do kruhové konfigurace, ztratíš koncové póly a pole ve středu ti zmizí, protože se vyváže dokola od magnetu k magnetu. V podstatě jsi tou rovnou konfigurací vyrobil magnetický komín, který jsem snad v roce 2010 uvedl na FUP snad i s tím, proč nelze zacyklovat, http://upramene.cz/forum/viewtopic.php?p=61608#p61608 i když ho lze využít k rotační extrakci mechanické energie, ale jinak. S klidem vsadím tisíc kaček. Bereš?
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
1
Adam 25.01.2016 19:31 Bydliště: Praha
5802
563
5845
I když já osobně to v tom "komínu" moc nevidím, žádné sázení tu není potřeba. Omlouvám se za toto nedopatření, to zacyklování jsem zaměnil s něčím jiným. Tento mnou uvedený homogenní koridor skutečně zacyklovat nelze. Už začínám blbnout...
Píďalko, Tobě dík za upozornění. Můj příspěvěk bude opraven.
0
1
Poota 25.01.2016 20:09 Bydliště: Praha
9077
603
7584
Ono k nějaké jakés takés využitelnosti by docela stačilo, kdyby se ten "komín" dal aspoň trochu prohnout - a mám pocit, že to by mohlo jít.
0
0
Adam 25.01.2016 22:18 Bydliště: Praha
5802
563
5845
Do oblouku zakřivený koridor, který mám jinak na obrázku přímočarý, funkční opravdu je. (Ověřeno už kdysi skrze analýzu.) Ale čím pak koridor opisuje jakoby větší úhel na pomyslné kružnici (čím víc je "zatočený"), o to víc pole uvnitř koridoru slábne. Odhaduji, že třeba v případě opsání celého půlkruhu, pole uvnitř koridoru zeslábne už dost nepříjemně.
0
1
Poota 25.01.2016 22:38 Bydliště: Praha
9077
603
7584
Nijak drastické zakřivení jsem si nepředstavoval - spíš jenom plochý oblouk, kterým by prolétal zavěšený magnet jako kyvadlo. Druhým obloukem by se pochopitelně vracel zpátky. Možná by to zjednodušila i mírná "půdorysná" zakřivení konců těch drah pro navedení závaží do ústí druhého "kanálu.
0
0
Adam 26.01.2016 08:30 Bydliště: Praha
5802
563
5845
Netuším, kam tím přesně směřuješ, ale radši připomenu, že u homogenního pole prakticky nelze využít pohybu podélného s indukčními čarami třeba za účelem získat nějakou další hybnou sílu v tomto podélném směru.
Podobně, jako má magnet tendenci usídlit se uprostřed cívky (napájené stejnosměrným proudem) místo toho, aby se uprostřed cívky urychloval...
0
0
Poota 26.01.2016 09:29 Bydliště: Praha
9077
603
7584
Vycházel jsem z předpokladu, nejspíš mylného, že volný magnet bude mít v tom poli tendenci se díky své polaritě jedním či druhým směrem pohybovat.
0
0
Píďalka 26.01.2016 09:56 Bydliště: ČR
1379
446
1788
Adam napsal(a):Netuším, kam tím přesně směřuješ, ale radši připomenu, že u homogenního pole prakticky nelze využít pohybu podélného s indukčními čarami třeba za účelem získat nějakou další hybnou sílu v tomto podélném směru. ......
Adame, já jsem si ten komín, který byl dostatečně veliký aby se mi do něj vešla ruka a mohla držet ten vnitřní složený magnet, velice dobře ošahal a ve správné orientaci ten vnitřní magnet (jezdec) uvnitř komínu skoro nic nevážil po celé jeho výšce. Navíc je spousta různých takových drah popisovaných dalšími lidmi a zabýval jsem se tím i já s podstatně menšími sestavami, kteří do jednoho poukazují na to, že po překonání prvního odporu při vkládání magnetu (jezdce) do ústí komína dojde k akceleraci takového vnitřního magnetu a čím delší komín, tím větší akcelerace, i když je komín sestaven ze stejných magnetů a použit stejný jezdec.
Takže to možná nejde teoreticky, ale prakticky to funguje velice dobře a akceleraci z toho komína, nebo dráhy, jak tomu říkají prakticky všichni, kdo se tím zabývali v reálu, dostaneš relativně slušnou. Navíc, pokud se vkládací ústí vhodně překlene železem, pole se v něm stáhne do značné míry tak, že síla potřebná na vložení jezdce se velice výrazně zmeší, aniž to mělo valný vliv na další akceleraci jezdce dráhou.
Železné jádro v cívce je o něčem úplně jiném, než tohle. Jádro cívky není magnet se svým vlastním polem, které by s polem cívky reagovalo. To nelze srovnávat. Tvrzení, že kus feromagnetu v magnetickém poli se stává magnetem je jen velice zakořeněným omylem. Pouze svou magnetickou vodivostí vnější pole deformuje a to hlavně způsobuje jeho přitahování a to k největší intenzitě pole tak jak ho železo upravuje svou přítomností, pokud není železo saturováno. Pokud je, což je třeba případ s testovacími železnými pilinami, zůstane viset někde někde v poli, aniž se k magnetu přitáhlo na dotek.
Vyzkoušej si to a uvidíš. Možná ti to ukáže i ten tvůj modelovací program.
Jinak dráha skutečně do nějaké míry ohnout jde a záleží i na tom, zda ji člověk ohne přes jednu stranu magnetů, nebo stranou. Pokud přes magnety, pole se uvnitř oslabuje méně. Ve skutečnosti se sice oslabuje vnitřní strana oblouku, ale vnější strana se posiluje, protože vnitřní se krátí vnějškem vzduchem, ale vnejší se krátí vnitřkem vzduchem. Dá se to i do jisté míry kompenzovat sklonem magnetů vůči ose dráhy.
0
0
martin11 26.01.2016 10:07 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
6832
109
3636
adam napsal...
...radši připomenu, že u homogenního pole prakticky nelze využít pohybu podélného s indukčními čarami třeba za účelem získat nějakou další hybnou sílu v tomto podélném směru.
...já se picnu...to tedy znamená, že v mém Mag motoru kde se indukční čáry- magnety- pohybují v rotaci v ploše kolmo podél pístu nezískám žádnou pohybovou energii??? tedy pohyb toho pístu???
... buď nerozumím tvému vyjádření...viz citace...nebo to je jinak... martin11
0
0
Adam 26.01.2016 10:22 Bydliště: Praha
5802
563
5845
Poota napsal(a):Vycházel jsem z předpokladu, nejspíš mylného, že volný magnet bude mít v tom poli tendenci se díky své polaritě jedním či druhým směrem pohybovat.
Ono to hezky svádí, že podél magnetické indukční čáry může existovat nějaký užitečný silový účinek, ale ono to tak právě vůbec není. Hezky to naopak platí třeba u elektrického pole, ve kterém elektricky nabitá částice hezky cestuje podél siločáry, ale magnetizmus, to už je věc příliš zakroucená. Proto taky nadávám na to, když se v magnetizmu mluví o "siločáře". Žádný průvodič "elementární" síly to ve skutečnosti není. Z určitého hlediska průvodič veličiny magnetické indukce to naopak je, a tak se snažím co to jen jde ty hanebné siločáry veřejně "přejmenovat" na indukční čáry.
0
0
Poota 26.01.2016 11:01 Bydliště: Praha
9077
603
7584
Mě osobně siločáry/indukční čáry k ničemu nesvádějí, protože je vnímám stejně jako vrstevnice na mapě. Čili mi jenom ukazují, kudy probíhá "stejný potenciál" daného prostředí. "Něco" dělat může jenom rozdíl těch potenciálů, který je na ty vrstevnice kolmý či by se dalo říct "mezi nimi navzájem".
Homogenní magnetické pole zatím nemám dostatečně "strávené", ale tak nějak "cítím" že bude se samostatným magnetem nějak interagovat, což znamená, že se ten magnet v něm bude chovat nějak jinak, než v prostoru bez něj.
0
0
Adam 26.01.2016 11:02 Bydliště: Praha
5802
563
5845
Adam napsal(a):Netuším, kam tím přesně směřuješ, ale radši připomenu, že u homogenního pole prakticky nelze využít pohybu podélného s indukčními čarami třeba za účelem získat nějakou další hybnou sílu v tomto podélném směru. ......
Píďalka napsal(a):Adame, já jsem si ten komín, který byl dostatečně veliký aby se mi do něj vešla ruka a mohla držet ten vnitřní složený magnet, velice dobře ošahal a ve správné orientaci ten vnitřní magnet (jezdec) uvnitř komínu skoro nic nevážil ..
Jo, je to možné, ale ten Tvůj komín je už trochu složitější situace, máš tam zohýbané magnety, nějakou složeninu atd. a konkrétně o tomto případě jsem mluvit nechtěl, protože je komplikovanější a může se tam leccos chovat trochu jinak. Proto jsem pořád mluvil o "svém" koridoru, kterého je dosaženo pomocí "mého" uspořádání magnetů podle obrázku, který jsem přiložil do vedlejšího vlákna.
Každopádně, v hloubce magnetizmu skutečně nevzniká účinek síly podélně s indukčními čarami. Vždy je potřeba to nějak "zkomplikovat", aby z toho pak vylezlo něco, co se ve finále jako účinek síly podél čar jeví. (Tím vlastně i trochu odpovídám Martinovi 11.) Jestli jsi toho dosáhl takovýmhle komínem, je to možné.
0
0
Adam 26.01.2016 11:21 Bydliště: Praha
5802
563
5845
Píďalka napsal(a):... Tvrzení, že kus feromagnetu v magnetickém poli se stává magnetem je jen velice zakořeněným omylem. ...
Jedině, že bys chtěl slovíčkařit tím způsobem, že zprvu navenek magneticky jalový kus železa už je dávno magnetem, jen magnetem s nulovým generováním pole do okolí. Takové tvrzení se mi tedy taky nelíbí, ale pokud bys to tak chtěl vidět, nebral bych Ti to.
Pokud to ale bereš jinak, jako že to asi jinak skutečně bereš, tak jednoznačně tvrdím, že kus železa se stává magnetem až navštívením cizího magnetického pole. Kus železa se zmagnetuje a vykazuje své vlastní pole. Po sečtení ("průniku") obou polí dochází k jevům a k výslednému charakteru pole, který pak popisuješ a vykládáš si po svém. Nakonec, jestli Ti to pomáhá v cestě za lepším prohlédnutím magnetizmu, nemám potřebu Ti tento přístup nějak kritizovat, ale pokud jde o veřejnou informaci, opět musím zdůraznit, že kus železa se zmagnetuje cizím polem, díky čemuž vytváří své vlastní pole a díky tomu pak lze pozorovat změny v celkovém výsledku pole. Pro mě je tohle jedna z mála věcí, která je pro mě skutečně nediskutovatelná. Jedině díky ní se magnetické pole v přítomnosti železa chová tak, jak se chová.
0
1
Píďalka 26.01.2016 22:34 Bydliště: ČR
1379
446
1788
Adam napsal(a):Jedině, že bys chtěl slovíčkařit tím způsobem .....
To snad ne.
Podívej Adame, mé osobní zkušenosti stojí za tím, co jsem sem dal. Teď se vrátím k tomu homohennímu poli, které jsi taktně pominul. Hádám, že víš, že za homogenní magnetické pole je považováno i pole cyklotronu mezi dvěma buďto stálými válcovými magnety SJ - SJ, nebo mezi dvěma elektromagnety. https://cas.web.cern.ch/cas/Austria2015/Lectures/4Sat30/Brandenburg.pdf Za jeho homogenní část je považována area jeho průřezu, která je více méně ohraničena obvodem stálých magnetů, nebo obvodem válcových jader cívek.
Takže, pokud máš sestavu dvou prakticky stejných stálých magnetů v SJ - SJ orientaci, které mezi sebou mají mezeru, máš v mezeře ohraničené obvody magnetů homogenní pole. Pokud mi chceš tvrdit, že další magnet sj, umístěný do prostoru mezi SJ - SJ, takže řekněme SJ - sj - SJ, se nepřitahne k té, či oné SJ, nebo naopak, pokud mezi SJ - SJ dáš SJ - js - SJ, že se js nepřevrátí a opět nepřitáhne k jedné s JS, pak si to snad zkus. Toliko stálý magnet v homogenním poli. Dokonce si troufnu tvrdit, že se ti v takto vytvořeném homogenním poli nepodaří udržet uprostřed ani kus železa, ale to jsem nezkoušel.
Co se týče magnetizace železa, železo si své vlastní pole v cizím magnetickém poli skutečně vytvoří, ale pouze tehdy, když se jím pohybuje, jako jakýkoliv jiný vodič. To je Faraday a velice dobrý Faraday. Díky tomu taky jakž takž pracuje Smot, kdy se ocelová koule pohybuje a dokonce i zrychluje v rámci dráhy rozestavěných stálých magnetů.
Co se týče železa, ve stálém magnetickém poli dostaneš z nepohybujícího se železa indukcí přesně nic. Proto taky nefungují trafa na stejnosměrný proud, i kdybys udělal sekundární cívku ze železa.
Už samo štosování magnetů vypovídá o tom, že pokud se magnety štosují, probíhá zesilování pólů na koncích štosů po křivce, která nenabývá přímo úměrně na síle přitažlivosti štosovaných magnetů s přidáváním dalších magnetů. Kupodivu cívka se chová jinak a jde lineárně a tudíž přímo úměrně, a osobně znám důvod, který uniká kde komu. Magnetickou funkci cívky, byť i s železným jádrem, nelze srovnávat funkcí stálého magnetu.
Naopak při skládání magnetů vedle sebe stejným pólem stejným směrem se jejich síla sčítá a roste přímo úměrně. Již toto říká zcela jasně, že pole jednotlivých magnetů štosu je do značné míry sdílené jednotlivými magnety.
No a kus železa v magnetickém poli opět pouze sdílí magnetické pole s řekněme jedním, či více magnety. Pokud plácněš dva magnety SJ - JS na plech proti sobě (záleža i na tloušťce plechu), tak se ti přitahnou. Z toho vyplývá, že železo v cizím magnetickém poli, nebo v jejich kombinaci, naprosto přirozeně sdílí orientaci s magnetem, nebo jejich sestavou, a vlastní pole nevytváří, pouze to cizí koncentruje. Proto je také třeba být velice obezřetný při použití železných nástavců magnetů, jaká je použita konfigurace a jejkí kritické vzdálenosti.
Definitivně to nevypadá, že by si železo v magnetickém poli indukovalo bez vzájemného pohybu své pole opačné polarity vůči magnetu (či jejich sestavě), to by se nám železo odtahovalo. Pokud souhlasné polarity, jak to přijde, že siločáry, popřípadě tvé indukční čáry (což je skutečně slovíčkaření ze tvé strany, protože bez přítomnosti něčeho, na co pole může působit, neexistují ani jedny), se v železném plechu po přiložení dvou magnetů SJ - JS proti sobě nutně ohýbají v rámci materiálu plechu, po evidentně daleko koncentrovanější geometrii. Jak vysvětlíš, že pole plechu (pl) s protilehlými magnety SJ- pl - SJ se v plechu neroztáhne do šířky? Naopak se opět poněkud zkoncentruje, i když nepatrně.
Velice by mne potěšilo slyšet místo tvého nezdůvodněného tvrzení, že si kus železa vytváří své vlastní pole, naindukované vzájemně neměnným magnetickým polem, nějaký dobrý důvod jak jsi k tomuto tvrzení došel, nebo jak k tomu došel někdo jiný, založený na empirice a logice, nikoliv na matematicky zpracovaných doměnkách.
Děkuji, Píďalka.
0
0
martin11 27.01.2016 09:59 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
6832
109
3636
píďalka napsal:
...Naopak při skládání magnetů vedle sebe stejným pólem stejným směrem se jejich síla sčítá a roste přímo úměrně. Již toto říká zcela jasně, že pole jednotlivých magnetů štosu je do značné míry sdílené jednotlivými magnety.
...mám malinko jinou zkušenost....na FUP, asi před šesti roky když jsem začal "osahávat" magnety/ zde se na toto téma diskutovalo, hledat to nebudu, - tak jsem si myslel, že když dám 2 magnety na sebe tak síla bude 2x větší...takže 2+2 proti sobě ...přítah - odpuz...4x větší síla...
pracuji s neodymy 20x20x10 N42 magnet na plochu...při tomto testu ...složení magnetů a následném proměřování nebyla u složených magnetů síla 2x u třech 3x větší, ale síla se zvětšila u složených 2 jen asi o 30-40% t.j asi o třetinu...proč tomu tak je asi vysvětlí adam....a nebo jsem měl špatnou metodiku měření. můj osobní závěr 2x magnet 20x20x10 má menší sílu přítahu nežli 20x20x20..proto jsem do mého MM magnety nezdvojoval
...jinak se závěry Píďalky souhlasím martin11
0
1
Píďalka 27.01.2016 11:19 Bydliště: ČR
1379
446
1788
píďalka napsal:
...Naopak při skládání magnetů vedle sebe stejným pólem stejným směrem se jejich síla sčítá a roste přímo úměrně. Již toto říká zcela jasně, že pole jednotlivých magnetů štosu je do značné míry sdílené jednotlivými magnety.
Martin napsal :
...mám malinko jinou zkušenost....na FUP, asi před šesti roky když jsem začal "osahávat" magnety/ zde se na toto téma diskutovalo, hledat to nebudu, - tak jsem si myslel, že když dám 2 magnety na sebe tak síla bude 2x větší...takže 2+2 proti sobě ...přítah - odpuz...4x větší síla.....
To co Martine popisuješ ty je štosování, což je totéž, co jsem v příspěvku popsal i já v jiném odstavci. To co jsem popsal v odstavci, ze kterého jsi vyjmul citaci, je "dláždění".
0
0
Adam 27.01.2016 11:48 Bydliště: Praha
5802
563
5845
martin11 napsal(a):...při tomto testu ...složení magnetů a následném proměřování nebyla u složených magnetů síla 2x u třech 3x větší, ale síla se zvětšila u složených 2 jen asi o 30-40% t.j asi o třetinu...proč tomu tak je asi vysvětlí adam...
Jde sice o klasické štosování a bez matematickofyzikálních "domněnek" se to vysvětluje velice těžko, ale to, co píšeš, je velmi reálné a trochu víc je to rozepsáno zde:
Naprosto funkční a odpovídající matematickofyzikální domněnka je v tomto taková, že při prodlužování magnetu je každý jeho kousek stále dál od vyšetřovaného místa, ve kterém intenzitu zkoumáme. Schopnost každého kousku magnetu vyvolávat pole může být stejná, ale jak je od čela magnetu (nebo spíš od vyšetřovaného místa) ten kousíček stále víc vzdálený, jeho příspěvek do celkové intenzity pole je stále menší.
0
0
martin11 27.01.2016 13:14 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
6832
109
3636
... aha...jasně ...vím, rozdíl mezi štosem a dlažbou....dík za upřesnění... špatně jsem pochopil text.
..pak s tebou samozřejmě souhlasím
S klidem vsadím tisíc kaček. Bereš? 
Můj příspěvěk bude opraven.
...já se picnu...to tedy znamená, že v mém Mag motoru kde se indukční čáry- magnety- pohybují v rotaci v ploše kolmo podél pístu nezískám žádnou pohybovou energii??? tedy pohyb toho pístu??? 
buď nerozumím tvému vyjádření...viz citace...nebo to je jinak... 
martin11 
Proto taky nadávám na to, když se v magnetizmu mluví o "siločáře". Žádný průvodič "elementární" síly to ve skutečnosti není. Z určitého hlediska průvodič veličiny magnetické indukce to naopak je, a tak se snažím co to jen jde ty hanebné siločáry veřejně "přejmenovat" na indukční čáry. 
Kupodivu cívka se chová jinak a jde lineárně a tudíž přímo úměrně, a osobně znám důvod, který uniká kde komu. Magnetickou funkci cívky, byť i s železným jádrem, nelze srovnávat funkcí stálého magnetu. 
martin11 
Podpořte chod fóra 