Str.: 1, ... 4, 5, 6, 7, 8, ... 21 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
Poota
Na té animaci třífázového vedení je krásně vidět ta rotace. Míň jasná je rotace u dvoufázového pr...
Adam 04.03.2016 16:44 Bydliště: Praha
5793
563
5842
U dvoufázové soustavy by muselo být stanoveno, jestli běží na třech nebo na čtyřech drátech (1 společná nula nebo 2 navzájem oddělené nuly) a jak je vlastně chceš mít rozmístěné (tedy asi tři vodiče do rovnostranného trojúhelníku a nebo čtyři vodiče do čtverce). A nebo jestli tam vůbec nula není využívána a pracuje se pouze s rozdílem napětí mezi těmi fázemi.
Každopádně u toho třífázového se to magnetické pole sice hezky točí, ale u dvoufáze bych moc nějaké točení pole pouhých vodičů(!) nečekal. Motory s ním sice běží, ale to nijak nesouvisí s tím, jestli v průřezu přívodního kabelu bude pole rotovat či nikoliv. Magnetické pole kabelů nemá moc vypovídací hodnotu v souvislosti s tím, jestli danou elektrickou soustavou mohu pohánět nějaký střídavý motor.
0
0
Poota 04.03.2016 17:27 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Mám na mysli předchůdce trojfázové soustavy, který se dodnes používá ještě někde v Americe. https://cs.wikipedia.org/wiki/Dvouf%C3%A1zov%C3%A1_soustava
Generátor má dvě cívky pod vzájemným úhlem 90o a vyvedené jsou celkem čtyřmi dráty a jen výjimečně třemi, přičemž ten "prostřední" je silnější.
Údajně vytváří také točivé pole.
0
0
Adam 04.03.2016 17:57 Bydliště: Praha
5793
563
5842
Určitě vytváří také točivé pole, ale je to točivé pole až v motoru - dáno cívkami. V kabelu, mezi vodiči, to nutně točivé pole být nemusí.
0
0
Adam 05.03.2016 10:55 Bydliště: Praha
5793
563
5842
Kdyby to pro Tebe bylo nějakým způsobem podstatné, můžu udělat animaci pole v průřezu přívodního kabelu dvoufázové soustavy, ale nějakou dobu to potrvá a hlavně budou ve hře dva různé výsledky dané pouze tím, jaké v průřezu zvolím rozložení nuláků a fází.
0
0
Poota 05.03.2016 11:54 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Nijak to nepotřebuju, jenom mě to zajímalo.
Prakticky jde jenom o dva dvojvodiče, ve kterých je fáze proudu posunutá o 90o.
0
0
Adam 05.03.2016 14:27 Bydliště: Praha
5793
563
5842
Jde jenom o dva dvojvodiče, ale magnetické pole v průřezu přívodního kabelu může být dost jiné jen podle toho, jak jsou tam jednotlivé žíly poskládány. Aby to bylo pochopitelnější, přikládám rychlý obrázek dvou možných variant poskládání. Obě situace budou mít o dost jiné pole. To jenom tak čistě pro upřesnění, jak jsem to myslel.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
0
Poota 05.03.2016 19:53 Bydliště: Praha
9068
603
7583
U toho třífázového vedení máš jenom 3 fázové vodiče a mění se Ti v nich směr toku s tím posunem o 120o.
Takže zrovna tak bych si představoval animaci dvoufázového vedení - 2 fázové vodiče, ve kterých se mění směr toku s posunem 90o. Pokud tam chceš mít mermomocí nuláky, tak je spoj do jednoho vodiče uprostřed - i když on to nejspíš pravý nulák asi nebude, protože součet těch dvou fází zřejmě nulové napětí asi nedá.
0
0
Adam 06.03.2016 00:13 Bydliště: Praha
5793
563
5842
Mermomocí tam nic dávat nechci - proto jsem se Ti snažil ukázat, že obrovsky záleží na tom, jakou situaci bys vlastně chtěl zobrazit (a abys to případně specifikoval).
U třífáze se pole mohlo točit, protože v animaci figurují tři žíly představující jednotlivé fáze. Zvolil jsem to bez nuláku, aby to bylo názornější a zároveň jsem využil toho, že se dá třífáze dobře využít a že se využívá právě i bez nuláku. Oproti tomu v případě dvoufáze budou (bez nuláků) na obrázku pouze žíly dvě - dvě fáze. Tedy, točení pak nepřipadá v úvahu - to pole bude mezi fázemi (mezi pouhými vodiči) jen jaksi pulzovat. To nic ale nemění na tom, že v motoru lze dvoufáze dobře využít k získání docela slušného chodu.
0
1
Poota 06.03.2016 11:29 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Jasně, máš pravdu.
Kdybych se nad tím trochu zamyslel, tak mě to mohlo taky napadnout, že to pole nemůže dělat nic jiného, než pulzovat mezi těmi dvěma vodiči.
U toho trojfázu to vlastně dělá taky, jenomže u něj má ty dvojice tři, takže je může střídat "dokola". Kdežto u dvou vodičů nemá k dispozici žádný vodič "k vynechání".
Jenom mám pocit, že u toho dvojfázu se bude střídat silnější a slabší pulz a asi se bude střídat i kratší a delší rozestup mezi nimi. Pochopitelně při propojených "nulácích", které se dají ze zobrazení vynechat.
0
1
E_man 04.04.2016 16:00 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Dotaz na magnetáře.
Potřeboval bych sytit tyčové feritové jádro (o průřezu 16x16mm) magnetickým tokem o zatím neznámé intenzitě (je to předmagnetizace permanentním magnetem, abych nemusel vinout budící ss vinutí).
Představuju si to tak, že na každou stranu toho měkkého feritového hranolu ve tvaru tyče dám neodymy (pro začátek mám na cestě neodymy 20x10x5).
Dotaz zní:
Bude se mi zvětšovat sycení v tom měkkém feritovém jádře přidáváním dalších neodymů na každý konec takto vytvořené sestavy feritu a neodymů?
Nemám zkušenosti.
Díky za fundované odpovědí.
0
0
E_man 04.04.2016 17:56 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
E_man napsal(a):Bude se mi zvětšovat sycení v tom měkkém feritovém jádře přidáváním dalších neodymů na každý konec takto vytvořené sestavy feritu a neodymů?
Ve stejném příspěvku, kde je ten odkaz, máš i popis skládání magnetů a vliv tvaru magnetu na snižování intenzity mag. pole. Dlouhé magnety jsou obecně špatně.
0
0
Adam 04.04.2016 23:43 Bydliště: Praha
5793
563
5842
E_man napsal(a):... Bude se mi zvětšovat sycení v tom měkkém feritovém jádře přidáváním dalších neodymů na každý konec takto vytvořené sestavy feritu a neodymů? ...
Přidáváním se bude sycení zvyšovat hlavně zpočátku a jak štos poroste, každý další přiložený magnet bude mít ve věci zesílení pole stále menší efekt.
Kolik magnetů by bylo nejlepší přiložit, to záleží na individuálním přístupu. Já bych to udělal tak, aby naštosovaná délka na každém konci tyče byla alespoň tak dlouhá jako šíře pólu (šíře čela). A pokud bude chuť a pokud budou magnety, někdy rád tuto naštosovanou délku nastavuju na 2-násobek nebo 3-násobek šíře pólu.
Je tu ale ještě jiná věc a nevím, jestli s ní počítáš. Striktně vzato, míra magnetizace tyče nebude v celé své délce absolutně stejně velká. Od konců tyče směrem k jejímu středu bude pole mírně klesat. Znatelněji může klesat v případě velmi dlouhé tyče. Ale opět záleží na tom, jak moc přísný ohledně rovnoměrné magnetizace chceš ve své práci být. Já se zatím třeba nesetkal s případem, kdy by mi to nějak zásadně vadilo.
0
1
Adam 04.04.2016 23:59 Bydliště: Praha
5793
563
5842
Jarin's napsal(a):Ve stejném příspěvku, kde je ten odkaz, máš i popis skládání magnetů a vliv tvaru magnetu na snižování intenzity mag. pole. Dlouhé magnety jsou obecně špatně.
Případně mi, prosím, připomeňte, kde ten odkaz na skládání magnetů je, protože tohle všeobecně moc nedává smysl. Mohlo by to být jedině tak, že třeba dlouhé magnety se obtížněji vyrábějí a tak vlivem výroby samotné třeba pak dlouhý magnet nemusí být výhodou oproti o něco kratšímu, co se týče intenzity pole u pólu. Ale z podstaty magnetizmu (v případě "dokonalých" magnetů) vyplývá, že štosování magnetů nebo prodlužování jejich délky přispívá k logaritmickému přírůstku intenzity pole (u pólů).
Intenzita pole prodlužováním délky naopak klesá po stranách magnetu - podél boků. Ostatně, i k tomu tady něco mám: http://www.omforum.cz/p.php?idx=1962
Adam napsal(a):Případně mi, prosím, připomeňte, kde ten odkaz na skládání magnetů je,
Je to popsáno tady. Netýká se to striktně intenzity, ale síly magnetu k železu
pro různé objemy zmagnetované hmoty versus tvar(délka) http://www.omforum.cz/p.php?idx=6093
0
0
Adam 05.04.2016 19:32 Bydliště: Praha
5793
563
5842
Jo, tak to je v pořádku, když jde vyloženě o sílu k železu. Díky za upřesnění.
Myslím, že by to ale mělo souviset. Síla v mag. poli je přímo úměrná intenzitě pole. Nebo se mýlím?
0
0
Adam 05.04.2016 23:57 Bydliště: Praha
5793
563
5842
Zjednodušeným pohledem to platí, ale zatímco intenzita pole je "elementární" (řešená v každém samostatném zvoleném bodě), síla je oproti tomu výsledkem "komplexním", plošným, nebo snad poeticky řečeno "prostorovým". Zkrátka jde o výsledek nepocházející z jednoho bodu, ale z celé oblasti jakoby mnoha dílčích silových účinků. Ohledně síly si tedy dovedu představit, že větší délka tyčového magnetu nemusí nutně vždy poskytovat vyšší sílu. Byl to úžasný osobní zážitek, když jsem si uvědomil, jak moc je magnetizmus "záležitostí rozložení v prostoru". Slovy to ani moc neumím popsat. No ale zkrátka, proporce magnetu a ve spojení ještě s feromagnetikem, které se různým magnetizačním polem různě magnetuje... Obecně bych to zkrátka s tou sílou docela chápal. Asi nejvíc velikost síly stojí na té "prostorové mohutnosti účinků" pole. A na to může být kratší magnet vhodnější než nějaký zbytečně dlouhý.
Adam napsal(a):Byl to úžasný osobní zážitek, když jsem si uvědomil, jak moc je magnetizmus "záležitostí rozložení v prostoru"
O tom něco tuším. viz. http://www.omforum.cz/p.php?idx=7159
Taky jsem z toho byl jelen. No ale o magnetech jen v "dobrém" .
I když mě z toho občas zčernají a slezou nehty a napuchnou prsty.
Ale to k jejich průzkumu asi neodmyslitelně patří.
0
1
Adam 17.06.2016 21:06 Bydliště: Praha
5793
563
5842
Teslova "bifilární" cívka
Na jednom za našich srazů jsme si povídali o bifilárním vinutí a vzpomínám si, že jste mě upozornili za způsob vinutí, který znáte pojmenovaný zhruba jako "Teslovo bifilární vinutí". Pro představu - jádro je omotáno dvoulinkou, konce dvoulinky se pak rozepnou a jeden drát na jednom konci se propojí s druhým drátem na druhém konci. V příloze by tomu měla odpovídat ta cívka, která se nachází vlevo dole.
Trochu jsem se tomu podíval na zoubek a zjistil jsem, že tato Teslova bifilární cívka vlastně vůbec bifilární není. Místo aby magnetické pole nulovala, generuje tak silné pole jako obyčejná cívka. Neměl by být prakticky žádný rozdíl mezi obyčejnou cívkou a mezi namotanou dvoulinkou takto teslácky propojenou. Pokud by se zjistilo, že v nich nějaký rozdíl přesto je, mohla by to být oblast, ve které by se možná dalo o magnetizmu objevit něco zcela nového...
viz. 
. 
Podpořte chod fóra 