Hlavní přehled   |   Info a nápověda Přihlásit   |   Registrovat
 
 
Magnetizmus - Diskuze     (str. 7 z 16)
Sekce: Magnetizmus, magnety, indukování
   |   Rolovat dolů
  Str.: 1, ... 5, 6, 7, 8, 9, ... 16  

Psát příspěvky můžete po přihlášení

Jeff   
17.06.2016 22:11
Bydliště: Praha
67 129 
Teslova bifilární cívka má jednu základní odlišnost od cívky standardní a sice ve způsobu vinutí, jak je to popsáno výše. Tento účel vinutí spočívá v mnohonásobně vyšším mezizávitovým napětí, což se sice neprojeví pro ss proud, ale v dynamickém provozu při st proudu. Tesla svým cívkám říkal "zesilovací cívky".
Koukal jsem, že ze starých dobrých věcí na netu není již skoro nic, tak přikládám alespoň Teslův patent https://teslauniverse.com/nikola-tesla/patents/us-patent-512340-coil-electro-magnets

Jeff
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Jeff   
17.06.2016 22:34
Bydliště: Praha
67 129 
U pravé bifilární, čili bezindukční cívky je to jinak, na obrázku od Adama je to hezky vidět, že mag. pole je kolem jednotlivých závitů, ale cívka jako celek je bez pole. Vypadá to, že se nic neděje, ale není to pravda. Budeme-li tuto cívku napájet pwm pulsy o frekvenci několika desítek kHz, bude sice vše stejné, ale podél osy cívky budou vyzařovat paprsky podélných, nebo též skalárních vln. Pro tento účel je dobře navinout zvláštním způsobem trubkovou anténu, které se říká Caduceusova cívka, která má vyzařovaný paprsek velmi tenký, skoro jako laserový. Jednu praktickou aplikaci zveřejnil pan Naudin. https://www.google.cz/?gws_rd=ssl#q=naudin+caduceus+coil
Ale pozor na to, podélné vlny se šíří o 1/3 rachleji než světlo a procházejí každou hmotou.

Jeff
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Adam   
17.06.2016 23:31
Bydliště: Praha
3215 379 3115 

Jinak tady jsou vizualizace pole (běžných) bifilárních cívek lépe vidět a je tam i plochá cívka.
http://www.omforum.cz/p.php?idx=7549
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Poota   
17.06.2016 23:57
Bydliště: Praha
7770 502 5525 
V té Teslově variantě může být čertovo kopýtko i v délce navinutého drátu - ta udává vlnovou délku a tím i pevný kmitočet, při kterém na cívce vzniká stojaté vlnění.
Přitom to propojení konce a začátku má v poměru k délce navinutého drátu naprosto zanedbatelnou délku, takže se dá říct, že vedle sebe probíhají dvě stojatá vlnění souhlasně orientovaná, která se budou nějak ovlivňovat.
U klasické bifilární cívky k tomuto jevu dochází také, ale ta dvě souběžná stojatá vlnění jsou orientovaná opačně.
Takže mám pocit, že dívat se na tyhle cívky jenom čistě "elektromagneticky" není úplně správné.
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Adam   
18.06.2016 01:29
Bydliště: Praha
3215 379 3115 
Jasně, jakmile jde o vysílání vlnění, tam je každý způsob vinutí specifický. Stejně, jako je rozdíl třeba v tom mezizávitovém izolačním napětí - to Teslovo vinutí je parádní věc! Chtěl jsem především upozornit na to, že Teslovo propojení způsobuje dobré sycení jádra cívky, a to úplně stejně jako klasicky vinutá cívka. Magnetické pole uvnitř cívky a kolem cívky se tedy navzájem nevyrušuje, naopak je velmi intenzivní. Pak je ovšem tuze nevhodné používat pro to Teslovo vinutí přívlastek "bifilární".
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

čučo    Uživatel je zablokován
18.06.2016 11:46

306 40 
  Poota napsal(a):    V té Teslově variantě může být čertovo kopýtko i v délce navinutého drátu - ta udává vlnovou délku a tím i pevný kmitočet, při kterém na cívce vzniká stojaté vlnění.

Nezmysel, dlžka drátu pri cievke ma velmi málo niečo spoločného s vlnovou dlžkou a už takmer vôbec nič s kmitočtom viď "vario" - http://ok1amf.sweb.cz/konstrukce/tuner2/tuner2.htm . "Čertové kopytko" u Teslových cievkok nie je v dlžke drátu ale v zložení z ktorého je drát na výrobu cievky použitý. Nebudem napínať, Teslove cievky sú vynute nie z medeného ale z železného drátu. Prečo tomu tak je by mal vedieť každý kto pri preberaní tohto prvku (Fe) dával v 7.triede ZŠ na hodinách chémie pozor...
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Šolim   
19.06.2016 11:50
Bydliště: na sever od Práglu
551 65 887 
  Poota napsal(a):    V té Teslově variantě může být čertovo kopýtko i v délce navinutého drátu - ta udává vlnovou délku a tím i pevný kmitočet, při kterém na cívce vzniká stojaté vlnění. Přitom to propojení konce a začátku má v poměru k délc

Všudypřítomná kapacitní složka podléhající tvaru vinutí a délce vinutí určuje s indukčností cívky rezonanci obvodu. Například křížová vinutí potlačují parazitní kapacitu cívky a umožňují provoz na vyšších kmitočtech...
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Ilem   
17.08.2016 10:10
Bydliště: Hradec Králové
333 50 400 
Teď čtu o Teslově "bifilární" cívce a uvědomil jsem si , že kdysi jsem něco podobného použil. Bylo to v době, kdy se špatně sháněly dráty na vinutí traf. Kdo neměl známé, nesehnal.
Ale měl jsem tehdá přístup ke sdělovacím kabelům. Oholil jsem 24 žilový telefonní kabel a vytvořil tak 24-filární cívku, podobnou té Teslově. Fungovalo to, víc jsem neřešil.
Tak mě napadá, jestli nehledáme zbytečné složitosti, jestli ta Teslova cívka není jen zjednodušení výroby. Takto motaná cívka je hotova velmi rychle.
Ale asi ne, to by nepoužíval pouhou dvolulinku, ale nějaký vícežil.
To jen tak, aby byl zase nějaký jiný pohled na věc.
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Ilem   
17.08.2016 10:18
Bydliště: Hradec Králové
333 50 400 
  čučo napsal(a):    Prečo tomu tak je by mal vedieť každý kto pri preberaní tohto prvku (Fe) dával v 7.triede ZŠ na hodinách chémie pozor...

Pozor jsem nedával. Učitelka neměla vůbec žádnou autoritu, tak jsme celé hodiny vymýšleli lumpárny. Skončila z toho v Bohnicích. Dnes je mi jí líto, ale tenkrát jsem to viděl jinak.
Ještě víc mě mrzí, že teď nevím, proč Tesla vinul cívky železem.
Peter, nemohl bys napsat víc, nebo alespoň naznačit?
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Adam   
17.08.2016 10:51
Bydliště: Praha
3215 379 3115 
  Ilem napsal(a):    ... Ale asi ne, to by nepoužíval pouhou dvolulinku, ale nějaký vícežil. ...

Pokud máš na mysli dosažení bifilarity (kdy cívka nesytí prostor polem), pak by vícežil neměl smysl. V takové cívce je pouze nutné zajistit, aby vzájemně sousední závity neměly stejnou orientaci toku proudu, ale střídavou. Vícežil by měl úplně stejný efekt jako dvoulinka.

Vícežil by možná mohl přinést výhodu ve vyšším mezizávitovým izolačním napětí. Ale musel bych se nad tím víc zamyslet, tohle je jen takový rychlý výkřik.
 
Přílohy jsou dostupné pouze pro přihlášené uživatele     |     Přihlásit     |     Registrovat 
 
Normální vs. bifilární vinutí - Solenoid
Normální vs. bifilární vinutí - Solenoid
(Dostupné jen pro přihlášené uživatele) 
 
Fotografie není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
 
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

martin11   
17.08.2016 11:13
Bydliště: u Mělníka
3425 58 1844 
...třeba ty cívky vinuté železem měli větší magnetizmus...ale co ten Ω...ber to jako připomínku laika martin11
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Jarin's   
27.08.2016 10:22
Bydliště: Zádveřice-Raková
943 137 891 
  Adam napsal(a):    Jasně, cívka velká zhruba jako magnet se s magnetem vůbec nemůže měřit, co se týče intenzity pole. Právě to jsem se Ti snažil říct třeba právě pomcí toho odkazu na můj příspěvěk, ve kterém magnet měří svoje síly s jedním vodi

Ahoj, po delší době jsem našel toto video a web. Je zde přesně to, na co jsem se ptal k tématu cívka vs. magnet.
Na videu je sada masivních magnetů přebíjená docela malou cívkou a chodí to.
Nepřipadá mi to jako fake.
http://www.gap-power.com/videos/Full%20Length%20Video.wmv

přímo na web
http://www.gap-power.com/index.html
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Jarin's   
27.08.2016 10:32
Bydliště: Zádveřice-Raková
943 137 891 
Je tam i info o cívce
 
Přílohy jsou dostupné pouze pro přihlášené uživatele     |     Přihlásit     |     Registrovat 
 


(Dostupné jen pro přihlášené uživatele) 
 
Fotografie není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
 
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Adam   
27.08.2016 17:52
Bydliště: Praha
3215 379 3115 
Zajímavé... Na podobném konceptu (a na dalších podobných) jsem už velmi dlouho pracoval, ale v otázce energetického zisku mi vždy vycházelo, že ta cívka bude příliš žrát...

Když budu mít chvilku, nechám vygenerovat nějaké vizualizace pole na toto zajímavé téma.
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Jarin's   
27.08.2016 19:14
Bydliště: Zádveřice-Raková
943 137 891 
  Adam napsal(a):    Zajímavé... Na podobném konceptu (a na dalších podobných) jsem už velmi dlouho pracoval, ale v otázce energetického zisku mi vždy vycházelo, že ta cívka bude příliš žrát... Když budu mít chvilku, nechám vygenerovat nějaké vi

Podle info ji řídí pulzně cca 190 ms, po té co se vzdálí magnet ho cívka pomáhá přitahovat. Následná půlperioda je odtlačená jen magnetem. Pokud jsou grafy z ošklivoskopu pravdivé, žere to docela málo. Co jsem tam nikde nenašel jsou parametry magnetů, ale podle průměru cívky(99mm) to budou válce tak 60-70mm průměr a kolem 20-25mm tloušťky. Za cívkou 4 a před ní asi 1, nevím, jestli není schovaný další v tom bloku. I kdyby to byly jen N32, musí to být síla, jako prase.
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

ZephirAWT   
02.09.2016 13:29

100 37 78 
Prostorová impedance a skinefekt hadice
 
/* Co se stane, když skokově změním indukčnost cívky? */

Cívka se chová podobně jako pružná hadice naplněná vodou. Sloupec vody má setrvačnost a pokud se rozeběhne vysokou rychlostí, pak každý pokus o jeho prudké zastavení vytvoří na hadici tlakový puls. Změna indukčnosti pak odpovídá změně setrvačnosti vody uvnitř hadice. Vložením feromagnetického jádra dovnitř proudem zatížené cívky způsobí, že se feromagnet zmagnetuje, na to je zapotřebí vykonat práci. Díky tomu se cívka přechodně zachová jako rezistor s vysokým odporem - v případě cívky se tomu odporu říká impedance - a proud cívkou přechodně poklesne.

Pokud bude hadice z pružného materiálu, pak prudké oscilace jejího tlaku způsobí, že se na druhý konec hladice vůbec nedostanou, protože je pohltí pružné stěny hadice. Tomuto jevu se říká prostorová či rozložená impedance vodiče a způsobuje, že vysokofrekvenční signál nelze jen tak jednoduše vést na dálku jednoduchým drátem, protože by se v něm signál postupně pohltil. Kvůli tomu se musí takový signál přenášet bifiliární dvojlinkou nebo koaxiálním vodičem, který funguje jako prostorová kapacita, která částečně efekty prostorové induktace kompenzuje.

Hadicový model indukčnosti taky dobře vysvětluje tzv. skinefekt, čili fakt, že střídavý proud s vysokou frekvencí má snahu šířit se po povrchu předmětu, např. po povrchu kůže, takže nezpůsobí fibrilace a stahy svalů. Pokud na jeden konce pružné hadice vložíme tlakový ráz, sestrvačnost sloupce vody zabrání, aby se přebytek kapaliny šíři objemem sloupce - namísto toho roztáhne stěny hadice a najde si cestu kolem jejího obvodu.
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Jarin's   
03.09.2016 12:24
Bydliště: Zádveřice-Raková
943 137 891 
O magnetismu a energii s Exaktní fyzikou
 
Nemůžu si odpustit tuto úvahu. Pokud si moderátoři myslí, že to sem nepatři, mohou to přesunout nebo smazat. Předem podotýkám, že úvaha je určena především těm, co „CHTĚJÍ“. Ostatní by neměli cist dále.
Pořád se tu probírá, jestli něco možné je a něco není. Nikdo nemá v ruce dost argumentu, aby ostatní přesvědčil. Ale dejme si otázku „O co vlastně jde?“ „Proč tu na tom fóru všichni jsme?.

V mnoha sekcích se tu přeme o magnety. Hloubavější člověk si najde informace, třeba zde http://cs.wikipedia.org/wiki/Elektrická_práce a tam se hned v úvodu dozví, že existuje i pojem „Práce elektromagnetického pole“, kde za sílu se dosazuje nějaký vztah. A potom se hned zeptá „co je s tou fyzikou v nepořádku, že Elektromagnetické může konat práci a čistě magnetické nikoliv?“. Jaký je mezi nimi rozdíl? Přesto nám zde někdo stále vnucuje myšlenku, že magnet, ať už přímo či nepřímo, práci nemůže konat. Přitom se přikrade exaktní fyzika dloubne vás do žeber a lehce vám vysvětlí, že práci koná právě ta složka sily, která jde rovnoběžné s pohybem. Tatáž fyzika vám také vysvětlí, že při mechanickém ději v izolované soustavě vyjadřuje mechanická práce předávání mechanické energie mezi tělesy či systémy těles. Těleso či systém, který koná mechanickou práci, ztrácí mechanickou energii, těleso či systém, na kterém je práce vykonávaná, mechanickou energii získává. Mechanická práce jako veličina udává velikost této předané energie. Hned potom vám nezapomene vysvětlit, že Mechanická energie je také potenciální energie, kterou získá nejen těleso zvednuté do nějaké polohy ale i (citace z fyziky) „těleso v dosahu pole má potenciální energii“. Potom se dále dozvíte, že ne vždy musí práci konající energii ztrácet, protože může dojit také k přeměně energie nikoliv k předání. V našem případě k přeměně z potenciální na kinetickou. Těleso tedy přemění svou vlastní energii potenciální na kinetickou. V této fázi přeměny okolní systém žádnou další energii nedodává. Opět ty hloubavější napadne otázka. Jaká práce a jak byla vykonaná v okamžiku, kdy se těleso ocitlo v dosahu pole? Do té doby žádnou potenciální energii, která by se mohla přeměnit nemělo?. Potom je tu pole a najednou má těleso potenciální energii. Toto nám exaktní fyzika říká.

Jiná úvaha.

Každý z nás dostane jednou ročně fakturu od energetické společnosti, někteří i od teplárenské. Při pohledu na doklad ctěte: cena za „Distribuci“, cena za „Dodávku“, řeknete si „no nějaká služba to musím zaplatit“. Pak čtete dál, cena za „Spotřebovanou elektřinu“, tady si zanadáváte kolik jste toho letos propálili a pošlete peníze. V tom se potichu přitočí exaktní fyzika a jemně vás dloubne do zeber. S úsměvem na rtech se vás zeptá: „Proč platíš za něco, co jsi nemohl spotřebovat?“. Nechápete. Tak vám exaktně vysvětli, že energii pro vás Energetická společnost nemohla vyrobit a vy že jste ji nikdy nemohli spotřebovat. Společnost si ji jen půjčila přeměnou z jiné energie a vy jste udělali totéž. Toto vysvětlení vás samozřejmě namíchne. Obzvláště po té, co už peníze z účtu odešli. S teplem dodaným k vám domu je to stejné. Oni si ho půjčili a vy taky, ale platíte za spotřebu.“ Co je tady kolem nás spatně? „ Zeptáte se, ale odpověď nedostanete.

Z jiného soudku:

Vědec, který je zcela oddán zákonům své vědy, nemůže nikdy přijít na nic nového. Jeho vlastní nezlomná víra ve všechny prezentace dějů a jejich matematické vyjádřeni, ho zcela spolehlivě přivede zase na začátek a utvrdí ho ve faktu, že podle všeho co teď víme, už nic nového nemůže vzniknout. Všechno už přece víme a podle zákonu, které se ve škole uciťme to, ani jinak byt nemůže. Jde spát spokojen se stavem věci.

Vědec, který alespoň zčásti pochybuje o závěrech zákonů, které se mu zdají nelogické nebo nesmyslné přesto, že se je musel učit ve škole, ten má šanci něco objevit, protože zkouší jak to tedy je, pochybuje a proto jde spát rozmrzelý, že se mu na tom něco nezdá a zítra to musí zkusit jinak.

Toto vlákno je o magnetismu. Je zajímavé, že pravě v této oblasti fyziky je tolik rozporů. Ale proč tomu tak je? O magnetizmu se toho dlouho moc nevědělo. Potom přišel geniální vědec James Clerk Maxwell s teorií magnetického pole. Jeho dílo bylo tak velké a složíte, že ho nikdo nemohl pochopit. Proto se objevil spasitel Hendrich Anton Lorenc, který to všechno zjednodušil. No prostě všechno čemu nerozumíme, odřízneme a zeštíhlíme to. Z celého Maxvelowa díla tak zbylo torzo 4 rovnic, které se dodnes učí. Co tam bylo tak velkého, že to muselo ze světa?
Pokud se vám na tom něco nezdá, děláte správně. Vaše intuice vám napovídá správně. Pochybujte o správnosti závěru, které vám vtloukali do hlavy. Pochybujte, protože nikde není dané, že to je ta pravda. Jenom tak se můžeme všichni někam posunout. Vše, co se vám zda nelogické, u všeho, kde vám vaše intuice napovídá, že něco není v pořádku, Tady všude pochybujte, klaďte otázky a hlavně se nenechejte odbít slovy „že tak to prostě je!“ Protože to nějaký strejda v minulosti popsal a stalo se to dnes dogmatem, ještě nemusíme složit hlavu do klína, jako ten zaslepený vědec. Jsme tu proto, že hledáme jiné možnosti a baví nás se v tom ňahňat. Tříbí to naši mysl a těšíme se, že už možná zítra na něco přijdeme. Už zítra se nám možná exaktní fyzika nebude smát, že platíme za „SPOTŘEBOVANOU ENERGII“.
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

ZephirAWT   
03.09.2016 13:18

100 37 78 
  Jarin's napsal(a):    Zreplikoval jsem, co bylo na videu, ale samozřejmě se to netočilo. Jakmile jsem přiblížil magnet, jen se mi to hezky zarovnalo nejbližší lopatkou k magnetu v SJ a mezi dvě lopatky v orientaci JJ.

Remanence a magnetická viskozita
 
Předně Libor Skalský jako budící magnet používá opravdu velký a těžký, asi půlkilový magnet, jehož magnetické pole zasahuje všechny magnety, tedy i protilehké. Ale hlavní trik je v použití tzv. korelovaných monopólových magnetů, které jsou zatím poměrně málo rozšířené, lze je však pro dané účely zimprovizovat slepením dvou normálních plochých magnetů opačnými póly tak, aby se vzájemně odpuzovaly, což vytvoří tzv. monopóly. Účinnost magnetů bude vyšší, pokud se neslepí přímo k sobě, ale přes tenkou, asi milimetrovou distanční podložku, která taky zlepší jejich stabilitu, protože opačně orientované magnety mají tendenci se vzájemně odmagnetizovat.

http://www.correlatedmagnetics.com

Síla uvádějící rotor v pohyb pak vzniká rozdílem magnetizace dvojic magnetů v různé vzdálenosti od budícího magnetu tak, aby vzdálenější magnety byly saturovány méně než ty blíže. Pohyb tedy nevzniká v důsledku vzájemné orientace pólů mezi magnety, ale tím, že pro hlavní budicí magnet se bližší, více saturovaný magnet chová jako méně magnetický objekt, než pro ten vzdálenější. Proto ten vzdálenější přitáhne, čímž se stane méně magnetický, zatímco vzdálenějším se stane nový magnet.


http://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/120792/CasPestMatFys_067-1938-5_14.pdf

Aby to takto fungovalo, nesmí se saturace magnetu měnit okamžitě, ale s malým zpožděním, což je u většiny magneticky tvrdých materiálů (s vysokou remanencí a koercivní silou) zajištěno automaticky. Takové magnety vykazují silný Barkhausenův efekt a tzv. magnetickou viskozitu: čili jejich magnetické domény se při postupném zvyšování intenzity magnetického pole nepřeorientují plynule, ale až po malém okamžiku a přitom ssebou trochu "škubnou". Právě ono zpoždění je důsledkem, že maximální saturace je v rotujícím systému magnetů úhlově zpožděná za jejich orientací vůči budícímu magnetu. Doufám, že je to popsáno dostatečně srozumitelně.
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Jarin's   
03.09.2016 13:30
Bydliště: Zádveřice-Raková
943 137 891 
No konečně nějaký nápad i se smysluplným popisem, jako námět k laborování.
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

Jarin's   
03.09.2016 13:35
Bydliště: Zádveřice-Raková
943 137 891 
Předpokládal bych, že toto video:

https://www.youtube.com/watch?v=fn4A6VJodow

je taktéž od Libora Skalského, přijde mi tam podobný hlas a dají se takto pořídit magnety pro výše popsaný princip.
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečtenoCitovat a odpovědět

  Str.: 1, ... 5, 6, 7, 8, 9, ... 16  

Psát příspěvky můžete po přihlášení

 
Omforum.cz   |   Nápověda   |   Pravidla fóra   |   Podpořte nás   |   Vytvořil: 2015-2019 Adam Benda
 
CC BY-NC-ND 3.0 CZ
Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 3.0 Česká republika License