Cesta k "volné energii" přes vědecky podloženou teorii
Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poota 24.09.2015 10:44 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Barbatův patent
Wiliam N. Barbat má patent z 11. ledna 2007, který je velice pro nás zajímavý a jako přílohu přidávám jeho český oficiální překlad, který zcela určitě stojí za přečtení.
Mám dojem, že na úvod to stačí
Chtěl jsem vyzkoušet, jestli by se nedal použít Barbatův princip s vložením "zesilovací cívky" do procesu transformace.
Nutnou podmínkou jejího "zesilování" je, aby alespoň část jejího povrchu byla polovodivá. Nechce se mi vytvářet poměrně mizerný polovodič ohříváním mědi, když mám k dispozici destičky ze selénového usměrňovače. Na nich je selén jenom z jedné strany, takže jsem trochu po svém upravil Barbatovo uspořádání s vnější zesilovací cívkou. Postupuji sice zvolna, ale prezentuji to jako že rozvážně. Tím to aspoň nevyzní tak, jako že se s tím se.u, ale že se jenom neukvapuji. Pro ty, co by chtěli na vlastní bulvy vidět, že se aspoň něco děje, dávám přílohy.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
1
Poota 24.09.2015 10:56 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Zatím jsem moc nepokročil, navinul jsem výstupní cívky, mají po 31 závitech ovinutým drátem průměru 1,75 mm a budou zapojeny do série, vinuté jsou levá odspoda doprava, horní konec přechází do pravé cívky, která je motána stejným směrem, tedy pravotočivě (ve směru hodinových pařátků) směrem dolů. K této dvojcívce by měl být připojen transformátor pro docílení správného výstupního napětí. Jeho poměr má smysl stanovit až na základě výše (snad) docíleného napětí. Nabízí se i možnost propojit konce výstupních cívek do zkratu, a vložit sekundární vinutí přímo do výstupních cívek. Místo výstupního transformátoru může být případně i pulzní měnič, ale to bude aktuální až v dalších etapách.
Pro zjednodušení laborování jsem pořídil samostatně napájenou UV lampu, a vysílací cívku míním napájet pro vyzkoušení rovnou ze sítě. Vzhledem k tomu, že cívku nemíním donekonečna počítat a převíjet, chci zkusit několik již hotových cívek, nejspíš z telefonních relé, kterým chci omezovat proud a tedy i výkon sériovou žárovkou, která se dá snadno měnit.
Jak vidno, zatím neshledávám nutnost jiskřiště, ale je možné, že změním názor. Pro ten případ bych zřejmě preferoval jiskřiště dvojité, tedy dvě za sebou. K jiskřištím bude ovšem nutné i dostatečné napětí, které by se v mnou zatím preferovaném zapojení nemělo vyskytovat.
0
1
Poota 24.09.2015 11:16 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Praktický pokus
Jako vysílací jsem použil cívku z relé 2500 závitů, odpor asi 62 ohmů, kterou jsem napájel z transformátoru postupně 8mi, 10ti, 12ti a 14ti V - bez jakékoli odezvy kdekoli jinde.
V dalším jsem tedy poněkud přitvrdil a dopřál jsem jí plných 220 V přes žárovku 25 W, zapojenou s cívkou do série. Žárovka měla snižovat proud a případně i plným svitem signalizovat, že izolace mezi závity cívky již není plně funkční - což se dalo zcela reálně očekávat.
A taky že jo, z cívky se celkem dost vydatně zakouřilo na znamení, že je izolace v Pánu.
Leč nastojte, zároveň došlo ke dvěma jevům, které naznačily, že se zde děje něco nepříliš běžného. Žárovce se neuráčilo ani bliknout a pojistky (10A) splnily svou občanskou povinnost.
Což by jaksi mělo nebýt - při zkratování závitů cívky měl okruhem téci zcela běžný proud žárovkou svítící a pojistkám neškodící. Divná věc, divná věc.
Přikládám schema, aby bylo vše jasnější.
Změřit kdekoli cokoli jsem nestihl.
V nastoupené cestě by bylo zřejmě vhodné ještě pokračovat, ovšem v současné době k tomu nemám vhodné podmínky, takže jenom "předávám štafetu" komukoli, koho to nějak osloví
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
3
Karel 124 24.09.2015 12:57 Bydliště: Praha a okolí
554
41
730
Velmi se omlouvám, ale tento pokus nedokončím ani já. Ale přesto však píši co mně napadlo :
1. Polovodivý materiál lze použít z tiskáren z válců, mám jich celkem dost a věnuji je komukoliv na tento účel
2. Ten pásek pokud by byl Mobiovou smyčkou, spojoval by vnější i vnitřní povrch v jeden povrch , a chování vehementu by bylo asi jiné.
Howgh .
0
0
Poota 24.09.2015 13:21 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Námět na polovodivý materiál je výtečný
Möbiova smyčka v tomto případě není vhodná - obtížně realizovatelný překrut a navíc je žádoucí pouze jediná "odrazná" plocha, jak ostatně vyplývá i z Barbatova patentu.
0
0
impuls 28.10.2015 23:54
678
12
323
Jde o bezpečnost ne přímou síť
Tento pokus bych doporučil vylepšit oddělovacím trafem a do série více Watovou žárovku pro případný zkrat .Bohužel mé hledání nového motoru nemohu tříštit takže později určitě zkusím .
0
0
Ilem 20.12.2015 00:34 Bydliště: Hradec Králové
451
67
523
Poota napsal(a):Jako vysílací jsem použil cívku z relé 2500 závitů,
Pootíku, ta cívka byla z relé na 220V? nebo na nižší napětí?
"Což by jaksi mělo nebýt - při zkratování závitů cívky měl okruhem téci zcela běžný proud žárovkou svítící a pojistkám neškodící. Divná věc, divná věc. "Není to zas až tak divné. Předpokládám, že se nezkratovaly závity zdaleka všechny a následně došlo někde k přepálení drátu ( přerušení obvodu). Pokud k tomu došlo zrovna na vrcholu sinusovky, mohlo to vyvolat dost vysoký "kop", který vyhodil jistič, ale přitom byl tak krátký, že se vlákno žárovky nestačilo ani začervenat. Kdyby to byla led žárovka, myslím, že by blikla.
0
0
E_man 20.12.2015 05:28 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Řekl bych, že to divné je.
Jistič může vyhodit jedině nadproud, který tá žárovka nepustí. Proto také žárovka vyhazuje jistíč při svém přepálení, kdy plasma v žárovce vytvoří kraťák.
Při vrcholu sinusovky nemůže jistič vypadnout, jinak by vypadával, kdykoliv připojiš vypínačem žárovku na vrcholu sinusovky, což je relativně často.
Vysvětlením muže být jedině naakumulovaná energie v magnetizačním obvodu jádra, která vytvoří při poruše v cívce několikanásobně vyšší napětí. To spolu s vrcholem sinusovky v síti vytvoří i dostatečný nadproud ve studené žárovce k vyhození jističe.
Náhoda je vůl.
0
1
Poota 20.12.2015 10:51 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Ilem napsal(a):Pootíku, ta cívka byla z relé na 220V? nebo na nižší napětí?
Relé telefonní, napětí na něm uvedené nebylo, ale mám dojem, že analogová telefonní síť pracovala s napětím asi 60 V, takže snad na nějaké takové napětí.
0
0
Šolim 20.12.2015 11:39 Bydliště: na sever od Práglu
565
65
918
Jsem zcela mimo mísu. Co se mi ale vetřelo do myšlének je to, že vytvořením patentu na uvedené souvislosti vzniká možnost zablokování svobodného využívání volné energie na další desítky let...
0
0
čučo 20.12.2015 12:00
306
3
44
Šolim napsal(a):Jsem zcela mimo mísu. Co se mi ale vetřelo do myšlének je to, že vytvořením patentu na uvedené souvislosti vzniká možnost zablokování svobodného využívání volné energie na další desítky let...
Nezmysel, patent je len od toho aby si to nemohol bez nákup licencie legálne vyrábať vo velkom. Pre vlastnú potrebu ťa žiadny patent zaujímať nemusí, je len (zvládnutie danéj technologie) na tvojéj šikovnosti...
0
0
Šolim 20.12.2015 12:28 Bydliště: na sever od Práglu
565
65
918
čučo napsal(a):Nezmysel, patent je len od toho aby si to nemohol bez nákup licencie legálne vyrábať vo velkom. Pre vlastnú potrebu ťa žiadny patent zaujímať nemusí, je len (zvládnutie danéj technologie) na tvojéj šikovnosti...
Ano, je to smysl pro nesmyl . . .
Patenty a množství dalších objevů skoupených mocnými jen proto, aby se nestaly veřejně prospěšnými, byť i po možném zaplacení licenčních poplatků, by možná svým objemem vydaly na nákladní vlak... Tož tak!!!
0
2
čučo 20.12.2015 15:00
306
3
44
Šolim napsal(a):Patenty a množství dalších objevů skoupených mocnými jen proto, aby se nestaly veřejně prospěšnými, byť i po možném zaplacení licenčních poplatků, by možná svým objemem vydaly na nákladní vlak... Tož tak!!!
Další nezmysel. I ten patent ktorým sa toto vlákno začíná je toho krásným prikladom ako ďaleko sú tvoje domnienky v téjto oblasti vzdialené od pravdy.
0
0
Správa fóra
Prosím uživatele čučo, aby diskutoval více taktním způsobem.
Na sdělení moderátora není povoleno reagovat prostřednictvím příspěvku v tematickém vlákně. Považujete-li za nutné zabývat se tímto moderátorským zákrokem, kontaktujte administrátora fóra prostřednictvím e-mailu admin@omforum.cz.
Ilem 21.12.2015 19:24 Bydliště: Hradec Králové
451
67
523
E_man napsal(a):Řekl bych, že to divné je.
Při vrcholu sinusovky nemůže jistič vypadnout, jinak by vypadával, kdykoliv připojiš vypínačem žárovku na vrcholu sinusovky, což je relativně často.
Vysvětlením muže být jedině naakumulovaná ener
Přesně to jsem měl na mysli, ale zřejmě jsem to nenapsal dostatečně srozumitelně. Pokud k přerušení obvodu s cívkou dojde u paty sinusovky, nic se neděje. Ale pokud k tomu dojde na vrcholu sinusovky, naakumulovaná magnetická energie indukuje dost velikou proudovou špičku.
Při sepnutí obvodu se zase nic neděje, ať je to v rámci sinusovky kdekoli. Problém je rozpojení. Dej si do série s žárovkou nějakou slušnou cívku a pak cvakej vypínačem. Dříve či později se ti povede obvod vypnout na vrcholu sinusovky a vyletí jistič, aniž by se přepálila žárovka. Jediným sekundárním efektem budou opálené kontakty vypínače.
0
0
čučo 21.12.2015 21:07
306
3
44
Ilem napsal(a):Pokud k přerušení obvodu s cívkou dojde u paty sinusovky, nic se neděje. Ale pokud k tomu dojde na vrcholu sinusovky, naakumulovaná magnetická energie indukuje dost velikou proudovou špičku.
Při sepnutí obvodu se zase nic neděje, ať je to
Peťo máš v tom tam takú maličkú chybyčku, trošku ťa poopravím. Pri zapnutí cievky vo vrchole sinusovky do obvodu dochádzá k prúdovým rázom. Pri ich vypínaní k napeťovým špičkám dochádzá vždy bez ohladu na sinusoidu . Pekným príkladom zo života sú silnejšie motory npr. karbobrúsky, cirkuláre atď. alebo silnejšie trafozváračky ktoré nemajú problém pri zapínaní vyhadzovať aj rádovo predimenzovaný istič. Nie náhodou sa v priemiselných prevádzkach pri elektromotoroch (čistá cievka) používajú špeciálné ističe so spomalenou reakciou. Všetko je ináč...
0
0
Ilem 22.12.2015 09:23 Bydliště: Hradec Králové
451
67
523
Máš do velké míry pravdu. Snažil jsem se to zjednodušit na konkrétní Pootův pokus, kde zapínací proud omezila žárovka. Pokud zahoří oblouk mezi rozpojenými částmi, může vypínací proud hodně přesáhnout proud zapínací právě díky narostlému napětí, kde už žárovka nestačí svým odporem stáhnout proud pod vypínací proud jističe.
Jinak je to ještě složitější, V případě velkých motorů a trafosvářeček ještě hraje velkou roli materiál jádra a jeho sycení. Proto se u velkých motorů používají softstartéry, jejichž úkolem je postupně nasytit jádro. Poota měl cívku vzduchovou, proto si myslím, že to proběhlo tak, jak jsem napsal. Úplný a detailní rozbor považuji za překračující rámec tohoto vlákna. Chtěl jsem jen naznačit, že jsou jevy, které dané chování vysvětlují. Možná jsem to nenapsal příliš šťastně. V rámci stručnosti si pak naběhnu na širokou diskuzi.
0
0
ZephirAWT 04.09.2016 00:25
155
39
157
/* ...dále lze odvodit, že podobné nízkohmotné elektrony musely mít původ ve vrstvičce kysličníku měďnatého (CuO) na anténním vedení. CuO je matně černý polykrystalický polovodivý povlak, vznikající in situ na měděných a bronzových drátech při žíhání drátu za přítomnosti vzduchu. Podobné povlaky CuO lze pozorovat na původních experimentálních zařízeních například v Technickém muzeu a na hodně starých měděných domovních rozvodech. To naznačuje, že podobné CuO povlaky bývaly samozřejmostí. V pozdějších letech se žíhání mědi začalo provádět za podmínek předcházejících většině oxidace... */
Zatím se mi to jeví celé jako blbost - ale na oxidové vrstvě CuO jsou založeny jednak záhadné zesilovací spirály MaGraV pana Kesheho, druhak vysokoteplotní supravodiče ve kterých skutečně dochází ke snížení efektivní hmotnosti elektronů, takže čtu dále...
V rámci stručnosti si pak naběhnu na širokou diskuzi. 
Podpořte chod fóra 