Líčení poněkud rozvláčné, jež jen nemnohým může připadati zajímavé.
V dalším textu je popisovaná modifikace zařízení, známého, ale mnohem výstižnější by bylo napsat „neznámého", již od pravěku. O důvodech utajování podobných zařízení se dost výstižně vyjadřuje Viktor Schauberger. Byly sice i v moderní době konány jakési pokusy s podobným zařízením, což je sice obtížně, ale přece jen dohledatelné - ale bylo při nich vycházeno z nesprávných předpokladů, jimž byla i konstrukce přizpůsobena, takže výsledky byly shledány nepříliš uspokojivými.
Vzhledem k tomu, že jsem nikde pro zařízení tohoto typu nenašel žádný oficiální název, ač zcela evidentně existovat musel, a různé opisy většinou používané jsou spíše zavádějící a navíc jsou používané i pro věci naprosto odlišné, rozhodl jsem se pro mnou vytvořenou modifikaci zavést oficiální dvojjediný jednoznačný název, přičemž nemám nic proti tomu, aby se tento název případně používal i pro všechna ostatní zařízení, pracující na stejném principu.
Pro zvídavé ony názvy vysvětlím co nejpodrobněji - ostatní to mohou směle přeskočit, protože o nic zásadního nepřijdou.
Cílem provozování dotyčného zařízení je získávání vody, která se běžně nazývá akva, též agua nebo aqua, kteréžto všechny varianty mají původ v keltském výrazu ahva. Ten se nám až do dnešních dnů zachoval v názvech některých našich řek ve formě koncovky -ava. Příkladem je třeba Vltava, původně Vhlt-ahva, znamenající Bílá Voda. Germáni si tento název přeložili a po svém zvyku i zkrátili, takže jim vznikla řeka „Bílá” neboli Elbe. Problém s dvojím názvem téže řeky byl následně vyřešen anomálií, kdy se delší Vltava „vlévá” do kratšího Labe.
Voda v daném zařízení se získává prostřednictvím kamenů, pro které má keltština výraz „men”, použitý třeba ve výrazech menhir a nebo dolmen.
Přesný význam koncového -t v keltštině neznám a rád se nechám někým znalejším poučit. Předpokládám, že se jedná o zkráceninu jednoslabičného výrazu s ne zcela jasným významem, který se přeneseně zachoval ve výrazech typu atrament, monument, postament, vehement a podobných.
Protože výsledný výraz akvament může někomu znít přece jen značně uměle a případně i „cizácky”, dávám jako alternativu k dispozici i ryze český výraz vodudejk, který je vytvořen s ohledem na lapidární vystižení funkce.
Prapůvodně tato zařízení sloužila pouze pro přímé zavlažování menších ploch půdy pro zemědělské využití. Dalším vývojovým stupněm je postavení téhož zařízení na nepropustné podloží ve tvaru široké a mělké mísy, ze které se výsledná voda odebírá prostřednictvím odtokového žlábku. Základem těchto původních zařízení je vždycky kuželovitá hromada kamení vhodného druhu, z jejíhož tvaru je zřejmě odvozený i běžně používaný nepříliš výstižný opis „vodní pyramida”. Stejně důležitý, jako správný druh kamenů je i jejich tvar, který musí umožňovat co nejsnazší průchod vzduchu celou stavbou. Tato podmínka byla příčinou i sice logického, leč nesprávného názoru, že voda v tomto zařízení vzniká prostou kondenzací vzdušné vlhkosti. Zastínění stavby pro dosažení co nejnižší teploty nedalo uspokojivé výsledky ani poté, co byl vzduch proháněn „pyramidou” pomocí větráků.
Z těchto pokusů lze soudit, že princip „výroby” vody je zcela nebo z větší části jiný, nejspíše podobný fungování Schaubergerem popisovaných „žížalích” kamenů, tvorby ranní rosy a „zázračného” pramene v sarkofágu pyrenejského kláštera v Arles-sur-Tech. Osobně se domnívám, že důležitou roli hraje kromě složení i váha samotných kamenů a také sluneční svit, který mění svůj směr. Jisté ale je především to, že skutečný pricip jeho fungování zůstává i nadále vodudejkovým tajemstvím.
1
2
Poota 27.09.2015 12:57 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Po teorii praxe
Nyní tedy k vlastní konstrukci mé modifikace "vodní pyramidy" nazvané akvament neboli vodudejk.
Využití předpokládám taktéž pro přímé, zcela automatické a víceméně průběžné zavlažování určité plochy půdy, a nebo pro stálé dodávání určitého množství vody, v obou případech bez potřeby přívodu nějaké energie.
Má modifikace je velice prostá (jak také jinak) a spočívá pouze ve změně základního tvaru navršených kamenů. Prostá hromada kamení sice nevyžaduje ke své existenci nic dalšího, ale přece jenom je nevýhodná především proto, že zabírá příliš velkou plochu. Navíc dosažitelná výška této hromady je nevelká a závislá na druhu a tvaru kamenů. V relativně ploché hromadě se nemůže dostatečně uplatnit váha kamenů a průvzdušnost je také nevalná. Toto vše mě dovedlo ke změně tvaru hromady z jehlanu na válec, jehož tvar je udržován pláštěm z plotového pletiva. Protože mi zatím není jasný princip a nechci riskovat ovlivňování kovovou sítí, použil jsem pletivo potažené plastem, ale je to možná zbytečné. Za vhodný průměr považuji 50 cm, maximální (zatím nedosažená) výška je daná použitým pletivem a je 150 cm. Maximální objem tohoto „sloupu” je tedy asi 300 litrů, čemuž odpovídá přibližně 750 kg kamene. Samozřejmě je možné výšku i průměr libovolně zvětšovat, přičemž zatím není jasné, zda produkce vody stoupá s velikostí lineárně nebo exponenciálně. Stabilitu poměrně vysokých sloupů považuji za vhodné zajistit pomocí kůlu, který může být u ryze zavlažovacích akvamentů i uvnitř.
Za vhodné kamení považuji říční valouny, přednost mají vejčité křemeny o velikosti nepropadávající oky pletiva. Protože jsem chtěl nejen ověřit funkčnost, ale zároveň i změřit „výtěžnost”, použil jsem nepropustnou plastovou „mísu” s odtokem.
Experiment se podařil i nepodařil zároveň.
Podařil se v tom smyslu, že akvament v tomto provedení nějakou vodu skutečně dodává.
Nepodařil se v tom smyslu, že váha kamení prohnula hmotolovou mísu tak, že voda odtéká jinudy než plánovanou hadičkou - čili hladina je níž, než je mnou realizovaný odtok, následkem čehož se kouzlo měření „výtěžnosti” nezdařilo. Nemohu tedy zodpovědně prohlásit, kolik že vody je takto velký akvament v mých podmínkách denně schopen dodávat.
Počáteční fáze s objemem kolem 80ti litrů kamene (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Prozatím dosaženo objemu asi 250 litrů kamene (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
1
2
Poota 27.09.2015 13:07 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Vodudejk doveden do konečné fáze jeho vršení.
Jeho přibližný objem je lehce přes 300 litrů, váha kamení je kolem 3/4 tuny.
Průměr pletiva je 50 cm, vahou kamení je trochu vyboulen, ale podstatně míň, než jsem čekal. Výška pletiva je 150 cm, dole je kousek "podhrnuto", část kamení nahoře přečnívá.
Během nakládání kamene se dá s pletivem a kameny celkem pohodlně manipulovat ve smyslu tvarování a napřimování, s celým vodudejkem se dá manipulovat již podstatně obtížněji.
Takovouto velikost zatím považuji za základní. Půdorysně nezabírá zbytečně velkou plochu a při této výšce je s doporučenou oporou i poměrně stabilní.
Pro větší vodudejky bych volil raději zvětšování průměru, než zvětšování výšky. Menší varianty budou pochopitelně dodávat menší množství vody.
Ke změření "výtěžnosti" jsem se zatím nedostal, protože je potřeba počkat na delší pobyt a počasí beze srážek. Výsledek bude platný pro moje místní podmínky a pouze tuto velikost, navíc se může dost měnit podle počasí. Zatím se ovšem nedozvíme, jestli vodudejk dvojnásobného objemu dá dvojnásobné nebo jiné množství vody.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
1
2
Poota 27.09.2015 13:14 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Bylo mi navrženo "zastřešení" vodudejku
Tedy ne že by to nešlo, ale krom jisté pracnosti mi to připadá tak nějak nemístně netrpělivé a k charakteru přístroje jaksi i nepatřičné.
Maně mi to připomnělo zážitek kterýchsi etnologů, když se v kmeni, který žil na úrovni doby kamenné, holedbali svou železnou sekerou. Dotyčnému domorodci se nijak zvlášť nelíbila a preferoval stále jen tu svoji. Jeho zabedněnost je zvolna dostávala do varu a vysvětlovali mu, že ta jejich sekera je přece mnohem lepší. A aby mu její výhody nějak přiblížili, tak mu vysvětlovali, že s tou jejich sekerou porazí strom pětkrát dřív, než tou svojí.
Teprve když domorodec reagoval otázkou: "A vy někam pospícháte?", pochopili, že žije ve světě naprosto jiných hodnot.
Ty divochovy hodnoty jsou pro nás bohužel nedosažitelné, ale můžeme se alespoň pokusit o to, abychom zbytečně "nezávodili"
K rozměrům a tvaru
V původním "přírodním" provedení se jedná jenom o kuželovitou hromadu s více či méně strmými stěnami. Proti té je tento "sloup" provětráván nepoměrně lépe, takže se jedná spíš jenom o statickou stabilitu. Ta bude pochopitelně tím lepší, čím bude "sloup" nižší. Co se týče osvitu sluncem - považuji ho za důležitý, ale myslím si, že díky změně směru s postupujícím sluncem splní svoji úlohu zhruba stejně, jako u kužele.
0
2
Poota 27.09.2015 13:18 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Lehká změna názoru
Dalším vývojem názoru na vodudejk jsem došel k přesvědčení, že umístění vodudejku na nepropustnou podstavu je kontraproduktivní.
Takže:
- vodudejk musí svou podstavou "dýchat"
- jestliže chceme z nějakého důvodu jím vyráběnou vodu nějak jímat a třeba převádět jinam, je nutné ho podložit paropropustnou fólií, na které se bude voda shromažďovat
- na produkci vody má větší vliv plocha podstavy než dosažená výška
Omlouvám se, ale svá tvrzení zde nehodlám nijak dokazovat, takže je berte jenom jako dobře míněnou radu - a nebo nechte být.
K poslednímu odkazu - netvrdím, že se nedá voda získat ze vzdušné vlhkosti, ale tvrdím, že je to velice nerentabilní.
"Zázračné" fólie mají za úkol jenom obejít nutnost dostatečně studené plochy, na které má ta vlhkost kondenzovat. Přitom nutnost intenzivního proudění vzduchu se nijak obejít nedá. Ten půllitr až tři litry vody za hodinu bych chtěl vidět a to bych je ani nijak neomezoval ve velikosti zařízení - rozhodně by to nedokázali s velikostí lahve.
Osobně to mám za novinářskou latinu na základě kusých informací - bohužel.
Nicméně při dostatečné ploše a dostatku pohybujícího se vzduchu by to zas až tak úplně marné být nemusilo.
0
2
Poota 27.09.2015 14:52 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Lapače mlhy
Byl bych moc rád, kdyby se lidé nevrhali do realizace něčeho, co by je ve výsledku zklamalo, což je dle mého názoru spoléhání se na kondenzaci vzdušné vlhkosti.
Ale abych svůj názor objasnil trochu blížeji.
Je potřeba si uvědomit, že "voda" může, a ve skutečnosti taky je, ve vzduchu obsažena dvěma různými způsoby.
Tím prvním je voda odpařená, tedy voda, která již byla "hotová" a tekutá a změnila své skupenství na páru. Když to zjednoduším, tak je to "voda", která ve vzduchu není vidět a prostupuje celou masu vzduchu, o čemž je možné se přesvědčit kterýmkoli vlhkoměrem. Při určitém procentu vlhkosti, řekněme nad 90%, tato vlhkost začíná na chladnějších plochách kondenzovat a mění svoje skupenství zpátky na kapalné. Této "vodě" ve vzduchu se mylně přičítají viditelné mraky a také viditelná mlha, zřejmě jenom proto, aby se to dětem ve školách dalo vysvětlit docela jednoduše. Zcela záměrně se pomíjí ve výkladu fakt, že mraky ani mlha se "zpátky" na vodu nezmění prostým ochlazením - že to se skutečnou párou ale funguje, se každý může snadno přesvědčit u hrnce nebo konvice v kuchyni.
Tím druhým způsobem "vody ve vzduchu" je přítomnost složek, ze kterých se voda na tekutinu teprve složí, a to procesem naprosto odlišným od kondenzace. Pro tyto složky je teplota vzduchu mnohem méně důležitá a zjednodušeně lze říct, že je pouze zviditelňuje jako mraky a mlhu, a také určuje v jaké výšce nad zemí vytvoří hutnější vrstvu. Tyto vodotvorné složky se pohybují ve vzduchu, který má, jak jsem napsal výše, nějaké konkrétní procento vlhkosti a obsahují tedy současně i neviditelnou páru.
Těmito složkami jsou uhlovodíky, z nichž nejjednodušší a nejdůležitější je metan - jsou důvěrně známé hlavně jako důlní a břidlicové plyny. Z těch se voda tvoří slučováním se vzdušným kyslíkem, které probíhá na tzv. kondenzačních jádrech. Jejich funkci zatím vědové ještě nepochopili a nebo to důsledně tají, nicméně se dá předpokládat, že nějakým způsobem v sobě soustřeďují elektrický náboj, který dokáže odstartovat proces okysličování uhlovodíků. Při něm vzniká kapalná voda a kysličníky uhlíku. Jestliže jsou kondenzační jádra ještě v zemi (obsah kovových rud v hornině), vzniká pramenitá voda. Při méně vhodných podmínkách unikají uhlovodíky do ovzduší, kde se za přítomnosti kondenzačních jader a elektrického potenciálu mohou okysličovat na vodu.
Opět zjednodušeně lze předpokládat, že tam, kde není dostatek pramenité vody, bude v ovzduší větší obsah uhlovodíků, které ovšem mohou, ale také nemusí být vidět, což záleží na teplotě. Nicméně i tak lze tyto uhlovodíky okysličovat na vodu, jak se nejspíš děje takzvanými "lapači mlhy".
To jsou svisle postavené umělohmotné husté sítě skrze které volně proudí vzduch. Po sítích dolů stéká "kondenzovaná" (ovšem podle mně spíš zkomponovaná) voda, která se zachycuje do žlábku, kterým odtéká do sběrné nádoby.
Předpokládám, že sítě nějakým způsobem dokážou nahradit kondenzační jádra, nejspíš proto, že jsou z umělé hmoty, tedy izolantu, na kterém proudící vzduch vytváří elektrický náboj. Pravděpodobně nehomogenita izolantu (nečistoty v něm) vytváří místa, kde se náboj soustřeďuje a vytváří tak kondenzační jádra. Ta umožňují metanu reagovat se vzdušným kyslíkem na vodu a plynný kysličník uhličitý. Voda stéká a kysličník jenom obohatí odcházející vzduch.
Výhodou "lapačů mlhy" je hlavně to, že se na rozdíl od akvamentů jedná o prakticky již vyzkoušená a fungující zařízení.
Materiál a struktura sítě (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
4
Píďalka 28.09.2015 00:24 Bydliště: ČR
1379
446
1788
Poota napsal(a): K poslednímu odkazu - netvrdím, že se nedá voda získat ze vzdušné vlhkosti, ale tvrdím, že je to velice nerentabilní.
Není to až tak docela pravda. Svého času jsem dal pár lidí dohromady s tím, že jsem si udělal návrh na velice laciné průmyslové zařízení právě na lapání vzdušné vlhkosti. Udělali jsme docela slušný výzkum jak cen surovin, tak trhů a potřeb a konkurenčních zařízení, především osmotického získávání vody z mořské atd.
Vyšlo to podstatně laciněji, mnohanásobně, a kvalita vody při dodržení základní hygieny také prý lepší. Problém je spíš v tom, že stávající, zbytečně nákladné technologie, specielně osmotika, má obestavěný trh a to i legálníma obštrukcema, a rejžuje, a není boha se do toho nacpat. Takhle je to prakticky se vším.
Co se týče těch lapacích sítí, stačí se podívat do historie, aby si člověk zjistil, že v horských podmínkách je nejjednodušším způsobem získávání vody svádění horských vod kanálama na místo potřeby. Jenže od toho jednak bolí ruce a jednak chybí organizační síla, která by to v dnešní době zpunktovala, nemluvě o politicko ekonodrancovacích metodách státních a nad státních elit. To mluvím především o Jižní Americe, která v tom má hluboké tradice staré deseti tisíce let. Vodozásobování svépomocí se těžko prodává a už vůbec těžko se zpoplatňuje.
Máme tady tyhle průsery taky. Teď jsem přijel od šváry z chalupy. Ještě nějaký čas po komančích měli vodu zadara, seděj na ní, nemůzou se jí zbavit, je vysoce kvalitní, či spíše byla, než systém odkoupila nějaká francouzská firma, nejspíš Nestlé, a od té doby kupujou na pití lahvovanou, protože to, co jde přes vodárnu, není k pití, a ještě za ni platí. Jak, že není voda. Tam aj přes ty sucha. No a že by si došli k pramínku? Aj by asi došli, kdyby nebyli zblblí propagandou možné kontaminace přírodní vody.
Já bych kopl černou studnu a vymalováno, jenže oni tam jezdí občas a hold tohle je moc práce, či drahé, a přitom by jim stačilo kopnout do země metr. Měli problém barák vůbec nějak odizolovat, aby jim voda dovnitř necákala podlahama. No a takhle je na tom celá obec.
0
1
Poota 28.09.2015 11:07 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Píďalka napsal(a): ...kdyby nebyli zblblí propagandou možné kontaminace přírodní vody.
Lidi pořád ještě nechápou ten hlavní rozdíl mezi studnou a pramenem. Pro ně se jedná jenom o zdroj vody, přičemž studnu mají na zahradě, kdežto ke studánce by museli až do lesa a kdovíco tam do ní napadalo.
A ještě taky to, že z té studny tu vodu tahá čerpadlo, takže stačí otočit kohoutkem, kdežto od té studánky aby to člověk tahal tu dálku v ruce.
A teď k tomu rozdílu. Ve studni je voda podpovrchová, o které se nadneseně hovoří jako o "vodě spodní". Podle mně je to směs vody "pramenité", kterou dávám do uvozovek proto, že se nedostala až na povrch, ale prosákla zpátky dolů a je zadržena na některé nepropustné vrstvě - a další součástí té studniční vody je povrchová voda, která prosákne až na tutéž nepropustnou vrstvu. Kvalita studniční vody je daná poměrem těchhle dvou vod, přičemž množství té "pramenité" je nejspíš konstantní a záleží tedy hlavně na tom, jakým množstvím té prosáklé je momentálně zhoršovaná. Protože se míra toho znečištění mění, tak se kvalita studniční vody mění a někdy i skokem, ale vždycky jenom k horšímu - a nebo se jenom "vrací" ke svému optimu.
Ve studánce je voda vždycky čerstvá, tedy pokud má studánka nějaký stálý odtok. Znečištěná může být jenom tím, co do ní shora napadá a případně taky tím, co do ní z okolí prosákne třeba při dešti. Pokud pomineme tohle "vnější" znečištění, tak je kvalita vody konstantní a záleží jenom na tom, kudy se ta voda na povrch dostává a co do sebe přitom dokáže vstřebat - dalo by se říct, že každá takováto voda je "minerální", ale u většiny z nich se to na chuti nijak výrazně neprojevuje. V každém případě je taková voda tou nejkvalitnější, jakou můžeme získat.
Přesvědčit se o tom můžeme velice snadno - do dvou stejných hrnků dáme stejné množství třeba čaje nebo kávy a jeden hrnek zalijeme vařící vodou natočenou z kohoutku a druhý vařící vodou nabranou ze studánky.
U té studánky máme navíc možnost kvalitu či spíše čistotu té vody ještě zlepšit tím, že studánku zastřešíme a upravíme její okolí tak, aby do ní nemohla prosakovat voda z okolí - a stojí nás to jenom čas a trochu práce.
0
3
proud 05.12.2015 14:46 Bydliště: svet
1922
42
793
Zdravim Pootu :-),taky ti prispeju,i kdyz jsem Rustinu potkal naposledy na zakladni skole. http://rodpomestia.ru/voda-na-uchastke/%D0%BF%D0%B8%D1%80%D0%B0%D0%BC%D0%B8%D0%B... , mimochodem celkove zajimava sajta,a myslim si,ze ne nahodou je vybranej tvar pyramidy.Ovcem z odbornejsiho hlediska jsem to nezkoumal,ja jen ze vubec onen tvar pyramidy nebude nahodnej a muze se podepsat na kvalite vysledny vody.
0
2
Poota 05.12.2015 21:35 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Zatím je tam jenom první část povídání, ale přiznám se, že moje zkušenosti to příliš nepotvrzují. Taky je k tomu obrázek - dle mého názoru jenom simulace skutečné pyramidy nejspíš vojenským stanem - přikládám ho k posouzení, ale je to takové nějaké "domalovávané".
Sám o sobě to vojenský stan může být, ale hlavně to tuze vypadá na koláž.
0
1
farkas 06.12.2015 07:28 Bydliště: Střední Čechy
2929
344
3995
Poota napsal(a):princip „výroby” vody je zcela nebo z větší části jiný, nejspíše podobný fungování Schaubergerem popisovaných „žížalích” kamenů, tvorby ranní rosy a „zázračného” pramene v sarkofágu pyrenejského kláštera v Arles-sur-T
Není tím správným kamenem žabák - diabas?
Když jsem byla úplně malá holka, táta mi ukázal mezi kameny ve zdi
sklípku takové šedozelené, které byly na rozdíl od ostatních pořád vlhké, a řekl mi, že jsou to žabáky. Sklípek je už mnoho let pod omítkou
Na žabáky si občas ještě vzpomenu jako třeba teď, když čtu vlákno "Vodudejk"
0
1
proud 06.12.2015 11:22 Bydliště: svet
1922
42
793
Zdar,tak obrazek je jasnej "photoshop" :-),podle me jen aby nejakej byl,nevim.Spis me neda pokoj ten zvolenej tvar ,pyramida,nebude to nahodou.Priznam se ze mit moznosti,uz mi na zahrade rostou ruzny tvary a porovnavam jak mnozstvi,tak ale hlavne kvalitu vody co by daly.Protoze kdyz tak premejslim,nezda se mi nahodou,ze prastara civilizace budovala pyramidy jen proto ze se ji ten tvar proste libil,ale spis si myslim,ze proto,ze nejak zjistila nebo vypocitala co umi.Ale je faktem ze to je jen ciste muj nahled a dohady.
0
0
Poota 06.12.2015 12:37 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Pokud uděláš "hromadu" z oblázků kulatou nebo hranatou, tak pod ní budeš mít půdu vždycky vlhkou. To je praxe, ovšem měření nějakých rozdílů je obtížné.
Když uděláš pod tou hromadou nepropustný podklad a budeš tu vodu/vlhkost jímat, tak jí bude podstatně míň než by bylo bez toho podkladu.
Řešením je použití paropropustné fólie, to je takové, která propouští pára, ale nepropustí kapalinu.
0
0
proud 06.12.2015 12:48 Bydliště: svet
1922
42
793
Ciste teoreticky,proc si myslis,ze ji bude min? Neni to jen subjektivni pocit? Jedinej duvod proc by ji mohlo bejt min bych videl v jejim "castecnymzaseodparenise",jinej duvod nevidim,oproti ty co se vsakne,tedy se odparit nestaci,cemuz by slo zabranit okamzitym odvadenim vody do kryty nadoby.... ?
0
0
Poota 06.12.2015 13:17 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Když píšu, že je to praxe, tak to mám taky prakticky ověřené.
Když se podíváš do "Pramenité vody" tak pochopíš, že daleko větší množství vody se vytvoří okysličením metanu, než se vysráží z odpařené vody.
Naznačuje to i nutnost výběru vhodného kamení.
0
0
proud 06.12.2015 14:56 Bydliště: svet
1922
42
793
To me zajima,ale nemuzu nejak najit tu "pramenitou vodu" :-(
a to bych je ani nijak neomezoval ve velikosti zařízení - rozhodně by to nedokázali s velikostí lahve. 
Podpořte chod fóra 