Povídání a obrázky kde je co zajímavého nebo hezkého k naší potěše
Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poota 02.10.2015 18:32 Bydliště: Praha
9069
603
7583
V mysli většiny lidí slovo "Praha" vyvolá jenom představu Hradčan, Orloje a nebo paneláků. Přitom už kousek od centra se najdou zákoutí, kde nevěříte že je nějaká civilizace v dosahu. Přiznávám se, že právě taková místa mám nejraději.
Pro začátek pár obrázků z procházky po břehu jednoho pražského veletoku zvaného s mírnou nadsázkou "Rio Botičo".
Opravdu pramen jednoho z přítoků Botiče kousek od paneláků (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Odtok z toho prvního jezírka, potok napájí ještě dalších pět nádrží než se vlije u Záběhlického zámku do Botiče (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
2
Poota 13.11.2015 18:06 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Park Podviní
Park se nalézá mezi Poliklinikou Vysočany a nádražím Vysočany a protéká jím velice hezky upravený krátký potok. Ten začíná až nad tratí pramenem, který je na mapě uveden jako "Pod Máchalkou". Asi po 30ti metrech mizí v rouře aby prošel pod viaduktem a silnicí a mohl se objevit rovnou v parku, kde napájí různá jezírka s přechody z velkých nášlapných kamenů a pod několika můstky pokračuje až ke svému ústí do Rokytky.
Pokud někoho překvapí slabý pramen a větší množství vody, tak se jedná o dost běžný jev, že potok protéká přes několik dalších pramenů, které ovšem zůstávají "pod vodou", takže nejsou prostým okem patrné.
"Lze přiložit maximálně 6 souborů", takže ten poslední obrázek příště.
...a až za tím posledním se vlévá do Rokytky. (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
3
martin11 11.12.2015 15:09 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
6832
109
3636
...jojojo, vy pražáci se máte...obchodní domy, Pařížská ulice, pivovar U Fleků, Národní divadlo, údolí Botiče, tunel Blanka, pivní klub "U Jeffa"
...no to my z vesnic jsme na tom hůře....pouze místní hostince...
...ale líbí se mě to...myslím že by nebylo od věci sepsat dílko...Pražská přírodní zákoutí...pro pražáky z paneláků ...aby jako věděli kam...
onehdy jsem "zabloudil" a v takovéto "nedotčené přírodě jsem narazil na "místní"...bezdomovce...přístřešky podobné obydlím v Africe...a velmi spokojení a komunikativní lidé....a kupodivu jim nic, ale vůbec nic nescházelo...konečně bylo léto ...m11
0
1
Poota 28.12.2015 13:20 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Milíčovský les
Nachází se kousek od Opatova a býval to proslulý honební revír Sylva-Taroucců. Na Milíčovském potoce je pět rybníků. Zajímavostí je také umělý zalesněný trojvrch, který vznikl jako deponie materiálu vytěženého při ražení metra.
Po cestách se dá procházet libovolně, ale vede tu i značená okružní naučná stezka v délce necelých pěti kilometrů. https://cs.wikipedia.org/wiki/Mil%C3%AD%C4%8Dovsk%C3%BD_les_a_rybn%C3%ADky
Milíčovský rybník budí zdání, že je v odlehlých pustinách ... (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
... ovšem paneláky Opatova je potřeba cudně schovat třeba za nějakou větev (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Mimo zpevněné cesty se tu většinou nechodí (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Ovšem ty cesty jsou místy i tak luxusní jako tenhle brod (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
2
Poota 28.12.2015 13:45 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Petřín
Klasický pražský "park", který pražáci téměř neznají, protože tam chodí většinou až za smrákání a obdivovat půvaby spíše živočišné, než rostlinné. Přitom ke shlédnutí je tam toho dost a i značně překvapivého. Dám pár obrázků z opomíjené části mezi Hladovou zdí a Holečkovou ulicí.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
3
Poota 13.02.2016 13:12 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Triangl
Kousek od zahrádkářské kolonie Skalka a na doslech od Jižní spojky je v trojúhelníku železničních tratí chráněná lokalita, mokřad zvaný Triangl.
Je to místo docela zvláštního půvabu, protože ten mokřad, jak není známo a ani příliš patrno, vznikl již ve středověku jako součást fortifikace malé tvrze. Nejsou o ní vůbec žádné zmínky, takže ani její jméno a ani její stavitelé či majitelé nejsou známi.
Současný mokřad, který vypadá jako malé zarostlé jezírko vznikl odtěžením materiálu, které oddělilo vyvýšenou trojúhelníkovou plochu, na které stála malá tvrz. Jedinou trochu průkaznou stopou je pravoúhlá vpadlina o rozměrech cca 3,5 x 4 metry, kterou pokládám za pozůstatek útočištné věže. Jinak je pahorek vydatně zarostlý hložím a trnčím, občas se na něm povalují různě velké betonové bloky jako pozůstatek po budování přilehlých železničních tratí.
Osobně považuji za dost pravděpodobné, ovšem nikoli prokázané, že se mohlo jednat o tvrz Věžná, podle které se psalo několik členů význačného pražského patricijského rodu Velfloviců. Podle svého pražského domu byli odlišováni přízviskem "od věže", nicméně někteří z nich používali, zvláště po své nobilitaci, kromě erbu i predikáty. Prvním, kdo se psal "z Věžné" byl Jakub, zmiňovaný v létech 1263 až 1287. Byl synem Frovina zmiňovaného roku 1253 a zemřelého před rokem 1263. Jakubovým synem byl Frenclin řečený Jakubův, který se v létech 1287 až 1333 psal z Věžné a z Kunratic. Jeho synem byl Jakub řečený Frenclín, zmiňovaný též jako držitel hradu Přimda v létech 1321 až 1341.
Beran - Brdy 685 m (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
3
Poota 03.05.2017 22:27 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Tiché údolí
V Úněticích, podle kterých je nazvána "únětická kultura", se ulicí nazvanou Tiché údolí, dá projít údolím Únětického potoka po modré značce až do Roztok, v nichž u bývalého hotelu Marijánka začíná opět ulice Tiché údolí, která vede až k nádraží a končí rohovou restaurací U koruny.
V dávných dobách bylo údolí přepaženo buližníkovým masivem a území dnešních Únětic bylo hlubokým jezerem, jehož hladina klesla až když voda masiv prorvala, čímž vznikla soutěska mezi Holým vrchem a Kozími hřbety.
Tímto údolím vedla ve středověku Přemyslovská stezka sloužící spojení se severními končinami. Na vzhledu údolí se podílela nejvíc čtveřice dnes již zaniklých mlýnů - v tom nejzachovalejším Trojanově mlýně se natáčeli Dva písaři.
"Zapomenutá vrba" u soutoku Únětického a Horoměřického potoka (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
TichéUdolí1 (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
TichéUdolí2 (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
TichéUdolí3 (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
TichéUdolí4 (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
TichéUdolí5 (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
3
Sysel 05.05.2017 22:24 Bydliště: Stredni Cechy
176
26
255
Přírodní památka Housle
Úzká slepá hluboká skalnatá rokle Housle na západním okraji Lysolaji. Vznikla erozivním působením vody, částečně byla rozšířena bývalým lomem. Je významným geomorfologickým fenoménem.
Rokle tvoří zajímavý geologický profil. Při její horní hraně se nalézají čtvrtohorní spraše staré několik set tisíc let. Převážná část rokle je vyhloubena do pískovců, usazených před asi 95 miliony let na dně druhohorního moře. V dolní části rokle zasahuje i podložní proterozoické (starohorní) břidlice staré zhruba miliardu let.
V dolní části rokle (v ochraném pásmu přírodní památky) je silný pramen výborné vody, známý jako Zázračná či Lysolajská studánka. Pramen sloužil v minulosti jako zdroj vody pro celé Lysolaje a ještě dnes si k němu chodí mnoho lidí pro vodu. Mariánská kaple nad pramenem byla postavena roku 1863 a spolu se starým sadem nad ní tvoří malebný vstup do rokle.
Housle byly vyhlášeny prírodní památkou v roce 1982. Duvodem byla predevším snaha zachovat významný geomorfologický útvar a zároven útocište pro radu živocišných druhu zejména hmyzu. Pozdeji se zrídila roklí naucná stezka, podél které byly rozmísteny informacní tabule o faune, flóre a historii památky. V nekterých cástech rokle se ješte v první polovine 20. století konala divadelní predstavení tzv. Ochotnických divadel. Z jejích okrajů je možný výhled do jiných částí Prahy, například do Bohnic a Suchdola. Rokli vede i naucna stezka, kterou doporucujeme si projit
Naučná stezka prochází územím přírodní památky Housle, úzkou pískovcovou roklí a jejím nejbližším okolím na severozápadním okraji Prahy, v městské části Lysolaje. Naučná stezka seznamuje nejen s faunou, flórou a geologickým vývojem chráněného území, ale rovněž s historickým osídlováním Prahy, ochranou životního prostředí a zdravým životním stylem.
Trasa naučné stezky není příliš náročná – zpočátku vede krátce po chodníku se zámkovou dlažbou, poté pak výhradně lesními cestami a pěšinami, většinou po rovině až na jedno výrazné, ale krátké stoupání. Bohužel trasa je v terénu prakticky neznatelná – značení se neobnovuje a je vybledlé až k neviditelnosti. V závěru naučné stezky je trasa navíc zarostlá a zpustlá – tuto její část zjevně nikdo neprochází.
Na území Prahy bylo v nedávných letech zdokumentováno 291 pramenů a 25 jímacích štol s celkovou vydatností 170-250 litrů za sekundu, což představuje 15 až 21 miliónů litrů vody za den. Známými a vydatnými vývěry jsou prameny Housle a Zlodějka, které byly donedávna využívány blízkými obcemi jako zdroje pitné vody.
Z naší „houslové“ studánky vyvěrá pramen, považovaný za zázračný. Zásobuje vodou Lysolajský potok, který odtud teče k Břetislavce a k Šáreckému potoku, do něhož se vlévá. Zázračnou studánku hlídá barokní kaple s obrazem Panny Marie Sedmibolestné z roku 1863, o kterou v současné době pečují sestry dominikánky, žijící v Lysolajích. Kaplička spolu se starým sadem nad ní tvoří malebný vstup do rokle. Místní tradice opravdu věří v její léčivou schopnost. Jedná se o mimořádně kvalitní pitnou vodu, jejíž kvalitu 4x ročně zkoumá akreditovaná laboratoř. Výsledky analýzy jsou vždy zveřejňovány na vývěsce u pramene a v Lysolajském zpravodaji. Pro zajímavost byla zhruba před šesti roky odebrána voda k rozboru u pramene potoka, tj. v místě zázračné studánky a pak u soutoku se Šáreckým potokem. Znečištění potoka bylo tak strašné, že z bezvadné pitné vody byla na soutoku splašková stoka.
Asi 8 km na sever od Telce, na vrchu posetém skalami, ve výšce 677 m n.m., uprostred hlubokého lesa stojí krásný lovecký hrádek Roštejn. Zvlášte jeho neobycejná sedmiboká, 28 m vysoká vež upoutává pozornost již z dálky. Hrad sám je vbudován do mohutných skal a balvanu, což udivovalo nejen obyvatele okolních vesnic, ale i návštevníky z ciziny. A tak není divu, že stavba byla prisuzována nadprirozené síle. Vypráví se; že jeden šlechtic, snad to byl pán na Telci, zatoužil po pohodlném, útulném a bezpecném hrádku, ve kterém by mohl odpocívat a veselit se po bohatém lovu. Zvere bývalo v lesích na Rídelovsku nepocítane. Lovecký hrad by se mu hodil, ale jak ho postavit, aby to netrvalo dlouho, aby byl dost bezpecný a pritom, aby byl levný. Premýšlel, premýšlel, ale ne a ne na neco prijít. S lítostí nakonec zvolal: "Cert aby do toho!" Vtom, jako když blesk uhodí, stál pred ním cert. Opravdový cert z pekla. To si šlechtic uvedomil ve chvíli, kdy mu rarach nabídl, že hrádek postaví, ale za odmenu žádal duši. Pán byl mladý, na smrt nemyslil, byl rád, že se mu toužebné prání splní, a tak certovu nabídku prijal. Ríkal si, že je dost casu myslet na úctování. Presto si dal podmínku, že hrad musí být dostaven do prvního kuropení. Dábel se dal ihned do práce. Kameny nosil od telcských Oslednic a pán se nestacil divit, jak mu hrad pred ocima rostl. Již byl postaven palác, také hradby a kaple, až zbývalo dostavet vež. I ta jakoby vyrustala ze zeme velice rychle. Zbývalo jen málo a pánova duše mela být ztracena. Tu si teprve šlechtic uvedomil, jak levne svou duši nabídl, dostal strach, zacal se trást, potit a naríkat. Nevedel, co delat. V nejvyšší nouzi se sveril své moudré žene. Ta dlouho nepremýšlela a poradila mu, aby místo kohouta zakokrhal sám. Vždyt už zbývalo jen prinést poslední kámen, usadit ho na místo a hrad by byl hotov. Kohout stále ješte nekokrhal. Pán nemel na vybranou. Zakokrhal, a to tak dovedne, že ani cert neprokoukl lest. Ten práve zvedl na Oslednicích poslední kámen. Když uslyšel kokrhání, upustil leknutím kámen, vzteky na nej dupl, vrhnul se po hlave do staromestského rybníka a vyryl své kopyto do skály tak, že je dosud zretelné. Je zde zretelná i stopa od kola trakare, která se také vryla do skály. Kámen s certovou stopou dosud leží na brehu Staromestského rybníka pod Oslednicemi, nedaleko hráze. Chytrá žena zvítezila nad prohnaným dáblem a zachránila duši svého nerozumného muže. Hrad Roštejn už nebylo težké dokoncit a pak si pán užíval ve spokojenosti tohoto rarachova díla až do smrti.
...aby jako věděli kam... 
...m11 
Podpořte chod fóra 