Indukované elektromotorické napětí a vše kolem toho
Str.: 1, 2, 3, 4, 5, 6, ... 8 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
Ilem
Já jsem to osobně nikdy neviděl. Víc by o tom mohl vědět Jeff.
Prní paměti, se kterými jsem př...
Adam 25.12.2017 18:30 Bydliště: Praha
5794
563
5842
Ilem napsal(a):... feritové kroužky, ale to už sem asi nepatří.
Do vlákna o elektrozapojeních jsem zmínil jedno zapojení s feritovými kroužky, na které jsem také narazil v souvislosti se zpožďováním. Jde ale jen o elektromagnetickou cestu, tak se mi to znatelnější zpoždění nezdá.
Napětí indukované ze sinusových půlvln magnetického toku
Ukázka průběhu indukovaného napětí, tentokrát z pulzů tvořených sinusovými půlvlnami magnetického toku.
Zjednodušeně vzato může přibližně takováto situace nastat, pokud transformátor připojíme ke střídavému napětí, které je usměrněno nejjednodušším usměrňovačem - jednou diodou.
Napětí indukované při připojení a odpojení cívky od ss napětí (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
2
cimirek 26.12.2017 09:39 Bydliště: Střední Čechy
833
78
1045
Adam napsal(a):Ten zpožďovací obvod osobně neznám, ale z popisu se mi na tom něco nezdá. Mírné zpoždění by mohlo souviset s hysterezí a s přechodovými jevy, ale vzhledem k rychlosti šíření magnetického pole ve feromagnetických...
V letech cca 77-87 jsem fungoval jako technik sálového počítače Aritma a tam se tyto magnetostrikční zpožďovací linky využívaly, jako "vyrovnávací paměť", pro válcovou tiskárnu.
Fungovaly velice dobře, bez jediné závady. Po rozebrání při likvidaci stroje v plechové krabičce o rozměru cca 15x25cm, bylo několik závitů údajně niklového drátu (spíš asi nějaká slitina), odhadem o pr.0,3mm, upevněného pružně. Na začátku a na konci byly "vysílací" a "přijímací" cívečky. Pro kažbý bit jeden modul (8bitů + 1parita).
0
3
Adam 26.12.2017 11:14 Bydliště: Praha
5794
563
5842
cimirek napsal(a):... několik závitů údajně niklového drátu (spíš asi nějaká slitina), odhadem o pr.0,3mm, upevněného pružně. Na začátku a na konci byly "vysílací" a "přijímací" cívečky. ...
Výborně, tady tedy bylo zřejmě tím neelektromagnetickým prostředkem to pružné uchycení.
První počítače Metra Blansko MT200 (1982-1983) používali tzv. feritové paměti. na toroidu z feritu Využívala se hysterezní křivka. Měli jsme takový na průmyslovce.
"Feritové paměti byly před dvaceti lety nejrozšířenějším typem operační paměti. Jako paměťový prvek je zde použito feritové jádro, tj. miniaturní feritový kroužek, který má výhodné magnetické vlastnosti. Nejčastěji používanými materiály pro tyto paměti byly ferity typu MgO.MnO.Fe2O3. Z hlediska jejich použití je důležitá doba překlopení jádra, která se definuje jako doba od okamžiku, kdy proudový budící impuls dosáhne 10% své maximální hodnoty, do okamžiku, v němž výstupní napětí klesne na 10% své maximální hodnoty. Kvalitu feromagnetického materiálu vyjadřuje tzv. hysterezní smyčka (viz obr. 1), která popisuje změnu magnetické indukce B v závislosti na intenzitě magnetického pole H. Pravoúhlá hysterezní smyčka, jejíž strany jsou rovnoběžné se souřadnými osami B a H, by byla z hlediska použití v počítačích ideální, nedá se však fyzikálně realizovat. Pravoúhlost hysterezní smyčky se proto vyjadřuje statickým nebo dynamickým činitelem pravoúhlosti. Statický činitel pravoúhlosti K = Br / Bm charakterizuje jakost paměťového prvku a jeho velikost se pohybovala okolo 0.95, u nejlepších materiálů i 0.98. Dále bylo užitečné znát teplotní závislost parametrů feritů, zvláště v rozsahu 25OC až 100OC. Zvyšováním teploty mohla být narušena správná činnost jádra.
Podle způsobu výběru informace se feritové paměti daly rozdělit na paměti s výběrem koincidenčním (3D), lineárním (2D) a kombinovaným (tzv. 2 1/2D); kde dimenze v závorkách vyjadřují základní uspořádání paměťového bloku.
"
0
1
cimirek 26.12.2017 18:16 Bydliště: Střední Čechy
833
78
1045
Jarin's napsal(a):První počítače Metra Blansko MT200 (1982-1983) používali tzv. feritové paměti. na toroidu z feritu Využívala se hysterezní křivka. Měli jsme takový na průmyslovce.
dostupné odkazy
...
Ano, ano, i ta výše zmíněná Aritma měla takovou paměť. Bylo to "závratných" 100kB.
Ve dvou kvádrech (2x50kB) každý o rozměrech cca 35x25x25cm.
0
0
Adam 26.12.2017 21:05 Bydliště: Praha
5794
563
5842
Pro použití jako počítačových pamětí bych to bral, ale současně s tím Ilem zmiňoval také využití pro dodání chrámové akustiky co se týče úpravy zvuku, což už mi přijde, že odpovídá příliš velké době zpoždění, než aby to mohlo být řešeno pouze elektromagnetickou cestou (bez třeba nějakého "mechanického" zpomalovacího prvku).
Celkově se mi z toho krystalizuje dojem, že aparátů pro zpožďování se všeobecně používalo několik různých. A některé byly ryze elektromagnetické podstaty (pouze třeba feritové kroužky pro využití přechodových jevů a hystereze) a některé stály na "mechanickém" zpožďování (s převodem do elektrického signálu cívkou nebo piezem), jako například použití válce naplněného rtutí (v odkazu od WiKi), zmíněným přidáním pružiny, nebo třeba ještě i úplně jinak.
0
0
Adam 26.12.2017 21:35 Bydliště: Praha
5794
563
5842
Hádanka
Vrátím se zase víc k základní náplni vlákna, k elektromagnetické indukci. Mám pro vás (snad) záludnou hádanku:
Existuje nějaký průběh magnetického toku jádrem, který by na vinutí způsobil indukování nějaké konstantní (a nenulové) hodnoty napětí? A to třeba jen krátkodobě, jen na určitou chvilku, ale přesto by to na tu chvilku byla konstantní hodnota?
Pokud takový průběh magnetického toku existuje, čím bude charakteristický? A nebo vůbec existovat nemůže?
0
0
lajos 26.12.2017 22:16 Bydliště: Liberec
311
11
248
Nulová změna mag. toku=nulový důsledek-výsledek
0
0
Adam 26.12.2017 22:21 Bydliště: Praha
5794
563
5842
lajos napsal(a):Nulová změna mag. toku=nulový důsledek-výsledek
Zmínil jsem, že by se mělo jednat o indukované nenulové konstantní napětí.
0
0
lajos 26.12.2017 22:30 Bydliště: Liberec
311
11
248
Jo když budeš měnit frekvenci magnetického toku
0
0
lajos 26.12.2017 22:32 Bydliště: Liberec
311
11
248
Můžeš měnit také intenzitu, jedno jakým směrem ale musí probíhat změna
0
0
Adam 26.12.2017 22:47 Bydliště: Praha
5794
563
5842
lajos napsal(a):... ale musí probíhat změna
Změna musí probíhat, aby se vůbec něco mohlo indukovat, ale otázka zní, zda existuje nějaký průběh magnetického toku, který by způsobil indukování konstantního napětí, byť jen na chviličku - tedy, že by se vlastně naindukoval pulz stejnosměrného napětí.
0
0
E_man 26.12.2017 22:54 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Existuje. Lineární nárůst nebo lineární pokles magnetického toku indukuje konstantní napětí (samozřejmě jenom při konstantní zátěží).
0
1
Ilem 27.12.2017 00:52 Bydliště: Hradec Králové
451
67
523
Omlouvám se, že jsem sem vnesl trochu zmatek. Psal jsem že magnetické zpožďovací linky se používaly jako první paměti a ve zvukových studiích k dozvuku. Ale že první paměti, se kterými jsem přišel do styku byly feritové kroužky. Z toho asi logicky vyplynulo, že i feritové kroužky se používaly jako zpožďovací linky. Možná ano, ale nikdy jsem o tom neslyšel, až teď z patentu, který přiložil Adam.
jak vypadala taková feritová paměť je vidět zde: https://www.root.cz/clanky/ibm-a-sedm-trpasliku-dvanacta-cast/
Odstavec 5. Na obrázku je jen jedna vrstva, ve skutečnosti jich bylo několik desítek nad sebou a všechny protínal ještě jeden svislý drát skrz každý kroužek. Takže dva dráty byly adresové a třetí vyčítací, nebo zapisovací, podle toho, jsetli se na něm měřilo, nebo se do něj pustil pulz. Paměť 1kB měla 30x30x30 feritových kroužků, měla rozměr asi 30x30x30cm a vážila asi 5 kg
E_man 27.12.2017 12:00 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Jako člověk, který pracoval v 80-tych létech v servisním a výukovém středisku sálových a jiných počítačů mám problematiku (nejen) feritových pamětí v poměrně živé (neferitové) paměti.
S tím se váže i jedná ne příliš příjemná zkušenost lidí bez znalosti světového vývoje, tedy lidí "za železnou oponou".
Právě v roce 89 jsme dokončovali vývoj "nového" dvou deskového počítače pro ZPA Košíře i s na tehdejší dobu revolučním koprocesorem (klon ADT4500 viz ZPA Trutnov) pro obráběcí stroje, kdy při spatření prvních Pécéček už s koprocesorem jako IO) jsme museli zákonitě celý 5-letý vývoj hodit "do kanálu".
Proč to uvádím?
Ono už to je právě 5 let, kdy jsem se poprvé s despektem seznámil u Jeffa s Teslovým zařízením a začal nad tím přemýšlet.
Právě elektromagnetická indukce je podle mého názoru základem Teslových přístrojů.
Zrovna minulý týden jsem při svých pokusech odpráskl pár budičů pro řízení výkonových MOS-FETů (řada IXYS). Okamžitě jsem je chtěl doobjednat, jenže ouha. Jako kouzelným proutkem z AliEx zmizela spousta budičů i kvalitních výkonových MOS FETů.
Jako člověk lehce paranoidní to okamžitě dávám do souvislosti buďto s totální poptávkou, která vedla k výprodeji důležitých součástek pro domácí výrobu "nových technologií" (moc se mi to nezdá), nebo se snahou "západu" zarazit přísun důležitých levných součástek do "nesympatizující" ostatní části světa, pro kterou je Čína skutečný nákupní ráj.
0
0
Adam 27.12.2017 15:14 Bydliště: Praha
5794
563
5842
Indukování pulzů konstantního napětí
Blahopřeji E_manovi k jeho správné odpovědi na hádanku!
Indukovat pulzy konstantního napětí pomocí cívky skutečně lze a lze toho dosáhnout zmíněným lineárním nárůstem nebo poklesem magnetického toku.
Matematicky:
Je-li hodnota magnetického toku dána lineární rovnicí f (x) = a . x + b,
pak její derivace (velikost změn) je: f ' (x) = a (zbyla pouze jedna konstanta)
Lidsky:
Jelikož indukované napětí odpovídá velikosti změn magnetického toku, pak lze indukovat konstantní napětí pouze v případě, že i velikosti změn jsou konstantní. Jinými slovy, pokud se jedná o lineární průběh.
Adam napsal(a):... Indukovat pulzy konstantního napětí pomocí cívky skutečně lze a lze toho dosáhnout zmíněným lineárním nárůstem nebo poklesem magnetického toku. ...
Sice jsme si to po teoretické stránce vysvětlili, ale (byť asi částečně mimo téma) mám potřebu ještě zmínit, že v praktické rovině máme zřejmě velký problém. Osobně neznám žádný způsob, kterým by bylo v elektronice možné vytvářet skutečně lineární průběhy pro případné indukování pulzů konstantního napětí. Průběhy pila nebo trojúhelník jsou ve skutečnosti exponenciálami, které se přímkám jen podobají, ale to by indukování neošálilo a žádné úhledné obdélníkové pulzy bychom nezískali. A pokud bychom zkusili lineární náběhy vyřešit mikročipem s D/A převodníkem, tam by nehladký "schodovitý" průběh nadělal při indukování ještě daleko větší paseku.
Ono nás to netrápí, protože obdélníkové pulzy řešíme v elektronice daleko jednodušeji, ale měl jsem potřebu tuto vsuvku udělat. Řešení hádanky zřejmě nemá žádný praktický význam, jedině pro názorné zlepšení představivosti ohledně chápání elektromagnetické indukce.
0
2
E_man 28.12.2017 07:21 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Mám pocit, že v případě supravodivé cívky s konstantní permeabilitou by to dosáhnout šlo.
Ale jak říkáš. Pohybujeme se jen v teoretické rovině.
Podpořte chod fóra 