Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
1
cocot 12.12.2018 07:00 Bydliště: Muslimice - North Bohemia
1419
84
1304
Vzpomínky na časy minulé
F1 - katedrála ve Worcesteru byla právě v opravě...
F2 - tudy se přijíždělo do přístavu vznášedel, než se tato přeprava zrušila. Stálo to dost peněz, ale bylo to rychlé, ale podle mně tam "lítali" jen srdcaři!!!
Při vlnobití, které nesmělo být velké, se nelítalo, nebo většina lidí měla tuty "vyluxovaný" žaludky i střeva :)))
F3 - Derek Crothers přijel na Barum rallye s Jaguarem, který na plaťáku táhl Talbot Sunbeam, škoda že ne LOTUS?! Mechanik John Morris byl farmář...
F4 - při naší první cestě do Worcesteru se nechal Míra Klofáč vyfotit s tímto podměrečným Bobíkem. Ještě jsem na něj volal, aby se "stáhl" dolů a by tolik nepřevyšoval:)))
F5 - v Doveru na nábřeží byly takto vystaveny podmořské miny, které za války měly bránit vjezdu Němců do kanálu La Manche, aby se nedostaly k pevnině a nemohli se vylodit.
Míra Klofáč se to snažil "podpálit/odpálit", ale nepovedlo se mu to:)))
Bohužel později zemřel VELMI smutně tak, že v kabině kamionu dostal infarkt a tři dny trvalo, než ho našli, protože ještě nebyly mobily...
Čest jeho památce!
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
1
cocot 31.01.2019 11:07 Bydliště: Muslimice - North Bohemia
1419
84
1304
Úklidem a prohlížením " nalezených pokladů" jsem našel i pár fotek z m
Zima 1969 - to jsem jezdil a pracoval v Domě knihy v TEPLICÍCH a toto byla kuriozní bouračka :)))
Jel jsem s balíčky knih na poštu na nádraží, kam se jezdilo tehdy z Leninky, nyní Masaryčka...
Bylo hodně sněhu a byly tam směrem doleva vyjeté koleje od autobusů.
Do jedné mě to vtáhlo a tak jsem jí kopíroval a najednou přede mnou zadek autobusu s "čubou", kam se tehdy zapojovaly vlečnáky. Jak to bylo zledovatělý, tak jsem sice šlápl na brzdu, ale sklouzlo se to až do něj!!!
PRŮSER! Autu bylo jen toto, tak jsem chtěl jít zpět do auta, ale najednou slyším bouchání a řev!!!
Na zadním okně autobusu byl řidič a průvodčí, oba do půl těla, jak se tam mrouskali a ON křičel, abych počkal, až se oblíkne:)))
OK, během chvilky byl venku a chtěl volat Policii, i když na autobuse skoro NIC nebylo!
OK říkám, TY nezavoláš Policii, jako já něřeknu, žes tady mrouskal vdanou babu a její muž by ti dal minimálně do tlamy:))) Sice jsem nevěděl zda je vdaná, nebo ne, ale risknul jsem to a zabralo to:)))
Tak jsme se rozešli bylo vymalováno:)))
Vojna 1966 - 1968
Čína u Jandíků
Lituji, že se z té doby mám pouze dvě fotografie.
Dost groteskní, ale skutečně se stalo a dodnes jsou pamětníci, kteří příběh mohou potvrdit. Při jedné Barum rallye – asi v roce 1982, jsem přijel do Gottwaldova a po „přidělení“ zahraniční posádky, pro kterou jsem měl pracovat, jsem zajel za svými přáteli Mirkem Jandíkem a jeho týmem do Hvozdné, kde Míra bydlel. Tam jsme se sešli, jak jinak, než dole v garáži, kde probíhaly přípravy aut na rallye. Padl návrh, že bychom mohli uvařit čínu, jak na to byli zvyklí z Teplic. Všichni věděli, že si „vozím fidlátka“ na vaření sebou. Lojza Horák, spolujezdec Mirka Jandíka, dostal tedy za úkol sehnat maso a potřebné ingredience, abych mohl uvařit. To v této době nebyl vůbec lehký úkol a protože to byla spíš říše „Sámova“, dáš – dostaneš, nebo hlavně o známostech, tak se Lojza po nějaké době vrátil a měl vše potřebné sebou.
Dali jsme se do práce, začali krájet a připravovat, protože to trvá nejdéle. Potom ale padla otázka, kde to vlastně budeme vařit? Míra se nabídl, že půjde nahoru a zeptá se své ženy, zda by to šlo u nich v kuchyni. Vrátil se dolů celý smutný, že bohužel to nejde a jeho žena si to nepřeje! Hlad a nadšení kluků bylo tak velké, že padlo rozhodnutí, že si to uvaříme právě v té garáži a jen talíře a příbory si půjčíme „o patro výše“. Dali jsme se do práce! Všichni byli pilní jako „včely“, protože hlad a chuť na dobré jídlo nás „hnalo“ dopředu. Nakrájeli jsme maso, zeleninu, uvařili rýži, nakrájeli věci na salát a nyní došlo k akci, která nemá obdoby. Jako „vrchní topič“ byl určen Eda Mašků.
Ten si natáhl dlouhé svářečské rukavice, potom dostal štít před obličej, aby mu prskající olej „nepopálil“ obličej, dostal svařovací zástěru a takto „vyzbrojen“ vzal autogen, dal tam velký hořák, aby to mělo „grády“, jak se sluší. Já jsem roztáhl velký svěrák, na něj jsem dal WOK pánev, kterou jsem vozil sebou, kterou jsem si koupil u „Ping Pongů“ v Londýně a začali jsme vařit, nebo spíš „svařovat“!!!
Lituji, že se z té doby mám pouze dvě fotografie, ale jsem si jist, že někdo z účastníků bude jistě mít doma nějakou, kde Eda Mašků byl „vyzdoben“ na daleko „vyšší úrovni“, než všichni čerti na Mikuláše!!! Muselo se to dělat porce po porci a vše se dávalo do 10-ti litrového kamenáče, potom se vše promíchalo s Lombem, mou omáčkou na Čínu a servírovalo se. To samé bylo se salátem, který jsme speciálně pro tuto akci udělali, ve stejném množství, tedy 10 litrů!
Protože jsme měli málo talířů, tak jsme si ještě museli „vypůjčit“ pokličky, kdy strávník chytl pokličku za ucho a na plochu nahoře si naložil jídlo a takto jedl! Protože se vůně šířila „kotáry“, tak dokonce přišli nějací sousedi a potom dokonce sešla „dolů“ paní Jandíková s dětmi, se podívat, co se to tam vlastně děje. Syn a dcera Míry Jandíka dostali taky malou pokličku a dali se do jídla, i když paní Jandíková měla obavy, aby jim z toho nic nebylo…
Podpořte chod fóra 