Str.: 1, 2, 3, 4, 5, ... 17 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
Jarin's
Poota tím určitě myslel , že jsi nezklamal v něčem úplně jiném. , než o věcech zadarmo.
Poota 29.03.2016 22:37 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Abych to tedy upřesnil - čučo vždycky jenom ukáže, jak strašně je chytrej/co všechno umí/co všechno má/atd., ale tím končí a nic z toho svého "bohatství/majetku ať už hmotného nebo duchovního" zásadně nesdílí.
Takže pro jeho okolí to vyjde úplně stejně, jako kdyby neměl vůbec nic - veškerý jeho přínos je jenom obrovská NULA.
A to ho znám už hodně dlouho.
0
0
čučo 30.03.2016 00:07
306
3
44
Poota napsal(a):Takže pro jeho okolí to vyjde úplně stejně, jako kdyby neměl vůbec nic - veškerý jeho přínos je jenom obrovská NULA.
A to ho znám už hodně dlouho.
Poota nie náhodou je "Myslenie je matkou omylu..."
0
0
Správa fóra
Žádám diskutující, aby ukončili tuto osobní rovinu a věnovali se tématické náplni vlákna.
Na sdělení moderátora není povoleno reagovat prostřednictvím příspěvku v tematickém vlákně. Považujete-li za nutné zabývat se tímto moderátorským zákrokem, kontaktujte administrátora fóra prostřednictvím e-mailu admin@omforum.cz.
E_man 30.03.2016 06:25 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Jarin's napsal(a):No zkusím dát do obou zemí FET. Proudové trafo na vývod cívky pro snímání 0 proudu a bistabilní klopák řízený jedním pulzem a křížově je přepínat. Poměřím to a uvidím, jestli to bude použitelné. Ještě asi bude důležitá veli
S tím jedním FETem v zemním přívodu druhého kondíku jsem neměl pravdu! Zapomněl jsem na zpětnou diodu ve většině FETů, která by ti ten druhý kondík vybíjela zpět do prvního. Nakonec máš pravdu s těma FETy v zemních přívodech obou kondíků.
Ale to křížové přepínání také nejde použít!
Při nabíjení prvního kondíku musíš mít první FET zapnutý, a druhý vypnutý.
Při přebíjení náboje z prvního kondíku do druhého musíš mít zapnuté oba FETy. Nakonec musíš mít první FET vypnutý, jinák se ti vrátí náboj ze druhého kondíku do prvního (právě přes tu zpětnou diodu ve druhém FETu).
E_man napsal(a):Ale to křížové přepínání také nejde použít!
Někde na začátku jsem zmínil. že to v podstatě nebude smysluplně realizovatelné.
0
0
Adam 09.04.2016 23:09 Bydliště: Praha
5794
563
5843
Diskuze v jiném vlákně mi připomenula otázku toho, proč je v rozvodné elektrické síti frekvence zrovna 50 (popř. 60) Hz. Přesněji jsem si říkal, proč ta frekvence není vyšší, třeba alespoň 100 nebo 200 Hz. To by hysteréze transformátorů snad zvládla dobře. Přinášelo by to určité výhody, třeba induktance některých spotřebičů by byla vyšší a tím by tolik nežrali na prázdno. Jistě, jde asi hlavně o to, komu by to ty případné výhody vlastně (ne)přinášelo. Také je možné, že je tam nějaký "konstrukční faktor", pro který je 50 Hz prostě ideální. Ale žádné konkrétní vysvětlení jsem zatím nezaslechl.
0
0
Píďalka 09.04.2016 23:44 Bydliště: ČR
1379
446
1788
Skoro bych si typl, že to vyšlo arbitrárně z používané, tuctové soustavy v Americe, tedy v Americe, ono to bývalo i v Evropě, než to změnili na desítkovou. A v Evropě holt šli po desítkové. Jenu výhodu by ale vyšší frekvence měla určitě. Čím vyšší, tím stačí menší jádra jak motorů, tak tranďáků a jsme možná u ekonomických důvodů, protože někdo kurňa musí vydělávat na železe. Ale třeba jsem jen trochu nefér. Ono se s Teslou ta elektřina rozjela po světě takovým fofrem, že to vypadá, že snad ji někde měli zavedenou ještě než tu střídavinu namyslel. On je ten rozdíl patrný už mezi 60Hz a 50Hz.
0
1
čučo 10.04.2016 00:05
306
3
44
Adam napsal(a):Také je možné, že je tam nějaký "konstrukční faktor", pro který je 50 Hz prostě ideální. Ale žádné konkrétní vysvětlení jsem zatím nezaslechl.
50 (60) Hz má "na svedomí" železo (Fe) s jeho elektromagnetickými vlastnstami, cenou, dostupnosťou, technologicky jednoduchou spracovatelnosťou používané v indukčných strojoch a zariadeniach...
0
0
Adam 11.04.2016 00:52 Bydliště: Praha
5794
563
5843
Tomu úplně dobře nerozumím. Železo by nemělo frekvenci směrovat jen na 50 nebo 60 Hz. Domnívám se, že dobře snese i třeba 100 Hz, nebo i frekvence vyšší, a to bez nějakých větších ztrát daných hysterezí.
0
2
čučo 11.04.2016 09:33
306
3
44
Adam napsal(a):Tomu úplně dobře nerozumím. Železo by nemělo frekvenci směrovat jen na 50 nebo 60 Hz. Domnívám se, že dobře snese i třeba 100 Hz, nebo i frekvence vyšší, a to bez nějakých větších ztrát daných hysterezí.
Takže ešte raz, železo ako jeden z najhojnejších, najlacnejších, z magneticky bezproblémových materiálov najlahšie opracovatelnejších pri jeho relatívne malých stratách (pri 50Hz do 4%) je jednoznačne najideálnejším materiálom na stavbu jedier transformátorov bez rozdielu na to či ide o mW alebo tisíce MW prenášaneho výkonu. U asinchroných strojov (> 90% motorov) má kmitočet priamy vplyv na otáčky, tie majú priamy vplyv na odstredivé sili a tie majú priamy vplyv na materiál z ktorého je daný stroj zostrojený a ten má zas priamy vplyv na cenu stroja. Treba pokračovať? S kmitočtom aj pri železe sa dá bez večích problémov isť aj vyšie (npr. inpedančné transformátory) ale tam tie stráty do tepla ktoré sú priamoúmerné prenášanému výkonu už nie su také zanedbatelné. Nie naše domnienky ale reálná ekonomika hýbe svetom...
E_man napsal(a):Gausmetr neukazuje intenzitu magnetického pole (intenzita = amperzávity) ale magnetický tok, který je svázán s intenzitou nejen permeabilitou (tedy materiálovou konstantou) ale i objemem a tvarem přiložených želez.
Ty jsi neměřil intenzitu,
E_man 28.08.2016 15:59 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Sonda ve tvém fluxmetru (gaussmetru, teslametru) měří samozřejě jen hustotu magnetického toku (magnetickou indukci B).
Jen ve zvláštním případě, kdy se uplatňuje pouze permeabilita vakua, číselně cca 1.256 (řady vynechávám) a kdy hodnota H=B/μ0, může přístroj číselně ukazovat intenzitu magnetického pole H. Proto také mají rozsah intenzity číselně 1.591, což je číselně rozsah 2 (v gaussech či teslech) podělený 1.256 (permeabilitou vakua) !
V jakémkoliv prostředí, rozdílném od permeability vakua ti je tento "údaj intenzity" v oerstedech či kA/m bez znalosti relativní permeability k ničemu!
E_man napsal(a):Sonda ve tvém fluxmetru (gaussmetru, teslametru) měří samozřejě jen hustotu magnetického toku (magnetickou indukci B).
Jen ve zvláštním případě, kdy se uplatňuje pouze permeabilita vakua, číselně cca 1.256 (řady vynechávám) a kdy h
Intenzita pole samozřejmě vychází z indukce. Vztah pro to znám.
Permeabilita prostředí souvisí s permeabilitou vakua vztahem μ= μ0 . μr, kde μr je relativní permeabilita zkoumaného prostředí.
Relativní permeabilitu prostředí ve kterém měřím intenzitu magnetického pole těsně u magnetu, znám je to vzduch = 1.00005 a cosi. A také ji samozřejmě zná i měřidlo,
takže platí H = B / μ = B / (μ0 . μr).
Intenzita magnetického pole se zcela běžně měří v různých prostředích protože jde jen o přepočet a předpokládám, že si o všech, kteří tyto přístroje a veličiny používají myslíš,že jsou blázni a měří a používají nesmysly.
ALE TOTO VŠE TY PŘECE MOC DOBŘE VÍŠ, tak nechápu ???.....
0
0
E_man 29.08.2016 11:13 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Indukce samozřejmě vychází z intenzity pole. To jsou ty ampérzávity, tedy v podstatě "někde" se pohybující náboj ať už v závitech cívky či elektrony v jádrech atomů. Teprve to (tedy ta intenzita) dokáže vybudit (indukovat) magnetické pole!
Napsal jsi: ....Relativní permeabilitu prostředí ve kterém měřím intenzitu magnetického pole těsně u magnetu, znám je to vzduch = 1.00005 a cosi. A také ji samozřejmě zná i měřidlo, .... Neznáš!. Znáš sice permeabilitu vzduchu (pro nás je to v podstatě μ 0, ale měříš magnetický tok procházející hrotem sondy. Záleží jen na tom, jak malá je vzduchová mezera mezi hrotem sondy(čidlem v něm umístěným) a povrchem měřeného materiálu, úhlem který svírá aktivní plocha čidla se magnetickýma siločarami a permeabilitě materiálu, na kterém to měříš.
Měřidlo ti tento magnetický tok poděli permeabilitou vakua a dostaneš hausnumero tisíce až statisíce krát vzdálené od opravdové intenzity.
Toto opravdu moc dobře vím, proto operuji s intenzitou velmi, velmi opatrně!
E_man napsal(a):Indukce samozřejmě vychází z intenzity pole. To jsou ty ampérzávity, tedy v podstatě "někde" se pohybující náboj ať už v závitech cívky či elektrony v jádrech atomů. Teprve to (tedy ta intenzita) dokáže vybudit (indukovat) ma
Intenzita pole se běžně měří a s těmito údaji se zcela běžně pracuje.Mrkni na publikované práce z laboratoří NASA. A nemyslím si, že výrobci laboratorní techniky dodávají do laboratoří něco, co měří,jak píšeš 1000x i 100000x jiné hodnoty, něž jsou skutečné.
Tvůj názor, že na této planetě nikdo není schopen změřit intenzitu magnetického pole ti neberu, ale dovol mi prosím, abych s ní nemusel souhlasit.
E_man napsal(a):Měřidlo ti tento magnetický tok poděli permeabilitou vakua a dostaneš hausnumero tisíce až statisíce krát vzdálené od opravdové intenzity.
Pak tvrdíš že v libovolné vzdálenosti x od jádra pole neplatí
H = B / (μ0 . μr).
V tom vzorci se nikde vzdálenost neuvažuje a samozřejmě se vzdáleností klesajícím
B klesá úměrně i H, ale možná ten vzorec opravdu platí jen v nekonečně malé vzdálenosti od jádra pole, ale pro tebe ten vztah asi neplatí nikde, jinak bys umožnil
tomu měřidlu, aby ten vzorec použil kdekoliv v poli, což je podstata.
Nicméně tato debata tak, jako tak nemá vliv na to, že hodnota na měřáku, ať už je dle tebe kdekoliv, se nezměnila v daném pokusu. Což byl impulz k debatě
Ani na univerzitě nemají problém s měřením síly-intenzity pole(samo přes indukci), kdekoliv v poli, pokud teda také neměří nesmysly. http://atmilab.upol.cz/texty/squid.pdf.
str. 10-11 jsou feromagnetické sondy, které jsou i na mém gausmetru a měří intenzitu kdekoliv v poli, tedy i intenzitu pole země(kdekoliv) atd...atd...
Prostě jsem přesvědčen, že daný vzorec(H=...) prostě platí kdekoliv v poli, to je vše.
0
0
E_man 29.08.2016 17:27 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Jarin's napsal(a):Pak tvrdíš že v libovolné vzdálenosti x od jádra pole neplatí
H = B / (μ0 . μr).
V tom vzorci se nikde vzdálenost neuvažuje a samozřejmě se vzdáleností klesajícím
B klesá úměrně i H, ale možná ten vzorec opravdu pl
Nic takového netvrdím!
Právě naopak! Právě že platí H = B / (μ0 . μr), nemůže ti tvůj přístroj ukázat opravdové H, protože nezná opravdové μr. Proto ti bude měřit H jen daleko od feromagnetického materiálu, kde je μr=1.
Jinak dík za ten odkaz, je to další kamínek do mozaiky mých dokumentů o magnetismu.
E_man napsal(a):nemůže ti tvůj přístroj ukázat opravdové H, protože nezná opravdové μr.
Mám za to, že permeabilita vzduchu je mimo magnet konstantní v libovolné vzdálenosti.
Pokud by nebyla, nepochybně by na tuto naprosto fatální chybu už dávno ve vztazích pro magnetické pole bylo reagováno např tím, že v blízkosti feromagnetika nebo permanentního magnetu platí jiné vztahy např. opravené o určité konstanty nebo podobně.
Musíme si každý ponechat to své, já jsem přesvědčen, že dodavatelé laboratorní techniky dodávají přístroje, co měří správně.
Ty máš za to, že by je v podstatě všechny laboratoře měly reklamovat, protože mají mnoha-řádovou chybu(tedy ne nějaké procento) a tudíž všechny výsledky měření jsou mimo o mnoho nul.
Promiň, ale pokud někdo věrohodně nezpochybní vztahy na kterých to stojí, budu věřit výrobcům. Je totiž poměrně pravděpodobné, že své přístroje kalibrují, aby správné hodnoty ukazovaly, jinak je to demagogie bez relevantních hypotéz(neřku-li důkazů)
Také je možné, že je tam nějaký "konstrukční faktor", pro který je 50 Hz prostě ideální. Ale žádné konkrétní vysvětlení jsem zatím nezaslechl.
Podpořte chod fóra 