E_man napsal(a):No, Podívejme se na tvoji fyziku blíže.
Tady píšeš:
"...Přeci víš, že tebou popsaný příklad zcela mění indukčnost cívky, tedy i B i H. ..."
....Proč se změní parametry Φ,B a H u stejné cívky s feromagnetic
To na co se ptáš vůbec nesouvisí s měřením H(B) v prostoru (vzduchu) mimo vnitřní materiál magnetu, mimo feromagnetické jádro cívky. Proto píšu že μr je zde vždy permeabilita vzduchu. Proč do toho motáš něco jiného?
Mě ani můj měřák vůbec nezajímají hodnoty B a H uvnitř magnetu nebo cívky ať už s jádrem nebo bez něj.
Ale tvoje nesmyslné otázky nijak nesouvisí s mým měřidlem veličin v magnetickém poli a s tím, že měří vždy správné hodnoty a to přesně podle tvé i mé fyziky.
A moje poznámka, že zasunutím jádra do vzduchové cívky se vše změní je dáno tím, že závislost na proudu zde nebude linární, ale podle BH křivky, tedy že tebou uvedený vztah H= NI/l zde neplatí, neboť po saturaci jádra můžeš proud zvyšovat do nekonečna a nic moc se už neuděje, ale ani toto nijak nesouvisí s měřením magnetického pole v okolí zdroje magnetického pole.
ale ani toto nijak nesouvisí s měřením magnetického pole v okolí zdroje magnetického pole.
ale ani toto nijak nesouvisí s měřením magnetického pole v okolí zdroje magnetického pole.
zopakoval jsem to třikrát, protože někdo to prostě nemůže pochopit.
0
2
E_man 03.09.2016 15:24 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Ach bože.
Varuj tě ruka páně někde vyučovat magnetismus.
Nemám s tím problém. Učím rád a učím dobře.
Ty si kup pořádný měřák Φ,B a H a zkus si s tím něco změřit, jestli bude tvá hodnota Φ , B správná a H ve stejném místě 100000x nebo 1000x mimo skutečnou hodnotu, jak tady tvrdíš a proč vznikla tato debata.
Je jich spousta, chodí to spolehlivě a fyzikářka na to čuměla, jak na vyoranou myš a nebyla schopna žákům vysvětlit, jak to, že se to točí.
Neteř dostala jedničku, ale žáci se nedozvěděli, co to vlastně přinesla a proč se to tocí???? Proč to neumí učitel fyziky vysvětlit??? Protože v žádné učebnici fyziky ani ve skriptech pro VŠ nic podobného není!!!. Takže s tím předváděním ve školách pro podobné hebla, bych byl nanejvýš opatrný.
1
2
Adam 14.10.2016 18:09 Bydliště: Praha
5794
563
5843
Jarin's napsal(a):... Proč to neumí učitel fyziky vysvětlit??? Protože v žádné učebnici fyziky ani ve skriptech pro VŠ nic podobného není!!!...
Jelikož náš stát vzdělanost na těch správných místech (v platech učitelů) moc nepodporuje, bývá to se vzděláním učitelů bohužel dost mizerné. To je částečně důvod, proč toto nedovedou vysvětlit. Není to ale jen jejich vina, protože tyhle hračky už jsou o složitějším "vidění" - představivosti - orientace vektorů mag. indukce, el. proudu a elektromotorické (nebo jinak nazvané) síly, která díky prolínání vektorů B, I vzniká.
Tyto hračky by se tedy měly vysvětlovat nákresem rozložení vektorů jednotlivých veličin a zmínkou o tzv. Lorentzově / Ampérově síle a skrze podstatu hejblat Mr. Faradaye.
Adam napsal(a):protože tyhle hračky už jsou o složitějším "vidění" -
Tohle konkrétně je ale nejjednodušší vodič protékaný proudem v magnetickém poli.
V případě uvedeného motoru je magnet u sebe -> baterie(mag. plášť) ho prodlouží na dlouhý tyčový magnet a křivky jdou ne 100% kolmo na drát v jeho spodní a horní části, kde vystupují s vstupují do magnetu, svislá část smyčky je vodorovně s křivkama, což výsledek neovlivní. Proud teče v každé straně smyčky opačně, což dá stejný moment kolem otočného bodu smyčky.
Nákres se mi nechce dělat, snad je to srozumitelné, pokud ne, budu muset nakreslit, ale je to fakt úplný základ, jen to mag. pole není tak krásně rovné, jako na obrázcích, co se u tohoto jevu obvykle prezentují.
Nedalo mi to, tak jsem to sem ještě vrznul, aby to bylo jasné i pro ostatní.
Směry proudu a křivky pole platí i když smyčka není úplně pravoúhlá nebo-li je např. oblá. K vychýlení vodiče v poli dojde i když vodič není 100% kolmo na pole.
Horní část ukazuje, jak se pole posune přes obal článku.
Náčrt vektorů B, I, F pro hračku Magnet-baterie-drát (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
0
Šolim 15.10.2016 14:03 Bydliště: na sever od Práglu
565
65
918
Jarin's napsal(a):Tak to je typické. Postavil jsem neteři do školy motorek z tužkového článku, niklovaného neodymu a smyčky drátu např. zde:
https://www.youtube.com/watch?v=94RpbYopUdI
Je jich spousta, chodí to spolehlivě a fyzikářka na to čuměla
Taky jsem si dal práci a natočil spirálu z holého Cu vodiče a proháněl jsem spirálou tužkový monočlánek s neodymovými magnety. Žáci a návštěvy při dnech otevřených dveřích z toho měli druhé vánoce . . . https://www.youtube.com/watch?v=J9b0J29OzAU
0
3
Adam 16.10.2016 02:09 Bydliště: Praha
5794
563
5843
Lorentzova síla, Ampérova síla
Lorentzova síla vzniká a působí na elektricky nabitou částici, která se určitou rychlostí pohybuje v magnetickém poli. Síla vzniká kolmo na rovinu, na které leží vektory v, B.
Pokud plochu svíranou mezi vektory v, B budeme vnímat ohraničenou tak, jak to naznačuje obrázek (tedy může plochu tvořit čtverec nebo kosočtverec), výsledná síla je velká podle velikosti této plochy.
Velikost síly tedy není závislá jen na velikosti samotných vektorů v, B, ale také na tom, jaký úhel mezi sebou tyto dva vektory svírají, a tedy na tom, jak moc "úzký" kosočtverec mezi nimi vzniká. Největší hodnotu má síla pochopitelně v případě, kdy v, B jsou si navzájem kolmé, a tou plochou je pak obdélník.
Síla jde naopak k nule, čím více vektory v, B splývají do stejného směru.
Pokud nehledáme síly z hlediska pohybující se el. nabité částice, ale pracujeme přímo s elekterickým proudem, obvykle se používá označení Ampérova síla. Na obrázku je pak pouze potřeba vyměnit veličinu v za I.
Tyto síly dobře v praxi fungují a dají se velmi spolehlivě počítat. Jsou bohatě využívané jak v CERNu, tak třeba i v cívkových vychylovačích starších typů televizorů.
Abyste mne dobře pochopili, o síle v magnetickém poli jsem napsal krátké pojednání především proto, aby mnou dokreslený náčrt vektorů ve hračce Magnet-baterie-drát byl pochopitelnější...
Adam napsal(a):Abyste mne dobře pochopili, o síle v magnetickém poli jsem napsal krátké pojednání především proto, aby mnou dokreslený náčrt vektorů ve hračce Magnet-baterie-drát byl pochopitelnější...
Stejně pořád na místech, kde máš Body F vidím to samé jako na obrázku podle pravidla
levé ruky (vodič kolmo na pole) a taky to podle něj funguje a točí se. Nic složitějšího bych v tom nehledal a proto by to mohl každý fyzikář umět žákům vysvětlit.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
1
Adam 16.10.2016 18:53 Bydliště: Praha
5794
563
5843
Aha, tak já Tě původně úplně nepochopil. Teď už je to jasné, jak jsi to myslel.
Ale jinak, v učebnicích (navíc v těch VŠ kór), tyhle informace o silách jsou...
Což nic nemění na tom, že fyzikář na SŠ dnes není fyzikem, ale chlápkem, který se nabifloval učebnici, jež má používat, což je strop jeho fyzikálních znalostí...
Jako bývalý učitel fyziky jen doplním, že může být školství vůbec rádo za tyto učitele - "polofyziky", že se vůbec jdou každý den s tou hordou adolescentů konfrontovat. Potvrzuji, že snažit se jim celý den spát něco do mnohdy ignorantské, provokativní, či jen zcela zrezignované hlavy, je skutečně velmi vysilující. Plus ještě přičtu to, že současné stanovení počtu hodin fyziky na školní rok je šíleně nedostačující; není možné je cokoliv pořádného stihnout naučit, i kdyby byli všichni svatí a lační po vzdělání. Ale to sem už nepatří.
2
5
martin11 08.01.2017 11:17 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
6832
109
3636
...sice sem ten příspěvek nepatří ale souvisí to s tématem...
"Můžeš to vzít i z jiného hlediska, totiž z toho že těleso nemůže překonat rychlost světla. Proč, když to rozebereš tak rychlost těleso překonává vždycky relativně k něčemu, k jiným tělesům...... "
a napadla mě úvaha - stojím, jako pozorovatel na Zemi a ze dvou stran ke mě letí fotony.
První se ke mě blíží rychlostí světla, druhý se ke mě blíží z druhé strany také rychlostí světla. Zatím je Einstein v klidu.
Teď sedím, jako pozorovatel na jednom z fotonů. Vidím, že se blížím k Zemi rychlostí světla - OK foton, co mi letí naproti se taktéž k Zemi blíží rychlostí světla - OK, ale jakou rychlostí se vzájemně přibližujeme k sobě s druhým fotonem, co nám letí naproti? Stačí na to prostá matematika sčítání? Je pořád ještě Einstein v klidu?
Každý z fotonů urazí k Zemi za stejnou dobu t dráhu s , ale dohromady uletí za stejnou dobu t dráhu 2 x s. Myslím, že Einsten už by vklidu být neměl, protože se podle všeho fotony k sobě blíží rychlostí 2 x světlo respektive za sekundu se vzdálenost mezi nimi zmenší o 2 x 29979458m = 599584916m/s.
Co jsem počítal špatně?
0
0
E_man 20.02.2018 23:19 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
I když o tom zasvěceně diskutovat nemůžu, myslím že zde probíhají nekalé šachy s časem.
Podpořte chod fóra 