Možnosti jak se vyhnout Lenzovu zákonu, jehož platnost je dána jen současnou, školní, inženýrskou filosofií, a tím standardními konstrukčními omezeními
Str.: 1, 2, 3, 4, 5, 6 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Píďalka 19.11.2015 20:23 Bydliště: ČR
1379
446
1788
LENZŮV OMYL
a možnosti vyhnutí se jím popsanému jevu
1. Indukce v klasickém stylu generátoru přes vzduchové mezery
Lenzův zákon spočívá v přirozené schválnosti indukce elektrického proudu bránit rotaci rotoru současných generátorů. Tento jev nazýváme zpětný krut. Jako příklad zde uvádím jednoduchý indukční systém cívky s jádrem, indukované stálým podkovovým magnetem (Obr.1).
1.1.) Stálý podkovový magnet [dále "podkova"] se ve své rotaci přibližuje svými póly ke koncům jádra cívky. Tato fáze (Obr.1a) pohybu způsobuje nejdříve elektrickou polarizaci cívky samotné s nárůstem napětí, proudu a síly toroidního magnetického pole skrz a kolem cívky s jádrem (Obr.2 - 0) po vrchol sinusoidy (Obr.2 - 1). Pak ale všechny veličiny klesají dokud póly stálého magnetu nepřekryjí konce jádra cívky (Obr.1b), čímž spadnou na nulu, vyznačenou na sinusoidě její vodorovnou osou (Obr.2 - 2). Magnetická polarita jádra je během této fáze orientována svým magnetickým jihem k jihu podkovy a mechanicky podkovu brzdí v její rotaci. Tento jev je teoreticky zakotven v Lenzově zákonu a je po něm nazvaný. V této fázi ukazují siločáry podkovy a cívky s jádrem to, že podkova i cívka si alespoň částečně zachovávají své individuální pole a jejich vzájemné odpuzování to potvrzuje.
1.2.) V momentě, kdy magnetická osa podkovy překrývá osu jádra cívky (Obr.1b), polarity napětí, proudu a magnetického pole cívky s jádrem mizí a magnetické pole podkovy probíhá jádrem cívky přes vzduchové mezery. Do jaké míry záleží na velikosti mezer.
1.3.) Prsty podkovy se počínají vzdalovat od osy jádra cívky (Obr.1c), obrátila se polarita všech tří veličin na cívce a napětí, proud a magnetické pole cívky s jádrem narůstá po spodek sinusoidy (Obr.2 - 3), kdy hodnoty opět počínají klesat na nulu (Obr.2 - 4). Sjednocení pole podkovy a jádra cívky podkovu opět brzdí v její rotaci, takže zde opět působí zpětný krut.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
1
Píďalka 19.11.2015 20:26 Bydliště: ČR
1379
446
1788
LENZŮV OMYL
Nyní se naskýtá otázka, zda lze tento jev obejít a jak, a tím zabránit celkovému zpětnému krutnému momentu, který brzdí podkovu [rotor] v její rotaci a s ní i hnací, mechanický pohon generátoru. K tomu je třeba nějakým způsobem obrátit směr mechanického působení ať již fáze 1.1. nebo fáze 1.3., aby se jejich mechanická působení časově symetrizovala a tím anulovala.
Feromagnetické materiály jsou tradičně a omylem označovány za dochvilné magnety, zatímco jsou pod vlivem vnějšího magnetického pole, ať už pernamentního magnetu, nebo elektromagnetu. Že jde o omyl si lze ověřit jednak schopností plechu z měkké oceli k sobě přitáhnout dva magnety v odpudivé orientaci, každý z jedné strany plechu, jednak faktem, že měkká ocel se pouze zúčastňuje cizího pole a nezvoří své vlastní a jednak na funkci indukce transformátorů. Tyto materiály lze považovat spíše za vodiče magnetického pole, podobně jako jsou prakticky všechny kovy vodiči elektrického proudu, i když ani to není přesné vyjádření. Jejich přitažlivost ke zdroji magnetického pole je způsobena jejich schopností zkrátit a tím deformovat danné magnetické pole stálých magnetů, a pro představu lze i říci, že feromagnetické materiály lomí siločáry magnetického pole. Výsledkem deformace, či lomení magnetického pole je pak síla přitažlivosti mezi feromagnetem a stálým magnetem, nebo elektromagnetem.
Důvodem Lenzova jevu v běžných generátorech je konstrukční nedostatek použití otevřené geometrie jader indukovaných cívek, která nutí indukované reaktivní magnetické pole cívky s jádrem vystoupit do vzduchových mezer mezi konci jáder indukovaných cívek a prsty jádra budící cívky a obcházet buzenou cívku vzduchem. Připomeňme si zde také, že magnetické pole si ve feromagnetickém materiálu [železo, kobalt a nikl] vždy přirozeně ustanoví cestu nejmenšího odporu, což je vždy ta nejkratší cesta feromagnetickým materiálem v rámci omezení jeho magnetickým sycením a do jisté míry i jeho tvarem. Stejná vlastnost udává tvar magnetického pole ve vzduchu a ve všech ostatních materiálech, stejně jako ve vákuu, s ohledem na sycení prostoru individuálními “vrstvami” magnetického pole.1
Pokračování
0
2
Píďalka 19.11.2015 20:32 Bydliště: ČR
1379
446
1788
LENZŮV OMYL
2. Indukce v transformátoru skrz feromagnetické jádro
Nyní se podívejme na průběh vzájemného působení magnetických polí v jednoduchém, izolačním transformátoru. (Pro následovný popis je odmínkou pravotočivost obou cívek.)
2.1.) V rámci první čtvrtiny fáze střídavého cyklu primárního proudu z konvenčního, jednofázového alternátoru do vrcholového bodu sinusoidy (Obr.4 - 0<1) Primární cívkou A postupuje od osy sinusoudy (Obr.4 / 0) zvyšující se napětí a tím i elektrický proud a sílí magnetické pole kolem vodiče cívky A. Její magnetické pole se uzavírá [zkratuje] (Obr.3) skrz smyčku čtvercového, uzavřeného, feromagnetického jádra do magnetického okruhu. Takto uzavřené magnetické pole primární cívky A prochází středem sekundární cívky B a s nárůstem hodnot v primární cívce A indukuje v cívce B narůstající napětí, proud a magnetické pole opačných polarit. Po dosažení bodu (Obr.4 - 1) intenzity napětí, proudů a magnetických polí obou cívek klesá do bodu (Obr.4 - 2).2 Lze se tedy oprávněně domnívat, že jádro společné oběna cívkám vede dvě protichůdné polarity magnetických polí cívek A a B současně. Pokud je transformátor vhodně navržen a použit v rámci své specifikace, ani jedno z polí cívek A a B z jádra transformátoru nikde nevystupuje do okolního vzduchu. Máme zde klasické zařízení, které je schopno elektrické indukce, u kterého magnetické pole nevystupuje z jádra.
2.2.) Od bodu (Obr.4 - 2) se celý tento jev opakuje do bodu (Obr.4 - 4) s tím, že všechny polarity jsou opačné.3
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
1
0
Píďalka 19.11.2015 20:36 Bydliště: ČR
1379
446
1788
LENZŮV OMYL
3. Kombinovaná indukce v generátoru přes vzduchovou mezeru a skrz feromagnetický materiál
Nyní spojíme princip indukce v klasickém generátoru s klasickým principem indukce v transformátoru (Obr.5) a pokusíme se odhadnout co se stane, budeme-li indukovat proud v primární cívce A transformátoru přechodem prstů rotující podkovy.
3.1.) Podkova se přibližuje ke svislé straně jádra obepínané cívkou A. Vzhledem k tomu, že magnetické pole podkovy si vyhledává cestu nejmenšího odporu jádrem transformátoru, probíhá působení neznámého faktoru1, 3 indukce výlučně, nebo alespoň převážně svislou stranou jádra, obepínanou cívkou A.4 V cívce A narůstá napětí, proud a magnetické pole, jehož polarita by mechanicky odporovala polaritě podkovy, pokud by měla možnost z jádra vystoupit. Jenže, v tomto případě se nechá vést uzavřeným, magneticky vodivým jádrem, nevystupuje z něj, ale probíhá jím v okruhu. Tím neznámý faktor působení magnetického pole cívky A budí cívku B a současně i v ní narůstá napětí, proud a magnetické pole jádra. I reaktivní magnetické pole cívky B zůstává uzavřeno v jádře a vyrovnává opačné pole cívky A. Jedinná magnetická síla mezi podkovou a jádrem indukovaného transformátoru je přitažlivost mezi stálým magnetem a magneticky vodivou ocelí, takže podkova je v této první fázi (Obr.5a) přitahována k jádru transformátoru a směrové působení tohoto pole urychluje rotaci podkovy (rotoru).
3.2.) Magnetická osa podkovy překryla osu primární cívky A (Obr.5b). Všechna pole odumřela.
3.3.) Podkova se svou rotací vzdaluje od jádra transformátoru A. Elektrická polarita cívky A se převrací zároveň s její magnetickou polaritou a stejně tak se převrátila magnetická a elektrická polarita cívky B.
V cívce A narůstá napětí, proud a magnetické pole, jehož polarita by se mechanicky spojovala s polaritou podkovy, pokud by měla možnost z jádra vystoupit. Jenže vzhledem k tomu, že má umožněno se uzavřít v magneticky vodivém jádře, jež jsme mu nabídli jako cestu nejmenšího odporu, pole z jádra nevystupuje, ale probíhá jím v okruhu. Tím neznámý faktor působení magnetického pole cívky A budí cívku B a v ní současně také narůstá napětí, proud a magnetické pole jádra opačné, reaktivní polarity. Tím pole cívky B balancuje opačné pole cívky A. Jedinná magnetická síla mezi podkovou a jádrem indukovaného transformátoru je přitažlivost mezi stálým magnetem a magneticky vodivou ocelí jádra, takže podkova je v této třetí fázi (Obr.5c) přitahována k jádru transformátoru a toto pole nyní zpomaluje rotaci podkovy (rotoru).
Tímto se jednak vyrovnává působení přitažlivých síl fáze 5a s fází 5c a tím se výsledné, časově průměrné působení zpětného krutu na rotor generátoru rovná alespoň teoreticky nule.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
0
Píďalka 19.11.2015 20:39 Bydliště: ČR
1379
446
1788
LENZŮV OMYL
4. Elektrický Generátor s elektrickým buzením rotoru.
Pro případnou konstrukci generátoru (Obr.6), založeném na uvedeném bez Lenzovém principu uzavřeneho jádra indukovaných cívek za použití elektromagnetického jádra je třeba si uvědomit několik věcí:
4.1.) Prolínající se, protichůdná, magnetická pole cívky A a cívky B jsou si vždy rovná a existence jednoho je podmíněna existencí druhého.
4.2.) Elektrická veličina ve Watech je teoreticky v obou cívkách vždy stejná a "odběr" Watů z obou cívek si je vždy rovný. Snížení odběru proudu z cívky B sníží průtok proudu cívkou A a obráceně. Ideálním řešením je zapojit obě cívky do série na stejnou zátěž.
4.3.) Indukovaní transformátorové konfigurace cívek je možno rozdělit na primární EMF v cívce A a zpětnou EMF v cívce B do dvou oddělených obvodů různých napětí danných poměrem vinutí, stejně jako u transformátoru, avšak podmínkou je bod 4.2.
4.4.) Jádra indukovaných cívek mohou být kolem podkovy, či spíše mnohaprstého rotoru, rozestavěna jak radiálně (Obr.6), tak i tangenciálně do věnce.
4.5.) Vhodná geometrická konfigurace věnce cívek a mnohaprsté podkovy je sice otevřena konstrukci třífázového generator, ale nesínusový výkon bude v mnoha případech použití vyžadovat úpravu, nejspíše přes diody a invertor. Z takových konfigurací bude vycházet více méně čtvercový proud.
4.6.) Pokud je na elektricky buzenou podkovu použito oceli, která si podrží alespoň částečnou magnetizaci, stává se generátor/alternátor s elektrickým buzením, dodávaným z vlastní produkce přes usměrňovač, samobudící.
4.7.) Budící cívka se nemusí točit spolu s podkovou a pak se generátor obejde bez kartáčů a bez komutátoru. Uvedený styl konstukce umožňuje pevné uchycení budící cívky mezi cívkami a jádry statoru.
4.8.) Otáčky generátoru mohou být regulovány synchronním, hnacím motorem napájeným ze sítě, popřípadě některým z celkem běžných, elektronických ovládání otáček.
4.10.) Jako další zajímavost uvedu, že Edward Leedskalnin se zmiňuje o výše uvedené konfiguraci generátoru s použitím příčných cívek jako o své nejefektivnější konstrukci s tím, že se nezmiňuje o použití transformátorových párů indukovaných cívek. V této souvislosti sevšak také zmiňuje o podání patentové žádosti v USA, avšak jeho žádost nelze v publikovaných archívech US patentového úřadu najít.
4.11.) Nejspíše je možno přepracovat i současné alternátory, alespoň automotivního typu, přidáním vínutí cívky B přes vinutí budící cívky rotoru, za cenu ztráty výkonu, avšak se ziskem více méně bezlenzového generátoru. Vzniká zde však problém i s přidáním dalšího komutátoru a uhlíků díky jejich rotujícím, budícím cívkám. Reaktivní magnetické pole cívek A se při odběru proudu z takovéto centrální cívky propojí do značné míry přes feromagnetickou podkovu. Řešení však považuji za méně než ideální.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
1
0
Píďalka 19.11.2015 20:44 Bydliště: ČR
1379
446
1788
LENZŮV OMYL
Poznámky:
1) Ve skutečnosti nám zde vyvstává podstatná otázka: “Jak je možné, že ve fázi 1.1., kdy se magnetické siločáry stálého magnetu a buzené cívky s jádrem nemíchají a tím pádem odpuzují, dochází k jakékoliv indukci napětí, proudu a magnetického pole indukované cívky s jádrem?” Tento jev poukazuje na fakt, že vodič neprotíná siločáry magnetického pole, zatímco se v něm indukuje elektrický proud, a že za jevem indukce elektrického proudu stojí zatím neidentifikovaný jev a princip.5
2) Sinusoidový průběh nárůstů a poklesů napětí, proudu a magnetického pole jádra cívky je opět danný geometrií generátorů a tím i průběhu indukce. Počátek poklesu napětí atd. v bodu (Obr.4 - 1) je dán magnetickým uzavíráním prstů podkovy feromagnetickým přemostěním, způsobeným jádrem cívky. Jedna cívka na feromagnetickém, uzavřeném jádru transformátoru, ve vhodných proporcích, totiž zabrání za naprosté nepřítomnosti sekundární cívky propuštění jakéhokoliv proudu cívkou i když je cívka napájena vnějším zdrojem, a stupeň magnetického uzavření proudu cívky je dán jednak saturací jádra a jednak vzdálenostmi mezi jádrem cívky a podkovou. Průtok proudu cívkou je omezen tím více, čím jsou mezery menší. Nebýt toho, elektrický proud z běžných generátorů by bez tohoto omezení neposkytoval sinusoidový proud a napětí.
3) Vzhledem k tomu, že pole primární cívky probíhá uzavřeným jádrem transformátoru, takže magnetické siločáry primární cívky nijak neprotínají vodič sekundární cívky, se nám zde opět nabízí otázka: “Na co reaguje sekundární cívka a co ji nabuzuje, protože magnetické pole primární cívky to evidentně není?” Tento jev opět poukazuje na fakt, že vodič neprotíná jakési siločáry budícího magnetického pole, které by v něm indukovaly elektrický proud, a že za jevem indukce elektrického proudu ve vodiči pohyblivým magnetickým polem stojí zatím neidentifikovaný jev a princip.5
4) Ačkoliv se magnetické pole dovede feromagnetickým materiálem poněkud rozprostřít a je možné, že pole podkovy by mohlo mít snahu procházet do jisté míry i vzdálenou, svislou stranou jádra indukované cívky, je také faktem, že cívky třífázových transformátorů, balených na společném jádře, nejeví sebemenší snahu se o taková pole přít a dovedou si několik směrů polí uzavřených v jádře, a navíc fázově posunutých, velice přesně přebrat, a to i když jsou balené jedna přes druhou. Vyjímkou je pouze jev takzvané ferroresonance, ale to se týče velice specifických situací, a výlučně při transformaci třífázového proudu. Je tedy nasnadě, že ani cívky této podstatně jednodušší sestavy se s takovým problémem nebudou potýkat a samy si průběh magnetického pole jádrem upraví a přeberou.
5) Neidentifikovaný jev se mi jeví jako lokální zhušťování gravitačního pole a jeho částečnou přeměnu na magnetické pole, následované jeho zpětným uváděním do původního stavu řídnutím magnetického pole s tím, že se zde objevuje i gravitační polarizace, jinými slovy elektrická pole, viz TTF.
E_man 20.11.2015 13:42 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Píďuv bod 3. versus Thane Heinz
Zatím se nebudu vyjadřovat k dalším bodům, ale zaujal mne tvůj bod 3.
Nahradíme-li pohyblivý permanentní magnet ve tvém obrázku č. 5 elektromagnetem buzeným střídavým zdrojem, jasně už rozpoznávám jev, kterým se zabývá jistý Thane Heinz ve svém patentu CA2594905 (A1) ― 2009-01-18 ("BI-TOROID TRANSFORMER") viz http://worldwide.espacenet.com/publicationDetails/originalDocument;jsessionid=00... .
Sám jsem si letos na jaře tento BiTT postavil na toroidech a popisoval jsem měření na něm "jinde" s poukazem na porušení Faradayová zákona o elektrmagnetické indukci.
Zde při mých měřeních jsem jasně viděl a změřil, jak se nám BEMF (Back EMF) ze zátěže v Secondary Coil1 (u mne červené vinutí) nepromítá do primáru, ale do zátěže v Secondary Coil 2 (u mne žlutozelené vinuti).
V řadě následujících měření jsem se pokoušel tento jev bezvýsledně extrahovat do prokazatelného energetického zisku.
Přišlo horké léto a "moť páce" (jak by řekl jeden z mých vnuků).
Avšak s podzimem, v klidu bezinternetového venkova, jsem večer v sevření dvou masivů Pradědů (jeden přede mnou na stole a druhý pár kilometrů za mnou) přemýšlel nad svými zločiny ve fyzice, které jsem páchal, páši a páchati budu. Tady mně došlo, jak snad dále uspořádat měření malinko odlišným způsobem a až mi (snad každou chvíli) dorazí nová náhrada za mnou odpravený "development board", tak se k tomu opět vrátím.
Píďuv bod 3. a BiTT (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
1
0
Píďalka 20.11.2015 15:26 Bydliště: ČR
1379
446
1788
JJ. Taky jsem to tenktrát jinde nějak komentoval a vůbec si nepamatuju jak. Dnes už je to asi ale putna a nehodlám se k tomu starému komentáři vracet, ať to co je.
Zkus se na to Emane podívat ještě trochu jinak. Podívej se na schéma jednoduchého izolačního trafa, nebo si ho vybav. Nyní se zkus zamyslet nad tím, zda lze sekundární proud v trafu považovat za zpětnou elektromotivní sílu BEMF. vůči primárnímu EMF. Podle mne nejde o nic jiného.
Pokud ano, pak to BEMF nejspíše nelze dojit víc než jednou, i když to jde na několikrát, ale naprosto jistý si tím nejsem.
Mezi Thane-Heinze a tím mým systémem je několik rozdílů, ale jeden je naprosto zásadní.
Thane-Heinze využívá již naindukovanou EMF, kdy byla do systému sítě vložena mechanická síla použitá na překonávání zpětného krutu na generátoru v elektrárně. Tím pádem jde u toho jejich trafa už jenom o přeměnu jinak nepoužitelného, primárního EMF na použitelné sekundární BEMF s tím, že se to BEMF ti kluci snažili nějak dál "namnožit" rozdělením na další, následné BEMF. U trafa, a Thane-Heinze je trafo, je primár nevyužitelný krom toho, že produkuje využitelnou BEMF. Dáš zátěž na primár a o to ti padne výkon sekundáru. Stejně tak je to u nich a ať přeporozdělujou jejích první EMF na kolik chtěj BEMF a BBEMF, nedostanou z těch BBEMF víc, než co dodá primární EMF. Naopak. Lezou do toho ztráty a to tím větší, čím víc je stupňů transformace, nebo čím víc je rozvětvena.
U toho mého jde o jakési sjednocení konceptů, kdy je vyloučena mechanická síla potřebná na překonávání zpětného krutu "výroby" elektrického proudu, způsobeného BEMF, jak se děje u běžných generátorů, čímž se mimo jiné docílí i využitelnost jak EMF, tak BEMF z obou cívek jednotky statoru "trafa". Tímto získáme cca dvakrát tolik muziky, EMF + BEMF, za nepoměrně míň peněz (relativně nepatrného zpětného krutu na takovém generátoru a tím "pohonných hmot"). V podstatě lze říci, že elektrárna prošustruje třetinu mechanické síly turbín na produkci BEMF a tím pádem další třetinu mechanické síly na překonávání zpětného krutu v generátoru, zatímco nám dodává a prodává zbylou třetinu v podobě EMF (mínus veškeré následovné ztráty spojené s centrální distribucí, takže k nám se dostanou k využití s bídou cca dvě třetiny dodávané třetiny).
0
0
Poota 20.11.2015 15:56 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Ten Tvůj "generátor" se mi docela líbí, ostatně jak taky jinak.
Jenom si nejsem jist, že jsem četl dost pozorně - kdyby ne, tak mě nemlať přes hlavičku.
Opatrný dotaz - je opravdu nutné vytvářet magnetické pole rotoru cívkou a nebo se dá na rotor použít permanentní magnet?
0
0
Píďalka 20.11.2015 16:40 Bydliště: ČR
1379
446
1788
Určitě lze použít permanentní magnet. Akorát se bude dost těžko vyrábět, tedy pokud by nebyl ze zmagnetizovaného kovu, nejspíše oceli, ale z nějakého feritu. Dají se použít i železné nástavce na ferit, popřípadě neodymy, stejně jako elektromagnet, ale to bych doporučil jen tehdy, pokud si je konstruktér plně vědom toho, že použití feromagnetických nástavců má svá úskalí a je třeba daleko více přihlížet, a to se konec konců týká i elektromagnetu, na vzdálenosti jednotlivých součástí a jak má magnetické pole přirozenou snahu probíhat. Už se dost dlouho chystám ta úskalí posat, ale nějak se mi stále dere něco jiného do popředí. Ono to chce si skutečně dobře promyslet detailní geometrii celého zařízení, kterou schema popisuje velice všeobecně a nepřesně.
Také se snad dostanu k tomu, abych sem přihodil křivku, po které budou indukce jednotlivých párů cívek probíhat, protože na sinusoidu lze bezpečně zapomenout.
0
0
E_man 20.11.2015 18:38 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
No, Thane Heinz se zabývá jak točivou verzi tak i netočivou (solid state) o které je i ten patent, na který jsem upozornil. Já bych nechtěl zatím komentovat ty točivé, nad těmi jsem zatím moc nepřemýšlel. Z chování a měření v té verzi transformátorové (solid state) bych však viděl určité analogie.
Intuitivně mám pocit, že v točivé verzi motor-generátor představuje motor jakýsi akumulátor energie s dostatečné velkou kapacitou, která je v prvním momentu naakumulována ze sítě v kinetické energii jeho rotoru s případným setrvačníkem na jeho ose(pro zvlášť velké výkony). Generátor si pak tuto mechanickou energii "vypůjčuje" z tohoto setrvačníku do zátěže. Zátěž pak koná užitečnou práci, ale její BEMF, tedy reaktivní výkon jej vrácí zpět na stejném rotoru do setrvačníku. Výsledkem pak je, že Motor a jeho zdroj kryje jen mechanické a elektrické ztráty ale nikoliv reálný výkon zátěže. Ten pak by mohl zůstat jednak na udržení systému v chodu při režimu samonapájení (jak to dělá KPP Power Plant) i na generování užitečné elektřiny.
V té transformátorové verzi je nahrazena kinetická energie roztočeného motoru kapacitou sítě, která slouží nejenom k dodávání energie, ale i jejímu zpětnému příjmu, namísto toho setrvačníku.
Při svých pokusech jsem nechtěl pracovat se síti a její kapacitu jsem nahradil kapacitou kondensátoru, který spolu s primární cívkou vytvořil resonanční obvod a sledoval chování tohoto BiTT. Pokoušel jsem se generovanou reaktivní energii ihned vrácet do primárního resonančního okruhu a neuspěl jsem.
Teprve další měření, která jsem si naplánoval mi ukážou, jak dál.
Jedno je však jisté, ten BiTT pdle Thane Heinze prokazatelně umožňuje oddělit BEMF od primárního obvodu.
0
0
Poota 20.11.2015 18:43 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Sinusoida, sinusoida - je vona vůbec nějak nutná?
Pravda, je taková hladká a plynulá, ale mám pocit, že je to výhoda spíš mechanická než elektrická. Stejně se nějak bude muset řešit to "cukání", které bude vznikat střídáním zrychlování a zpomalování při míjení jader - nejspíš asi jiným počtem pólových nástavců rotoru než bude jader s cívkami. Ke změně napětí se stále častěji používají pulzní měniče a usměrňovačům se obdélníky nebo trapézy budou taky líbit víc než sinusovka. Tak nějak z toho mám pocit, že se bude jednat o dost jinou "elektriku", než na jakou jsme zatím zvyklí.
0
0
E_man 20.11.2015 18:55 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
To "cukání" řeší dostatčná mechanická setrvačnost (hmota) rotoru.
0
1
Píďalka 20.11.2015 20:22 Bydliště: ČR
1379
446
1788
Poota napsal(a):Sinusoida, sinusoida - je vona vůbec nějak nutná?
U usměrňované elektroniky s ovladači napětí to bude šuma fuk. U indukčních zařízení, jako jsou elektromotory nevím, ale možná by z toho dostávaly psotník. Nemohu to posoudit, na to nemám znalosti ani náhodou. Nicméně do ověření testováním skutečné sestavy jde o čirou spekulaci. Pokud by to ale pracovalo více méně dle mých představ, a patenty na které jsem poukázal nasvědčují že ano, bude se měnit polarita při přechodu prstů přes cívku při nejvyšší intenzitě napětí i proudu. V podstatě vím akorát to, že u standartní AC elektriky jsou velice nežádoucí sinusoidy rozhozené do kostrbata harmonickými frekvencemi. Prej ta hrbatost způsobuje přehřívání generátorů i motorů, plýtvání energií atp. Určitě by se to ale v případě funkčnosti dalo dnešními technologiemi řešit už s tím, co by eventuelně zbylo materiálu po centrálních elektrárnách a rozvodech.
0
0
Poota 20.11.2015 21:50 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Píďalka napsal(a):Pokud by to ale pracovalo více méně dle mých představ, ... bude se měnit polarita při přechodu prstů přes cívku při nejvyšší intenzitě napětí i proudu.
Ajta krajta to je taková podivnost, že se tomu až zdráhám uvěřit. Ale jestli to tak opravdu bude, tak se jenom potvrdí můj odhad, že tahle elektřina bude "celkom inakší".
0
0
E_man 20.11.2015 21:56 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Píďalka napsal(a):...Podívej se na schéma jednoduchého izolačního trafa, nebo si ho vybav. Nyní se zkus zamyslet nad tím, zda lze sekundární proud v trafu považovat za zpětnou elektromotivní sílu BEMF. vůči primárnímu EMF. Podle mne nejde o nic jiného....
Z toho mála co o tom vím, tak sekundární proud je způsoben elektromotorickým napětím, které vzniká při změně magnetického pole jak to napsal Adam viz http://www.omforum.cz/forum.php?t=125&str=1&info=1436#1436 . Pokud je uzavřen elektrický okruh, pak jim podle Faradayová zákona musí protékat elektrický proud. Ten však také vyvolává změnu magnetického pole podle Lenzová zákona a to takovou, která působí proti této změně.
Doslovné znění Lenzova zákona (nejen) podle Wiki je: Indukovaný elektrický proud v uzavřeném obvodu má takový směr, že svým magnetickým polem působí proti změně magnetického indukčního toku, která je jeho příčinou.
Osobně si myslím že by toto znění mělo znít: Indukovaný elektrický proud v uzavřeném obvodu má takový směr a velikost, že svým magnetickým polem působí proti změně magnetického indukčního toku, která je jeho příčinou.
Tá "velikost" má pro mne zásadní význam v hledání odpovědí na mou otázku "Co se stane, když skokově změním indukčnost cívky?" viz http://www.omforum.cz/forum.php?t=102&str=1&info=1410#1410.
To je však předmětem mých dalších měření a příležitostně se ještě k tomu vrátím tam v tom vlákně.
Co mi zatím hlava nebere je, že pokud si představím tu sekundární cívku toho tvého izolačního trafa třeba jako jeden závit, trošku zvětšený tak, aby do něj vlezlo ještě jedno jádro magneticky stokrát vodivější, než než to, na kterém je primární cívka, tak jím poteče stokrát menší proud.....
Já matěj!... Teď mi došlo, že se mi tím 100x zvětší indukčnost toho sekundáru a poteče mi tam tedy 100x menší proud, tedy nic mystického. Musím si však ještě promyslet jak je to s tou BEMF......
0
0
Píďalka 21.11.2015 00:06 Bydliště: ČR
1379
446
1788
E_man napsal(a):Pokud je uzavřen elektrický okruh, pak jim podle Faradayová zákona musí protékat elektrický proud.
Nemusí.
Jsem povahy vzpurné až usměvavé a fyzikální zákony ctím jen potud, pokud se nepříčí mému "vědění".
Zítra ještě jednou sjedu překlad mé další kanadské žádosti o patent kvůlivá překlepům, jejíž podklady opět vycházejí z usilovného pokusnictví a velice přesných měření. Tohle udělátko je něco, co svět asi ještě neviděl. Mimo jiné se v něm napětí a proud tlačí do největšího odporu, zatímco tvrdého zkratu si ta věc ani nepovšimne.
No, nepovšimne, může dokonce být podmínkou její funkčnosti.
Já to Faradajovi už takhle přepisuju, takže trochu víc . Ne že bych ho z něčeho vinil, dělal co mohl a v době kdy to dělal. Vděčíme mu co se týče elektriky za mnoho, ale od té doby bychom si snad zasloužili i nějaký ten pokrok.
0
1
Samotný příspěvek lze zobrazit pomocí adresy: (Velmi spolehlivé a lze se pak spolehlivě dostat k příspěvku do příslušného tematického vlákna)
Otevřít příslušné tematické vlákno a narolovat na tento příspěvek lze pomocí adresy: (Ve výjimečných případech může fungovat s problémy)
Otevřít příslušné tematické vlákno na začátku lze pomocí adresy:
Po tech pokusech, co mi dělal Adam, s tím, že elektromagnet jen stěží přetlačí permanent, je po bližším průzkumu ten Lineár od NASA dokonalý "BEZ LENZ".
železo běhá pod magnety, které mají v mezích sice opačnou polaritu, ale pro železo je šumák, přitahuje se pořád stejně. No a protiproud z cívky, by musel přetlačit - tedy obrátit magnet, aby zvýšil odpor. Naopak, protože působí proti magnetu, tak paradoxně při zvyšující se zátěži klesá magnetický tah na jádro, ale ono se vlastně stejně pohybuje pořád ve poli, jakoby to byl jeden magnet. Jádro prostě není nikam přitahováno, je prostě dokonale vyvážené, jenom má tendenci setrvat uprostřed pole, takže při pohybu ke krajům dává určitý odpor, ale ten je konstantní.
Jarin's napsal(a):...jenom má tendenci setrvat uprostřed pole, takže při pohybu ke krajům dává určitý odpor..
takže vlastně spolupůsobí s funkcí membrán na obou koncích, funguje stejně, jako ty membrány. Uprostřed nulový odpor a ke krajům se zvyšuje. Sakra tohle musím zkusit postavit, jestli ta fakt chodí, jak jsem popsal.
0
2
Jeff 22.04.2016 01:13 Bydliště: Praha
76
9
143
Neuškodí se podívat, co si o panu Lenzovi myslí naši kamarádi z východu. Dávám jen odkaz, jde to docela dobře přeložit
Thane-Heinze využívá již naindukovanou EMF, kdy byla do systému sítě vložena mechanická síla použitá na překonávání zpětného krutu na generátoru v elektrárně. Tím pádem jde u toho jejich trafa už jenom o přeměnu jinak nepoužitelného, primárního EMF na použitelné sekundární BEMF s tím, že se to BEMF ti kluci snažili nějak dál "namnožit" rozdělením na další, následné BEMF. U trafa, a Thane-Heinze je trafo, je primár nevyužitelný krom toho, že produkuje využitelnou BEMF. Dáš zátěž na primár a o to ti padne výkon sekundáru. Stejně tak je to u nich a ať přeporozdělujou jejích první EMF na kolik chtěj BEMF a BBEMF, nedostanou z těch BBEMF víc, než co dodá primární EMF. Naopak. Lezou do toho ztráty a to tím větší, čím víc je stupňů transformace, nebo čím víc je rozvětvena. 
V podstatě vím akorát to, že u standartní AC elektriky jsou velice nežádoucí sinusoidy rozhozené do kostrbata harmonickými frekvencemi. Prej ta hrbatost způsobuje přehřívání generátorů i motorů, plýtvání energií atp. Určitě by se to ale v případě funkčnosti dalo dnešními technologiemi řešit už s tím, co by eventuelně zbylo materiálu po centrálních elektrárnách a rozvodech.
to je taková podivnost, že se tomu až zdráhám uvěřit. Ale jestli to tak opravdu bude, tak se jenom potvrdí můj odhad, že tahle elektřina bude "celkom inakší".
Nemusí. 
až usměvavé 
a fyzikální zákony 
ctím jen potud, pokud se nepříčí mému "vědění". 
Zítra ještě jednou sjedu překlad mé další kanadské žádosti o patent kvůlivá překlepům, jejíž podklady opět vycházejí z usilovného pokusnictví a velice přesných měření. Tohle udělátko je něco, co svět asi ještě neviděl. 
Mimo jiné se v něm napětí a proud tlačí do největšího odporu, zatímco tvrdého zkratu 
nepovšimne. 
a v době kdy to dělal. Vděčíme mu co se týče elektriky za mnoho, ale od té doby bychom si snad zasloužili i nějaký ten pokrok. 
Podpořte chod fóra 