Možnosti jak se vyhnout Lenzovu zákonu, jehož platnost je dána jen současnou, školní, inženýrskou filosofií, a tím standardními konstrukčními omezeními
Str.: 1, 2, 3, 4, 5, 6 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
Píďalka
Což je přesně proč jsem zvolil v názvu vlákna slovo "objížďky". Nejde o potlačení chová...
Píďalka 21.12.2017 19:55 Bydliště: ČR
1379
446
1788
Adam napsal(a):Namaloval jsem to podle srozumitelnosti původního obrázku. ...
Nazdar Adame.
Pokud se týče deskriptivní geometrie a průmětů, moje původní schema ukazuje kompletní zákryt zadních prstů předními prsty. Je pravda, že ty průměty jsou po americku, takže jde nikoliv o průměty, ale o náhledy. Nicméně v každém případě to znamená, že prsty obou částí rotoru stojí v zákrytu a tím proti sobě. Pokud to nebylo dostatečně srozumitelné, moc se omlouvám, příště to namaluju ještě více polopaticky, aby nemohlo dojít k takovémuto omylu.
Stejně tak se omlouvám za mé, zřejmě nejasné vyjadřování, které snad v Tobě mohlo vzbudit dojem, že popírám Lenzův zákon. Popírám jenom to, že tento Lenzem definovaný jev musí nezbytně vždy mít za následek, že se jeho mechanické účinky staví proti mechanickému výkonu rotačně, nebo lineárně využitelného indukčně mechanického zařízení.
Skepticism je u mne ve skutečnosti vždy vítán, avšak nejsem štont dát rovnítko mezi skepticism a neporozumění.
S laskavým pozdravem, Píďalka.
0
1
Ilem 21.12.2017 21:53 Bydliště: Hradec Králové
451
67
523
Slávku, bohužel jsem na toto vlákno narazil až dnes, když už má 4 stránky. Již jsem ti tvůj omyl vysvětloval U pramene, zkusím to ještě jednou. Bohužel se musím vrátit o 4 stránky zpět.
Tvůj omyl je zakopán v této větě:"Vzhledem k tomu, že magnetické pole podkovy si vyhledává cestu nejmenšího odporu jádrem transformátoru, probíhá působení neznámého faktoru1, 3 indukce výlučně, nebo alespoň převážně svislou stranou jádra, obepínanou cívkou A."
Toto není pravda!!!
Pravda je taková, že magnetické pole se rozdělí podle magnetických odporů jednotlivých větví cívky A a cívky B. A protže magnetické odpory těchto dvou větví jsou téměř magnetický zkrat, potečou oběma cívkami téměř stejné proudy.
Musel bys udělat sekundární magnetický obvod hodně dlouhý a hodně tenký, aby cívkou B teklo výrazně menší magnetické pole. Pokud bys však toto udělal, pak stejný magnetický odpor, který zabránil, aby magnetický tok protékal cívkou B bude omezovat i Lenzův magnetický tok, aby tekl touto cívkou. Takže si ve výsledku mnoho nepomůžeš.
Navíc úplně stejně se bude chovat cívka B vůči cívce A, jen s menšími prudy. Je mi to líto, možná něco málo ušetříš, ale žádný zázrak to nebude..
0
1
Adam 21.12.2017 23:12 Bydliště: Praha
5793
563
5842
Píďalka napsal(a):... Stejně tak se omlouvám ... ... avšak nejsem štont dát rovnítko mezi skepticism a neporozumění. ...
Myslím, že omluvy nejsou na místě. Od toho je diskuze, abychom si Tvůj koncept průběžně ujasňovali. Ale je mi líto, protože ať si ho doujasníme jakkoliv, tato konstrukce nebude vykazovat nic mimořádného. Celá ta koncepce mi moc nedává smysl, a to po více stránkách.
Proto si myslím, že ani moc nevadí, pokud bude v mém dalším obrázku opět něco trochu jinak (špatně), než jak jsi zamýšlel.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
0
Poota 21.12.2017 23:24 Bydliště: Praha
9068
603
7583
U automobilového alternátoru jsou ty "prstíčky" zasunuté "mezi sebe", takže se hezky střídají - statorové cívky jsou pochopitelně zvnějšku, nikoli mezi nimi.
Připadá mi to jako docela dobrý nápad, který by se dal použít i tady - třeba.
0
1
Ilem 22.12.2017 10:48 Bydliště: Hradec Králové
451
67
523
Teď mám trochu víc času, tak jsem nakreslil elektrickou analogii magnetického obvodu, na kterém Slávek staví svou Lenzovu objížďku. Myslím, že z elektrické analogie bude lépe patrné, kde je problém. Odpory R jsou analogické sekundárnímu magnetickému obvodu, Odpory 100R jsou analogické magnetickému odporu vzduchové mezery. Ve skutečnosti to bude asi ještě víc, než stonásobek, ale pro představu to takhle stačí. Proud I1 je analogický magnetickému toku cívkou A, proud I2 je analogický magnetickému toku cívkou B.
Už to Slávku vidíš?
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
2
Adam 22.12.2017 11:22 Bydliště: Praha
5793
563
5842
Ilem napsal(a):... tak jsem nakreslil elektrickou analogii magnetického obvodu, na kterém Slávek staví svou Lenzovu objížďku. ...
Ileme, myslím, že pro elektrotechniky je to skutečně velmi názorné, ale ne každý to v tom možná uvidí. Sám ale asi nemám o moc lepší nápad. Jedině třeba rozptýlení toku vody z jednoho pramene do více větví? Nic moc, co...
Možná se ale nepochodí s žádnými analogiemi, protože je problém potřeba vyřešit u zdroje - v hlubším a stravitelném (+ praktickém) vysvětlení elektromagnetické indukce a toho, co přesně se při ní děje. Rozpitvat to, co se při ní děje skutečně oproti tomu, co se jen jeví, nebo kresleně chápe, že se děje. Přímo pro takové téma tu máme i samostatné vlákno, které začíná, řekl bych, velmi klíčovým grafem. https://www.omforum.cz/forum.php?t=125
0
1
Píďalka 22.12.2017 11:35 Bydliště: ČR
1379
446
1788
Adam napsal(a):Od toho je diskuze, abychom si Tvůj koncept průběžně ujasňovali.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
1
Ilem 22.12.2017 11:42 Bydliště: Hradec Králové
451
67
523
Adame, asi máš pravdu. Ale vysvětlit stravitelně elektromagnetickou indukci je docela oříšek. Obvykle ji dokonale chápou pouze lidi, kteří s tím živí, nebo pro které je koníčkem (třeba ty). Ani já si nedělám iluze, že bych ji chápal dokonale.
0
0
Adam 22.12.2017 11:57 Bydliště: Praha
5793
563
5842
Ilem napsal(a):... Ani já si nedělám iluze, že bych ji chápal dokonale.
Já ji také určitě nechápu dokonale. Ale co vím (a co o tom dokážu rozvést) asi občas lípnu do toho vlákna.
0
0
E_man 22.12.2017 12:20 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Moc to tady plevelit nebudu, ale pokud bych měl své poznatky z rezonančních "solid state" aplikovat do mechanických systémů, tak systémově bych se pokoušel vytvořit mechanicky dvourychlostní systém. Míním to tak, že se sice pohybuje motor s generátorem stejným směrem, ale různými rychlostmi (otáčkami). Vhodnými mechanicko-elektrickým uspořádáním pak dosáhnou přenosu náboje pod různými časovými konstantami.
Obecně elektromechanické systémy sice považuju za mnohem výkonnější ale pracovat na nich je pro našince nesmírně obtížnější.
Jen můj názor, který klidně ignorujte.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
2
Ilem 22.12.2017 13:17 Bydliště: Hradec Králové
451
67
523
E_man napsal(a):Míním to tak, že se sice pohybuje motor s generátorem stejným směrem, ale různými rychlostmi (otáčkami). Vhodnými mechanicko-elektrickým uspořádáním pak dosáhnou přenosu náboje pod různými časovými konstantami.
...
Nevím, zda jsem správně pochopil myšlenku, ale pokud se bude pohybovat stator i rotor stejným směrem, dostaneš ze soustavy poze to, co dá rozdílová rychlost. Takže totéž, jako když stator stojí a rotor se pohybuje rozdílovou rychlostí
0
1
Poota 22.12.2017 14:49 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Ilem napsal(a):Takže se šipkama asi takhle
Šipčičky ukazují stále stejným směrem, ovšem jedná se pouze o směr magnetický!
Cívky na statoru jsou vinuté střídavě jedna doprava a druhá doleva, takže se v nich indukuje navzájem opačně orientovaný proud.
Předpokládám, že "elektrické" šipčičky se budou střídat.
0
0
Adam 22.12.2017 15:12 Bydliště: Praha
5793
563
5842
Poota napsal(a):... Cívky na statoru jsou vinuté střídavě jedna doprava a druhá doleva, takže se v nich indukuje navzájem opačně orientovaný proud.
Předpokládám, že "elektrické" šipčičky se budou střídat.
Problém č. 1
Protože v jádru dochází jen k poměrně malým změnám magnetického pole (směr magnetické indukce zůstává zhruba zachován, jen kolísá jeho intenzita), v každém subvinutí se bude indukovat jen poměrně malé napětí. Jeden pól všude nalevo a druhý pól všude napravo, to je jedna z nelogičností, která mi v tom konceptu taky nešla do hlavy.
Problém č. 2
Protože jsou cívky vinuty střídavou orientací a přitom magnetická indukce má zhruba podobný směr, tak jak jsem psal už úplně na začátku, to malé napětí se bude na každém subvinutí skutečně indukovat s polaritou na střídačku, což znamená, že se navzájem vyruší do hodnoty blízké nuly.
0
0
Píďalka 22.12.2017 18:31 Bydliště: ČR
1379
446
1788
Ilem napsal(a):Takže se šipkama asi takhle
Ale ale, Ileme, a kde je ten Lenz? Přeci nám z toho nezmizí?
Černé šipky popisují orientaci indukčního pole magnetických prstů.
Bílé šipky popisují orientaci reaktivního magnetického pole indukovaných cívek.
Ony totiž ty aktivně orientované cívky mezi prsty vyprodukují právě toho Lenze, a ten, nemaje se kam podít, anžto mu je nabízeno uzavřené jádro a s tím, díky konstrukci i orientaci, naindukuje cívky které se právě mezi prsty nevyskytují. Ty pak samozřejmě opět indukují Lenze ve stejné orientaci jako prsty magnetu. Neumocňuje se to však zdaleka do nekonečna, něco to omezuje. Nevím zatím co. Kdyby k tomu omezení nedocházelo, nabudí se izolační trafo do nekonečna. To se neděje. Nicméně, jen praktický test, a to provedený podle inženýrských zásad, ne motáním nějakých cívek na hřebíky, dá požadovanou odpověď, v jakém smyslu je takový systém funkční, bez ohledu na stávající teorie.
V každém případě však lze jen těžko očekávat, že magneticý "flux" přeleze z toho železného hada do vzduchových mezer.
Píďalka napsal(a):Tesla je jednotka hustoty pole. Tím pádem je zcela logické, že čím jsou tenší póly, tím je hustší danné pole na pólu, až do přesycení schopnosti pólu.
Jóóó to vím......:-)) jen mě to překvapilo, protože u běžných generátorů, motorů je v mezeře, která je navíc jen do 0.5mm, "jen" kolem 1.3T. Tak by ten generátor mohl docela dost dávat. Had statoru se dá docela snadno vyrobit střídavým seskládáním U plechů. Horší je to s rotorem, Ten by se musel nechat vyřezat na laseru a následně jednostranně přejet lakem. Nebo někde sehnat velké plechy z mega trafa a vyříznout to z nich.
0
1
Adam 23.12.2017 01:23 Bydliště: Praha
5793
563
5842
Píďalka napsal(a):... a kde je ten Lenz? Přeci nám z toho nezmizí? ...
Bílé šipky popisují orientaci reaktivního magnetického pole indukovaných cívek.
Ony totiž ty aktivně orientované cívky mezi prsty vyprodukují ...
Ale on mu tam ten Lenz nechybí, jen je zbytečné ho kreslit dalšími šipkami, protože bys musel bílé šipky dokreslit těsně ke každé černé šipce, ale jen vždy v opačném směru.
Představuješ si to pohádkově, že pole od magnetů je nějaké a že "protipole" bude vlastně běhat podstatně jinak, ale ono se to takhle vycvičit jako v cirkusu nedá. Ono to "reaktivní magnetické pole" nebude za každou cenu hledat magneticky vodivou cestičku jádrem. Jeho přirozeností je být součástí přímo a jen těch černých šipek, stejně jako síla a její přímá protisíla, jako podtlak a přetlak, jako Jing a Jang. To "reaktivní magnetické pole" se neoddělí, aby si někde cestovalo samo. Je to jako poslat levou nebo pravou polovinu těla někam na nákup, zatím co ta druhá si bude válet šunky doma.
0
0
Píďalka 23.12.2017 02:07 Bydliště: ČR
1379
446
1788
Adam napsal(a):Představuješ si to pohádkově, že pole od magnetů je nějaké a že "protipole" bude vlastně běhat podstatně jinak, ale ono se to takhle vycvičit jako v cirkusu nedá. Ono to "reaktivní magnetické pole"...
Snad se zkus zamyslet nad tím, co se všechno děje v jádře 3fázového izolačního trafa a co vše běhá v něm, kudy, ve fázovém posunu a ještě proti sobě. No a přesto si to ty cívky docela pečlivě přeberou. Dokonce ani není pravda, že cívka musí být alespoň někde těsně na jádře. Sekundáry takového trafa jsou odděleny od jádra primárama a jak si mlaskaj. Magnetický flux si bude hledat cestičku železem právě proto, že železo je ve skutečnosti jeho vodič, stejně jako elektrický proud si vždy hledá cestu nejlepším vodiče, a z toho, s čím jsem se prakticky i teoreticky kdy setkal, to vždy udělá.
Dej mi jedinný příklad, kdy dá magnetické pole přednost vzduchu před feromagnetickým materiálem.
S laskavým pozdravem, Slávek.
0
0
Adam 23.12.2017 02:49 Bydliště: Praha
5793
563
5842
Píďalka napsal(a):... Magnetický flux si bude hledat cestičku železem právě proto, že železo je ve skutečnosti jeho vodič, ... ... Dej mi jedinný příklad, kdy dá magnetické pole přednost vzduchu před feromagnetickým materiálem. ...
Snad dobře čti, co přesně píšu. Nebo je to skutečně tak nesrozumitelné?
Samozřejmě, že si magnetický tok hledá cestičku feromagnetickým materiálem, ale tu cestičku má "prvotní" magnetický tok, i jeho "reaktivní protitok" stejnou. Jsou navzájem neoddělitelní. Jeden je součástí podstaty toho druhého.
Až potkám v obchoďáku polovinu Tvého těla, jak nakupuje, dostanu z toho mrtvici a budeš mě mít na svědomí.
0
1
Píďalka 23.12.2017 23:46 Bydliště: ČR
1379
446
1788
Adam napsal(a):Až potkám v obchoďáku polovinu Tvého těla, jak nakupuje, dostanu z toho mrtvici a budeš mě mít na svědomí.
Tak poslouchej Adame. Tuhle sestavu jsem si postavil jako první, cívky stejné, jádra stejná, vše spočítáno jako trafo 1:1. Ve skutečnosti jsem měl nejvíc pohromadě a testoval 5 cívek na 4 jádrech v tomto stylu. Chtěl jsem mimo jiné vědět, do jaké míry je taková sestava schopna přenášet indukci z cívky na cívku.
Výsledek byl velice jednoznačný. Indukující cívka napětí sítě a druhá za ní prakticky stejné napětí a proud, s vyzkratovanou 3. cívkou, ta druhá byvše drobek níže o ztráty na účinnosti. Třetí cívka zhruba totéž s vyzkratovanou druhou cívkou. Druhá cívka zhruba dvounásobek Va oproti třetí, pokud byly obě zatížené stejným odporem a dohromady poznatelně méně VA, cca 90% primáru. Nicméně, ty hodnoty se dovedou dost měnit se změnami zátěží na jednotlivých indukovaných cívkách. Zdroj síť, cca 126VAC.
Takže se Adame zatra mýlíš. Reaktivní, indukované pole nezbytně nestojí proti indukujícímu. To co tvrdíš je chiméra. Já si mnoho takových věcí ověřoval v praxi a tohle je jeden z výsledků jednoho takového ověřování.
Oranžová jsou jednotlivé, stejné cívky a šedá jsou dvě stejná jádra. Pohled řekněme shora, pokud sestava stojí jádry na ponku.
S laskavým pozdravem, Slávek.
Podpořte chod fóra 