Plynulé, poměrové indukční ovládání transformačních sestav, ve kterých transformační poměr prvků zdaleka nezávisí na poměrech počtu závitů cívek.
Psát příspěvky můžete po přihlášení
Píďalka 21.11.2015 12:03 Bydliště: ČR
1379
446
1788
INDUKČNÍ SESTAVA SDÍLENÉ CÍVKY
[Shared Coil Inductive Array (SCIA)]
Abstrakt
Současný vynález “Indukční sestava sdílené cívky” (SCIA) představuje indukční, proměnlivě transformující obvodovou ústřednu sloužící buďto k poměrové reakci na úmyslné, nebo neúmyslné, náhlé, nebo plynulé změny ve VA hodnotách střídavého proudu procházejícího kterýmkoliv obvodem vodivě připojeným na SCIA, nebo úmyslnými změnami ve VA hodnotách a V/A poměrů střídavého proudu (AC) procházejícího každým dalším obvodem připojeným ke SCIA, nebo sloužící jako transformátor s určitým transformačním poměrem, která sestává alespoň z jednoho indukčního vinutí zde nazvaného “sdílená cívka” společně indukčně spojeného přes alespoň dvě magneticky nezávislá feromagnetická jádra s alespoň dvěmi dalšími indukčními vinutími, zde zvanými “satelitní cívky”, a dále se skládá z alespoň dvou výše zmíněných feromagnetických jader, a dále se skládá z alespoň dvou zmíněných satelitních cívek.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
0
Píďalka 21.11.2015 12:07 Bydliště: ČR
1379
446
1788
INDUKČNÍ SESTAVA SDÍLENÉ CÍVKY
Obor vynálezu
[001] SCIA se vztahuje k poměrově regulované, proměnlivé transformaci střídavého elektrického proudu AC, ke stabilizaci a přerušení elektrického proudu procházejícímu AC obvody, k nejiskřivému spínání střídavého proudu a k rozšíření architektury jednoúčelových transformačních zařízení na mnoha-účelové.
Pozadí vynálezu
[002] Většína sítí elektrických rozvodů závisí na produkci a využití elektrické energie ve formě střídavého proudu, ve kterých mají klíčovou úlohu transformace hodnot proudu a napětí a jejich regulace, spínání a vypínání. Zatímco transformátorová technologie je v používání již dlouhou dobu, plynulá, poměrová stabilizace proměn v sekundárních obvodech, způsobených proměnlivým zatížením obvodů, stejně jako efektivní kontrola přetížení, která nevyžaduje okamžité vypnutí obvodů, omezení náporových proudů, které vznikají při zapojení transformátorů a s nimi spojeným elektrickým zařízením a další, podobné problémy, nebyly zatím uspokojivě vyřešeny.
[003] Obecná praktika odstupňované regulace napětí sekundárních obvodů přepojování mezi pevnými konektory primárních, nebo sekundárních cívek transformátorů, jež velice často vyžaduje odpojení těchto zařízení od sítě pod zátěží, docíleného komplexním a často nebezpečným spínacím zařízením a obcházením procedur, než může být změněno zapojení transformátoru za účelem přizpůsobení ať již momentální zátěži, nebo momentálnímu stavu poskytované elektrické energie, je také poněkud obtížným řešením situace k dosažení regulace napětí a proudu a jejich stabilizace.
[004] Modernější používání polovodičové technologie vnáší do AC sítě nežádoucí harmonické frekvence a vyžaduje další, relativně komplikované elektronické vybavení, sloužící k potlačení těchto frekvencí napětí a proudu. Další technologií je použití reaktorů, které mají neblahý vliv na silový factor dodávané energie, který je nutno balancovat kondenzátory, což nejenom přispívá ke zkomplikování kontroly zařízení, ale přispívá i ke zvýšení nároků na bezpečnost vytvářením potencionálně nebezpečných situací díky fluktuacím v rozvodových sítích, které čas od času vedou k závažným hospodářským ztrátám selháním nejen jednotlivých zařízení, ale i celých podsystémů, a představují nebezpečí úrazu a smrti obsluhujícího personálu.
[005] Je velmi dobře známo, že transformátory trpí vysokými, náporovými elektrickými proudy při jejich sepnutí kontaktními, přerušovacími zařízeními, které eventuelně vedou k poškození samotných transformátorů díky nadměrným mechanickým stresům vyvolaných na jejich vinutí a které eventuelně vedou i k následným poškozením připojeného, elektrického zařízení, což představuje nebezpečí požárů, výbuchů a osobních zranění. Podobná nebezpečí také vyvstávají při startování velikých elektrických motorů, které vyžadují počáteční omezování vstupní elektrické energie.
[006] Tyto problémy se spínáním elektrické energie jsou současně řešeny, pokud vůbec, používáním elektrických součástí, jež omezují do nějaké míry náhlé napěťové špice v obvodech, povětšinou zaviněné kontaktními, tvrdými, spínacími zařízeními, za použití polovodičové technologie, stavitelných odporů, mechanických manipulací s jádry transformátorů a mnoha dalšími způsoby, kterými lze zajistit plynulé, měkké spínání obvodů a případně i regulovat napětí a proud v rozvodech. Tyto systémy však často trpí problémy s měřítkem použití a s efektivností, zatímco mnohé opět způsobují harmonické frekvence v AC sítích.
[007] Jiskrové a obloukové poškozování kontaktů spínačů hlavních elektrických obvodů a jejich spínání a vypínání pod plnou zátěží a také při přetížení, jako jsou relé, manuální spínače, jističe a podobně, poškozuje a opotřebovává jejich kontaktní plochy, vede ke špatnému kontaktu při opětovném sepnutí, způsobuje jejich přehřívání a sníženou funkčnost. Pak následuje další, zvýšené jiskření a přeskakování elektrických oblouků, které může vést i ke svaření kontaktů a k naprostému selhání spínacího zařízení, a to i za kritických situací. To může následovně vest, a často vede, k velikým škodám na majetku, výbuchům zařízení, požárům a osobním zraněním. Tyto problémy jsou často řešeny pomocnými zařízeními spínačů a konstrukcemi přepínání el. proudu pod vakuem, ochrannými atmosférami, odfoukáváním oblouků stlačeným vzduchem, či inertním plynem, které pouze zmírňují efekty spojené se kontaktním spínáním, ale neřeší je, zatímco tato pomocná zařízení přispívají ke složitosti a poruchovosti celku.
[008] Výběr jen několika předešlých, příbuzných patentů
US patent # 535010 transformátor
US patent # 3123764 Magnetický zesilovač a kontrolní zařízení
US patent # 3351849 Ferrorezonanční regulátor napětí a omezovač harmonických frekvencí
US patent # 3585493 zařízení na regulaci napětí
US patent # 3978395 Zařízení změny napětí
US patent # 4039900 Přenosné zařízení regulace napětí zdroje
US patent # 4129820 Proměnlivý reakční transformátor
US patent # 4189672 Proměnlivá transformační metoda a zařízení předcházející zkratovým proudům
US patent # 4262245 Vysokofrekvenční ferorezonanční transformátor
US patent # 4339706 Kontrola proudu
US patent # 4396869 Proměnlivý zdroj energie s časovou reakcí
US patent # 4638177 Transformátor s rotačním polem
US patent # 4907246 Magneticky kontrolovaný proměnlivý transformátor
US patent # 4868516 Zesilovač střídavého proudu s digitálně kontrolovanou frekvenční reakcí
US patent # 5912553 Ferorezonanční transformátor s nízkým harmonickým zkreslením
US patent # 6087738 Třífázový proměnlivý transformátor
US patent # 6605940 Lineární proměnlivý diferenciální transformátor s nastavitelným nulákem
US patent # 6803758 Bezkontaktní, magneticky proměnlivý, differenciální transformátor
US patent # 2098692 Vysokonapěťové spínací zařízení
US patent # 3596026 Potlačovač oblouku
US patent # 4289941 Spínač s potlačením oblouku
US patent # 5463199 Stejnosměrný jistič s potlačením oblouku
US patent # 6797909 Vysokonapěťový jistič se zvýrazněným potlačením oblouku
US patent # 5163173 Proměnlivý omezovací transformátor s vyrovnávacím vinutím
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
0
Píďalka 21.11.2015 12:15 Bydliště: ČR
1379
446
1788
INDUKČNÍ SESTAVA SDÍLENÉ CÍVKY
Shrnutí současného vynálezu SCIA
[009] Výše uvedené problémy řeší jednoduchý princip mechanicky robustního, indukčního zařízení, které může kombinovat vlastnosti běžného transformátoru s danným, transformačním poměrem, poměrovým měněním sekundárních transformačních poměrů a omezováním protékajících sekundárních proudů, účelově kontrolovanou stabilizací sekundárních napětí, se schopnostmi zesilovače AC a měkkého spínání a vypínání AC sekundárních obvodů integrovaných se zařízením SCIA, včetně regulace příkonu primárního obvodu. Ačkoliv je SCIA samotná relativně mohutným zařízením, nabízí podstatnou úsporu vyloučením pomocných elektrických součástí a zařízení, jako jsou spínače, jističe a pojistky plných hodnot napětí a proudu, relé, omezovacích polovodičových zařízení, reaktorů, chladících zařízení, kondenzátorů a dalších prvků, spojených se současnou distribucí elektrické energie, zatímco je zároveň schopná plně zastoupit funkci distribučních transformátorů a která se nabízí dálkovému, poměrovému ovládání, kontrole a automatizaci. SCIA je dále schopna podstatně prodloužit životnost následného, transformačního vybavení, snížit náklady na údržbu spojené s opotřebováváním a poškozováním přidruženého vybavení, citlivého na vysoké, momentální, napěťové výkyvy, harmonické frekvence a nárazové proudy za cenu relativně nepatrných nákladů na ztrátovou energii, jako všechna taková zařízení, která však může být v některých případech být i dále využitelná.
[010] SCIA rozšiřuje použitelnost transformátorové technologie známé v oblasti distribuce elektrické energie již jeden a půl století. Stejně jako izolační transformátory a autotransformátory může být konstruována v obou verzích pro jednofázové a vícefázové použití.
[011] Ačkoliv může být SCIA použita jako transformátor se stálým transformačním poměrem, či poměry, její skutečnou předností oproti současným transformátorům je její mnohostrannost možných architektur spojená s mnohostranností použití, která jí dovoluje auto-ovládání stejně jako záměrné, poměrové a to i dálkové, přímé ovládání.
[012] SCIA se skládá alespoň z jedné sdílené cívky obepínající jednu stranu každé z alespoň dvou magneticky nezávislých feromagnetických jader, zatímco je zároveň induktivně spojena s každým takovým jádrem a zároveň alespoň se dvěmi satelitními cívkami, obepínajícími jednu další stranu každého z již zmíněných jader, a dále se skládá z alespoň dvou zmíněných ferromagnetických jader a z alespoň dvou zmíněných satelitních cívek, magneticky spojených každá s jedním zmíněným feromagnetickým jádrem, a dále alespoň s jednou, zmíněnou sdílenou cívkou.
[013] SCIA je přirozeně nevybíravá v tom, která cívka, či cívky, jsou zapojeny jako primární a která cívka, nebo cívky jsou zapojeny jako sekundární. Takové rozlišení je záležitostí návrháře systému SCIA a jeho volba nemá vliv na následovný popis funkčnosti SCIA.
[014] Všeobecný popis základních vlastností SCIA jenž následuje, předpokládá nejzákladnější architekturu SCIA, která se skládá ze tří cívek, jedné sdílené a dvou satelitních, a ze dvou vzájemně nezávislých feromagnetických jader, kdy kterákoliv ze zmíněných cívek může být zvolena jako primární a zbývající dvě jako sekundární, z nichž jedna libovolná cívka A může být zvolena jako hlavní sekundární vinutí a jedna zbývající B jako sekundární ovládací vinutí, které jsou každé vodivě spojeny se vzájemně nezávislou, elektrickou zátěží. Zátěží je zde v obou případech pro jednoduchost míněn elektrický odpor.
a) Se snižováním proměnlivého odporu, vodivě připojeném k sekundární cívce, například k satelitní cívce č.3a, se zvyšuje napětí a proud v obvodu s danným odporem vodivě připojeném ke druhé sekundární cívce, například č.3b a stejně tak i v primárním obvodu připojeném k primární cívce, zbývající sdílené cívce č.1, zatímco napětí a proud v obvodu připojeném k cívce č.3a sleduje ilustrovanou křivku Obr.7 a obě hodnoty napětí a proudu po vyvrcholení eventuelně klesají, a obráceně. Indukovaný proud a napětí na sekundárních cívkách SCIA má snahu jít cestou většího odporu.
b) Součet hodnot VA střídavého proudu procházejícího obvody vodivě připojenými k cívkám č.3a a č.3b se vždy rovná primární hodnotě VA na cívce č.1, mínus praktické ztráty srovnatelné se ztrátami běžných distribučních transformátorů. Jak již zmíněno, nezáleží ale na tom, která cívka je zvolena jako primární a které cívky jsou zvoleny jako sekundární.
c) Hodnoty napětí a proudů procházejících sekundárními cívkami se stejným počtem závitů a zatížených stejným odporem, jsou si rovné.
d) Tvrdý zkrat na kterékoliv sekundární cívce, řekněme č.3a, způsobí, že všechna sekundární energie prochází druhou sekundární cívkou, řekněme č.3b, v poměru závitů mezi zbývající primární cívkou č.1 a cívkou č.3b, minus zanedbatelná odporová ztráta na cívce č.3a a praktická ztráta SCIA srovnatelná se ztrátami běžných distribučních transformátorů.
e) Při přerušení obvodu připojeného ke kterékoliv sekundární cívce, řekněme č.3a, spadne primární proud na primární cívce, řekněme č.1, na “budící” hodnotu a její napětí se shoduje s napětím zdroje, zatímco napětí a proud na zbývající sekundární cívce č.3b pod zátěží spadne na neměřitelnou hodnotu jak napěťí, tak proudu, a to i v případě, že je sekundární cívka č.3b vyzkratována.
[015] Jakákoliv změna zátěže na kteroukoliv sekundární cívku se projeví jako změna napětí a proudu na všech primárních a sekundárních cívkách SCIA. Kterýkoliv sekundární obvod SCIA lze považovat za ovládací obvod, stejně jako sekundární napájecí obvod.
[016] SCIA vhodné konstrukce může být napájena více AC zdroji různých hodnot, pokud jsou ve fázi. Pro speciální účely je však možno ji napájet i druhotným, stejnosměrným proudem.
Definice termínů:
[017 - 128]Vynecháno, protože je to již jednou popsáno a lze se orientovat dle schémat.
Poznámky:
[029] Obr.1 až Obr.6 obsahují společná identifikační číselná označení, kdy č.1 vždy označuje sdílenou cívku, č.2 vždy označuje feromagnetické jádro a č.3 vždy označuje satelitní cívku, zatímco malá písmena, pokud se ve schématu vyskytují, označují pouze pozici součástí a popřípadě jejich vztah k dalším součástem.
[030 - 034]Vynecháno. Z hlediska patentního procesu dnes již nepodstatné.
Pokračování
0
0
Píďalka 21.11.2015 12:20 Bydliště: ČR
1379
446
1788
INDUKČNÍ SESTAVA SDÍLENÉ CÍVKY
Krátký popis výkresů:
[035] Obr.1a ukazuje elektrické schéma jednofázové SCIA sestávájící z jedné sdílené cívky č.1, sestavené ze čtyř vinutí a dále sestávající ze čtyř feromagnetických jader č.2 a čtyř satelitních cívek č.3.
[036] Obr.1b ukazuje elektrické schéma jednofázové SCIA sestávájící ze dvou sdílených cívek č.1, sestavených každá ze čtyř vinutí, a dále sestávající ze sedmi feromagnetických jader č.2 a ze šesti satelitních cívek č.3.
[037] Obr.2a ukazuje nejlepší mechanické schéma jednofázové SCIA sestávájící z jedné sdílené cívky č.1, sestavené z jednoho vinutí obepínajícího jednu stranu každého ze dvou uzavřených feromagnetických jader č.2 a dále sestávající ze zmíněných dvou feromagnetických jader č.2 a ze dvou satelitních cívek č.3, z nichž každá obepíná jednu stranu jednoho jádra č.2.
[038] Obr.2b ukazuje mechanické schéma jednofázové SCIA sestávájící z jedné sdílené cívky č.1, sestavené z jednoho vinutí obepínajícího jednu stranu každého ze dvou uzavřených feromagnetických jader, ale nestejným počtem závitů, a dále sestávající ze zmíněných dvou feromagnetických jader č.2 a ze dvou satelitních cívek č.3, z nichž každá obepíná jednu stranu jednoho jádra č.2.
[039] Obr.3a ukazuje mechanické schéma jednofázové SCIA sestávájící z jedné sdílené cívky č.1, sestavené ze dvou vinutí, z nichž každé obepíná jednu stranu každého ze dvou uzavřených feromagnetických jader č.2 a dále sestávající ze zmíněných dvou feromagnetických jader č.2 a ze dvou satelitních cívek č.3, z nichž každá obepíná jednu stranu jednoho jádra č.2.
[040] Obr.3b ukazuje mechanické schéma jednofázové SCIA sestávájící z jedné sdílené cívky č.1, sestavené ze dvou vinutí s nestejným počtem závitů, z nichž každé obepíná jednu stranu každého ze dvou uzavřených feromagnetických jader č.2, a dále sestávající ze zmíněných dvou feromagnetických jader č.2 a ze dvou satelitních cívek č.3, z nichž každá obepíná jednu stranu jednoho jádra č.2.
[041] Obr.4a ukazuje mechanické schéma jednofázové SCIA sestávájící z jedné sdílené cívky č.1, sestavené z jednoho vinutí, které obepíná jednu stranu každého ze čtyř uzavřených feromagnetických jader č.2, a dále sestávající ze zmíněných čtyř feromagnetických jader č.2 a ze čtyř satelitních cívek č.3, z nichž každá obepíná jednu stranu jednoho jádra č.2.
[042] Obr.4b ukazuje mechanické schéma elektrického schéma Obr.1a jednofázové SCIA sestávájící z jedné sdílené cívky č.1, sestavené ze čtyř vinutí, z nichž každé obepíná jednu stranu každého ze čtyř uzavřených feromagnetických jader č.2 a dále sestávající ze zmíněných čtyř feromagnetických jader č.2 a ze čtyř satelitních cívek č.3, z nichž každá obepíná jednu stranu jednoho jádra č.2.
[043] Obr.5 ukazuje mechanické schéma (vlevo) a elektrické schéma (vpravo) třífázové SCIA sestavené ze tří sdílených cívek č.1, sestavených z jednoho vinutí každá, dále sestávající ze dvou feromagnetických jader č.2, každé se třemi provizemi pro cívky, a ze šesti satelitních cívek č.3, z nichž každá obepíná jednu stranu jednné provize jádra č.2.
[044] Obr.6 ukazuje mechanické schéma (vlevo) a elektrické schéma (vpravo) třífázové SCIA sestavené ze tří sdílených cívek č.1, každé sestavené ze dvou vinutí, dále sestávající ze dvou feromagnetických jader č.2, každé se třemi provizemi pro cívky, a ze šesti satelitních cívek č.3, z nichž každá obepíná jednu stranu jedné provize jádra č.2.
[045] Obr.7 Ukazuje vztahy mezi hodnotami VA střídavého proudu napájejícího při konstantním napětí libovolnou cívku SCIA jako primární a VA hodnoty střídavého proudu rozděleného do dvou sekundárních obvodů, jednoho s pevným odporem jako zátěží a jednoho s proměnlivým odporem jako ovládací obvod SCIA. Proměnlivý odpor je manipulován zleva od tvrdého zkratu proměnlivého odporu do jeho maximální hodnoty v pravo, směřující k otevření ovládacího obvodu.
Pokračování
0
0
Píďalka 21.11.2015 12:28 Bydliště: ČR
1379
446
1788
INDUKČNÍ SESTAVA SDÍLENÉ CÍVKY
Detailní popis současného vynálezu SCIA :
[046 - 056] Vynecháno. Jde o požadované opakování předešlého ve větším detailu pro účely patentové žádosti.
[057] S ohledem na teoreticky nekonečné množství architektur SCIA a jejich zapojení, SCIA nabízí i možnost vodivého zapojení kterýchkoliv dvou cívek přes induktivní spojení týchž dvou cívek pro zvláštní účely.
[058] Dále bude oceněno a porozuměno tomu, že následující popisy jsou specifické uvedené architektuře SCIA za účelem jasnosti a jednoznačnosti popisu, a nemohou být vysvětlovány jako jedinné možné popisy a architektury SCIA. Všechny níže uvedené popisy předpokládají jednofázovou SCIA, sestavenou z jedné sdílené cívky č.1, čtyř feromagnetických, uzavřených jader č.2 a čtyř satelitních cívek č.3. Tento základní předpoklad bude dále doplňován dle potřeby každého jednoho popisu. Tyto popisy nebudou brány jako jakkoliv omezující vzhledem k možným architekturám a zapojeníim SCIA, stejně jako použitím jedné které SCIA.
[059] S ohledem na schéma ukázaném v Obr.4a, za předpokladu, že čtyři satelitní cívky č.3 mají stejný počet závitů, dále za předpokladu že sdílená cívka č.1 má stejný počet závitů jako kterákoliv jedna satelitní cívka č.3 a dále za předpokladu že sdílená cívka č.1 obepíná jednu stranu každého ze čtyř jader č.2 všemi závity, platí následovné: Každá ze čtyř satelitních cívek č.3 rozpoznává všechny závity sdílené cívky č.1.
a) Pokud jsou všechny čtyři satelitní cívky č.3 připojeny paralelně na jeden zdroj AC jako primární, jejich napěťové hodnoty se sčítají a sekundární napětí na otevřené, sdílené cívce č.1, je čtyřnásobkem napájecíhoprimárního napětí. Takto zapojená SCIA pak může operovat jako distribuční transformátor s poměrem napětí 1:4 a s poměrem proudu 4:1, avšak proudová hodnota je stejnoměrně rozdělená mezi všemi satelitními cívkami č.3.
b) Pokud jsou tři satelitní cívky č.3a, 3b a 3c. připojeny paralelně na jeden zdroj AC jako primární cívky, jejich napěťové hodnoty se sčítají a sekundární napětí na otevřené, sdílené cívce č.1, je trojnásobkem napájecího napětí za předpokladu, že zbylá satelitní cívka č.3d je zkratována. Takto zapojená SCIA pak může operovat jako distribuční transformátor s poměrem 1:3. Zkratovaná satelitní cívka č.3d se stává sekundární cívkou, procesu transformace se nezůčastňuje, nezahřívá se a neprotéká jí měřitelný elektrický proud. Pokud je satelitní cívka č.3d otevřena, celá SCIA je prakticky vypnuta, satelitními, primárními cívkami č.3a, 3b a 3c protéká takzvaný “budící” proud a sdílená, sekundární cívka pod jakoukoliv zátěží vykazuje nulové napětí a nulový proud, zatímco otevřená vykazuje napětí dle poměru závitů.
c) Pokud jsou dvě satelitní cívky č.3a a 3b připojeny paralelně na jeden zdroj AC jako primární cívky, jejich napěťové hodnoty se sčítají a sekundární napětí na otevřené, sdílené cívce č.1, je dvojnásobkem napájecího napětí za předpokladu, že obě zbylé satelitní cívky č. 3c a 3d jsou zkratovány. Takto zapojená SCIA pak může operovat jako distribuční transformátor s poměrem 1:2. Zkratované satelitní cívky č.3c a 3d se stávají sekundárními cívkami, procesu transformace se nezůčastňují, nezahřívají se a neprotéká jimi měřitelný elektrický proud. Pokud je kterákoliv ze dvou satelitních cívek, č.3c, nebo 3d otevřena, popřípadě obě, SCIA je prakticky vypnuta, satelitními, primárními cívkami č.3a a 3b protéká takzvaný “budící” proud a sdílená, sekundární cívka pod jakoukoliv zátěží vykazuje nulové napětí a nulový proud.
d) Pod podmínkami tohoto odstavce [059] a bodu (a), pokud jsou všechny satelitní cívky č.3 připojeny do serie na jeden zdroj AC jako primární, jejich napěťové hodnoty se sice sčítají, ale zároveň se i dělí počtem cívek, a sekundární napětí na otevřené, sdílené cívce č.1, se rovná napájecímu napětí a proudu protékající primárním obvodem se rovná proudu protékajícímu sekundárním obvodem. Za uvedených podmínek je poměr transformace 1:1.
[060] (opakovaný popis zkrácen) Ohledně SCIA schématu Obr.4b, se SCIA se čtyřmi vinutími sdílené cívky č.1 chová stejně, jako SCIA s jedním vinutím Obr.4a.
[061- 063]Vynecháno - technicky nepodstatné.
[064] Jako všeobecné pravidlo platí, že pokud je přerušen kterýkoliv z obvodů, vodivě připojených ke SCIA, ať již byl jedním z primárních, nebo jedním ze sekundárních obvodů, všemi zbylými primárními obvody, pokud jakými, prochází pouze “budící” proud a všechny sekundární obvody pod zátěží ztrácí napětí a proud, a to i v případě jejich vyzkratování.
[065] S ohledem na schémata Obr.4, předpokládaje, že dvě satelitní cívky č.3a a 3b jsou připojeny paralelně ke zdroji jako primární napájení SCIA, a za předpokladu, že zbývající cívky č.1 a č.3c a č.3d jsou pod jakoukoliv zátěží, platí následovné: Přirozená vlastnost SCIA uvedená ve článku [064] se nabízí jednak ke spínání všech výstupních, sekundárních obvodů jakýmkoliv vodivým spínáním, ať již ručně ovládanými spínači, stykači, jističi atp. zapojených do serie kteréhokoliv z obvodů, ať již primárního, nebo sekundárního, jak se zlíbí. Avšak, pokud bude přerušen takovým způsobem jeden z více primárních obvodů, řekněme obvod cívky č.3a, cívka č.3a a její obvod se stávají sekundárním, indukovaným obvodem. V momentě kontaktního vypínání přestává obvodem č.3a proudit elektrický proud a zvedá se v něm napětí, ale zároveň začíná být v jeho cívce č.3a indukováno opačné elektrické pole, působící proti momentální polaritě primárního proudu. Otevírá se zde tedy možnost, že takovéto primární zapojení by kompletně bránilo jiskření, popřípadě vytažení oblouku na kontaktech spínače.
[066]Popsáno již ve článku [059]
[067-068]Vynecháno jako detailní opakování předešlého ve článku [014-015]
Zábory:
1 - 8Vynechány. Patentová žádost je propadlá a stala se veřejnou doménou a publikací.
Invented by Drahoslav Krepelka of Orangeville, Ontario, Canada.
1
0
Píďalka 21.11.2015 12:40 Bydliště: ČR
1379
446
1788
INDUKČNÍ SESTAVA SDÍLENÉ CÍVKY
Několik popisů jsem oproti originálu přepracoval pro přehlednost, anžto byly vypracovány v rámci patentové žádosti a nadmíru komplikované. Jedná se tedy o praktická, verbální zjednodušení popisů, nikoliv o změny technických údajů.
Také jsem v originální žádosti neuvedl vše, co SCIA dovede, ačkoliv jsem testoval mnoho různých zapojení a ze SCIA lezou "věci". Každopádně toto zařízení popírá několik ustanovených pouček o indukci a je zde veliký prostor pro další výzkum. Uvedené je jen pověstnou špičkou ledovce. Jako jeden z příkladů uvedu, že prototyp dokázal v danném rozsahu zapojení a zátěže (pouze odpory) cca 100% transformaci, opět měřeno velice kvalitním instrumentem, což je u jakýchkoliv transformátorů nevídané.
V příloze je celý zformátovaný překlad žádosti pro lepší přehlednost.
Podpořte chod fóra 