Tak me tak napadlo, jestli tohle nahodou neni princip obehu krve v lidskem tele?
0
0
Poota 27.11.2015 11:13 Bydliště: Praha
9068
603
7583
V lidském těle jsou v krevním řečišti "zpětné ventilky" a krev se čerpá pomocí stahů okolního svalstva.
Tedy silně zjednodušeně řečeno.
Srdce funguje převážně jako regulátor a jako "pumpa" nejspíš jenom při spánku, kdy svaly moc nepracují a tělo má na krevní oběh minimální nároky.
0
3
Píďalka 27.11.2015 12:18 Bydliště: ČR
1379
446
1788
Poota napsal(a):Srdce funguje převážně jako regulátor a jako "pumpa" nejspíš jenom při spánku.
"nejspíš jenom při spánku"
To asi zrovna ne. Na ten pologravitační a celkově svalový pohyb funguje mízní systém. Z toho, co o krevním oběhu vím dedukuji, že srdce sice trochu taky pumpuje, jinak bychom neměli rozdílné krevní tlaky před a za ním a to i při návštěvě u dochtora, kdy nezbytně nespíme. Spíše mi ale přijde, že srdce je dirigent, co mává taktovkou, brumlá si pod fousy a koulí očima, zatímco cévy a žíly a jejich ovládací svalstvo se synchronně podřizují jeho taktovce a odpovídají jak na tlakové impulsy v krvi vyvolané srdcem, tak na jeho elektrické impulsy přicházející žilně nervovou soustavou, a kdoví, zda ne ještě na další způsob komunikace(í), možná i akustiku.
Za jednu z největších pošetilostí považuji si myslet, že specifické tělesné funkce pracují pouze na nějaké jednotlivé druhy komunikace, nemluvě o elektro-chemicko-biologických pochodech. Z toho, co vydrží a jak se chová v případě, že nějaká jedna funkce selže, a jak takové známé fukce včetně komunikace dovede nahradit jinými, byť i třeba ne zcela ideálními, je zřejmé, že natolik důležitá úloha, jakou hraje krevní oběh, bude mít několik paralelních, funkčních rutin pro případ ztroskotání jedné, či dvou z nich.
Také není rozhodující, zda je tep hmatatelný, nebo ne, nebo zda se objevuje elektricky na EKG. Existuje spousta případů, které se probraly z klinické smrti po daleko delší době a to i několika dnech, než jaká je dle zdravotnické moudrosti přípustná pro přežití a zachování si stejné kvality budoucího života, jakou měl člověk před tím, než došlo k onemocnění. Ono srdce a oběh asi mohou jít i jenom mechanicky a natolik pomalu a mírně, že je to nepostižitelné běžnými měřáky, dělanými na nějaké arbitrární standarty.
0
1
Poota 27.11.2015 12:39 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Píšeme oba totéž - jako obvykle. Jenomže já jsem to napsal ne zcela gramaticky přesně.
Mínil jsem to tak, že pokud se dostatečně pohybujeme, tak hlavním zdrojem pohybu krve jsou svaly a srdce ten průtok pouze reguluje. Až teprve když na to svaly nestačí, třeba ve spánku, tak ten potřebný nepatrný průtok asi zajišťuje srdce jako pumpa.
Neměl jsem to koncentrovat do jedné věty, mea culpa
0
1
farkas 27.11.2015 12:43 Bydliště: Střední Čechy
2929
344
3995
Poota napsal(a):mea culpa
Ufffffffffffffffffffffffffffff
0
0
Píďalka 27.11.2015 13:54 Bydliště: ČR
1379
446
1788
Osobně nejsem absolutně přesvědčen, že srdce je samo o sobě schopno upumpovat krevní oběh do jakékoliv míry a za jakýchkoliv okolností. Pokud bych si vzal za příklad průmyslové filtrování, kdy je třeba prohnat srovnatelné množství srovnatelné tekutiny srovnatelným mikrofiltrem, neutáhne to pětikoňová pumpa, pokud jaká, a už vůbec ne za rozdílového tlaku, který je srdce schopno vyprodukovat. To ani nemluvě o pevnosti "potrubí" filtru.
Aortou, kterou prochází prakticky všechna krev ze srdce, projde:
Průřez cca 4cm2 x 40cm/s = cca 160cm3 za vteřinu, což bychom měli 160 x 60 / 1000 = 9.6 litrů za minutu.
Cévní kapiláry mají průměr 5 až 10 µm, což je méně, než je průměr červené krvinky, nemluvě o bílých, které se musí přes tyto kapiláry pasírovat a rozhodně nepřispívají k hladkému průchodu kapilárami, i když je zde možnost, že kapiláry je postrkuijí podobně jako hltan jídlo, tedy peristaltikou.
Běžný přetlak krve přes srdce je ~ 0.05 atm. To je půl metru sloupec vody.
Srdce ten oběh samo utáhnout nemůže ani ve dne, ani v noci a ani náhodou. Co se ale týče žil, vypadají jako pasivní zařízení, i když kdo ví, protože v případě výměny za tepny fungují fajn i jako tepny. Je tedy možnost, že peristaltika cév se týká až měnších průměrů, ale něco tomu srdci zatra pomáhá.
0
0
farkas 27.11.2015 14:26 Bydliště: Střední Čechy
2929
344
3995
Snad si z té školy ještě něco pamatuji
Tepny díky srdečním akcím žádnou svalovou peristaltiku ani vnitřní kapsičky nepotřebují a nemají, protože okysličená krev je do nich vháněna pot tlakem.
O frekvenci srdečních akcí se stará sinusový uzlík podle toho, jak mozek vyhodnotí potřebu okysličení krve.
Žíly se musí snažit dopravit odkysličenou krev k srdci samy s výjimkou horní duté žíly, ale ani tam není podtlak nijak výrazný.
Plicním oběhem už žilní krev prožene srdce samo.
Pro lepší podobenství stavby cév krevního oběhu ke xylemu u stromů je nutné rozlišit žíly a tepny. (stavba tepen se více podobá floemu).
Podtlak funguje v srdečních síních a přetlak v komorách za současného otevírání a zavírání chlopní v srdečních přepážkách. Tlak v tepnách se zvyšuje úměrně svalové práci i srdeční frekvenci. Při nedávné ergometrii jsem měla při 140 tepech/min tlak 220.
Nemyslím si, že je srdce jen regulátorem.
0
0
Píďalka 27.11.2015 14:41 Bydliště: ČR
1379
446
1788
Jojo, ze školy.
Ještě mi do toho vlezlo plastikový srdce, který těžko udává elektrický signál nervama atp. ale přesto jakž takž funguje. To by znamenalo, že hlavním mechanismem komunikace srdce a cév bude asi přeci jen tlakový signál pumpování srdce probíhající tepenním systémem, kam patří i cévy, než projdou orgány a svalstvem a změní se na žíly. (Tedy doufám, že to tak je i v češtině.)
0
0
farkas 27.11.2015 15:01 Bydliště: Střední Čechy
2929
344
3995
Cévy se v anatomii lidského těla rozdělují na:
tepny
žíly
míznice (nejsou součástí krevního oběhu )
0
0
farkas 27.11.2015 15:09 Bydliště: Střední Čechy
2929
344
3995
Sinusový uzlík reafuje na signály mozkových receptorů, které vyhodnocují obsah kyslíku v krvi. Když je kyslíku málo, srdce je nuceno k vyšší frekvenci a někdy se stává, že to šlověk neudýchá a musí zpomalit svalový výkon.
Lidé s dobře vyvinutými a trénovanými svaly mají i výkonnější srdce a naopak.
Pokud by krevní oběh natolik ovlivňovala právě práce svalů, nebylo by výkonně srdce potřeba a neosvalení lidé by měli pro změnu srdce jako zvon a tak to přece není.
0
0
farkas 27.11.2015 15:20 Bydliště: Střední Čechy
2929
344
3995
Píďalka napsal(a):Jojo, ze školy.
Ještě mi do toho vlezlo plastikový srdce, který těžko udává elektrický signál nervama atp. ale přesto jakž takž funguje.
Poruchy srdečního rytmu rovná voperovatelný kardiostimulátor a podobné zařízení obsahuje i srdce plastikové. Pokud vím, vynález umělého srdce se moc neosvědčil.
Jestli kardiostimulátor umí vyhodnocovat i obsah kyslíku v krvi fakt nevím, ale nějak ten srdeční rytmus při různých pohybových aktivitách regulovat musí.
0
0
Michalek 04.04.2017 12:22 Bydliště: Krnov
3
0
0
Zánět žil.
Zdravím všechny,chci se zetat jak poléčit křečové žíly na noze a zánět žil povrchoví.Mažu různíma mastma a nic nezabíra,zkoušel jsem domácí mast z kostivalu nasadil vitamín K 2 ale zatím noha stále bolest hlavně v lítku.Krev na dimery v pořádku díky bohu,
klepu na dřevěnej stůl.Prosím všechny moc o radu a děkuji.
0
0
farkas 04.04.2017 13:15 Bydliště: Střední Čechy
2929
344
3995
Ahoj Michálku.
Na zpevnění cévních stěn docela dobře a rychle zabírá pohanka.
Na záhonku docela dobře klíčí, a tak se dá během léta využívat i v zelené formě.
0
0
martin11 25.09.2018 07:51 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
6832
109
3636
...info o nové metodě léčení srdce při nedomykavosti chlopně...
Jojo, ze školy. 
Podpořte chod fóra 