Koncept magnetického motoru připodobněný hvězdicovému spalovacímu motoru
Str.: 1, 2, 3, 4, 5, 6, ... 8 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
farkas
Ilem 13.08.2016 21:34 Bydliště: Hradec Králové
451
67
523
Trošku jsem nad tím přemýšlel. Můj náhled je asi takovýto:
Nevodivé magnety (feritové) se budou pravděpodobně zahřívat velmi málo. Zahřátí bude způsobené pouze mírným natočením elektronových spinů, způsobené působením druhého magnetu.
Oteplení magnetu vodívého (neodym, alnico), by již mělo být měřitelné. Každý vodič se při průchodu magnetickým polem zahřívá. Magnet by neměl být výjimkou. Způsobují to obecně indukované proudy (tady máme trochu bordel v názvosloví, protože indukované proudy se mohou dělit na indukované proudy a vířivé proudy, ale to už je na jiný příspěvek v jiném vlákně).
Pořád dokola....
Ne nekoná se žádné natažení.
Pokud ano, tak se rovná -> položení dřevěné kuličky = natažení pružiny, ale žádný pohyb se nekoná. na materiálu přece nezáleží z pohledu přenosu energií.
Dále položení kuličky na stůl má polohovou energii vůči zemi, slunci, vesmíru.....
ale v žádném případě ne vůči desce stolu, tam = 0, takže opět žádné natažení není a pokud tam magnet není, tak není ani vůči ničemu jinému. Pokud se v tomto stavu objeví v dosahu kuličky obecné silové pole(gravitační, magnetické, elektrické), získá kulička potenciál vůči středu toho pole, nikdo nic nenatahoval a pružinu už vůbec ne, do ní musíš tu energii vložit. Do kuličky ji v tomto případě vložilo silové pole, ne můj prst, který je už dávno někde jinde.
Otázka vzniku pole se do toho nezapočte, protože množství energie pro vznik pole je konstantní jak u mag, pole tak u gravitačního pole a je dán výhradně parametry hmoty, která se na vzniku pole podílí. Nikde se neuvažuje velikost ani hmotnost těles v dosahu budoucího pole.
Takže pokud nahradíš perm magnet elektromagnetem, bude množství dodané energie pro vytvoření pole stejný v případě že cívka bude ve vesmíru sama i pokud u ní bude 10 kuliček 50cm vzdálených.
Ty kuličky se ovšem ze stavu energie Ep=Ek=0 před působením pole dostanou do stavu Ep>0 a Ek=0, po vzniku pole.
Analogii si můžeš představit i tak, že perm. magnet přikryješ krabičkou z MuMetalu nebo Terfenolu D, to znamená, že navenek žádné pole nepůsobí(v těsném okolí takovéto krabičky žádné pole není), potom krabičku zvedneš a pole začne na kuličku působit. Pokud chceš tvrdit, že jsem v tomto případě zdvižením krabičky natáhl pružinu v kuličce, která je vzdálena 5cm od krabičky a do té doby byla její Ep=Ek=0, tak už dále nemusíme o ničem hovořit.
Jěště mi zkus vysvětlit tu pružinu na příkladu, kdy vesmírem letí ustálenou rychlostí těleso s Ek = 10(např.) a potká jiné těleso, třeba zemi.
Těleso začne zrychlovat a asi i měnit směr, ale sakra kdo a z jaké energie natáhl pružinu? Ek je následně >> 10, protože Ep>>0.
Země, pokud by tu energii poskytla z vlastního, by musela přijít o část své hmoty( hmotnosti), aby se předaná energie odečetla od hodnoty gravitačního pole. Chci abychom uvažovali jen energii gravitačního pole tak, aby se to nepletlo, představme si pro tento případ, že země vůči celému vesmíru stojí. Těleso pak na své cestě k povrchu planety potká 10000 m vysokou stavbu o 3000 podlažích. Po nárazu na střechu odevzdá část své Ek, protože je zpomaleno bouráním střechy(rychlosti i hmotnosti jsou takové, že se při tom nic nevypařuje.) Postupně těleso bourá další a další patra, protože neustále získává energii z pole planety Ep>>0, až nakonec dosáhne povrchu, kde se zastaví. Veškerá hmota zůstala zachována, energie gravitačního pole země se ještě zvýšila o hmotnost tělesa a do vesmíru uniklo velké množství tepla způsobené zpomalováním tělesa a demolicí hmoty v cestě k povrchu planety. Teplo je původní Ek tělesa = 10 + Ep>>0 z gravitačního pole(po zastavení tělesa). Ta tepelná energie je asi z té pružiny, ale kdo ji natáhl a čí energií? Gravitační energie pole země to nebyla, ta v důsledku tohoto děje narostla, ale měla se zmenšit.
Jinak vodivý magnet je pouze AlNiCo. Neodym samotný je nevodivý a vede pouze niklová vrstva, pokud tam je, já například používám Neodymy lakované černou pryskyřicí, Ty jsou zcela nevodivé.
0
0
Ilem 15.08.2016 00:16 Bydliště: Hradec Králové
451
67
523
Jarin's napsal(a):Pokud se v tomto stavu objeví v dosahu kuličky obecné silové pole(gravitační, magnetické, elektrické), získá kulička potenciál vůči středu toho pole, nikdo nic nenatahoval a pružinu už vůbec ne, do ní musíš tu energii vložit.
Tato věta úplně stačí. Pole se obvykle objevuje samo. Přečti si někdy, co jsi napsal. Možná se budeš divit.
0
1
martin11 15.08.2016 14:47 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
Ilem napsal(a):Tato věta úplně stačí. Pole se obvykle objevuje samo. Přečti si někdy, co jsi napsal. Možná se budeš divit.
Pole se samozřejmě samo neobjevuje a kulička získá tu energii nikoliv z pole,(ofic. věda jen tvrdí, že získá polohovou energii, ale už samozřejmě neříká odkud) to je
podle mě jen prostředník, tedy prostředí, které umožnuje přenos energie.
Podle mne ji získá z vakua nebo něčeho podobného, protože pokud by ji
získalo z pole, musela by se intenzita pole(jeho energie ihned snížit o tu
předanou kuličce a to se samozřejmě nikdy nestane. Silové pole si své
množství energie zachová vždy a to i po té, co je polohová energie
uložená do kulicky vyzářena teplem prací na zastavení kuličky mířící ke
středu. Pokud by ta energie byla z pole, tak právě v tomto okamžiku by byl
energetický deficit. Jak jistě víš, tak k uvedení tělesa do klidu je třeba
vykonat práci rovnající se energii uložené v tělese a ta se komplertně
přemění na teplo. Problém z tvojí pružinou je v tom, že položením kuličky
kamkoliv(vesmír, stůl....) se veškerá její energie spotřebuje na uvedení do
klidu a její energetická hodnota PODOTÝKÁM dodaná rukou je rovna nule.
Pokud by byla v tu chvíli natažena pružina musela by mít kulička další
energii, přičemž platí, že energeticky je jedno a totéž, jestli rukou
pohybuješ s kuličkou v silovém. poli nebo mimo něj.Příklad je opět ve vesmíru(stůl je asi pro někoho nepochopiltelný) kuličku
ve vesmíru pošlu ustálenou rychlostí s energií Ek1 proti
vzdálenému magnetu, který je pevný. Než se kulička dostane do vlivu pole
poletí stále stejnou rychlostí danou Ek1. Žádnou další energii
kulička po cestě nezíská ani neztratí, takže nemění rychlost ani směr..
Jakmile se dostane do vlivu pole, začne zrychlovat a po zastavení se
vyzáří teplo rovnající se Ek1 + Ep2, ale intezita a
energie magnetu se nezmenší: Odkud se tedy vzalo teplo Ek1 +
Ep2??? Jak to,že Ep2 nechybí v silovém poli??? A kde a kdo v tomto případě natáhl pružinu s energií Ep2??
!!!!Srovnání s pružinou prostě nesedí!!!!
V tomto případě není žádný vnější element v soustavě magnet - kulička, který by to natažení provedl. Pokud mi teď nepovíš, že natažení provedlo samo pole.
A potom by to srovnání s pružinou muselo sedět i na nabité částice v poli elektrickém a jakýkoliv hmotný bod v poli gravitačním. Z hlediska sil, energií a pohybů jsou obecně silová pole identická.
Tady to asi nevyřešíme, ale můžeme se dohodnout, že se potkáme na některém posiréňáku a tam to můžem prodiskutovat i s podrobnostma a hlavně interaktivně.
0
2
E_man 15.08.2016 22:10 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Martine, používáš poniklované neodymy?, nebo jak uvedl Jarin ty s epoxidovým nevodivým povrchem.
Mimochodem, měřil někdo vodivost neodymových magnetů (neponiklovaných)?
Zrovna jsem měřil vodivost feritových (černých) magnetů, které jsem minulý týden objevil a je velmi nízká.
Podle mého názoru ty poniklované nejdou vůbec použit, protože jakákoliv změna v dosahu působení jejich magnetického pole vyvolá reakci v poniklované vrstvě, která ti jakýkoliv případný energeticky zisk devastuje na teplo (ověřeno).
0
0
martin11 16.08.2016 07:43 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
6832
109
3636
v mém pístovém motoru mám neodymy poniklované, ale předpokládám, že to je jedno, jestli jsou lakované nebo nikl...je to pro mne zcela nová informace. u mne se s žádným el. zapojením magnetů do procesu nepočítá. martin11
0
0
E_man 16.08.2016 09:00 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
To ti nepomůže. Stačí, aby jsi přiblížil k poniklovanému magnetu kus železa. Vznikne ti v tom magnetu změna magnetického pole ta ti indukuje v niklové vrstvě podle Faradaye (dΦ/dt) indukované napětí, které vyvolá proud, Proud podle Lenze zase způsobí další proti-magnetické pole působící proti prvotní změně magnetického pole.
Tím niklem na povrchu neodymů jsi automaticky použil elektrické zapojen!
0
2
Adam 16.08.2016 10:09 Bydliště: Praha
5802
563
5845
Elektrická vodivost nemusí být v těchto zařízeních zásadní problém - záleží na konkrétním případu a nejvíce zhruba na tom, k jak velkým rychlostem pohybu v zařízení dochází. (S vyšší rychlostí pohybu dochází k vytváření znatelnějších indukovaných proudů a tím k větším ztrátám.)
0
0
E_man 16.08.2016 11:08 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
To máš pravdu. Pokud Martin nebude ve svém motoru ničím hybat, bude mít absolutně nulové ztráty.
E_man napsal(a):To ti nepomůže. Stačí, aby jsi přiblížil k poniklovanému magnetu kus železa. Vznikne ti v tom magnetu změna magnetického pole ta ti indukuje v niklové vrstvě podle Faradaye (dΦ/dt) indukované napětí, které vyvolá proud, Proud podle
Je to přesně tak, už jsem to tady někde na fóru psal, ale nemůžu to najít nebo to bylo na FuP, už nevím. Každopádně poniklování ovlivňuje jak přitahování(přidává se odpuz), tak odpuzování(přidává se přítah) s rostoucí rychlostí pohybu. Výsledky pak zvláště v místech kolem mrtvých bodů konstrukce mohou být negativně ovlivněny. Já říkám, pokud to jenom trošičku jde, použít lakované, aby byly vyloučeny další možné negace zamýšlené konstrukce. Pak si nemohu být zcela jist, jestli je chyba v nápadu nebo samotné realizaci.
0
1
martin11 17.08.2016 07:36 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
6832
109
3636
Hm... ...a mám zase o čem dumat...jste mě nasadili brouka do hlavy. jestli tomu dobře rozumím, niklovaný neodym proti lakovanému má menší sílu přítahu i odpuzu v interakci s jiným magnetem. z toho vyplývá ????...že když dám na sebe 2 magnety - lakovaný a nelakovaný /udělám z nich 1/ tak lakovaná starana bude lépe přitahovat nežli strana niklovaná ???? Toho by se ale dalo docela dobře využít. nebo je situace taková, že se magnetické pole rozprostře opět symetricky??? dík za názory martin11
0
0
Adam 17.08.2016 08:28 Bydliště: Praha
5802
563
5845
Sám poniklovaný magnet nemá menší sílu přítahu/odpuzu oproti lakovanému. Spíše naopak, poniklovaný magnet může navenek vykazovat pole mírně silnější oproti lakovanému. Problém není v tom, jakou ochrannou vrstvu magnet má, ale v tom, jaké druhotné jevy se pak v té ochranné vrstvě odehrávají. A jde vyloženě jen o případy, kdy jsou magnety navzájem v pohybu. V niklové ochraně se při vzájemném pohybu magnetů indukují proudy vytvářející vlastní pole, které se je vždy "vzdorovité" a v daném mechanizmu působí brzdně. V lakované ochranné vrstvě k indukování těchto proudů nedochází a tak se přídavné brždění nekoná. Jenže, jak jsem zmínil, zásadní je, s jakou vzájemnou rychlostí magnety pracují. Pokud nejde vyloženě o nějaký superrychlý mechanizmus, indukované proudy mohou být dost malé a jejich přítomnost ani nepoznáte.
Při skládání magnetů mají lakované kusy nevýhodu. Výsledné pole štosu se sice skládá úplně stejným způsobem jako poniklované (nebo kterékoliv jiné), ale lakované vrstvy představují pro magnetizmus jakési mezery, přes které se pole znatelně hůře vede (oproti feromagnetickému niklu). Výsledné pole tedy může být slabší než pole poskládané z úplně stejně velikých poniklovaných magnetů. S niklem (nebo s jiným feromagnetikem) se jednotlivá pole magnetů navzájem "propojují" mnohem snáze.
0
1
Ilem 17.08.2016 08:59 Bydliště: Hradec Králové
451
67
523
Jarin's napsal(a):Já říkám, pokud to jenom trošičku jde, použít lakované, aby byly vyloučeny další možné negace zamýšlené konstrukce. Pak si nemohu být zcela jist, jestli je chyba v nápadu nebo samotné realizaci.
Tak trochu pleteš jablka a hrušky dohromady. Nevodivý povrch nezruší vodivost uvnitř. Takže žádné negace zamýšlené konstrukce nevodivý lakovaný povrch nevyloučí. Naopak, čím tlustší je vrstva laku, tím hůř (jak psal Adam). Vířivé proudy vznikají ve vodivém materiálu, i kdybys ho nalakoval 100x. Tak tu, prosím, Martinovi neblbni hlavu a nezaváděj svou vlastní fyziku (to se týka i debaty magnet versus pružina).
0
0
Ilem 17.08.2016 09:09 Bydliště: Hradec Králové
451
67
523
Teď jsem si to přečetl ještě jednou. Jarine, zřejmě jsi myslel pniklované v porovnání s lakovanými. Ano tak v tomto případě je lepší použít lakované, protože se eliminují vířivé proudy vznikající ve vysoce vodivé niklové vrstvě. Nezruší se vířivé proudy vznikající v smotném magnetu. Ale nejlepší by bylo používat magnety bez povrchové úpravy. Tím by bylo negativních vlivů nejméně.
Omlouvám se za rychlé čtení.
0
0
Ilem 17.08.2016 09:26 Bydliště: Hradec Králové
451
67
523
martin11 napsal(a):.že když dám na sebe 2 magnety - lakovaný a nelakovaný /udělám z nich 1/ tak lakovaná starana bude lépe přitahovat nežli strana niklovaná
Adam to popsal naprosto přesně. Jen bych k tomu dodal, že skládání magnetů obecně je dost k ničemu. Když složíš 2 magnety na sebe, nedostaneš ani zdaleka dvojnásobnou sílu. Příspěvek třetího magnetu je naprosto minimální a čtvrtý již vůbec nepoznáš. U tenkých magnetů je to o trochu lepší, než u magnetů tlustých. Ale vždy je lepší použít rovnou silnější magnet, než skládat slabé za účelem získání silnějšího pole.
0
2
Adam 17.08.2016 10:32 Bydliště: Praha
5802
563
5845
Ilem napsal(a):... skládání magnetů obecně je dost k ničemu. Když složíš 2 magnety na sebe, nedostaneš ani zdaleka dvojnásobnou sílu. Příspěvek třetího magnetu je naprosto minimální a čtvrtý již vůbec nepoznáš. ...
martin11 17.08.2016 10:48 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
6832
109
3636
...tak jsem se uklidnil s "lakovanými" magnety...v mém motoru to asi nehrozí....tam vlastně nehrozí nic ...maximálně mě to nepojede....a sám sobě dokážu, že MM typu "hvězdicový " je neživotaschopný. štosování magnetů a jeho projevy jsou jasné...a pružina versusu magnet pro někoho srozumitelné pro někoho nepochopitelné
odbočím v diskuzi v tomto vlákně:
co to je grvitace? kde se bere, jak vzniká???/ téma bylo výše - gravitace jako silové pole v diskuzi pružina versus magnet/
na toto téma jsme již kdysi diskutovali jinde, a na toto téma jsem podotkl / vyčetl jsem to, takže to není moje myšlenka/ že gravitace je projev stálého konstantního rozpínání vesmíru. a jinak to není a jinak to nebude./ a kdyby se nějaký zvídavý čtenář ptal kam se vesmír rozpíná, tak nikam...zahranicí vesmíru není nic... martin11
Ilem napsal(a):Nezruší se vířivé proudy vznikající v smotném magnetu.
Tak ještě jednou.
Vířivé proudy mohou vznikat pouze v magnetu AlNiCo, protože ten je elektricky
vodivý.
V magnetu feritovém ani v magnetu NdFeB( neodym) vznikat uvnitř, tedy v těle magnetu nemohou, protože tyto dva druhy jsou zcela elektricky nevodivé a to přesto, že neodym obsahuje železo. Struktura slinutí prášku při výrobě způsobí, že materiál nevede. Kdo nevěří ať si zkusí oloupat niklovou vrstvu z neodymu a elektricky proměřit a proměřit i ferit.
ale to už je na jiný příspěvek v jiném vlákně).
Pole se obvykle objevuje samo. 
Přečti si někdy, co jsi napsal. Možná se budeš divit. 
martin11 
martin11 
...a mám zase o čem dumat...jste mě nasadili brouka do hlavy. jestli tomu dobře rozumím, niklovaný neodym proti lakovanému má menší sílu přítahu i odpuzu v interakci s jiným magnetem. z toho vyplývá ????...že když dám na sebe 2 magnety - lakovaný a nelakovaný /udělám z nich 1/ tak lakovaná starana bude lépe přitahovat nežli strana niklovaná ???? Toho by se ale dalo docela dobře využít. nebo je situace taková, že se magnetické pole rozprostře opět symetricky??? dík za názory 
martin11 
...maximálně mě to nepojede....a sám sobě dokážu, že MM typu "hvězdicový " je neživotaschopný. štosování magnetů a jeho projevy jsou jasné...a pružina versusu magnet pro někoho srozumitelné pro někoho nepochopitelné 
Podpořte chod fóra 