Jakékoliv metody volné energie odkudkoliv, jež nemají vlastní vlákno
Str.: 1, ... 7, 8, 9, 10, 11, ... 17 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
nenimito
A já si myslel, že je teoreticky celkem jasné z těch základních definic, že gravitační pole Země ...
Pafixa 04.09.2018 17:16 Bydliště: Masada
2308
134
2179
E_man napsal(a):Ono bez nějakého názoru odkud ta energie pochází je těžké a kontraproduktivní něco zkoušet.
To souhlasím. Je to tak trochu "believe based" - založeno na víře. Pokud věřím nějaké teorii, která VE vysvětluje jako standardní fyzikální jev (například Diracovy rovnice s oceánem negativní energie, s kterými neuspěl a následníci to celé zredukovali na Diracovu rovnici pro vlnění elektronu), tak je to pro pokusy základ. Pokud si fyzikálně nedovedu vysvětlit,kde se ta energie bere, tak to celé nemá naději na úspěch.
0
0
Had 04.09.2018 22:04 Bydliště: Tam kde hřmí stihačky
1309
87
1383
Pafixa napsal(a):Pokud si fyzikálně nedovedu vysvětlit,kde se ta energie bere, tak to celé nemá naději na úspěch.
Leda že bys dostal návod včetně technologie jak to vyrobit. Bohužel jsem to neobjevil tak na základě víry je to takové ..... jsem se do toho nepustil.
Souhlasím s Pafixou, když neznáš princip, těžko to dáš do provozu.
0
0
Adam 05.09.2018 09:26 Bydliště: Praha
5794
563
5843
nenimito napsal(a):... Vždy, když slyším nebo čtu "volná energie", napadnou mi, ani nevím proč, podobnosti:
Základní definice ...
Ano, na tohle už se delší dobou zaměřuji. Je to pravděpodobně důležitá nápověda poukazující na nějakou základní "strukturu" světa, jehož jsme součástí.
Kdyby šlo jen o tu druhou mocninu vzdálenosti, ale ono celkově platí, že elektrické a gravitační pole mají úplně stejný charakter (tvarování) a i příslušné vzorce mají úplně stejnou konstrukci. Náboj lze ve vzorci přímo vyměnit za hmotnost, vzdálenost zůstává stejná a jiné jsou pak jen konstanty, což je pochopitelné.
To už jsem tu ale určitě hodně dávno někde psal...
Teď se jen neukvapit a uvážlivě rozmýšlet, co to vlastně znamená.
Celkově tohle téma asi patří jinam, ale případně s tím může souviset i tento můj postřeh:
Deformace prostoru a elektrické pole (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
1
Adam 05.09.2018 09:31 Bydliště: Praha
5794
563
5843
nenimito napsal(a):A já si myslel, že je teoreticky celkem jasné z těch základních definic, že gravitační pole Země je vlastně jen elektrické pole s různou intenzitou podle vzdálenosti od povrchu Země, i uZemění. A že intenzita...
To je právě ono - neukvapit se do takových závěrů.
Obě ta pole jsou jen "řízena" nějakou stejnou strukturou, nějakým stejným principem či systémem, ale jinak jsou to dost odlišná pole.
0
0
Had 22.02.2019 16:45 Bydliště: Tam kde hřmí stihačky
1309
87
1383
Johan Searl Generator SEG
Johan Searl Generator SEG
Tak další pokus teměř v přímém přenosu. Tak jsem zvědav jestli budou další videa?
E_man 29.06.2020 08:47 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Pafixa napsal(a):...... Pokud si fyzikálně nedovedu vysvětlit,kde se ta energie bere, tak to celé nemá naději na úspěch.
Tak, tak.
K tomuto příspěvku mne inspiroval nestor našeho fóra Poota se svým "trkačem". Teprve tady jsem si uvědomil jak může, a s vysokou pravděpodobnosti také funguje, pracovat vztlaková elektrárna Rosch viz https://www.youtube.com/watch?v=nsno0cxzd0I . Až a jestli si to jednou Poota připustí, můžeme se na jeho funkčním trkači přesvědčit o pravdivosti teorie, kterou se tady pokusím v jednoduchosti představit.
Celé je to založeno na dvou jednoduchých termodynamických dějích:
- Izotermická komprese
- Izotermická expanze
Na začátku je ve speciálním kompresoru provedeno izotermické stlačení přivedeného média(vzduchu). To je takové stlačení, při kterém je vnitřní energie plynu (vzduchu) odevzdána okolnímu prostředí (vodě). My pak při tom stlačení nevynaložíme práci na jeho ohřev jako v běžných kompresorech, ale jen na jeho stlačení což je klíčové. Snadno to uvidíme, když stlačíme vzduch tak, že třeba do uzavřené láhve od kofoly vstřikneme vodu třeba z vodovodu. Kapky vstřikující vody při své velké ploše spolehlivě odeberou teplo stlačujícímu vzduchu a děj tedy není adiabatický (jako třeba v hustilce, která se nám silně zahřeje), ale je velmi blízko ději izotermickému, protože voda při své mnohem větší tepelné kapacitě, se nám zahřeje jen málo.
Ta "energeticky obohacená voda" spolu se stlačeným vzduchem je přivedená zpět a ten stlačený vzduch je zachycen v dolní poloze do těch vztlakových nádob, kde vytváří vztlakovou sílu podle svého stlačeného objemu (a v souladu s Archimedovým zákonem). Pokud by při cestě vzhůru zůstal objem vzduchu konstantní, ničeho bychom nedosáhli. Jenže při cestě vzhůru se zmenšuje hydraulický tlak vody a ten stlačený vzduch se nám rozpíná.
Jenže on se převit jeden nejen rozpíná ale i současně ochlazuje (a tedy i zmenšuje svůj objem).
Jenže on má současně při své cestě vzhůru čas se znovu ohřát na teplotu vody (a tedy se opět rozepne). Té vody, které na úplném začátku odevzdal svoji vnitřní energii (tepelnou).
Z toho je vidět, že se díky z vnějšku přiváděnému vzduchu nejedná o uzavřený systém a tedy zde nelze mluvit o perpetuum!
Tedy žádné mystikům, ale čistá termodynamika.
0
1
ZephirAWT 30.06.2020 01:56
155
39
157
To, že se energie nemůže tvořit z ničeho je zákon termodynamiky, která popisuje rovnovážné děje. Jenže v přírodě existují i děje nerovnovážné, které termodynamika lokálně popsat neumí: patří sem různé efekty jako utajený var při přehřátí, zpožděná krystalizace při podchlazení, rekalescence atd. Všechny tyto jevy mají společné to, že jejich proběhnutí vyžaduje překonání nějaké aktivační energie, při které termodynamická šipka času běží obráceně. Nakonec ovšem bývá splněna klasická termodynamika, čili obsah energie po proběhnutí negentropického děje musí být nižší než před ním.
Tvorba bublin při vylučování plynu je taky negentropický děj díky povrchovému napětí kapaliny, které vyžaduje pro vznik bubliny s malým poloměrem vyšší tlak/přesycení než pro její další expanzi. Sem patří to trochu záhadné náhlé uvolnění velkého objemu plynu, jakmile se zárodky bublin vytvoří v kapalině naráz.
Pro odběr energie z teplotních fluktuací materiálu je nutná vysoká aktivační energie vyžadující koncentraci energie ve srovnání s rozdílem obsahu energie na konci a počátku stavu, při kterém se energie rozptyluje. Pak může dojít k tomu, že se materiál ochladí a jeho tepelná energie se uvolní nějakým koncentrovaným koherentním způsobem, umožňujícím praktické využití. Dojde tedy k narušení druhého zákona termodynamiky bez porušení prvního.
0
2
ZephirAWT 30.06.2020 02:11
155
39
157
Volná energie a radiační podmínka
Negentropické děje mívají ještě jednu věc společnou a tím je narušení translační symetrie, jelikož probíhají v kulově symetrickém uspořádání. Při kavitaci a vzniku bublin v kapalinách je taková podmínka splněna automaticky v důsledku jejich povrchového napětí, zatímco při kavitaci ferromagnetických domén se o ni musíme postarat vhodným symetrickým uspořádáním magnetů.
Základ to má v Gaussově radiační podmínce podle které systém nemůže vyzařovat spontánně energii, pokud je sféricky symetrický. Prutová anténa může vyzařovat elektromagnetické vlny snadno, sférická nikoliv: tím je zajištěno že vyzáření energie vyžaduje překonání té aktivační energie. Protáhlé orbitaly atomů mohou vyzařovat energii, ty kulové ne. Pokud by počáteční i koncový stav elektronu tvořil kulový orbital, elektronový přechod mezi nimi je potlačen, je tzv. zakázaný a jeho spektrální linie je anomálně slabá.
Zakázanými energetickými přechody lze vysvětlit uvolnění volné energie v systémech s kulově symetrickými atomy jako je atomární vodík (Langmuir, R. Mills) nebo vzácné plyny (Papp engine).
0
1
ZephirAWT 30.06.2020 02:25
155
39
157
Třetí podmínka vzniku volné energie je její uvolnění rychleji, než je rychlost šíření energie v daném prostředí. Pokud se prostředí pohybuje či mění pomaleji, než je rychlost šíření energie v něm, stává se propagace energie rovnovážná a jsme zase v klasické termodynamice, při které se uspořádaná energie rozptyluje na neuspořádanou tepelnou - ne obráceně. Pokud se prostředí (nebo jeho permeabilita/permitivita) propaguje rychleji, než je rychlost šíření energie v prostředí, vytváří se tím podmínky pro vznik magnetického monopólu, protože symetrie magnetických a elektrostatických složek elektromagnetické vlny se stává narušena.
Mimo vakuum to nemusí znamenat nadsvětelnou rychlost, protože efektivní rychlost šíření energie v mnoha materiálech je výrazně nižší, než rychlost světla. Např. magnetizace podél materiálu s vysokou permeabilitou je pomalá, protože jeho magnetické domény tvoří tzv. kvantový kondenzát, přes který se elektromagnetická energie šíří pomalu. Vznik vířivých proudů a strhávání magnetu při jeho tažení přes blok mědi indikuje, že se v něm energie šíří rychleji, než rychlost elektromagnetických vln v daném prostředí (LaPalmův a Kapanadzeho generátory).
0
1
E_man 30.06.2020 10:25 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Ja se Zephire snažím věci co nejvíce zjednodušovat. Z toho, co tady uvádíš jde hlava kolem a alespoň ta "moje" to nebere.
Zatím z celé termodynamiky se mi jeví proces izotermické expanze to nejdokonalejší, co příroda vymyslila, protože s úžasnou účinnosti dokáže přeměnit i malý tepelný rozdíl ve využitelnou práci (energii).
0
0
ZephirAWT 01.07.2020 16:24
155
39
157
Při chápání nových souvislostí postupuj po malých krocích. Podle definice entropická termodynamika je o vždy o rovnovážných systémech a energie se podle ní vždy spontánně rozptyluje na teplo prostředí.
Zatímco volná energie je o systémech, kde vše funguje obráceně - termodynamická šipka času je NEgativní čili záporná. Čili NEgentropická termodynamika je o nerovnovážných systémech, ve kterých se energie NEsamovolně koncentruje z vnitřního tepla prostředí. Nerovnovážné systémy jsou např. takové, ve kterých se uplatňuje přehřátí nebo přesycení.
Tohle všechno jsou definice vyplývající z prosté negace definic termodynamiky - je to akceptovatelné?
0
1
ZephirAWT 01.07.2020 16:37
155
39
157
Sám nemám rád zbytečné abstraktní definice a teorie, ale pro ovládnutí volné energie je nutné pochopit, kde ji v přírodě hledat. Izotermická expanze je prima - ale je to děj spontánní a rovnovážný, čili entropický a při takovém se energie vždy dřív či později mění na teplo a vznikají tepelné ztráty. Žádná energie se přitom neprodukuje a produkovat nemůže, je zbytečné tam hledat volnou energii. Pokud tedy někdo konstruuje perpetuum mobile založené na zjevně rovnovážném systému, je to podvodník a nemůže mu to fungovat.
Je tedy nutné se zamyslet nad tím, co mají všechny experimenty slibující volnou energii společné. Domnívám se, že v jejich pozadí je vždy nějaký nerovnovážný proces - a pochopení této skutečnosti ve skutečnosti vyplývá přímo z definic termodynamiky, tak jak jsou uvedeny v učebnicích.
0
2
E_man 02.07.2020 00:39 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
I bych s tím souhlasit mohl. Izotermickou expanzi samozřejmě nepovažuji za zdroj energie, jen jako nástroj pro dokonalou přeměnu tepla v práci.
Právě na tom Pootově trkači můžeme (snad) vidět, jak a kde ta volná energie vzniká.
8 litrů vody z malého převýšení 3m za minutu má určitou energii která přepočtená na jednu sekundu dává v průměru vstupní příkon cca 8x10x3/60 = 4W.
Poota díky své konstrukci vytvořil mechanismus, kde při periodických zpětných trkacích rázech nasává vzduch. Ten je při trkacím rázu systémem vodního kladiva (jakýsi dirakův impuls) vtlačen spolu s vodou do vzdušníku a spolu s vodou následně stoupá výtlačnou hadicí do výšky 18m. Díky tomu vzduchu v hadicí není vodní sloupec v hadicí kontinuální ale je přerušován bublinami. Proto ve vzdušníku není výsledná střední hodnota hydraulického tlaku dána hydraulickou výškou výtlačné hadice ale jen součtem dílčích sloupečků vody a tedy podstatně menším tlakem.
Díky tomu podstatně nižšímu tlaku ve vzdušníku může menší příkon natlačit do vzdušníku jak vodu, tak i vzduch, který je v té rázové komoře izotermicky stlačen, čímž je vstupní energie 4W dokonale využitá.
V důsledku tohoto geniálního zařízení se nám pak nahoře v 18 metrech za minutu objeví 2.5 litrů vody, což představuje výkon 2.5x10x18/60 = 7.5W. Nejsem si teď jist, jestli přívodních 8 litrů za minutu je odtékající z trkače či přitékající do trkače, to nám objasní Poota. Ale i kdyby 8 litrů bylo odtékajících a tedy přitékající bylo o 2.5 litrů více tedy 10.5 litrů, představovala by vstupní energie 10.5x10x8/60 = 5,25W tedy stále 1.4x více energie.
Ja mám pro to vysvětlení to, že stoupající bubliny vzduchu se nám při klesajícím tlaku nejen rozpínají izotermicky (a ochlazuji), ale současně ohřívají jednak od vody se kterou cestují a jednak od okolního vzduchu přes plášť výtlačné hadice. Času na to mají habaděj.
Tímto mechanizmem okolní prostředí (vzduch) koná práci a vynese do 18m větší množství vody, než kolik by odpovídalo vstupní energii 4W.
0
0
Poota 02.07.2020 01:49 Bydliště: Praha
9069
603
7583
E_man napsal(a):Nejsem si teď jist, jestli přívodních 8 litrů za minutu je odtékající z trkače či přitékající do trkače, to nám objasní Poota.
Těch 8 litrů je celkový přítok do trkače.
Stále dokola zde opakuji, že se o žádné zázračné rozpínání vzduchu nejedná!
Mám prakticky ověřené, že trkač pracuje úplně stejně s výstupem "pracovní" vody z trkacího ventilu pod hladinu, kdy při podtlaku nemá možnost nasávat vzduch - vytlačené vody je zhruba o desetinu více.
Zrovna tak mám prakticky ověřenou funkčnost trkače bez jakéhokoli vzduchu ve vzdušníku - rozdíl je jenom v množství nahoru vytlačené vody, které je zhruba polovina.
Proti vyššímu výkonu díky ohřívání vzduchu či vody hovoří i zkušenost, že v noci je dodávané vody více než přes den.
Tohle všechno jsem tu už uvedl, ale zřejmě je to jen "hlas v poušti marně volající".
0
2
ZephirAWT 02.07.2020 19:46
155
39
157
Vodní trkač a volná energie
Vodní trkač s "Diracovým impulsem" by mohl být dobrým příkladem nerovnovážného systému. Volnou energii by zde mohla vytvářet tlaková vlna, která smete a vysbírá tepelnou energii molekul tím, že je krátkodobě zorientuje v jednom směru. Rotační energie molekul se běžně nemanifestuje jako teplo ale přesto může zahrnovat značný podíl energie skryté v kapalině, pokud je tvořená značně nesymetrickýma molekulama (což voda právě je i díky svým silným vodíkovým můstkům: chová se jako polymer). Jakmile se ty molekuly zastaví, tepelné vibrace kapaliny je zase uvedou do pohybu na úkor translačního pohybu molekul a voda se ochladí: dojde tedy k narušení II zákona termodynamiky. V této souvislosti bylo pozorováno, že při podvodních explozích (iniciovaných např. jiskrou zapalovací svíčky pod hladinou vody) se uvolňuje zřetelně více energie, než do nich bylo dodáno.
Kinetic Power Plant (KPP®) of Rosch Innovations Ltd.
Co se Rosch plovákového generátoru (Kinetic Power Plant (KPP®) of Rosch Innovations Ltd.) týče, jeho tajemství údajně je ve vytváření co nejmenších bublinek - což mě zaujalo, protože to právě odpovídá té mé teorii: růst bublin je tím nerovnovážnější, čím jsou prťavější, protože je v nich pak vysoký hydrostatický tlak. Takže při jejich vzniku proběhne okolní kapalinou malá tlaková vlna - no a zbytek už znáte...
V této souvislosti je možné, že jednoduché overunity zařízení představuje každý pokus s kombinací Menthos a Cola. Vždycky mě zaráželo, kolik plynu a pod jakým přetlakem se přitom uvolní, i když je kapalina přesycená plynem napohled jen docela málo: něco to zjevně není zcela "v pořádku".
E_man 03.07.2020 07:55 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Poota napsal(a):.Mám prakticky ověřené, že trkač pracuje úplně stejně s výstupem "pracovní" vody z trkacího ventilu pod hladinu, kdy při podtlaku nemá možnost nasávat vzduch - vytlačené vody je zhruba o desetinu více.
...
Tomu nerozumím.
Když trkač pracuje "s výstupem "pracovní" vody z trkacího ventilu pod hladinu, kdy při podtlaku nemá možnost nasávat vzduch - vytlačené vody je zhruba o desetinu více", tak je to současně i případ kdy jak píšeš "mám prakticky ověřenou funkčnost trkače bez jakéhokoli vzduchu ve vzdušníku - rozdíl je jenom v množství nahoru vytlačené vody, které je zhruba polovina", neboť v obou případech nemůžeš nasávat vzduch a tedy jej ani nemůžeš ve vzdušníku mít!?
Kde dělam chybu?
E_man 03.07.2020 13:06 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Ne, ne.
Ty dobře víš že mi nejde o vzduch "za membránou", kterým je natlakovaný ten vak pro tlumení rázů ve vzdušníku.
Já mám na mysli stále ten vzduch, který je nebo není nasáván podle toho, jestli je trkací ventil nad nebo pod vodou.
Základní otázka, kvůli které to nechci diskutovat u tvého trkače ale zde ve vlákně o "volné energii" tedy zní:
Je vytlačené množství vody v 18m výšce 2.5 litrů stejné i bez zpětného nasávání vzduchu?
Ještě lépe by to otázka měla být formulována:
Zůstává poměr výstupní a vstupní energie 1.875 (COP) i při funkci bez nasávání vzduchu při zpětném rázu?
0
0
Poota 03.07.2020 15:54 Bydliště: Praha
9069
603
7583
E_man napsal(a):Je vytlačené množství vody v 18m výšce 2.5 litrů stejné i bez zpětného nasávání vzduchu?
Nikoli, není stejné, je zhruba o deci až dvě větší.
Podpořte chod fóra 