Existuje nějaký vzájemný průnik mezi konvenčními vědami a astrologií? Z jakých podstat vlastně astrologie vzniká a vychází? A obráceně, na co vlastně poukazuje?
Budeš muset k astronomům a nejspíš se Ti povede jenom zjistit, kdy je Slunce "přesně proti&q...
čučo 27.04.2016 16:06
306
3
44
farkas napsal(a):Kdyby mi raději někdo poradil...
Poviem ti k tomu len tolko že za to akým a prečo práve takým človek je akým je može ďakovať nienáhodnému pomerovému zloženiu (lahká, poloťažká, ťazká, tritiová) vody kolujúcej na bunečnéj úrovni v jeho fyzickom tele. Ak sa naučíš vlastným sluchom počúvať "príliv" (nie len ten oceánský), s velmi velkou pravdepodobnostou i tebe bude dané dozvedieť sa o tom viac. Voda je život a Mesiac nieje jediný kto "pohrává" sa s vodou v nás...
Obávám se, že nevykoumá.
Tyhle horoskopy sice většinou "fungují", ale jsou založené na čistě geometrickém rozdělení Zvěrokruhu.
Vlčice chce začít tím, že by vytvořila nový zVĚROKRUH, který by byl sice nepravidelný, ale respektoval by skutečnou situaci "na nebi".
Ovšem jak chce postupovat dál, to opravdu netuším
1
1
Adam 06.05.2016 14:59 Bydliště: Praha
6206
577
6024
Teorie o podstatě astrologického účinku na povahu člověka
Tak nějak jsem pokračoval v tom svém "modelování" podstaty astrologického vlivu a opět intuitivně (nevědecky) jsem došel k jakési představě, která by mohla být slovem do pranice, jestli by to alespoň přibližně takhle nějak mohlo být s tím záhadným astrologickým působením na povahu člověka.
Má (do nějaké míry) vykrystalizovaná teorie zní takto:
Astrologické působení na psychickou povahu člověka souvisí s gravitačními vlnami. Ať je poloha Země na své oběžné dráze jakákoliv, vždy na ní působí gravitační vlny šířené od našeho Slunce stejným způsobem. Jenže to nejsou jediné gravitační vlny, které na Zemi působí. Byť třeba jen velmi slabě, působí zde také gravitační vlny od hvězd okolního vesmíru. A když to zjednoduším, jakmile Země na své oběžné dráze vstoupí alespoň přibližně mezi Slunce a nějaké vzdálené hvězdy (jakmile Země vstoupí do pomyslné spojnice mezi Sluncem a konkrétními hvězdami), početí nebo narození je v tu chvíli ovlivněno interferencí ("sloučením") obojího gravitačního vlnění. Výsledná interference bude vždy trochu jiná podle toho, jaké zrovna gravitační vlnění od vzdálených hvězd interferuje s vlněním Slunce.
Jelikož gravitační vlny zřejmě vycházejí především z hmotnosti a vzdálenosti hvězd, lidská povaha je zřejmě ovlivněna v určité fázi vývoje právě těmito vlastnostmi vesmírného pozadí (hvězd okolního vesmíru, které jsou alespoň přibližně v rovině oběžné dráhy Země).
Astrologie a interference gravitačních vln (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Astrologie a interference gravitačních vln (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
1
2
Milenium 21.06.2016 21:14 Bydliště: Sever
33
2
41
Můj kamarád se zabývá astrologií dost do hloubky a propojil jí ještě z dalšími obory a vzniklo z toho vypracování rozsáhlého materiálu který nazval Životní nastavení Jde o popis vlastností formy-těla do kterého se inkarnovalo vědomí-duše. Oproti běžnému kvalitnímu horoskopu je toto těžší čtení určené pro duchovně probuzené jedince, a k plnému pochopení se často člověk prožije až časem.
Adam napsal(a):... jakmile Země na své oběžné dráze vstoupí alespoň přibližně mezi Slunce a nějaké vzdálené hvězdy (jakmile Země vstoupí do pomyslné spojnice mezi Sluncem a konkrétními hvězdami), početí nebo narození je v tu chvíli...
Tady někdo v tom konečném vymodelování teorie zbytečně ustřelil
Já vůbec nevím, pod vlivem jaké látky jsem tady byl, že jsem do toho "klíčového vysvětlení" v tomto příspěvku o kousek výše musel nacpat vyloženě gravitační vlny/pole.
Ten model, soudím, že by se s ním dalo pracovat, že jde o interferenci nebo jiné kombinování něčeho,
co souvisí s hvězdami (se Sluncem + s hvězdami daného vesmírného pozadí). Klidně nějaké energie/vlivy, které nám zatím nejsou až tak dobře známy. Ale lupnout tam takhle blbě rovnou gravitaci, to je teda dílo...
0
0
Poota 10.11.2021 11:23 Bydliště: Praha
9111
610
7675
Adam napsal(a):Klidně nějaké energie/vlivy, které nám zatím nejsou až tak dobře známy. Ale lupnout tam takhle blbě rovnou gravitaci, to je teda dílo...
Úplně zbytečně trháš své roucho a posypáváš svou hlavu popelem - samozřejmě že vesmírná tělesa na sebe navzájem působí, akorát že není moc dobře jasné jak a čím. Ta gravitace ti musela nutně brnknout jako první, protože je to ta nejznámější, ne-li snad jediná "síla" o které víme, že jí tělesa disponují.
Tak nějak mě napadá, že je to něco podobného jako s těmi magnety - jen málokdo je ochoten věřit, že přitahují/odpuzují jenom díky tomu, že jsou v Prostoru a kdyby byly v Prázdnotě, tak by se ukázalo že jsou jen netečnými kusy matérie.
Předpokládám, že gravitace stejně jako magnetizmus nejsou vlastnostmi určitých těles, ale vlastností Prostoru, která se prostřednictvím těch těles projevuje.
0
0
minsc 10.11.2021 16:19 Bydliště: Příbram
639
51
687
Poota napsal(a):Úplně zbytečně trháš své roucho a posypáváš svou hlavu popelem -
Ano, to je úplně zbytečné, kór v takový zimě. Když si roztrháš roucho tak budeš na adama a popelem posypej raději chodník...
0
0
Adam 10.11.2021 20:20 Bydliště: Praha
6206
577
6024
Kluci, díky, je to od vás pěkný, ... ale to víte, když občas nalévám čistého vína ostatním, musím i sobě...
Navíc to ještě uvádím i jako takovou svou opravu - varování před nechtěným zkreslením podání/informace/závěru, protože když se nad tím trochu víc zamyslím, ta gravitace takhle přímo je tam opravdu vyloženě nevhodná...
0
0
minsc 10.11.2021 21:42 Bydliště: Příbram
639
51
687
Myslím že jsem četl někde o Newtonovi, jaký rozruch způsobil původním slovem "přitažlivost" ("attraction") namísto gravitace. V lidech to budilo srandovní představu že by se měla hmota nějak "přitahovat" podobným způsobem jako žena přitahuje muže. Co se týče planet v astrologii, ty mají pokud si pamatuju působit pomocí "kvalitativních magických sympatií", což není tak daleko od původního slova přitažlivost.
Jedna zajímavost kterou jsem si uvědomil v poslední době, když přejdu od velkého měřítka k tomu mikroskopickému...asi mě k tomu inspirovala dvojka Fosar-Bludorf jejich povídáním o fraktálech (a zajímavé je rovněž že se mluvilo o lidských osudech a opakujících se časových smyčkách, takže nějaká souvislost z astrologií tam byla také). V makrosvětě se neustále používají rovné čáry (což začíná už v základech matematiky onou "pravoúhlou soustavou souřadnic") a na tom se pak staví. Ale když se podíváme na předměty opravdu zblízka tak zjistíme že rovné čáry žádné nevidíme, a to nikdy a nikde ! Naprosto všechno jsou křivky, což je logické, pokud netvrdíme že atomy a molekuly jsou krychličky. Z čehož také plyne že vlastně nejsme schopni nic přesně změřit, podobně jako nemůžeme přesně změřit obvod kružnice. Ono měřit rovným metrem křivku je těžké. Ale naopak to nefunguje, jak věděli už stavitelé pyramid, které byly měřeny kruhem (proto se občas mluví o zakódovaném čísle pí). Otáčením kolečka můžete jakoukoliv křivku změřit, pokud má dostatečně malý průměr, aby mohlo kopírovat zakřivení křivky. Dalo by se teda říct, že oni stavitelé tím měli fundamentálně lepší matematiku než máme my.
Výše uvedený princip křivek je možná jedním z důvodů, proč se nám naše klasická logika začíná hrotit na poli kvantové fyziky, ale to už jen hádám. Ona zmíněná kniha, pokud by to někoho zajímalo: https://www.kosmas.cz/knihy/154954/predurcene-udalosti/
0
3
Poota 10.11.2021 23:50 Bydliště: Praha
9111
610
7675
minsc napsal(a):V makrosvětě se neustále používají rovné čáry (což začíná už v základech matematiky onou "pravoúhlou soustavou souřadnic") a na tom se pak staví.
Třeba se nám všem jednou podaří uniknout z vězení tvořeného právě těmi přímkami.
0
1
Poota 14.11.2021 19:23 Bydliště: Praha
9111
610
7675
Poota napsal(a):Třeba se nám všem jednou podaří uniknout z vězení tvořeného právě těmi přímkami.
Abych nemluvil jenom v jinotajích, tak se to pokusím trochu rozvést.
Existují různá tvrzení či předpoklady, o kterých si nikdo nedovolí pochybovat - na nich pak pevně stojí celá odvětví různých věd. To je celkem logické a je to tak také v pořádku, protože bez pevných a spolehlivých základů se nic kloudného postavit nedá.
Jenže - co by to znamenalo, kdyby nějaké takové to neotřesitelné "arkánum" mělo přece jenom některé vlastnosti jiné?
Abych přestal jen tak kroužit kolem, tak třeba co kdyby přímky nebyly úplně rovné.
Jak mě taková pitomost mohla vůbec napadnout?
No, stačily k tomu dva celkem nepatrné impulzy. Alexandr Machov na svých stránkách zmiňuje v souvislosti s mimozemskými vesmírnými plavidly, že základem jejich navigace bylo zadání adresy/frekvence místa odletu a současně i adresy/frekvence místa ve vesmíru či planety, na kde se má přistát - následně že došlo k neprodlenému "přesunu" nebo spíš transformace plavidla na místo určení, tedy bez roky trvajícího letu.
Druhým impulzem byla zmínka o zcizení seznamu všech vesmírných "adres", které znemožnilo jakékoli cestování mimozemšťanů až do té doby, než byl seznam vrácen.
Dejme tomu, že jsou oba impulzy "pravdivé".
Jak je potom možné se okamžitě přemístit někam, kam letí světlo několik roků?
V této souvislosti se mi vybavilo docela obyčejné CDčko třeba s písničkami.
Data jsou na něm vypálena v jedné stopě ve tvaru spirály. K těm datům se dá přistupovat dvěma způsoby. Při tom prvním si můžeme obsah přehrát postupně celý, pěkně jednu písničku po druhé - a máme zábavu třeba na hodinu.
Při tom druhém využijeme toho, že začátek každé písničky má svoji adresu, takže si můžeme nechat přehrát kteroukoli písničku okamžitě, bez ohledu na to jak "daleko" je od začátku, protože podle adresy se čtecí hlava pohybuje "kolmo" na nahranou stopu. Tím pádem může mít jen zlomek milimetru vzdálenou informaci, která je celý jeden "závit" daleko.
Aby tenhle princip mohl fungovat i ve vesmíru, tak k tomu stačí splnit jenom dvě podmínky: každá přímka je rovná jenom zdánlivě a čtvrtý rozměr je kolmý na všechny tři rozměry předchozí.
Ne že by bylo snadné si to všechno představit, ale celkem jednoduše a logicky by to mohlo vysvětlit jak může existovat jediný vesmír a současně i mnoho vesmírů.