Str.: 1, 2, 3, 4, 5, ... 9 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
Adam
Je mi sympatické, jak je Tvůj přístup pokorný, ale myslíš, že kdybych navštívil třeba i nějakou ú...
farkas 26.10.2016 17:39 Bydliště: Střední Čechy
2929
344
3995
Také bych byla raději, kdyby mi někdo vysvětlil vliv odporu plynů kosmického prostoru na pohyb planet. Na odporu plynů je založena aviatika.
Už vůbec někdo vyzkoušel, jak funguje zákon akce a reakce ve vakuu?
Dalším možným vlivem ovlivňujícím meziplanetární reakce je jejich geologické složení.
Vesmírné sondy vyslané k blízkým planetám zatím prozkoumaly jen jejich povrch. Zda mají uvnitř jádro z NiFe nebo jsou duté nikdo neví, ale chytré výpočty se nesmí komplikovat. Stačí málo a kýžený výsledek se nedostaví, Co ostatní planety a jejich gravitace? Kdyby byly planety z identického materiálu, nebude malý Merkur nejblíž ke Slunci, Jupiter a Saturn až za pásem planetek a Pluto s Uranem a Neptunem by byly fuč.
Jestli dobře čtu, tak jsme v diskusním vlákně o pohybu vesmírných těles a k žádné nežádoucí odchylce od tématu zde nedošlo.
0
1
Adam 26.10.2016 21:50 Bydliště: Praha
5802
563
5845
Na většinu ze Tvých podnětů nebo dotazů jsem Ti tu ale už reagoval.
Vliv kosmického prachu - Tak extrémně nízký, že se nezapočítává, započítání postrádá jakéhokoliv smyslu. Aviatika je něco úplně jiného - zemská atmosféra je oproti vakuu hustá jako bramboračka.
Záleží, jaké přesně chápání použití zákonu akce a reakce máš na mysli, ale každopádně vše, co se kolem toho počítá těma nelíbivýma vzorečkama, tak skvěle vychází. I umístění družic na orbitu, navádění sond, nebo cokoliv jiného. A to je často potřeba počítat velmi přesně...
Materiálové složení vesmírných těles je bezvýznamné, pokud řešíme makroskopicky dynamiku pohybu související s gravitací, setrvačností atp. Intenzita gravitačního pole je závislá pouze na výsledné hmotnosti. Různorodé materiálové složení by nás mohlo zajímat pouze v případě, že se budeme chtít babrat v drobných odchylkách intenzity grav. pole těsně u povrchu tělesa (drobné rozdíly v různých destinacích na povrchu).
S tím souvisí i myšlenka o identickém materiálu planet. Materiál je šumák, pro gravitaci a pohyb je podstatná pouze výsledná hmotnost. Nejde o nějaké zjednodušení, takhle to zkrátka pracuje.
Jsem já to ale dobrák, že se skoro se vším píšu znovu, viď?
Adam napsal(a):Aviatika je něco úplně jiného - zemská atmosféra je oproti vakuu hustá jako bramboračka.
Materiálové složení vesmírných těles je bezvýznamné,
Materiál je šumák, pro gravitaci a pohyb je podstatná pouze výsledná hmo
Bez naznačování nevole opakuji: V kosmu není vakuum, ale směs vodíku, helia, vzácných plynů, případně dalších plynů. Při velikosti planet a rychlosti jejich pohybu se s nimi prostě počítat musí.
( Merkur ?), Venuše, Země a Mars jsou podle poznatků zkoumání vesmírných sond
z kompaktních hornin. O ostatních a paradoxně vzdálenějších panuje názor, že jsou
utvořeny z volné části plynným uskupením. Nižší hustota Saturnu a Jupiteru automaticky souvisí s jejich vahou a gravitací. Tato hypotéza logicky potvrzuje jejich místo ve sluneční soustavě. Vzhledem k jejich obrovském povrchu nelze při výpočtech rychlosti pohybu na oběžných drahách odpor kosmického prostoru opomíjet.
Podle mě se žádné vakuum, šumák ani bramboračka nekoná a umetat cestičky výpočtům jen proto, aby vzorně vycházely je klamání sebe sama.
1
0
Adam 27.10.2016 09:20 Bydliště: Praha
5802
563
5845
farkas napsal(a):... V kosmu není vakuum, ale směs ... Při velikosti planet a rychlosti jejich pohybu... ... že jsou utvořeny z volné části plynným uskupením. .... Vzhledem k jejich obrovském povrchu nelze ... odpor kosmického prostoru opomíjet. ... umetat ce
Také jsem neuváděl, že v kosmu je absolutní vakuum. Znovu opakuji, že mezihvězdný prostor (byť obsahuje všechny možné prvky), je tak řídký, že nelze ani pomyslet na analogii se zemskou atmosférou a s aviatikou. Je tak řídký, že se mu rovnou (a velice přirozeně) říká vakuum. Atmosféra Země je skutečně oproti tomu hustá bramboračka.
Plynné planety mají (díky své vzdálenosti od Slunce) docela pomalou oběžnou rychlost a možná Ti přijde, že je povrch některých z nich obrovský, ale to je jen pohled nás - nebohých pozemšťánků - pro které je Jupiter nebo Saturn neskutečný gigant. Z pohledu vesmíru (a z pohledu řídkosti "vakua") tyto planety však nic extra nejsou.
Tedy, pokud to pro Tebe má význam, osobně odhaduji, že rychlostní brzdný účinek hvězdného prachu se bude pohybovat, hrubým odhadem, někde v rozmezí (10-60 ÷ 10-15) %. A opět, vzhledem k tomu nedává žádný smysl ho zanášet do vzorečků.
Totiž, kdyby ten brzdný účinek byl vyšší, naše sluneční soustava by dávno neexistovala - planetám by se postupným přibržďováním zmenšovaly oběžné dráhy, až by nakonec všechny skončily ve Slunci. Možná se bude to "brždění" blížit k nule nakonec ještě mnohem víc natěsno, než je můj odhad...
0
1
Šolim 27.10.2016 11:59 Bydliště: na sever od Práglu
565
65
918
Adam napsal(a):Také jsem neuváděl, že v kosmu je absolutní vakuum. Znovu opakuji, že mezihvězdný prostor (byť obsahuje všechny možné prvky), je tak řídký, že nelze ani pomyslet na analogii se zemskou atmosférou a s aviatikou. Je tak řídký, že se mu
Co je to absolutní vakuum?
I to NIC - vakuum má nějakou permeabilitu.
Nemělo by se to NIC z tohoto pohledu promítnout do úvah - vzorců?
Ostatně, někde už tu byla v tomto ohledu nějaká poukázání na zdroj vesmírné energie . . . nebo jen jako nosiče energie?
1
1
proud 27.10.2016 13:05 Bydliště: svet
1922
42
793
Šolim napsal(a):Co je to absolutní vakuum?
I to NIC - vakuum má nějakou permeabilitu.
Nemělo by se to NIC z tohoto pohledu promítnout do úvah - vzorců?
Ostatně, někde už tu byla v tomto ohledu nějaká poukázání na zdroj vesmírné energie .
Tezko mluvit o zdroji energie v tom smyslu,kdyz Universum i to vsechno kolem nas i my jsme energie sama ..........
0
3
Adam 27.10.2016 14:17 Bydliště: Praha
5802
563
5845
Šolim napsal(a):Co je to absolutní vakuum?
I to NIC - vakuum má nějakou permeabilitu.
Nemělo by se to NIC z tohoto pohledu promítnout do úvah - vzorců? ...
Absolutní vakuum je to nic.
Když není nic, nemůže to mít ani nějaké vlastnosti, například permeabilitu.
Pokud jsi narazil na "permeabilitu vakua", ber slovo "vakuum" tak, že je to téměř nic, ale tu a tam se nějaká částice vyskytuje, i když skutečně extrémně velmi řídce.
0
0
Poota 27.10.2016 15:40 Bydliště: Praha
9078
603
7584
Šolim napsal(a):Nemělo by se to NIC z tohoto pohledu promítnout do úvah - vzorců?
Proč ne, klidně by se do nich promítnout mohlo.
Drobná potíž je jenom v tom, že ty vzorce fungují docela dobře právě bez toho NIC - když to NIC do nich nějak promítneme, tak budou fungovat jinak než "docela dobře" a nebudeme z toho mít jiný užitek, než dobrý pocit, že jsme to NIC neopominuli.
Mně osobně to připadá jako zbytečné - držím se zásady "když něco funguje, tak do toho nevrtej, dá se to jenom zkazit".
Poota napsal(a):Proč ne, klidně by se do nich promítnout mohlo.
Drobná potíž je jenom v tom, že ty vzorce fungují docela dobře právě bez toho NIC - když to NIC do nich nějak promítneme, tak budou fungovat jinak než "docela dobře" a nebudeme
To mi trochu připomíná Einstainnovu kosmologickou konstantu. Docela dobře to fungovalo bez ní. Potom to docela dobře fungovalo s ní, aby to na konci jeho života zase docela dobře fungovalo bez ní. A co na to jiné "Bulharské konstanty" ve fyzice?
Podle výše uvedeného by to mohlo docela dobře fungovat s nima i bez nich.
0
1
Adam 27.10.2016 17:00 Bydliště: Praha
5802
563
5845
0
0
Poota 27.10.2016 17:05 Bydliště: Praha
9078
603
7584
Jarin's napsal(a):A co na to jiné "Bulharské konstanty" ve fyzice?
Podle výše uvedeného by to mohlo docela dobře fungovat s nima i bez nich.
Pokud vzorec nedává správné výsledky, tak to znamená, že v něm zřejmě něco chybí, řekněme nějaký menší "výraz". Pokud to, co vždycky chybí nebo přebývá, je pokaždé stejně veliké, tak do doby, než se podaří ten "výraz" najít a dosadit, tak se místo něj zavede nějaká ta "bulharská" konstanta - a vzorec dává správné výsledky i bez toho "výrazu".
Použití takové "berličky" může být jak správné a oprávněné, tak i třeba "podpásovka" k obhájení nesprávné teorie.
Horší je situace, kdy je rozdíl mezi výsledkem a skutečností pokaždé jiný - tam se to tak jednoduše obejít nedá a musí se najít ten "výraz".
0
1
Adam 27.10.2016 17:22 Bydliště: Praha
5802
563
5845
Tak, tak... Už jsem se dnes úměrnostních konstant zastával v jiném vlákně. Nejeví se mi až tolik "bulharské", že by lstivě zakrývaly nějakou díru. Mnoho z nich má zcela jistě své opodstatnění. Nástroj jako matematika se bez určovačů míry nemůže obejít. Nemůže pro vše existovat společná míra = 1.
Adam napsal(a):Tak, tak... Už jsem se dnes úměrnostních konstant zastával v jiném vlákně. Nejeví se mi až tolik "bulharské", že by lstivě zakrývaly nějakou díru. Mnoho z nich má zcela jistě své opodstatnění. Nástroj jako matematika se bez
Samozřejmě, že pro nás dnes opodstatnění mají. Bez nich by nám to nefungovalo tak dobře, jako to funguje přírodě bez nich. Ona má totiž ty vzorce jinak.
Myslím si a toto je čistě jen můj názor, že "tvůrce" rozhodně při svém díle nezjišťoval žádné "bulharské čísla" , aby mu vyšel vesmír.
K ničemu je nepotřeboval, protože jako tvůrce ví, na rozdíl od nás, jak a s čím,do toho šel.
My jsme se museli k něčemu dopátrat jen přes naše smysly a následně přístroje a pro tuto naprostou nedokonalost obého, jsme museli dopočítávat a zjišťovat ty úpravné čísla. Každý vzorec, který se bez toho neobejde není čistý ve smyslu tak, jak to příroda opravdu dělá. Jinými slovy určitě existuje jinak postavený vzorec bez těchto čísel a možná s jinými, dalšími proměnnými, který je správně, ale mi ho neznáme, protože ještě neznáme všechny zákony vesmíru, tak jsme to (zatím) obešli konstantou.
2
2
Adam 27.10.2016 19:29 Bydliště: Praha
5802
563
5845
Jarin's napsal(a):... "tvůrce" rozhodně při svém díle nezjišťoval žádné "bulharské čísla" , aby mu vyšel vesmír. ...... určitě existuje jinak postavený vzorec bez těchto čísel a možná s jinými, dalšími proměnnými, který je
Může to tak klidně být, že "tvůrce" žádné konstanty nepotřeboval. On asi ani nepotřeboval matematiku. :-) Asi ne takovou, jakou máme my.
Jinak postavený vzorec naší matematiky by "dokonalý" být také nemohl. Protože stále platí, že je nelogické chtít jakýkoliv matematický svět bez konstant úměrnosti. Museli bychom mít úplně jinou matematiku... Ani bychom jí nedokázali nazývat matematikou...
Pro případné pokračování pojďme už jinam, kromě Volného povídání je tu třeba i Matematická polemika...
0
2
martin11 28.10.2016 10:31 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
6832
109
3636
když už zde tak "akademicky" diskutujeme, mám dotaz.
Všeobecně jsme postaveni na trojrozměrnou realitu. Ale věda připouští i více rozměrné prostory a dokonce s nimi počítá....funguje ta "naše" matematika ve více prostorovém prostředí???...třeba právě proto si musíme vystačit s těmi "konstantami"...
prosím za dotaz mě nekamenujte martin11
Jarin's napsal(a):Jen pro dokreslení, hezká animace pohybu sluneční soustavy.
Spis hezka muzika,ta animace nevim,ale podle me jde po "tor" draze i slunce,stejne jako celej vesmir,galaxie,jak je to s Universem komplet to si nedovolim odhadnout,plus ostatni planety,takze to cely bude krapet slozitejsi?....
0
0
proud 06.11.2016 22:05 Bydliště: svet
1922
42
793
proud napsal(a):Spis hezka muzika,ta animace nevim,ale podle me jde po "tor" draze i slunce,stejne jako celej vesmir,galaxie,jak je to s Universem komplet to si nedovolim odhadnout,plus ostatni planety,takze to cely bude krapet slozitejsi?....
Ted jsem sam znejistel,jestli nepisu volovinu s tim torem,a nesplet jsem si to s vortexem,protoze ta draha je dokola po trychtyri a mam dojem ze tak se hejbe vsechno,od slunci a galaxii,az po vystrelenou kulku,napriklad.
Možná se bude to "brždění" blížit k nule nakonec ještě mnohem víc natěsno, než je můj odhad...
martin11 
Podpořte chod fóra 