Ileme keby si to rozdával (nepredával) čo v preklade znamená pomáhal, nepotreboval by si advokáto...
Adam 12.02.2016 09:03 Bydliště: Praha
5802
563
5845
Osobně s čučem nesouhlasím. V dnešní době je drtivá většina z nás závislá na alespoň minimálním peněžním příjmu. Pak považuji za dobré, když se chce někdo živit věcí, která může pomoci někomu jinému. Špatnost vidím v extrémním případě, kdy jde o lékařské vyděračství, což je ale v případě Ilema úplně mimo. Takže mi přijde fajn, pokud si přivydělává na drobné lékařské pomoci ostatním i přes to, že se musí tahat s advokátama atd.
Tato morální oblast tématu tu zbytečně vytváří napětí. Už jsme se tu všichni k tématu vyjádřili, takže doporučuji, abychom se věnovali přímo stříbru samotnému a ne obchodní morálce.
0
2
Správa fóra
Pokud bude někdo ve vláknech soustavně vytvářet napětí, budou jeho příspěvky přesouvány do separátního vlákna.
Na sdělení moderátora není povoleno reagovat prostřednictvím příspěvku v tematickém vlákně. Považujete-li za nutné zabývat se tímto moderátorským zákrokem, kontaktujte administrátora fóra prostřednictvím e-mailu admin@omforum.cz.
farkas 13.02.2016 06:37 Bydliště: Střední Čechy
2929
344
3995
Ještě nedávno pro mě bylo koloidní stříbro abstraktním pojmem, ale pak jsem zvědavosti 0,3 l 10ppm koupila jako alternativu borové vody a drahých kapek do očí.
Od té doby je koloidní stříbro součástí vybavení domácnosti. Když si v létě vnoučáci rozbili kolínka nebo se někde odřeli, brzy zjistili, že nemusí před namočenou vatičkou s vřískotem utíkat, protože ošetření rány a jejího okolí najednou vůbec nepálí.
Dva moji vnoučáci mají atopický ekzém. Když je vidím, jak si namísto spánku postižená místa škrábou nehtíky, namočím kosmetický tampón koloidním stříbře, potřu jim ekzémky a oni vzápětí klidně usínají. Tohle možná funguje spíš psychologicky jako láslyplná péče, ale funguje.
Také jsem 10 ppm koloidní stříbro zkoušela na nehtovou plíseň. Ústup příznaků je znatelný ale na úplnou likvidaci toho nešvaru bude potřeba použít roztok v podstatně vyšší koncentraci.
0
0
MIRKO 13.02.2016 08:34 Bydliště: Valašsko
144
29
184
KS je super, já jej používám hlavně jako kapky do očí.Na vleklé problémy s uchem...typu opakované záněty,výtok z ucha mi ale nezabralo.Po mnoha peripetiích kdy jsem vyzkoušel kde co, mi zabralo toto...1.kapka CDS 1000
p.p.m. a za ní hned 1. kapka DMSO.Problém z uchem byl opravdu dlouhodobý a otravný a je již delší dobu pryč.Jako bonus mi zmizel tinitus...řekl bych, že kdysi byl takového středního kalibru.
0
2
Ilem 13.02.2016 10:19 Bydliště: Hradec Králové
451
67
523
Pro Farkas:
Lepší, než vatička, nebo kosmetický tampón je postřik. Příště, až budeš kupovat KS, kup si sprej. Vatičky a tampóny obsahují látky, které se stříbrem reagují.
Na atopický ekzém opravdu funguje, ale 10ppm je dost málo. My používáme koncentraci nad 45 ppm. Tutéž koncentraci používáme i na nehtové plísně. Tam to ještě kombinujeme s peroxidem vodíku a střídáme s octem. Chce to obrovskou důslednost a pravidelnost. A pravidelně dezinfikovat vše, s čím postižený nehet přichází do styku (boty, ponožky,...)
0
2
ivule 27.06.2016 20:02 Bydliště: Praha
16
1
12
Pro Ilema
Většinou nepíšu, no třeba si zase jednou nechám vynadat. Když jsem před mnoha lety začínala s KS, hledala jsem informace všude. Mezi chytrými chemiky na VSCHT jsem nalezla pouze jednu inženýrku - jméno si již nepamatuji - která mi řekla: koloidní roztok ma vlastnosti koloidniho roztoku v jakémkoliv zředění, nemá cenu se tím zabývat. Pokud chci ředit, mám vždy 1ml KS ředit 1ml vody, pak 1ml zředěného ředit dalším 1ml vody, atd. pokud laserový paprsek potvrzuje, ze se jedna o KS. Ptala jsem se,zda koloidní roztoky podléhají stejným zákonům jako roztoky. Prý ne a tak to od té doby neřeším. Něco vyrobim, někdy redim-většinou ne. A co jsem vlastně vyrobila ani nemám čím změřit. Tak nevím, jestli se ti vůbec podaří najít chytré ho chemika, který ti odpoví. Ani jeden chlap na VSCHT tenkrát nevěděl o chování koloidniho roztoku "cokoliv".
1
3
farkas 29.06.2016 18:50 Bydliště: Střední Čechy
2929
344
3995
ivule napsal(a):Většinou nepíšu, no třeba si zase jednou nechám vynadat.
Piš, Ivule, piš.
Ono není příliš důležité jakým způsobem Tvůj dotaz někdo vysvětlí, pokud bude podaná informace mít hlavu a patu. Také mě zajímá způsob ředění koloidního stříbra.
V diskusi výše http://www.omforum.cz/p.php?idx=6129 popisuje Ilem nesrovnalosti při měření po matematicky správném naředění.
Vypadá to tak, že koloidní roztoky skutečně fungují ve svébytném režimu
a paní Ing. z VŠCHT má kus pravdy.
Koupila jsem 1/2 l k.s.40 ppm, žiji v iluzi, že si roztok upravím na dvě nižší koncentrace,
a teď nevím, jak na to.
0
0
Ilem 08.08.2016 11:35 Bydliště: Hradec Králové
451
67
523
ředění kolidního stříbra
Tak já tu rukavici zvednu.
Paní z VŠCHT má pravdu a zároveň nemá. Koloidní "roztok" správněji disperze, se chová jako koloid při jakékoli koncentraci.
Co se však mění je stabilita kolidu. Stabilita kolidu je jeho odolnost vůči aglomeraci a sedimentaci. Sedimentaci ovlivňuje především velikost šástic a viskozita. Velikost částic se ředěním nemění, mění se viskozita, ale pro koncentrace používané u koloidu stříbra je tento vliv zanedbatelný. Horší je to s odolností proti aglomeraci. Může za to takzvaný zeta potenciál. Řečeno učeně je to: " potenciál na rovině skluzu mezi částicí
a sdruženou dvojvrstvou s obklopujícím rozpouštědlem". Čemuž pravděpodobně mnozí nerozumí, tak to musím trochu zlapidárnit. Z fyziky víme, že částice se stejným nábojem se odpuzují, částice s nábojem opačným se přitahují. Tak se stane, že kladná stříbrná částice se obalí vrstvičkou záporných iontů, které vychytá z okolní vody. (Vzhledem k tomu, že na výrobu stříbra se používá voda iontů zbavená, nemá jich k dispozici mnoho, ale to je zase jiná kapitola.) Tato kulička se následně na venek chová, jako iont záporný. V disperzi jich je mnoho a tyto kuličky se vzájmně odpuzují, což zabraňuje aglomeraci, ... do té doby, dokud jich tam není příliš mnoho. Pokud je kuliček mnoho, dostávají se tak blízko, že nad elektrickými odpudivými silami převáží síly přitažlivé a takové dvě částice spolu zaglomerují (spojí se v jednu). Svou roli v tom hraje i Brownův pohyb (tepelný pohyb molekul ( v tomto případě vody)). Čím je disperze teplejší, tím snadněji se částice dostanou do takové vzdálenosti, že mohou zaglomerovat. A obloukem jsme se dostali zpět k sedimentaci. Zaglomarované částice jsou náchylnější k sedimentaci, to už jsem vysvětlil.
Za stabilní disperze se považují disperze se zetapoteciálem větším než +30mV, nebo menším, než -30mV. Dispereze v rozmezí -30mV - +30mV jsou považovány za nestabilní. Podle našich měření u našeho koloidního stříbra k tomuto zlomu dochází při koncentraci 21 ppm. Nižší koncentrace jsou stabilní, vyšší mají stabilitu nižší.
Proč jsem zdůraznil naše stříbro? Protože máme částice kolem 4 nm. Ostaní stříbra, podle našich měření mají 40nm i více. To pochopiteně posouvá bod zlomu směrem k nižším koncentracím. Přesné hodnoty jsme ale neměřili, jedná se o měření finančně dost nákladná.
Už jsem i přišel na to, proč při ředění klesne koncentrace více, než by měla (Na vzdory Čučovým kecům). Klíč je právě ve výše uvedeném textu. Voda na ředění musí mít naprosto stejnou teplotu, jako ředěný koloid. Pokud necháte obě flašky stát dva dny na stejném místě, naměřené ředění odpovídá ředění teoretickému.
2
3
proud 08.08.2016 11:37 Bydliště: svet
1922
42
793
Ilem napsal(a):Tak já tu rukavici zvednu.
Doplnujici otazka: Na co ten koloid redit???
0
0
Ilem 08.08.2016 12:13 Bydliště: Hradec Králové
451
67
523
proud napsal(a):Doplnujici otazka: Na co ten koloid redit???
Reagoval jsem na Ivuli a Farkas. Samozřejmě je lepší koupit koloid rovnou v dané koncentraci, ale svým způsobem se dá zředěním zvýšit stabilita. Záleží na tom, jak starý koloid ředíme.
0
1
proud 08.08.2016 17:29 Bydliště: svet
1922
42
793
Ilem napsal(a):Reagoval jsem na Ivuli a Farkas. Samozřejmě je lepší koupit koloid rovnou v dané koncentraci, ale svým způsobem se dá zředěním zvýšit stabilita. Záleží na tom, jak starý koloid ředíme.
No nevim,delam si koloidni stribro sam ze stribrnyho dratu,bez zdroje jako takovyho,jen indukci.Nic neredim,nic s tim nevyvadim,mam ty draty proste ve sklenici s vodou kterou dolejvam kdyz je treba a pouzivam to v rozprasovaci porad a co vim,proste to funguje.
Chcelo by to vedieť výslednú vodivosť vody a tiež, koľko v nej ostane plynov.
0
1
minsc 14.02.2020 06:54 Bydliště: Příbram
619
51
669
Žužlání stříbra... tak proto stříbrné příbory nebo poháry na pití ? Slyšel jsem, že za časů stříbrných doláčů byl v období chřipek zvyk, hodit večer doláč do vody na pití a ráno vodu vypít. Tak možná to vyvlastnění stříbra státem zabilo víc much jednou ranou (a vlkodlaci si taky přišli na svý).
Podpořte chod fóra 