Ale ano, máš úplně pravdu že za peníze existují už hotová řešení - kromě solárních panelů i větrné nebo vodní elektrárny nebo termoelektrické články nebo benzínové elektrocentrály.
Víme o nich a o některých jsou tady nebo jinde vlákna i celé weby, ale zrovna tady si probíráme tepelné motory s vnějším spalováním a snažíme se dobrat něčeho, co bude aspoň o trochu lepší než to, co je zatím běžně prezentováno. Za ideální považujeme takové zařízení, které by se dalo vyrobit svépomocí a zároveň mělo nějaký rozumný výkon při přijatelné spotřebě.
Motory s vnějším spalováním mají tu výhodu, že jejich "palivem" může být i pouhý teplotní rozdíl - pokud bude stačit rozdíl takových dvaceti až třiceti stupňů, pak není problém provozu "zadarmo".
0
0
Poota 15.03.2017 18:27 Bydliště: Praha
9073
603
7584
Stirling v uspořádání Z-motor
Podle přiloženého náčrtku je celkem jasné, že to bude Z-motor
Takže napřed základní koncepce.
Základem jsou tři zhruba stejně veliké desky, z nichž spodní a horní jsou tepelně vodivé a ta střední mezi nimi může být i z více vrstev a je lepší, když bude tepelně vodivá co nejmíň.
Pro tento popis vyjdeme z předpokladu, že ohřívaná bude spodní deska, kterou bude stroj stát třeba na plotně kamen, takže tato deska bude také "pevná" ve smyslu "nepohyblivá".
Na její jedné straně jsou panty nebo čepy, na kterých se směrem nahoru odklápí střední deska, tedy přeháněč. Ten má na protilehlé straně panty nebo čepy na kterých se směrem nahoru odklápí horní chlazená deska. Mezi deskami jsou membránou nebo měchem vymezené dva samostatné prostory, přičemž dolní je ohřívaný pro dosažení tlaku, který expanduje v horním chlazeném prostoru.
K přemisťování média dochází skrz otvory v desce přeháněče. Otvory jsou osazené jednosměrnými ventily z nichž polovina slouží pro průchod média nad desku a polovina pod ni.
S pevnou deskou je spojena konstrukce nesoucí setrvačník s jediným excentrickým čepem, na kterém jsou ojnice pohybující oběma pohyblivými deskami přes dvojzvratné páky. Jedna páka je přímá se svislou ojnicí, druhá je pravoúhlá s vodorovnou ojnicí - tím je zajištěn fázový posun obou pohybů o 90o.
Z hlediska funkce motoru je naprosto lhostejné, která z krajních desek bude ohřívaná a která chlazená a zrovna tak je lhostejné, která z nich bude "pevná" a která pohyblivá stejně tak jako která bude dole a která nahoře, nehledě na to, že desky mohou být i svisle nebo šikmo.
Tato variabilita je výhodná, protože motor se tak může přizpůsobit podle způsobu ohřívání a chlazení.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
17.03.2017 14:54 Editace moderátorem.
0
1
Poota 16.03.2017 13:12 Bydliště: Praha
9073
603
7584
Upevnění membrány
Takže dochází ty detaily.
. Membrány nebo měchy, které budou uzavírat ty komory.
Zatím nemá smysl zabývat se něčím speciálně k tomuto účelu vytvořeným, takže zbývá pouze použít nějaký už hotový polotovar.
Za nejvhodnější považuji střední část vzdušnice, která nám dá kruhový půdorys komory. K deskám může být přichycena přišroubováním do kruhu stočené trubičky. Když bude průměr horního kruhu jiný než dolního, tak trubičky dosednou "vedle sebe", což zmenší škodlivý prostor. Vyboulení membrány ven zabrání navlečený středový kruh taktéž z trubičky. Zmenšení mrtvého prostoru se dá docílit kruhovými příložkami s obou stran přeháněče, které mohou zároveň přeháněč tepelně izolovat.
Upevnění membrány (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
1
Poota 16.03.2017 13:20 Bydliště: Praha
9073
603
7584
Ventily a desky
Ventily.
Musejí se ovládat "samy" vzhledem k tomu, že k nim nebude zvenčí žádný přístup. Řešení vidím v tom, že budou pouze "jednosměrné" a jen s dvěma polohami, tedy "zavřeno" a "otevřeno". Ovládané budou dosednutím přeháněče na některou z desek, kdy se otevřou a při dosednutí na protilehlou desku se zavřou. Určitý předstih zavírání ještě před dosednutím na desku je docílen výškou otevřeného ventilu.
Pohyb ventilů bude zajišťovat tzv. mžikový systém, což je v principu mechanický bistabilní mechanizmus s předepjatou pružinou. Hovořím sice o ventilech, ale s ventily automobilových motorů nebudou mít kromě funkce nic společného a bude se jednat spíš jenom o jakési ploché klapky s pružinami, ono ostatně na nic rozměrnějšího místo není.
Jako předepjatá pružina se dá použít "pukací" sponka do vlasů, tlačná vinutá pružina s vedením a nebo dvě protilehlé vlásenkové pružiny.
Desky.
Teplosměnné jsou ze silnějšího hliníkového plechu se zvednutými bočními okraji, které jsou využité i pro osy "pantů" naklápění.
Deska přeháněče je obdobná, ale uprostřed má otvory s hrdly ventilů a s obou stran pro zmenšení mrtvých prostorů kruhové příložky, které mohou být i z pěnového polystyrénu.
Sponka s předepjatou plochou pruživou (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
1
Poota 16.03.2017 18:56 Bydliště: Praha
9073
603
7584
Převodové ústrojí
Setrvačník je nesený "letmo" s jediným excentrickým čepem společným pro obě ojnice. Pokud je cílem výroba elektřiny, je použit jako setrvačník rovnou rotor krokového motoru typu "direct drive".
Jedna ojnice je "svislá" a svojí deskou pohybuje přes rovnou dvojzvratnou páku. Druhá ojnice je "vodorovná" a svojí deskou pohybuje přes pravoúhle zalomenou taktéž dvojzvratnou páku.
Řady otvorů na obou pákách umožňují v určitém rozmezí měnit velikost fázového posunu pohybu obou desek a také jejich zdvih, čímž je možné chod motoru dodatečně optimalizovat podle skutečných podmínek.
Ústrojí je nakreslené v jedné konkrétní poloze, ale jsou naznačené i koncové body spojovacích čepů.
Celý motor je abnormálně variabilní a jeho konečné uspořádání bude záviset hlavně na účelu a způsobu užívání, a také na použitém ohřívání a chlazení.
Převodové ústrojí (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
1
Poota 06.04.2017 11:43 Bydliště: Praha
9073
603
7584
Stirling v uspořádání Z-motor
Výše naznačené převodové ústrojí má hlavní výhodu ve své variabilitě, která není na první pohled příliš zřejmá. Ovšem když na obou koncích obou dvojzvratných pák, přímé i lomené, vyvrtáme řadu otvorů pro čep ojnice, tak získáme možnost měnit úhel přesazení pohybu studené desky vůči přeháněči a u obou měnit i velikost jejich pohybu.
U přeháněče je možné celkem snadno docílit místo sinusového pohybu jeho "zastavování" v krajních polohách.
Určitou nevýhodou tohoto řešení je poměrně složitá konstrukce pevného rámu stroje a jeho výška.
Jako alternativa se nabízí použití dvou krokových motorů jako generátorů spřažených ozubeným řemenem. Každý by tak mohl být u "svého" konce desky a ovládat ji přímo jedinou ojnicí na menším setrvačníku. Možnost snadné změny přesazení by zůstala, stejně tak i "zastavování" přeháněče.
0
1
Poota 07.04.2017 22:27 Bydliště: Praha
9073
603
7584
Stirling v uspořádání Z-motor
Pro snazší pochopení tohoto poněkud nezvyklého uspořádání bude vhodné upozornit, že se nejedná o žádnou převratnou novinku, ale zcela prostou variantu Beta, která je zajímavá hlavně tím, že ovládání přeháněče neprochází pracovním pístem, ale je vedeno "venkem", takže nepotřebuje žádné kluzné těsnění.
Na prvním obrázku je typický Stirling Beta a na druhém pro srovnání časování Z-motoru, kde 0o odpovídá zhruba pozici 3 v prvním obrázku. U Z-motoru je naznačeno nahrazení ideálního časování pístu sinusoidou, u přeháněče se dá naopak ideálního průběhu docílit.
Samozřejmě s nenechme mýlit ideálním diagramem z prvního obrázku, protože skutečný průběh vypadá úplně jinak a jednotlivé "číslované" body se na něm hledají dost obtížně, jak je vidět na reálném diagramu v třetím obrázku.
Z-motor - časování (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Reálný diagram (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
2
0
Poota 08.04.2017 14:23 Bydliště: Praha
9073
603
7584
Stirling v uspořádání Z-motor
Pohled na reálný diagram je sice docela tristní, ale na druhou stranu ukazuje, že je zde ještě obrovský prostor k dalšímu zdokonalování a zvedání účinnosti.
Prvním krokem v tomto směru je přiblížení pohybu přeháněče ideálnímu průběhu.
Dalším krokem může být nalezení takového úhlového zpoždění pístu za přeháněčem, které je pro konkrétní motor nejvhodnější. Tato hodnota se pohybuje mezi 60ti a 120ti stupni, běžně se používá 90o až 115o. U Z-motoru lze toto přesazení měnit stupňovitě přemisťováním ojničních ok na převodových pákách, a u dvougenerátorové varianty ještě snadněji "po zubech" ozubeného řemene.
O co a proč se vůbec snažíme?
Řečeno přesně (a nesrozumitelně) tak o to, aby se v uzavřeném cyklu střídaly pravidelně izochorický děj s izobarickým.
Zkusím to nějak vysvětlit.
Při izochorickém ději se s teplotou mění objem tak, aby tlak zůstával stále stejný, což představuje na našich diagramech svislá čára - to znamená, že dodáváme nebo odebíráme médiu teplo, které je pro nás jakýmsi "palivem", takže je to obdoba "sání" a "výfuku".
Při izobarickém ději se s teplotou mění tlak současně s objemem, což by v případě ideálního plynu na našem diagramu představovala vodorovná čára, s běžným plynem ji nahrazuje čára skloněná. Tato fáze odpovídá pracovní části cyklu spalovacího motoru, tedy expanzi. Na rozdíl od něj tady ovšem existuje i opačná izobarická fáze, která po "výfuku" funguje jako jakási "imploze", což umožňuje vrátit se zpátky na začátek cyklu, který je tak na rozdíl od spalovacího motoru uzavřený se stálým oběhem téhož původního média.
Pro přiblížení přidávám horní obrázek, na dolním obrázku je reálný cyklus a je na něm dobře vidět jak se ve skutečném motoru celkem plynule mění izobarický charakter křivky ve velice krátký izochorický spíš jenom oblouk a křivka se zase plynule mění na izobarickou.
Pokud má někdo rád složitosti a nebo se zajímá o problematiku podrobněji, tak na https://en.wikipedia.org/wiki/Stirling_cycle najde další informace. Je tam také zajímavá zmínka o tom, že přesné analýze vzdoruje Stirlingův cyklus už téměř 200 let, a také že přesná analýza regenerátoru je jedním z nejtěžších problémů strojírenství
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
3
Poota 09.04.2017 15:55 Bydliště: Praha
9073
603
7584
Stirling v uspořádání Z-motor
Pokud uvěříme tomu, že regenerátor má pouze funkci interního tepelného výměníku, pak není nic snazšího, než udělat desku přeháněče z tepelně izolačního materiálu, důkladně a hustě ho proděravět a s obou stran přiložit po vrstvě kovové vlny - fungovat to zcela určitě bude a dvě oddělené vrstvy budou fungovat lépe, než jedna dvojnásobně tlustá. Navíc bude výhodou, že se kromě desek nebude přímo v motoru nic pohybovat.
Jak jsem již zmínil, podle mně má regenerátor spíš bránit vyrovnávání tlaku mezi oběma prostory, a to hlavně v obou izochorických, tedy nepracovních fázích. V pracovních fázích je naopak potřeba propojení obou prostorů s co nejmenším odporem. Tuto funkci plní regenerátor velice nedokonale, protože pomalému proudění v izochorických fázích klade odpor podstatně menší, než rychlému proudění ve fázích izobarických. Nejspíš právě v tom bude jádro problému s přesným matematickým modelem výpočtu regenerátoru, pochopitelně mimo toho, že se bere v úvahu jenom jeho termodynamická funkce.
V původním letmém návrhu jsem uvažoval zcela správně o dvou ventilech, ovšem mylně jsem předpokládal, že mohou být konstruované oba stejně. Výše naznačeným způsobem může být řešen pouze jeden z nich, a to ten který se otevírá kolem úhlu 0o/360o a zavírá kolem úhlu 90o. Tento ventil lze otevírat i zavírat tlakem sousedních desek.
Druhý ventil lze ovládat sice týmiž deskami, ale vzhledem k časování (180o a 270o) naopak jejich tahem, což si nejspíš vyžádá jeho odlišnou konstrukci.
0
2
Poota 10.04.2017 20:32 Bydliště: Praha
9073
603
7584
Stirling v uspořádání Z-motor
K ventilům:
takže oba ventily mohou být stejné konstrukce a liší se tím, že ten "první" (0o až 90o) se bude otevírat nahoru do studeného prostoru dosednutím výstupku na spodní ohřívanou desku. Zavírat se bude dosednutím horní chlazené desky na výstupek, takže zhruba podle výše uvedeného náčrtku.
Druhý ventil se bude otevírat směrem dolů do horkého prostoru táhlem ukotveným k dolní ohřívané desce. Zavírat se bude také táhlem, ovšem ukotveným k horní chlazené desce. Obě táhla budou nejspíš plochá s kloubem uprostřed, aby se mohla "skládat".
Regenerátor:
jeho teplosměnnou funkci můžeme zachovat, protože tím současně využijeme "mrtvé" prostory, ovšem vytvoříme raději dva tepelně navzájem oddělené "akumulátory", kdy ten dolní bude uchovávat "teplo" a ten horní "chlad". Pro jejich lepší funkci nebude procházet přeháněný vzduch jejich pletivem, ale s co nejmenším odporem pouze skrze ventily, které nebudou pletivem překryty.
Takže tím můžeme mít teoretickou část konstrukce za hotovou
0
3
Poota 14.04.2017 14:43 Bydliště: Praha
9073
603
7584
Parostirling
Z-motor už máme probraný, takže se můžeme soustředit zpátky na parostirling, který jsem nakousl tady http://www.omforum.cz/p.php?idx=7452
Myšlénka stálé náplně, která obíhá motorem stále dokola a cestou stěhuje dodávané teplo prostřednictvím změny skupenství mi připadá stále docela lákavá.
Idea pulzací motoru pouze v závislosti na objemu rezonanční komory je sice hezká a bez složitých hejblat, ale nejspíš by správně fungovala pouze v úzkém rozmezí optimálních otáček, ze kterého by se nejspíš dala snadno "vyhodit" třeba pouhou změnou ohřevu a nebo zatížení. Takže "hejblata" tedy budou a budou to dva ventily a nejspíš ještě jedno "škrtítko".
Celý motor má dvě části - tlakovou komoru a kondenzátor, které jsou propojené dvěma hadicemi, aby mohl být kondenzátor umístěn výš než tlaková komora a také aby mohl být lépe chlazen.
Tlaková komora je stejná jako v původním příspěvku, tedy nádoba s poklicí a membránou spojenou s ojnicí. Poklice nese konstrukci s krokovým motorem ve funkci generátoru, který má na ose připevněný setrvačník, k jehož čepu je připojena ojnice.
Vývod tlakové páry je středem membrány dutým pouzdrem ventilu. Na toto pouzdro je navlečena tlaková hadice, fungující jako pružná ojnice, pokračující dál hadicí zprostředkující přívod páry do kondenzátoru.
Kondenzátorem může být celkem jakýkoli chladič, nejsnáze nějaký automobilový či olejový.
Z kondenzátoru je vedena kondenzovaná voda dolů k jehlovému ručně ovládanému škrtítku, kterým se dá regulovat výkon motoru a nebo jej i zastavit. Voda pokračuje dál přes kuličkový zpětný ventil do tlakové komory, kam přitéká při snížení tlaku v komoře.
Ventil uzavírající tlakovou páru je také kuličkový, ale poněkud složitější konstrukce. Jeho pouzdro je nemagnetické a kolem pouzdra je v určité výši prstencový permanentní magnet. Tlakem páry se membrána i s pouzdrem ventilu zvedá až do polohy, kdy magnet zachytí kuličku ventilu a pára může volně unikat vzhůru. Setrvačník tlačí následně pouzdro ventilu dolů, ale kulička zůstává stále zachycená magnetem až do doby, než ji horní doraz pouzdra magnetu "sebere" a kulička opět ventil uzavře.
Celá konstrukce mi připadá jednoduchá až primitivní, ale pro jistotu ještě časem dodám nějaký orientační náčrtek.
1
1
Poota 23.04.2017 13:01 Bydliště: Praha
9073
603
7584
Kuličkový ventil
Takže náčrtek kuličkového ventilu je tady.
Jeho základem je mosazné pouzdro s vnitřním závitem M10, které má dole nebo případně v celé délce vnější šestihran 17 mm.
Zdola je do něj zašroubované sedlo ventilu, kterým je mosazný šroub M10 v ose podélně provrtaný nahoře s kuželovým zahloubením pro dosednutí těsnící ocelové kuličky. Hlava tohoto šroubu přidržuje kruhový plech pístu a přes podložku i membránu.
Pouzdro prochází otvorem víka tlakové komory, které nese v určité výšce prstencový magnet.
Do pouzdra je shora zašroubovaný horní doraz kuličky, jehož přesná poloha je zajištěna vroubkovanou kontramatkou. Na horní hladkou část je nasazena tlaková hadice, která funguje zároveň jako pružná ojnice.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
5
Poota 12.05.2017 13:03 Bydliště: Praha
9073
603
7584
Zpětný ventil
Nejsnáze se vytvoří modifikací odtlačovacího ventilu Meva, kterým se dá zároveň regulovat a uzavírat průtok kondenzátu. Místo odtlačovací jehly vytvoříme dosedací kuželovité zahloubení pro dosednutí kuličky. Z toho vyplývá, že ventil bude pracovat v poloze obráceně, než bývá na bombě.
Zespoda je přívod kondenzátu, použít se na něj dá běžná přívodní plynová hadice s jemným závitem M9 nebo G3/8" - dělají se v různých délkách, takže stačí vyřešit jenom připojení k chladiči.
Větší závit je zespoda prostrčen otvorem držáku a zajištěn redukční maticí 3/8", která tvoří zároveň pouzdro pro uzavírací kuličku. K redukci je převlečnou maticí připojena kovová trubka napojená na tlakovou komoru.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
3
Poota 25.05.2017 20:45 Bydliště: Praha
9073
603
7584
Poota napsal(a):Jako alternativa se nabízí použití dvou krokových motorů jako generátorů spřažených ozubeným řemenem.
Stirling v uspořádání Z-motor
Ještě pár dodatků k variabilitě Z-motoru.
Samozřejmě není nutné pro výrobu elektrické energie používat dva krokové generátory - stačí jenom jeden v provedení "B", tedy s křídelí vyvedenou na obě strany. Jedna strana nese "čelně" orientovaný setrvačník s ojnicí na pracovní píst a druhá nese prodlužovací hřídel s klikou a ojnicí na přeháněč.
Pokud má Z-motor pohánět čerpadlo, pak stačí jen prostá hřídel v ložiscích, nesoucí na jednom konci setrvačník se dvěma ojnicemi na stejném čepu - jednou pro píst a druhou pro čerpadlo. Klika na druhé straně s ojnicí pro přeháněč zůstává stejná.
Čerpadlo může být membránové jako třeba http://www.happyend.cz/membranova-pumpa/ , která čerpá studenou studniční vodu použito rovnou k chlazení studené desky s následným přepadem do jímací nádrže.
Jako studenou desku chlazenou vodou je vhodnější použít "pevnou" desku, řešenou jako plochá uzavřená nádrž, která může být jak nahoře tak i dole. Pracovní ojnice bude v tom případě na "kloubu" desek a jako přeháněč se bude chovat ohřívaná deska. V tomto provedení by zřejmě mohlo být možné využít pro ohřev sluneční záření posílené ještě zrcadly a překrytím sklem. Teplotní rozdíl by měl být přes 40oC a díky ventilům by se měl motor i sám rozbíhat.
Jako by té variability nebylo už tak dost, tak je ještě možné motor postavit i na svislo nebo šikmo jako "N".
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
1
1
Poota 07.06.2017 12:29 Bydliště: Praha
9073
603
7584
Poota napsal(a):Pracovní ojnice bude v tom případě na "kloubu" desek a jako přeháněč se bude chovat ohřívaná deska.
Oprava s omluvou za matení p.t. veřejnosti
Žasnu nad tím, jakou pitomost jsem zřejmě jenom v doufám že přechodném pomatení smyslů dokázal vyplodit
Variabilita Z-motoru je ošidná v tom, že se člověk dost obtížně orientuje v tom, co je co. Zvlášť když se s celým motorem provádějí různé konstrukční veletoče, při nichž se staví, pokládá, překlápí a nebo se mu zaměňuje pevná deska s pohyblivou, případně se mění ohřívaná za ochlazovanou.
Abych, i sobě, do toho vnesl nějaký řád, tak se pokusím definovat pár pravidel, která nám to snad trochu usnadní.
- nejdůležitější je pracovní ojnice, která je vždycky s čepy na obou koncích, takže koná celý sinusový pohyb. Tato ojnice "roztáčí" setrvačník a jeden z jejích čepů je vždycky spojen s "volným" koncem ochlazované desky, i kdyby byla nepohyblivá a bylo to prostřednictvím setrvačníku. Druhý čep je na kloubu ohřívané desky.
- přeháněčem je vždycky prostřední deska s ventily nebo ekonomizérem, která je klouby na obou stranách spojená s oběma krajními deskami. Představu přeháněče poněkud komplikuje i to, že přeháněč může být také "pevný" a pohybovat se mohou obě krajní desky. V tomto případě je ovšem pracovní ojnice "rozdělená" do obou ojnic, takže obě musí konat plný sinusový pohyb a není možné modifikovat pohyb přeháněče.
- pomocná ojnice pohybuje přeháněčem, takže funguje mezi kloubem ochlazované desky a volným koncem ohřívané desky. Pro dosažení trapézového pohybu může mít tato ojnice jedno oko podélné nebo procházet otvorem a přeháněčem pohybovat prostřednictvím dorazů.
0
2
Poota 17.06.2017 15:59 Bydliště: Praha
9073
603
7584
Stirling v uspořádání Z-motor
Jelikož se zanáším myšlénkou, že by nebylo od věci vyzkoušet Z-motor v praxi, procházím zvolna předchozí teoretické předpoklady a snažím se je přiblížit realizovatelné realitě, čímž dochází k různým změnám.
Za perspektivnější považuji obě membrány ploché, na něž se dají použít dna ze silikonových forem na dortové korpusy. Tím je dán i vnější průměr 29 cm, kterým budou uchycené na vnějších deskách. Vnitřní průměr/otvor předpokládám asi tak 10 cm a vyříznut bude v obou membránách excentricky. Membrány budou upevněné prostřednictvím měděné trubičky stočené podle daného okraje, ale pak sklepané naplocho - zmenší se tím mrtvý prostor.
Na desku přeháněče chci použít prostou překližku v síle 9mm - hlavním důvodem je to, že ji mám. K přeháněči budou obě membrány připevněné souose, v otvorech membrán budou oba ventily protilehle, jeden shora a druhý zdola, se svými "panty" uprostřed.
Ochlazovaná deska bude složená ze dvou nízkých pečících plechů sešroubovaných dohromady svými okraji tak, aby vytvořily plochou nádrž, skrze kterou bude motor přečerpávat chladicí vodu.
Ohřívanou deskou bude samostatný tentýž pečící plech, který bude pro solární ohřev překrytý plexisklem. Pro ohřev třeba kamny nebo vařičem bude pochopitelně bez skla.
Což naznačuje, že pevná vnější kostra motoru bude muset umožňovat provoz v různých polohách.
0
3
Poota 21.06.2017 13:41 Bydliště: Praha
9073
603
7584
Stirling v uspořádání Z-motor
Oprava k předchozímu:
vzhledem k tomu, že nejsou k sehnání dortové formy dostatečného průměru, bude použit na výrobu obou membrán jeden silikonový vál o rozměru 45x55 cm, ze kterého budou vystřižena i těsnění obou ventilů.
0
4
Poota 07.10.2017 14:04 Bydliště: Praha
9073
603
7584
Aby to nevypadalo, že se vůbec nic neděje a nikdo nic nedělá, tak přidávám obrázek rozpracovaných ventilů.
Vyřezané jsou z cuprextitu a jako těsnění jsem použil silikonový plát. Poněkud mě překvapilo, že na silikonu téměř vůbec nedrží "všelep", tedy lepidlo, které má dokonale přilepit cokoli k čemukoli. Na měděné fólii všelep držel, na silikonu ne, takže jsem ten silikon raději přišrouboval.
Podpořte chod fóra 