Virgule je zařízení, u kterého ač je již dlouhou dobu prakticky a úspěšně používané, tak jeho princip stále ještě není dostatečně prozkoumán a popsán.
Takže zatím něco málo od Provoda:
Poota napsal(a):Virgule je zařízení, u kterého ač je již dlouhou dobu prakticky a úspěšně používané, tak jeho princip stále ještě není dostatečně prozkoumán a popsán.
Takže zatím něco málo od Provoda:
http://www.miroslavprovod.com/dows
Z návodu v článku na používání virgule nejsem vůbec moudrá. Zaujal mě však tento odstavec: Budete překvapeni rozdílem velikosti aury u řidiče auta před jízdou a po jízdě. Pravděpodobně se také zamyslíte nad situací, kdy se na komunikaci vytvoří řada vozidel. Všechna vozidla tak získají společnou auru, kterou protíná nesčetné množství zón a navršuje tak její energii. Větší aura u organismů signalizuje větší napětí na buněčných membránách. Experimenty s kondenzátory je snadné se přesvědčit, že velká aura vyvolá nejrůznější zdravotní poruchy, včetně poruch myšlení. Vyvstává otázka, zda v některých případech lze označit řidiče jako viníka dopravní nehody když nezvládl vozidlo.
Nehodě autobusu s dětmi minulý týden u Panenského Týnce předcházela na stejném místě nehoda daleko tragičtější.
V průběhu cesty se může šňůra aut nabíjet i vybíjet, ale v energeticky nasyceném prostoru může vést ke kratičkým výpadkům pozornosti s dalekosáhlými následky.
Územní plány výstavby komunikací se energií krajiny bohužel nezajímají a klidně nechají silnicí rozetnout prehistorický rondel v polovině. Zrovna tak neřeší patogenní zóny na místech výstavby domů pro lidi.
Autoři těchto paskvilů jsou sice váženými architekty, ale v porovnání s geomanty starověku, pravěku i dob docela nedávných je lze považovat jejich vzdělání za naprosto nedostačující.
0
4
Poota 14.03.2016 09:50 Bydliště: Praha
9068
603
7583
farkas napsal(a):Z návodu v článku na používání virgule nejsem vůbec moudrá.
Zkus ještě toho Trávníčka a přeskoč vzorečky a výpočty.
Je to určitě materiál, ze kterého je virgule vyrobena, který reaguje na podzemní anomálie? To by pak s virgulí mohl hledat vodu, dračí žíly i patogenní zóny úplně každý.
0
0
Poota 23.03.2016 10:57 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Přesně to ten Ersepke tvrdí - že s tou PVC virgulí se to může naučit každý a na svých kurzech to i dokazuje nebo aspoň dokazoval - nevím, jestli je ještě pořádá.
Materiál virgule má být "elektricky" vodivý. Zřejmě proto reaguje člověk líp s čerstvým proutkem než s proutkem z vyschlého dřeva. Tím může být některý "vodič" citlivější na tu část spektra, která přísluší věcem kolem aury.
Virgule má být něco jako anténa, takže na co bude reagovat přednostně záleží na jejím materiálu, tvaru a rozměrech.
Ovšem její "ovládání" provádí člověk svojí psychikou - už tím, na co soustřeďuje svoji pozornost, provádí její základní naladění, tedy na co má vlastně reagovat - na vodu a jakou, na konkrétní kov, na dutiny atd.
Další věc je, že virgule většinou neukazuje přímo na místo, kde hledaná "věc" je, ale reaguje na zóny a interzóny, které se jako vrstvy cibule kolem té "věci" pravidelně střídají.
Navíc mám dojem, že na virguli nereagují všichni lidé naprosto stejným způsobem a že se jejich reakce mohou dost lišit.
0
0
Poota 05.09.2018 15:11 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Za další typ virgule lze považovat i "vylepšenou" L-virguli, kterou zkonstruoval a používá Jaroslav Růžička, který ji nazývá horizontální olovnicí.
Jeho vylepšení spočívá v uložení svislé osy na ložisku které snižuje tření a v přidaném olověném závaží na konci detektoru které zvyšuje citlivost detekce.
Pominu, možná jen zatím, jeho obsáhlý rozbor zákonitostí práce s touto virgulí, který doplňuje neméně obsažnými praktickými experimenty dokazujícími schopnosti a zvláštnosti chování této virgule.
Za nejzajímavější a nejužitečnější z nich lze pokládat možnost nalezení hmotné anomálie v hloubi nám neprostupné hmoty a stanovit její přesný půdorys i přesnou hloubku ve které se nachází. Stejně tak lze nalézt i kdysi hmotné objekty dnes už neexistující, po nichž zbyl pod zemí jenom jejich energetický "otisk".
Horizontální olovnice (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Princip fungování horizontální olovnice (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
4
Poota 07.09.2018 09:46 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Pro fungování horizontální olovnice je nejdůležitější vnitřní energie těles, která se dá (snad) zjednodušeně definovat jako součet všech energií tělesa kromě energie kinetické a potenciální/polohové.
Citace budou v kurzívě. "Vzájemná soudržnost částic u pevných látek a kapalin dokládá, že mezi molekulami působí určité síly, jež se projevují tak, že se při vzdálenostech menších než je rozměr atomu chovají jako síly odpudivé a při vzdálenostech větších pak jako přitažlivé.
...
Odpudivým silám je přiřazena kladná potenciální energie +E1"
Přitažlivým silám je přiřazena záporná potenciální energie -E2
Celková potenciální energie je pak součtem těchto složek Ep = +E1 + -E2"
Celkovou potenciální energii zápornou/přitažlivou/dostředivou mají obecně anorganické látky, tutéž energii kladnou/odpudivou/odstředivou mají látky organické.
"Vzájemné interakce mezi živými a neživými objekty
Pro posuzování vzájemného fyzikálního působení těles musíme rozlišovat:
a) objekty neživé
b) objekty živé či se zárodkem života
Existují tři základní možnosti vzájemného působení:
objekty neživé [a> <a] se vzájemně přitahují
objekty živé [b> <b] se vzájemně přitahují
objekty neživé a živé [a< >b] se vzájemně odpuzují"
0
1
Poota 13.09.2018 18:32 Bydliště: Praha
9068
603
7583
"... hlavní příčinou reakce detektoru na objekt je vzájemné působení energie daného objektu a tělesa detektoru s bio-energií průzkumníka ve společném gravitačním poli."
Jaroslav Růžička razí pojem "nedestruktivní archeologie". Tu umožňuje právě jeho horizontální olovnice, kterou je možné přesně najít jakékoli anomálie i hluboko pod zemí, aniž by bylo potřeba něco vyhrabávat nebo rozebírat. Dají se tak určit přesné rozměry i tvar půdorysu pod zemí uložených staveb a to nejen těch, které tam jsou dosud zachované, ale i těch, které tam již fyzicky neexistují a zbyl po nich jenom jejich energetický otisk.
"Při průzkumu v terénu se vyhledávají objekty i anomálie, skryté pod zemským povrchem nebo energetické stopy, půdorysy zaniklého objektu, případně se stanovuje také hloubka uložení objektu v zemi. Toto měření současně ověřuje fyzickou existenci daného objektu. U energetické stopy detekujeme jen půdorys zaniklého objektu. Hmotné těleso, ležící na vodorovné podložce či na Zemi, působí svou hmotou a plochou svého půdorysu na podložku či na povrch Země díky své gravitační síle. Gravitační potenciální energie, kterou předalo hmotné těleso povrchu podložky, je přímo úměrná hmotnosti tělesa a času, po který těleso na podložku působilo. Na podložce nám i po odstranění tělesa zůstává jeho energetický otisk."
0
2
Poota 20.09.2018 22:21 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Horizontální olovnice
Jak Jaroslav Růžička píše, jedná se o běžnou "L"-virguli, která má zvětšenou citlivost přidáním olověného závaží na předním konci vodorovné části-detektoru. Svislá část-osa může být pro lepší ovládání umístěna do rukojeti, ve které se má volně otáčet.
Pro precizní řešení jsem vybral kuličková ložiska 623, která mají vnitřní průměr 3 mm a vnější 10 mm. Ložiska nekrytá, tedy s volnými kuličkami jsou k mání za cenu kolem třiceti korun, ložiska s krytými kuličkami většinou za stodvacet až stočtyřicet korun.
K mému překvapení u nás není běžně k sehnání ocelová kulatina o průměru 3 mm, takže jsem na osu s detektorem použil přiměřeně dlouhý kus závitové tyče M3.
Nevýhodou je to, že ji nelze ohýbat do pravého úhlu "ostře", ale jenom nějakým rádiusem - mně se osvědčilo ohýbání kolem tyče o průměru 12 mm.
Výhodou je to, že se obě ložiska dají snadno na svých pozicích aretovat matkami M3.
Na rukojeť jsem použil hliníkovou trubku o průměru 12 mm x 1 mm, do které se dají ložiska volně zasunout.
Na olověné závaží na konci detektoru jsem použil "sumcové průběžné závaží 250 g", kterému jsem vykuchal vnitřní plastové vedení a použil jsem ho jenom jednu půlku z napříč přeříznutého. Pro správnou koncentricitu stačí omotat přední část detektoru půlmilimetrovým drátem, aretace olova je opět matkami M3.
Osu se správně zaaretovanými ložisky zasuneme do rukojeti, jejíž konce kolem dokola trochu naklepeme tak, aby se osa už nedala z rukojeti vytáhnout, čímž je hotovo.
Fotku nepřidávám, protože moje olovnice má detektor poněkud složitěji řešený - domnívám se, že citlivost horizontální olovnice by se dala ještě výrazně touto konstrukcí zvýšit, ovšem jak a proč by tomu tak mělo být si chci nechat až po praktickém ověření.
1
1
Samotný příspěvek lze zobrazit pomocí adresy: (Velmi spolehlivé a lze se pak spolehlivě dostat k příspěvku do příslušného tematického vlákna)
Otevřít příslušné tematické vlákno a narolovat na tento příspěvek lze pomocí adresy: (Ve výjimečných případech může fungovat s problémy)
Otevřít příslušné tematické vlákno na začátku lze pomocí adresy:
Poota 23.09.2018 10:58 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Detekce těžiště objektu
"Při hledání a průzkumu objektu prochází badatel s detektorem okolo objektu, z několika stran vytyčuje v terénu směr, který mu ukázala poloha ramínka detektoru a sleduje průsečík několika směrů vychýlení detektoru."
K tomu - je potřeba si uvědomit, že takto nalezené těžiště je skutečné těžiště předmětu pouze tehdy, jestliže se jedná o jediný předmět téhož druhu.
Pokud je na místě více stejných předmětů, tak olovnice ukáže jejich společné těžiště.
Například u dvou stejně velkých předmětů ukáže na bod v polovině jejich vzdálenosti, a pokud je jeden z nich větší, tak na bod blíže k tomu většímu.
0
0
Poota 23.09.2018 11:51 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Detekce půdorysu objektu
"Při detekci půdorysu objektu prochází badatel s detektorem směrem k objektu *. Jakmile se ocitne svislá osa detektoru nad hranicí konstrukce objektu, vychýlí se ramínko detektoru do směru obrysu okraje objektu. Na rohu objektu změní detektor svoji polohu do dalšího směru obrysu/okraje objektu a vytyčuje tak postupně v terénu detekovanou energetickou stopu hranice objektu, který se nachází pod povrchem. Rohy objektu se v terénu označí kolíky."
*K detekovanému objektu je zřejmě potřeba přistupovat od severu.
Je potřeba si uvědomit, že horizontální olovnice nereaguje na fyzický objekt, ale pouze na jeho energetický otisk. Zdá se to nepodstatné, ale je to důležitý rozdíl.
To, že nám horizontální olovnice najde půdorys nějakého objektu ještě neznamená, že tam ten objekt taky v současnosti ještě je - prokáže nám pouze to, že tam někdy byl a že tam možná ještě je.
Jestli stále ještě fyzicky existuje nám prozradí následující detekce.
0
0
Poota 23.09.2018 12:13 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Stanovení hloubky objektu
"Po předchozím vytyčení půdorysu prochází badatel znovu s detektorem směrem k objektu (* tentokrát od jihu). Ještě před vytyčeným půdorysem se vychýlí ramínko detektoru do směru rovnoběžného s vytyčeným půdorysem a postupně detekuje půdorys stejného tvaru, ovšem posunutý o jistou vzdálenost směrem k jihu.
Hloubka objektu je tato vzdálenost vynásobená tangensem úhlu zeměpisné šířky oblasti výzkumu.
Pokud se nezjistí detekcí tato "posunutá" energetická stopa, pak již objekt dnes fyzicky neexistuje."
Tato druhá "posunutá" energetická stopa vzniká odstředivou silou rotace Zeměkoule a je závislá na váze objektu. Pokud objekt neexistuje, tak nemá žádnou váhu a odstředivá síla nemá na co působit, takže tento "stínový" půdorys nevzniká a nedozvíme se v jaké hloubce objekt byl.
0
1
Poota 23.09.2018 13:22 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Kromě těchto základních způsobů detekce jsou v knize ještě různé další a velice zajímavé experimenty, které dávají nahlédnout do "světa" energetických stop, jejich průmětů, otisků a otisků průmětů, což vypadá sice až neskutečně, ale dá se kýmkoli kdykoli ověřit - takže to berte jako typ pro případné hlubší studium.
Tady chci ještě zmínit rozdíl mezi anorganickou a živou hmotou. Pro tyto účely se za anorganickou hmotu považuje i organická hmota která není přímo živá a nebo se zárodkem života. Příkladem je třeba dužina jablka, která je sice organického původu, ale již není "živá". Přitom jádra z téhož jablka v sobě obsahují zárodek života a tudíž "živá" jsou.
Anorganické objekty se s živými objekty navzájem odpuzují, protože jejich vnitřní energie jsou protikladné. Přitom vnitřní energie živých objektů je mnohonásobně vyšší, než vnitřní energie stejně objemných objektů anorganických.
Dokazuje to třeba experiment detekce jednokilového závaží a zrníčka máku vedle něj - horizontální olovnice se odvrací, což znamená že na tuto dvojici reaguje jako na více "živou" než neživou.
Ve vlákně "Jehlan a jeho účinky" zmiňuji ještě jednu "anomálii" u anorganických objektů - pokud se anorganický objekt umístí na nějakou dobu do vnitřku pyramidy, byť byla tato i jenom naznačena svými hranami z drátu či nití, tak se jeho vnitřní energie "převrátí" na energii "živou", která se již nedá změnit zpátky na "neživou". Předpokládám ovšem, že i když ta konvertovaná vnitřní energie bude "živá", tak její intenzita bude nejspíš odpovídat úrovni té původní "neživé", takže ji bude možné podle toho i rozeznat.
Podpořte chod fóra 