Článek: Dinosauři měli smůlu. Kdyby asteroid dopadl kousek vedle, mohli žít
Článek obsahuje stručně zmíněné tvrzení o tom, jak došlo k částečnému vyhynutí života na konci éry dinosaurů. Bohužel se zde opět setkáváme s tím, že je hypotéza interpretována jako holý fakt. Ale po přefiltrování a reinterpretaci může být ona hypotéza o dávném kataklyzmatu docela zajímavá.
Před tisíci lety přiletěl na Zemi život z Marsu.
To je název článku z roku 2009, o který jsem dnes zavadil ve svém archivu.
Kromě jiného se tam píše, že ,,mikroskopické organismy pocházející z Marsu odhalili vědci z NASA během důkladné analýzy meteoritu, který na Zemi přiletěl před 13 000 lety."
Prý ,,jde o velmi silný důkaz existence života na Marsu."
,,Nové rozbory pak prokázaly, že 25 procent krystalických struktur je bakteriálního původu."
,,Meteorit přiletěl na Zemi po srážce Marsu s velkým asteroidem před 16 milióny let. Po dlouhém putování vesmírem dopadl na Antarktidu.
Kromě života nese meteorit i stopy po působení vody v kapalném skupenství."
Adam napsal(a):...... jak oni uvádí v tom materiálu : Meteorit přiletěl na Zemi po srážce Marsu s velkým asteroidem před 16 milióny let. Po dlouhém putování vesmírem dopadl na Antarktidu....
No přeci.....
..." jak jsme mohli všichni vidět na obloze tu srážku Marsu a asteroidu a potom jsme celých těch dlouhých 16 milionů let 24 hodin denně sledovali a poctivě zaznamenávali dráhu úlomku až po jeho dopad na zemi, abychom dnes mohli s naprostou jistotou říci že, Meteorit přiletěl na Zemi po srážce Marsu s velkým asteroidem před 16 milióny let. Po dlouhém putování vesmírem dopadl na Antarktidu....
Už se tomu ani nesměji, ale je to fakt dobré.
0
1
Adam 02.12.2017 19:35 Bydliště: Praha
5803
563
5846
Jarin's napsal(a):... jak jsme mohli všichni vidět na obloze tu srážku Marsu a asteroidu a potom jsme celých těch dlouhých 16 milionů let 24 hodin denně sledovali a poctivě zaznamenávali dráhu úlomku až po jeho dopad na zemi, ...
Pochopitelně, vše to mohou být pouze předpoklady, stejně jako tvrzení, že v jádru atomu jsou nějaké protony a neutrony, nebo jako cokoliv jiného, na co si nelze přímo šáhnout. Někdy to ale prostě líp nejde a jen by se mělo více používat slovo "předpokládá se" než "je".
Předpokládám, že jedna metoda, která se zabývala zřejmě hlavně povrchem meteoritu, odhadla dobu jeho pobytu na Zemi a druhá metoda, zabývající se vnitřním složením meteoritu, nalezla zřejmě vysokou shodu s údaji o Marsu. (Pád asteroidu zřejmě vymrštil kus skály z Marsu směrem k Zemi.) Zřejmě pak tedy odvodili, že meteorit je pravděpodobně kusem hmoty z Marsu, ale pak je tedy škoda, že článek přímo nevyzdvihuje tento předpoklad sám o sobě - že tu máme možná kus sousední planety.
Ale vždyť to nepíšou žádní odborníci, jen pisálci, kteří se snaží dobře pochopit slova odborníků a někdy se jim to taky nemusí povést.
Jasně souhlas se vším, co píšeš. Mě hlavně pobavilo těch 16 milionů let a to že je z Marsu. Klidně může taky být z Plejád, Orionu nebo z kteréhokoliv místa ve vesmíru. Podobnost čehokoliv s čímkoliv přeci automaticky neznamená stejnou historii. Nehledě na to, že věda tvrdí, že všechny šutry ve vesmíru jsou ze stejného zdroje - tedy z ničeho", takže jsou si podobny jako vejce vejci a při spolehlivosti dnešních datovacích metod, kdy je to +- miliarda a to ještě jen možná a kdyby...
Podpořte chod fóra 