Str.: 1, 2, 3, ... 9 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Píďalka 19.10.2015 22:32 Bydliště: ČR
1379
446
1788
Adam napsal(a):Celková mechanická práce pružiny při jejím stlačení / uvolnění.
O tomhle koumám už velice dlouho. Jaksi mi v tom figuruje taky čas a to z toho důvodu, že síla F * čas t = výkon Hp, popřípadě zrychlení a.
Watt, coby jednotka práce, mi bytostně nevyhovuje. Pokud si vezmu, že pouze el. proud U dává sílu magnetického pole, které zapříčiňuje mechanický výkon motoru stejně jako zpětný krut generátoru, a že opět jenom proud U spolu zapřičiňuje odpor R, a tedy přeměnu energie "elektřiny" na teplo, vidím napětí I jako sice důležitou složku el. proudu a jeho dopravy ( nemluvě o "výrobě", kdy ho soudruzi produkují až při 60,000V, takže s nesrovnatelně menším zpětným krutem na W, než ho my používáme), ale nevidím napětí Ijako součást výkonu W. Je tu zakopaný pes. Zvýšení napětí V (I) pouze snižuje odpor a vede k úsporám na materiálu a samozřejmě i váze zařízení, ale samo o sobě se výkonu nezúčastňuje. Ve skutečnosti se nemohu zbavit dojmu, že nás soudruzi v Evropě svého času s přechodem ze 120V na 240V docela nehezky podvedli na cenách dodávek a začali jsme platit, aniž si to kdo uvědomoval, dvojnásobek za dodávky elektřiny, nemluvě o tom, že uštřili na množství mědi a hliníku. Pokud bychom si doma předělali vše na řekněme 24V, sice by nás to stálo na materiálu a práci předělávek, ale chechtali bychom se při placení účtů za elektřinu v poměru 1:10
Píďalka napsal(a):.....Pokud bychom si doma předělali vše na řekněme 24V, sice by nás to stálo na materiálu a práci předělávek, ale chechtali bychom se při placení účtů za elektřinu v poměru 1:10
Tomu fakt nerozumím.
V příkladu, pro zjednodušení, neuvažuju jalové složky .
Mám za to že když pojede motor o příkonu 4kW na 400V a veme si při tom řekněme 10A zaplatím za hodinu běhu při ceně 5Kč za kW 4 x 5 = 20Kč.
Pokud pojede stejný motor o příkonu 4kW na 24V vezme si při tom 166.666A zaplatím za hodinu běhu
4kW x 5 Kč = 20Kč. Fakt nevidím nikde úsporu v placeném příkonu spotřebiče.
Jediné co mě napadá, že nízkonapěťové spotřebiče by měly výšší účinost a mohl bych tedy pro požadovaný výkon použít spotřebič s menším příkonem, ale to tak asi není?
0
1
Adam 11.03.2016 11:59 Bydliště: Praha
5794
563
5843
Píďalka napsal(a):... Watt, coby jednotka práce, ...
Já se do tohodle příspěvku nechtěl tolik vrtat, ale když už se to nakusuje, musím pro pořádek připomenout, že se Píďalka drobně upsal - watt (podobně jako HP) je jednotka výkonu. Teprve účinkem výkonu během daného času (vynásobením výkonu a času) získáváme energii.
Snadno se v tom udělá zmatek, když se písmenko W obvykle (a trochu nešťastně) používá:
• jako značka veličiny práce (W, jednotka jouly)
• jako jednotka watt veličiny výkonu (P)
K tomu jěště budu muset v druhém případě přívodní kabel vézt na vozíku, protože běžný uživatel tu váhu kabelu neunese.
0
0
Šolim 03.04.2016 12:13 Bydliště: na sever od Práglu
565
65
918
Píďalka napsal(a):.....Pokud bychom si doma předělali vše na řekněme 24V, sice by nás to stálo na materiálu a práci předělávek, ale chechtali bychom se při placení účtů za elektřinu v poměru 1:10
Jarin's napsal(a):Tomu fakt nerozumím.
Jediné co mě napadá, že nízkonapěťové spotřebiče by měly výšší účinost a mohl bych tedy pro požadovaný výkon použít spotřebič s menším příkonem, ale to tak asi není?
Su z toho jelen!
Elektroměr měří spotřebu odběratele v kWh. 1-fázový elektroměr má napěťovou a proudovou cívku. Jedná se tedy o součin napětí, proudu a času. Žádná úspora v "korunkách" by se nekonala. Jen by se zvýšila napěťová ztráta na přívodech pro spotřebiče. A to jak před elektroměrem, tak i za elektroměrem.
Náklady na navýšení průřezů vodičů, potřebných proudových výkonů na spínačích by byly nezměrné ! ! ! Například namísto vodiče Cu 1,5 mm2 nebo Al 2,5 mm2, jsme museli použít vodiče Cu 16 mm2 nebo Al 25 mm2.
Už vidím ty nadšené elektrikáře, kteří kladou do zdi obtloustlé kabely těchto průřezů, o manipulaci s konci vodičů - odizolování a připojení do vypínačů ani raději nemluvit.
Ještě větší údiv by pak byl u zadavatele nad jejich cenou položených kabelů. Prodlužovací šňůra by si pak tloušťkou nezadala s průměrem "kabelu", kladeného na WC.
Cena CYKY 3x 1,5mm2 je přibližně 14,- Kč za metr a cena CYKY 3x16 mm2 150 Kč,- za metr . . .
O přepínačích ani nemluvě, výhřevnost klasické žárovky by byla také vyšší. Potřeba výjezdů hasičů by jistě také stoupla! ! !
Ano přesně toto jsem pasel v předchozích příspěvcích.
Jarin's napsal(a):
V příkladu, pro zjednodušení, neuvažuju jalové složky .
Mám za to že když pojede motor o příkonu 4kW na 400V a veme si při tom řekněme 10A zaplatím za hodinu běhu při ceně 5Kč za kW 4 x 5 = 20Kč.
Pokud pojede stejný motor o příkonu 4kW na 24V vezme si při tom 166.666A zaplatím za hodinu běhu
4kW x 5 Kč = 20Kč. Fakt nevidím nikde úsporu v placeném příkonu spotřebiče.
Jarin's napsal(a):
K tomu jěště budu muset v druhém případě přívodní kabel vézt na vozíku, protože běžný uživatel tu váhu kabelu neunese.
0
2
Píďalka 04.04.2016 21:47 Bydliště: ČR
1379
446
1788
Jojo, proti zaběhaným myšlenkovým pochodům je Mt. Everest psí hromádkou. Jednak není nikde psáno, že se musí trafíčkovat hned u hodin a za druhé, proud, to jsou Ampéry, dávají sílu magnetického pole, zatímco napětí, Volty, nedávaj nic, jenom zmenšují spotřebu materiálu překonáváním odporu a zatěžují kapsu. Zkuste to mýšlení znovu. Volty jsou třeba ve vrtačce, čistě co se její síly týče, jalová veličina.
Píďalka napsal(a):Volty jsou třeba ve vrtačce, čistě co se její síly týče, jalová veličina.
Pokud to chápu správně, pak potřebné 4Kw, které potřebuji na cirkulárce snadno získám proudem 1000A při směšném napětí 4V. (super jalovinka). To, ale všichni víme. Co nevíme, je,
kdo a hlavně z čeho vyrobí distribuční cesty pro takové proudy? (že bys měl na mysli supravodiče?) Při dnešních cenách mědi, mě bude elektroinstalace stát několik milionů korun a potom mi bude podle tebe levná tarifikace na nic. A to při tom budu pořád platit za dodané 4Kw, které s účinností cca 70% proměním na mechanickou práci. Podle mě ta přeměna proběhne v obou případech podobně to je při 400V/10A i při 4V/1000A. Pokud máš jiný názor nebo tím chceš říct, že ve verzi 4V/1000A získám více mechanické práce, tak sem s tím nápadem.
Myslím, že tento problém s vysokými proudy už řešili před 100 lety Edison vs. Tesla a nešlo při tom o rozdíl DC versus AC.
Píďalka napsal(a):Jojo, proti zaběhaným myšlenkovým pochodům
Napadlo mě, že kdybys to nepsal v hádankách, možná by tady zajímalo docela dost lidí, jak to s tím měřením a placením příkonu je a proč při nižším napětí budu platit méně?
0
1
E_man 05.04.2016 18:19 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Píďalka napsal(a):.....a za druhé, proud, to jsou Ampéry, dávají sílu magnetického pole, zatímco napětí, Volty, nedávaj nic, jenom zmenšují spotřebu materiálu překonáváním odporu a zatěžují kapsu. Zkuste to mýšlení znovu. Volty jsou třeba ve vrtač
Noó zcela určitě to platí u Millsova Hydrina. Právě tam je zapotřebí generovat obrovské proudy při nízkém napětí, anžto v tom plazmatu strašlivě klesá odpor díky obrovskému počtu ionizovaných elektronů. Pochybuju, že to měl Pídalka právě na mysli.
0
0
Píďalka 06.04.2016 00:18 Bydliště: ČR
1379
446
1788
Jarin's napsal(a):Napadlo mě, že kdybys to nepsal v hádankách,
Jaké hádanky? Já ve skutečnosti docházím s představami o tom, jak to podat jasněji. Měl jsem za to, že už ten první příspěvek, kde jsem vzal v potaz celou slavnou jednotku a veličinu "práce" Watt, byl dostatečně vysvětlující. Sakra, ještě jednou. Mechanický výkon elektromotoru, krut, při zachování otáček, závisí jen na síle magnetického pole cívek na jádrech elektromotoru a to je dané jenom Ampérami. Volty s ním nemají nic společného, stejně jako nemají nic společného s přitažlivou silou elektromagnetu.
Když třeba necháš převinout motor z 240V na 120V, nabalej na jádra tlustší drát, přijdeš o počet závitů a tím o sílu pole při vyšších Ampérách a motor má stejné mechanické hodnoty jako před tím. Ono se s tím ani nic moc jiného dělat nedá. Není na víc závitů místo a i kdyby bylo, budeš přesycovat jádra. Ale pokud je vše překopané na nižší napětí a vyšší proud, projeví se to na mechanické síle a výkonu při stejné spotřebě ve Wattech. Watty a koně prostě nejsou zaměnitelné, protože zatímco koňská síla je jako jednotka záležitostí praktickou a mechanickou, Watty jsou záležitostí teoretickou a oblafující.
To samé platí i pro generátory. Na čím vyšší napětí běží, při stejných Wattech zátěže, tím mají nižší zpětný krut. Proto se dnes pro elektrárny konstruují až na 60 000V a to je dost starý údaj, a to přes to, že s tím jsou šílený potíže a je to drahé jak čert, protože není sranda je izolovat proti koronárním výbojům a tím i obloukovým zkratům a všemu, co s tak vysokým napětím souvisí.
Pokud se vrátím k elektromagnetu, slavné Watty by měly u elektromagnetu podle toho teoretického přístupu a počítání spáchat stejnou přitažlivost, ať již byl takový elektromagnet 1A/100V, nebo 100A/1V. Zkus si to!!! Udělej si z nich jednoduché písťáky a uvidíš, kolik mechanické roboty ti který z nich napáchá.
Watt není jednotkou práce, ačkoliv je nám za ni vydávaný a je tak i falešně definovaný.
Píďalka napsal(a):Když třeba necháš převinout motor z 240V na 120V, nabalej na jádra tlustší drát, ...
Když to zkusíš bez převíjení připojit na 120V, tak při tom stejně tlustém drátu dostaneš poloviční proud a taky poloviční výkon neboli polovičku Wattů - ono to napětí tam kupodivu taky hraje svoji roli.
0
0
Píďalka 06.04.2016 12:49 Bydliště: ČR
1379
446
1788
Poota napsal(a):ono to napětí tam kupodivu taky hraje svoji roli.
Hraje. Napětí navýší snížením odporu průtok proudu, stejně jako by to udělal tlustší drát při stejném počtu závitů a proud ti pak udělá mechanický krut.
Píďalka napsal(a):kde jsem vzal v potaz celou slavnou jednotku a veličinu "práce" Watt, byl dostatečně vysvětlující. Sakra, ještě jednou. Mechanický výkon elektromotoru, krut, při zachování otáček, závisí jen na síle magnetického pole cívek n
Pořád, ale nechápu tu úsporu v tarifikaci. Pokud tím ovšem nechceš říct, že spotřebiče s nižším napětím udělají více práce při naprosto stejném příkonu, jako vysonapěťové.
To by totiž znamenalo, že podle tebe má asynchronní motor na 3x120V vyšší účinnost než motor 3x400V. Pokud jak tvrdíš udělá více práce, ale příkony jsou stejné.
Pokud se podívám na štítkové hodnoty motorů,tak
na udávaný výkon na hřídeli 1500W = 2.039koně je elektrický příkon 2100W = 2.855koně. A to u obou motorů. štítkový údaj je mechanický výkon na hřídeli.
tedy jak na 3x120V tak i na 3x400V. U obou motorů zaplatíš stejně,
Následně pak, jaký je rozdíl v tarifikaci odporové zátěže, která je u mne například 80% příkonu domu(topení,voda).
Píďalka napsal(a):Pokud se vrátím k elektromagnetu, slavné Watty by měly u elektromagnetu podle toho teoretického přístupu a počítání spáchat stejnou přitažlivost, ať již byl takový elektromagnet 1A/100V, nebo 100A/1V. Zkus si to!!!
No pokud použiju stejný průřez vodiče. tak cívka na 1A/100V bude mít 100x delší drát, což představuje zvetšení počtu závitů v cívce. Síla je dána indukcí a ta je limitní sycením jádra, ale indukce je lineárně dána počtem závitů a proudem děleno délkou cívky. Pokud tedy závity navýšíš na sebe aby se neprojevilo zvetšení délky, docílíš vhodnou konstrukcí s cívkou 1A/100V stejnou sílu jako se 100A/1V, protože s tím napětím roste délka a počet závitů. Jinými slovy souvisí to i s napětím ať chceš nebo ne.
A když jsme u toho, tak s cívkou napájenou několika mA uzvedneš i lokomotivu, pokud bude cívka patřičně velká(tlustá) ne dlouhá.
F = B2*S / 2 * μ0
U válcové cívky
B=μ0 * N/L *I
0
0
Píďalka 06.04.2016 22:56 Bydliště: ČR
1379
446
1788
Dobře, zkusím to ještě jednou takhle:
a) Dané jádro s danou kapacitou magnetického nasycení, to je neměné.
b) Daný počet závitů cívky, řekněme 100, to je neměné.
c) Čísla jsou hypotetická.
1) Při cívce 100 závitů dostaneš skrz cívku průřezem drátu 1mm při 200V 10A a dostaneš hodnotu magnetického pole 100 Gauss.
2) Přemotáš cívku 100 závitů průřezem drátu 2mm, který pustí 10A při 100V díky nižšímu odporu většího průřezu drátu. Dostaneš opět 100 Gauss hodnotu magnetického pole, protože Ampéry a počet závitů se nemění.
Hodnota Gauss ti dává stejnou mechanickou sílu v obou případech a pokud budeme mluvit o běžném indukčním motoru, tak i krut a otáčky při stejné frekvenci střídavého proudu.
Zatímco v případě (1) jsi jednorázově ušetřil na drátě, platíš neustále extra za 100V napětí.
Zatímco v případě (2) jsi dal jednorázově extra za drát, šetříš průběžně za 100V napětí.
0
0
čučo 06.04.2016 23:46
306
3
44
Píďalka napsal(a):1)průřezem drátu 1mm při 200V 10A a dostaneš hodnotu magnetického pole 100 Gauss.
2) Přemotáš cívku 100 závitů průřezem drátu 2mm, který pustí 10A při 100V díky nižšímu odporu většího průřezu drátu. Dostaneš opět 100 G
Zmenou prierezu drátu meníš zároveň aj odpor cievky a tomu priamoúmerne i prúd pretekaný danou cievkou. Faktom je že na obchádzanie Ohmovho zákona https://hr.wikipedia.org/wiki/Ohmov_zakon len chcieť naozaj nestačí...
0
1
E_man 07.04.2016 02:59 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Ono totiž na "udržení těch gaussů" už pak žádné napětí nepotřebuješ (pokud máš supravodič).
V realu však potřebuješ napětí jen na překonávání ohmického odporu při udržování těch Gaussů, a na "vytvoření" těch gaussů!
Podpořte chod fóra 