Píďalka napsal(a):Jarine, pokud se tímhle ještě někdy budu zabývat, nebude to na papíře. Já nejsem zvědavej ani na Jouly, ani na energii něčeho, co mi někdo podsunul pod nos jako uzavřený teoretický systém, pro který jedině platí slavné "Zachován
No tak to shrnu.
Spor vznikl o hypotetické okrádání zákazníků ze strany dodavatelů energie.
Fakt mě zajímalo, v čem ten podvod je, ale nebyl jsi schopen nic konkrétního vysvětlit.
Celé se to svezlo na to, že jakési tvé motory dají při stejném přikonu, jako vysokonapěťové, více práce, ale ani tento konkrétní motor jsi mi nebyl ochoten popsat. Nevím proč?
Závěr je ten, že s cívkou máš pravdu, ale nedokázal jsi to převést na konkrétní podmínky a situaci v reálném světě, kde dnes žijeme a na zařízení, která dnes používáme v souvislosti s dodávkou elektrické energie.
Celkově je tedy dojem špatný, protože, jakmile jsme opustili Watty a Ampéry a došli jsme k celkové energetické bilanci, byl konec. Zachování energie s tím nijak nesouvisí, protože jsem po tobě chtěl ať mi popíšeš odkud ta práce navíc na výstupu tvého asynchronního motoru pochází a klidně to mohlo být i COP >> 20.
Takže vlastně nikdo, kdo tu debatu sledoval, neví v jakém konkrétním elektrospotřebiči
nás ti dodavatelé obírají a kudy nám tu dodanou energii berou.
Je to škoda.
Fakt mě reálně zajímalo, že energetická bilance všech indukčních evropských motorů je na dodanou 1 jednotku energie do motoru je 0,75 - 0,78 jednotky práce na výstupu.
Chtěl jsem vědět,který americký indukční motor má bilanci na dodanou 1 jednotku energie do motoru více než 0.75 - 0,78 jednotky práce na výstupu.
Také jsem se to nedověděl.
Podle výrobce motorů Siemens, který vyrábí asynchronní motory v obou verzích je energetická bilance stejná v Evropě i Americe, ale možná výrobce lže a všechny ty miliardy instalací po světě vlastně neposkytují mechanickou práci podle štítkové hodnoty.
V tomto ohledu by potom podvod ze strany dodavatele energie byl nevýznamný.
0
1
Adam 09.04.2016 22:32 Bydliště: Praha
5794
563
5843
Watty vs. HP
Watty jsou jen a jen způsob podání. Převodním číslem ≈735,5 si z toho udělám klidně i koňskou "sílu". Koňská "síla" pochází z historie a jako vzorek(!) pro míru této jednotky (pro 1 HP) posloužila situace s koněm, který během 1 sekundy vytáhne svým zapřažením závaží o hmotnosti 75 kg do výšky 1 metru. Že to je složené z jednotek s, kg, m nevadí. Fyzikálně je to (s použitím té přepočetní konstanty) totožné s výkonem daným napětím a proudem.
Pak je tu další mechanický výkon totožný s tímhle vším a tam ani není nějaká přepočetní konstanta. Jde o vyvolávání síly F k tomu, aby nějaký předmět byl za přítomnosti nějak velkého tření posunut během doby t o nějakou délku s. ( P = F . s / t )
Když se řekne "výkon", už není potřeba specifikovat, jestli je to výkon původem elektrický, mechanický koněm, mechanický nekoněm, mechanický kroutícím momentem atd. U toho koně je trochu nešikovné, že se to vžilo jako k. "síla". Mělo by se tomu říkat koňský výkon. A o to víc, když se v té vzorové situaci vyskytuje čas.
Jinak, výkon jako výkon.
0
0
Adam 09.04.2016 22:36 Bydliště: Praha
5794
563
5843
Jsou oblasti fyzikálních věd, které jsou skutečně bohaté na krátkozraké bláboly, ale to jde spíš o kvantovou fyziku, fyziku mikrosvěta a třeba o některé teorie o vesmíru, či o další komplikovanější oblasti. Oproti tomu takhle jednoduchá a obecná věc, jako je elektrický výkon, je velmi spolehlivá a šikovná. Samozřejmě, pokud s takovou veličinou je správně zacházeno(!). Elektrický výkon je navíc věc, která je mohutným způsobem vyzkoušená v praxi - třeba v naší elektrické síti a ve všech zařízeních, které elektřinou napájíme. A je to věc natolik obecná, že potřebujeme znát podstatu elektronu, abychom o si pak o výkonu mysleli něco jiného.
Určitě už tady někdo jasné a logické vysvětlení podával, ale po tomhle všem se docela bojím, aby veřejnost nebyla matena, takže to zkusím podat po svém:
Napětí 10 V a proud 100 A
dává ve finále skutečně úplně stejný výkon 1000 W stejně jako napětí 500 V a proud 2 A.
Žárovka 12V, 5A (60W) osvicuje své okolí stejně jako žárovka 230V, 0,261A (60W), tedy až na drobné odchylky dané různou účinností svícení.
Trafo vždy drží rovnocenný příkon a výkon (samozřejmě s drobnými ztrátami) přesto, že napětí a opačně i proud změní třeba i na několikanásobek.
Dalšími příklady bychom se tu mohli klidně předhánět.
Proč tedy elektřinu distribuovat třeba při napětí 230 V nebo při napětí jiném?
Co jako distributor energie potřebuju dostat k lidem? Napětí? Proud? Ne, potřebuju k nim dostat obojí - ve finále jde jen o nějaký výkon pro všechny naše spotřebiče. Takže si můžu hrát s tím, prostřednictvím jakého napětí a jakého proudu to k nim dostanu. Za chvilku si uvědomím, že když budu mít malé napětí (třeba kvůli bezpečnosti) a velký proud, šeredně se mi to prodraží na mědi, na velikosti transformátorů v rozvodnách a na řadě dalších věcí. A chudák ten elektrikář, který půjde do baráků instalovat kabely těžké a tlusté jak roura od stoupaček. Takže tudy ne. Dojde mi, že to musím táhnout spíše přes vyšší napětí a spíše nižší proud. Pak si uvědomím, že příliš vysoké napětí mi to začne komplikovat tím, že vodiče bude potřeba navzájem komplikovaněji elektricky izolovat. Docela si umím představit, že pak najdu optimum někde mezi 200 - 500 V a ustanovenou hodnotu následně vnutím výrobcům spotřebičů.
Kritizujme fyziku na správných místech. Nekřičme na ženskou, že nějaká podivná, že je podvodnice, že jí nevěříme, když jsme jí třeba jenom blbě pochopili na základě vlastních předpojatostí a dostatečně dobře nepochopených skutečností.
0
3
Šolim 10.04.2016 13:08 Bydliště: na sever od Práglu
565
65
918
Adam napsal(a):Proč tedy elektřinu distribuovat třeba při napětí 230 V ? Pak si uvědomím, že příliš vysoké napětí mi to začne komplikovat tím, že vodiče bude potřeba navzájem komplikovaněji elektricky izolovat... pak najdu optimum někde mezi 200 -
No díky Bohu alespoň něco funguje a platí. Poměr mezi napětím a proudem, nebo přesněji čeho více a čeho méně se ustálil z praktických zkušeností. Bývalé rozvody napětí 120 V byly postupně nahrazeny 220 V a posléze napětí navýšeno na 230 V. Nejlépe v kvalitě přepisů a jednotnosti rozvodů je asi Evropa. A to i díky vyspělému průmyslu v Čechách po 1. sv, válce. Byli jsme spolutvůrci norem, jež v různých obměnách fungují dodnes i přes neustálou harmonizaci.
U výroby elektřiny pomocí generátorů se například prosadilo napětí cca 6 kV a v posledních desetiletích pak 12 kV. Je to dáno především technickými možnostmi materiálů pro výkony generátorů 1000 MW i více. I v tomto oboru jsme špička!
Díky provozu jaderných elektráren (a dalších tepelných), máme i stabilní dodávky el. energie. Kvalitní přenosová soustava se pak ve většině případů dokáže vyrovnat i s požadavky na přenos el. energie z jiných států pro jiné státy.
Zde je odkaz na přehlídku napětí užívaných v různých státech. http://elektrika.cz/data/clanky/prsvs020225/view
A pohled do země, kde jsou rozvody podřízeny jednotlivým výrobcům jak elektrických přístrojů, tak i el. energie. target=_blank>http://mylms.cz/text-elektricke-vedeni-v-usa/
Adam napsal(a):jako je elektrický výkon, je velmi spolehlivá a šikovná. Samozřejmě, pokud s takovou veličinou je správně zacházeno(!).
Psal jsem zde nejméně 5x, že motor 240/400V 1.5kW a motor 120/240 1.5kW,
je z hlediska příkonu i výkonu totéž, jen to někdo pořád nechce pochopit, proto se ta debata dostává do podivných argumentací.
0
1
Šolim 10.04.2016 22:35 Bydliště: na sever od Práglu
565
65
918
Jarin's napsal(a):Psal jsem zde nejméně 5x, že motor 240/400V 1.5kW a motor 120/240 1.5kW,
je z hlediska příkonu i výkonu totéž, jen to někdo pořád nechce pochopit, proto se ta debata dostává do podivných argumentací.
Jako méně pochybná argumentace se může jevit vedlejší produkt volby malého napájecího napětí oproti napětí nízkému třebas to, že například u motoru shodného výkonu ale malého napájecího napětí, bude konstrukce masívnější, tím hmotnost motoru vyšší a účinnost nižší ...
0
1
Poota 10.04.2016 23:08 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Souhlasím s tím, že výkon závisí na Ampérech.
Ovšem při daném odporu vinutí počet těch Ampér závisí na napětí - při nižším poteče méně Ampér a výkon bude nižší, zvýšením napětí protlačíme tímtéž vinutím víc Ampér, takže se zvýší i výkon.
Jiná otázka samozřejmě je, kolik toho vydrží izolace a taky jestli se to trvale uchladí.
Spotřeba proudu se počítá ve watthodinách, takže Watty krát hodiny. Watty vycházejí jako napětí krát proud a je úplně jedno, jestli násobíme menší napětí větším proudem nebo větší napětí menším proudem - vyjde to úplně stejně.
Taky předpokládám, že motory na nižší napětí budou mít zhruba stejnou účinnost jako ty na napětí vyšší, takže ani tady nějakou možnost úspory nevidím.
Čili soudím, že ve výkonu být rozdíl nemůže.
Ovšem kromě výkonu existuje ještě točivý či kroutící moment. Zjednodušeně řečeno jak velikým odporem dokážeme motor zpomalit nebo zastavit. Nemám potuchy, jestli je v tomhle směru nějaký rozdíl mezi nižším a vyšším napětím u běžných elektromotorů, ale spíš bych řekl, že nejspíš ne.
Ještě k výhodnosti toho nižšího napětí - vzhledem k tomu, že sazba za elektřinu je odstupňována podle toho, na kolik Ampér máme jističe, tak ČEZu by se zdvojnásobení proudu určitě moc zamlouvalo - a ještě víc i to přebudování všech rozvodů, pochopitelně na náš náklad.
Poota napsal(a):Souhlasím s tím, že výkon závisí na Ampérech.
Jo to už jsem říkal též. Potom je k tomu ještě nezbytné doplnit, že síla magnetu(motoru) závisí na indukci B a ta je limitní materiálu, ve kterém se šíří, takže lineární nárůst proudu se projeví lineárním nárůstem síly pouze u vzduchové cívky.
Všude, kde je železo(99.9% aplikací) dojde při saturaci železa k tomu, že další nárůst proudu i třeba 100x, nezvýší sílu, ale pouze 100x ztráty v železe a vynutí, takže je nezbytné najít při konstrukci stroje kompromis a optimální hodnoty I, U a B, aby se získalo max. možného z dnešních materiálů a znalostí techniky. Zvyšování proudu na úkor napětí nevede v těchto konstrukcích k větší síle, ale k větším ztrátám.
0
2
Píďalka 29.04.2016 21:36 Bydliště: ČR
1379
446
1788
Zneužití jednotky Watt - Opakování
Opakování Citace počátečního příspěvku Píďalky:
O tomhle koumám už velice dlouho. Jaksi mi v tom figuruje taky čas a to z toho důvodu, že síla F * čas t = výkon Hp, popřípadě zrychlení a.
Watt, coby jednotka práce, mi bytostně nevyhovuje. Pokud si vezmu, že pouze el. proud U dává sílu magnetického pole, které zapříčiňuje mechanický výkon motoru stejně jako zpětný krut generátoru, a že opět jenom proud U spolu zapřičiňuje odpor R, a tedy přeměnu energie "elektřiny" na teplo, vidím napětí I jako sice důležitou složku el. proudu a jeho dopravy ( nemluvě o "výrobě", kdy ho soudruzi produkují až při 60,000V, takže s nesrovnatelně menším zpětným krutem na W, než ho my používáme), ale nevidím napětí I jako součást výkonu W. Je tu zakopaný pes. Zvýšení napětí V (I) pouze snižuje odpor a vede k úsporám na materiálu a samozřejmě i váze zařízení, ale samo o sobě se výkonu nezúčastňuje. Ve skutečnosti se nemohu zbavit dojmu, že nás soudruzi v Evropě svého času s přechodem ze 120V na 240V docela nehezky podvedli na cenách dodávek a začali jsme platit, aniž si to kdo uvědomoval, dvojnásobek za dodávky elektřiny, nemluvě o tom, že ušetřili na množství mědi a hliníku. Pokud bychom si doma předělali vše na řekněme 24V, sice by nás to stálo na materiálu a práci předělávek, ale chechtali bychom se při placení účtů za elektřinu v poměru 1:10
Takže, panové a dámy, ano, chybička na mé straně… Watt je jednotkou výkonu a ne práce, ale v principu na tom nezáleží. Chtěl jsem vás původně zanechat ve vašich sladkých, vykolejených snech, ale nedalo mi to.
Vaše argumenty se prakticky vůbec nesetkaly s daným tématem, kromě Adamovy opravy mé chyby s výkonem a prací (ještě jednou děkuji), stejně jako se s ním nesetkalo vypreparování této Wattové diskuze z vlákna "Fyzikální veličiny". Od mého prvního příspěvku jde o Watt, tedy o fyzikální jednotku, či veličinu, a vaše příspěvky, téměř výhradně mimo mísu, na tom nic nemění.
Zatím, kromě Cimírka a Emana, ti, kteří se dali do polemiky, naprosto jasně prokázali, že vůbec nechápou podstatu.
Jarinsovi se nechce tahat kabely v kolečku. Také neví, jak vypadá elektromotor, řekněme z flexky, na 120V, ačkoliv prakticky naprosto stejně jako motor z flexky na 240V. To nehodlám nikomu popisovat, i když chápu, že to někdo nemusí znát. Lze si to však dohledat na netu celkem běžně, popřípadě si nějaký ten řekněme spálený motor rozebrat, a vzhledem k tomu, že těch konstrukcí elektromotorů je hodně, mohl bych vysvětlovat do halelůja. Nicméně, má neochota tak učinit nemá s jednotkou Watt nic společného, stejně jako s ní nemá nic společného takový “protiargument”.
Šolimovi se nechce sekat zdi a rvát do nich tlusté kabely. Výborně! Ani se mu nedivím. Otázka je, proč se vůbec zabývat myšlenkou, že by to bylo nutné? Již jsem dříve uvedl, že řešení spočívá v lokální aplikaci transformátorů. Dokonce znám osobně člověka, který si to tak doma zařídil, i když z jiných, avšak opět praktických důvodů, a má vedle sebe jak evropské zásuvky s 240V tak americké se 120V. Žádná veliká předělávka se nekonala.
Adam, ten už dokonce předělává celou distribuční síť. Jak to proboha souvisí s problémem jednotky Watt? Vždyť to nesouvisí ani s případným uzpůsobením elektrických rozvodů a spotřebičů v domácnosti, či podníčku.
Ty vaše kolečka, majzlíky a dráty primárních rozvodů jsou v této diskuzi naprosto bezvýznamné, neřkuli o tom, že jsem velice časně v diskuzi uvedl, že změnu poměru napětí a proudu lze vhodně uskutečnit příslušným transformátorem až těsně před spotřebičem. Takže, pánové, snad alespoň více pozornosti, když už ne znalostí.
Proti vašim spekulativním úvahám nic nenamítám, pokud budou v příslušných tématech, ale namítám hodně v tomto vlákně a debatě, protože s jednotkou Watt a jejím použitím jak je, nebo by mohla být využita netradičně, nemají lautr nic společného. Taky dovedu být líný, tedy fyzicky, ale co se týče mozkové činnosti si dovolím tvrdit, že se mne to moc netýká.
Další Jarinsův bod je, že mechanická síla cívky při zvyšování Ampér sice platí u elektromagnetu, ale ne nezbytně u elektromotorů. Naprosto směle si dovolím tvrdit, už proto, že je to běžnou praxí v elektrotechnice, že co platí pro jednu cívku platí pro kteroukoliv jinou, shodnou cívku (elektromagnet) a jejich sestavy, a elektromotor není nic jiného, než sestava cívek (elektromagnetů), nebo cívek a permanentních magnetů. To, co je nazýváno přitažlivou silou u elektromagnetů a magnetů je nazýváno krutem u kruhových sestav elektromagmnetů (cívek) v elektromotorech, popřípadě kruhových sestav elektromagnetů a stálých magnetů, eventuelně cívek a železné kotvy.
No a další jsou poznámky o indukčnosti a případných dalších závislostech. Ano, i tyto závislosti jsou vskutku poněkud důležité, ale až druhotně, pro obdržení optimálních parametrů elektrických zařízení. Netýkají se základních principů elektromotorů, generátorů a transformátorů. Opět je to o ničem a osobně bych se tím zabýval až po porozuměná základů. Pak bych to stejně hodil na krk profíkům a pokoupil to, co je k mání na průmyslovém trhu, popřípadě si nechal zhotovit na zakázku, onj už by to někdo spočítal, kdo tomu rozumí tradičně.
Adam se zmínil o definici Wattu a naprosto správně. Kde byla elektřina, když prý James Watt vynalezl parní stroj? Jde skutečně o definici čistě mechanickou. Proto se v ní nikde nevyskytuje jediná hláška, že by byla jednotka Watt ekvivalentní zaběhnuté a velice zavádějící praxi počítání elektrického příkonu vynásobením Voltů a Ampér (ano, zhruba, u stříďáku mluvíme o V/A a RMS). To je totiž, jak jsem již poukázal a tvrdím, podvodné použití a označení protože:
A) Volty (napětí) jsou nahraditelné větším průřezem vodiče, popřípadě jeho vyšší vodivostí a tím pádem nemají nezbytně vliv na skutečného mechanického výkonu a příkonu tak, jak je nám tvrzeno. Záleží to také na konstrukci a to daleko podstatněji, než si většina lidí uvědomuje. Pokud někdo toto nechápe, popřípadě nevyvrátí, neví, o čem je řeč, protože mu chybí naprosté základy znalostí a porozumění elektrických a mechanických principů.
B) Ampéry na cívce, ať již stejnosměrné, nebo střídavé, jsou velice nahraditelné vzhledem k mechanické síle počtem závitů. Takže ani Ampéry nelze považovat za jednotku, která je jednou z pouhých dvou součástí stanovení mechanického výkonu VxA=W. Záleží to i na již zmíněné konstrukci a vhodná konstrukce nahradí i podstatnou část toho falešného udávání "mechanického ekvivalentu" příkonu vzhledem k mechanickému výkonu. Pokud někdo toto nechápe, popřípadě nevyvrátí, neví, o čem je řeč, protože mu chybí naprosté základy znalostí a porozumění elektrických a mechanických principů.
1) Argumentovat nabýváním hmotnosti zařízení je naprosto o ničem už z toho důvodu, že jsem to sám první uvedl. Ano, čím nižší je napětí na přívodu (V) a vyšší proud (A) v rámci (W), při stejném mechanickém výkonu zařízení, řekněme elektromotoru, tím je spotřebič mohutnější, i když to není žádná, nepoužitelná tragedie, jak ji tu někteří malují. Stejně tak totiž platí, že čím je vyšší poměr Voltů k Ampérám u generátorů, při stejném elektrickém “výkonu (W)”, tedy násobku A a V veličin, (nebo V/A), dnes neprávem označovaném za ekvivalent mechanicky definovaného výkonu Watt, tím je menší zpětný krut generátoru a tím je nižší i jeho spotřeba mechanické motivní síly, tím pádem i paliva, a tím také klesá jeho hmotnost a rozměry. (Vše v rámci praktických ohledů na izolace atp.)
2) Pokud někdo neví, jak něco vypadá, nebo se chová, není to můj problém, zvláště pak jde-li o více než stoletou trivialitu, ale je to problém pisatele. V tom případě mohu jen doporučit si dané nevědomosti doplnit vědomostmi, v tomto případě běžně k dopátrání i na netu. Nejsem kantor na devítce a věnuji se především doplňování si svých vlastních znalostí. Také bych nepovažoval použití této mé neochoty, případně vybíravé neochoty, za logický, tématický protiargument.
3) Považuji za krajně nelogické a naveskrze neestetické, argumentovat formulemi, tedy matematickými vzorečky, které jsou právě brány v potaz, jen proto, že pisatgele příspěvku mate empirika, neví co s ní a nerozumí jí. To se pak diskuze dostává na úrověň “Počemu vy patopili naš parachód”.
4) Tímto bych rád poprosil moderátory, kdyby byli tak laskaví, a mohli toto vytržené vlákno buďto vrátit zpět, odkud pošlo, tedy do vlákna “fyzikální veličiny”, protože jde o téma fyzikální veličiny (Watt) a kriminální nesmyslnost používání této veličiny, naprosto logickou a nespornou, pro vyúčtování jednotky Watt násobením napětí a proudu (nejspíš ale V/A v Evropě), pro výpočty dodané a použité mechanické energie (kWh), jak vysvětleno výše, nebo, pokud by bylo dle názorů moderatorů vhodnější diskuzi ponechat ve svém vlastním vlákně, kdyby byli tak laskavi a přejmenovali toto vlákno na řekněme jednoduché “Watty”, nebo “Watty - podvodné používání jednotky”, či tak nějak, protože nejde o jakousi polemiku na nějaké téma, ale o téma samotné, o samotnou jednotku Watt, její definici a zneužití. Obávám se, že k vypreparování této diskuze došlo nikoliv proto, že by problematika používání elektrického násobku VxA=W (V/A u stříďáku) bylo mimo téma původního vlákna, ale proto, že některý z moderátorů nebyl schopen, nebo odmítl pochopit, o čem je vlastně řeč.
Píďalka.
0
1
Správa fóra
Diskuze o jednotce výkonu původně zahltila vlákno "Praktické výpočty všeho druhu", které má sloužit jako soubor praktických výpočtových vztahů, nikoliv jako prostor pro diskuze tohoto typu a pro diskuze takto rozsáhlé.
Zdejší vlákno bude na základě projeveného zájmu přejmenováno.
Zároveň žádám uživatele Píďalka, aby svým projevem nevytvářel napjaté diskuzní prostředí a aby se nezabýval chápavostí nebo ochotou chápat ať už ostatních diskutujících, nebo dokonce moderátorů fóra.
Na sdělení moderátora není povoleno reagovat prostřednictvím příspěvku v tematickém vlákně. Považujete-li za nutné zabývat se tímto moderátorským zákrokem, kontaktujte administrátora fóra prostřednictvím e-mailu admin@omforum.cz.
Poota 30.04.2016 00:18 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Diskuze, v níž se používá stejná jednotka pro výkon i práci, pro mě postrádá půvabu
0
1
čučo 30.04.2016 04:47
306
3
44
Píďalka napsal(a):Pokud si vezmu, že pouze el. proud U... ...že opět jenom proud U... ...ale nevidím napětí I jako součást výkonu W. atď...
Voláky som z toho celý zmetený bo doposial mi je v tejto veci známe že napetie vždy uvádzalo ako U a prúd ako I...
0
2
Píďalka 30.04.2016 14:34 Bydliště: ČR
1379
446
1788
Pravda, jednotky nebyly nikdy moje forte, pokud jsem je vyloženě nepotřeboval. Pokud ano, není nic jednoduššího, než si je dohledat. Troškaříte.
0
0
čučo 30.04.2016 17:10
306
3
44
Píďalka napsal(a):Troškaříte.
Tu ťa asi moc nepoteším. Nieje to o troškárení ale o teoretizovaní a praxi čo v preklade znamená myslieť si nieje ani zďaleka to same čo vedieť...
Píďalka napsal(a):Další Jarinsův bod je, že mechanická síla cívky při zvyšování Ampér sice platí u elektromagnetu, ale ne nezbytně u elektromotorů. Naprosto směle si dovolím tvrdit, už proto, že je to běžnou praxí v elektrotechnice, že co platí pro
Neumíš číst, neboť správná odpověď je zde http://www.omforum.cz/p.php?idx=7369
Tedy platí pouze pro vzduchovou civku, tedy neplatí pro elektromotory, které vzduchové cívky nepoužívají. Proč neplatí pro cívku s železem, je jasné z mého příspěvku.
Píďalka napsal(a):Jarinsovi se nechce tahat kabely v kolečku. Také neví, jak vypadá elektromotor, řekněme z flexky, na 120V, ačkoliv prakticky naprosto stejně jako motor z flexky na 240V
Píďalka napsal(a):No a další jsou poznámky o indukčnosti a případných dalších závislostech. Ano, i tyto závislosti jsou vskutku poněkud důležité, ale až druhotně,
Ne, opět nemáš pravdu, magnetická indukce je prvotní, nikoliv druhotná ve vztahu k síle cívky, o kterou se neustále přeš.
Jarin's napsal(a):Neumíš číst, neboť správná odpověď je zde
http://www.omforum.cz/p.php?idx=7369
Tedy platí pouze pro vzduchovou civku, tedy neplatí pro elektromotory, které vzduchové cívky nepoužívají. Proč neplatí pro cívku s železem, je jasné
Respektive platí pouze do nasycení, pak už ne.
0
0
Ilem 18.08.2017 22:36 Bydliště: Hradec Králové
451
67
523
Tak jsem to celé přečetl a myslím, že vím, kde je zakopaný pes nepochopení.
Je to v této větě Píďalky:
" A přitom celá Amerika jede na 120-130V a jejich patnácti ampérová bruska 120V/15A = 1800W nadělá stejnou práci jako evropská patnácti ampérová bruska 240V/15A = 3600W a ještě se člověk s americkou míň nadře, protože je robustnější a tím těžší, tlačí víc sama, míň skáče atd."
Píďalka žije v domění, že jištění = příkon. Hochu věř mi, že s bruskou, která má příkon 3600W bys toho mnoho nenadělal, protože by ti váhou brzy upadly ruce. Ty nejsilnější brusky na kotouč 230 mm mají příkon 2200W. Obvykle 1800 - 2000. Pochybuji, že jsi pracoval s takto velkou bruskou. Daleko pravděpodobnější je, že jsi měl brusku 850W (125mm). Ta si v americe brala ze zásuvky 7A a v Evropě necelé 4A. Je docela možné, že jsi měl v Americe brusku silnější - třeba 850W a v Evropě 700W. Odpovídal by tomu i rozdíl hmotnosti. V každém případě bruska s příkonem 3600W se nevyrábí.
Pozor, v Americe se 15A jištění používá pro světelné obvody. Zásuvky se jistí jističem 20A. U nás se světelné obvody jistí 10A a zásuvky 16A. Proč asi?
Kde tedy vznikl onen Slávkův omyl? Je to ve veličině, která se nazývá ampérzávit. Je základem všech cívek, motorů, traf apod. Slávek má pravdu v tom, že práci koná proud, ne napětí. Tady ovšem jeho pravda končí. Dejme tomu, že jeden ampérzávit má 3V. Motor, který je konstruován na 230V bude tedy mít na cívkách 230/3=77závítů drátu. Průřez zvolíme například 2A/mm2. Budeme mít motor s příkonem například 500W. Takový motor si ze sítě vezme 500/230=2,17A. Takže vyhoví drát s průřezem 1mm2. Bude to trochu víc hřát.
A konečně jsem u ampérzávitů. Cívka takového motoru bude mít 77x2,17= 167 ampérzávitů. Toto číslo si zapamatujte, protože za chvíli se k němu dostaneme znovu.
Teď se přesuneme do Ameriky a motor převineme na 120V. Napětí na závit se volí stejné, takže cívky motoru budou mít 120/3=40 závitů. Aby měl motr stejných 500W bude jím muset protékat proud 500/120=4,17A. Zvolíme tedy drát o průřezu 2mm2.
A jsme zase u ampérzávitů... 40x4,17=167. Světe div se, dostali jsme stejné číslo!
Takže Slávku, výkon opravdu děla proud, ne napětí. Ale kolikrát tam ten proud proteče, tolikrát se výkon toho proudu vynásobí. A to, kolikrát tam proteče a jak velký bude závisí na napětí a odporu vodiče. Nic s tím nenaděláš.
Poznámka: V reálu bych to musel počítat ještě trochu složitěji přes odpor mědi, ale ampérzávity by mi seděly při jakémkoli napětí (nechtěl jsem čtoucí příliš zahltit čísly). A vo tom to je.
Poněkud mne překvapuje, že si Ileme nedokážeš prakticky ověřit, do jaké míry se mýlíš. Víš, já jsem přeci jen od fochu a pokud řeknu úhlová bruska 120V/15A, tak skutečně vím, o čem mluvím. Že jsem se s těma potvorama něco namakal. Co se týče zásuvkového proudu, nevím jak "Severní Amerika", ale Kanada, Ontário, standartně používá 15A jističe na zásuvky stejně jako na světla. 20A jsou sice možné, samozřejmě i výše, ale nejsou standart. Pokud se chceš přít, při se, ale ne se mnou. Nežil jsem tam a nepracoval 34 let se zavázanýma očima. No a co se týče průměru kotouče pro úhlovou brusku, 9 inchů (") se rovná 22.86 cm, ano, ale, pak zde máme také pily, jako je například tahle, https://www.amazon.com/Hitachi-CC12Y-Handheld-Cut-Off-Diameter/dp/B00004T7Y4
a jsme na 120V/15A průměr kotouče 12", to je 30 cm.
To je ale v tomto vlákně stále o ničem. Důraz je na faktu, že elektrické Waty absolutně neodpovídají mechanickým, tj. otáčky x krutný moment.
Nicméně, má neochota tak učinit nemá s jednotkou Watt nic společného, stejně jako s ní nemá nic společného takový “protiargument”. 
Podpořte chod fóra 