Str.: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
martin11
adam napsal: ... rovněž se ztrátou způsobenou skutečností, že na závětrné straně trychtýře je po...
Had 06.10.2016 23:01 Bydliště: Tam kde hřmí stihačky
1309
87
1383
Chování firem
K výpočtu účinnost zařízení firmy vypočítají tak jak to potřebují pro prezentaci. Neporovnají parametry stejné ale které potřebují aby jim vyhovovaly. Jinak selským rozumem kolik stojí klasická konstrukce větrné elektrárny a kolik konstrukce převratné elektrárny. A kolik bude stát údržba provoz a i odolnost. A čím složitější a větší konstrukce tím vždy horší hlavně pro zákazníka ale dobrý pro obchod.
A u těch největších elektráren instalovaných na pevnině již objektivně zjistily negativní vliv na místní klima již prováděly studie amíci musel bych dohledat. O tom se taky nemluví. Stručně promíchává jednotlivé přizemní vrstvy atmosféry.
Před lety jsme chtěli s kamarádem postavit na zahradě vertikálního LENZe na pokusy.
Mám to komplet nachystané pro výrobu, dokumentaci, výkresy. Pokud by někdo chtěl experimentovat. Výška cca 1200mm, průměr cca 1000mm.
Náhled dokumentace žebra pro laser a animaci celého přikládám.
07.10.2016 08:16 Editace moderátorem. Oprava textu na žádost autora příspěvku
1
1
Brbla 07.10.2016 04:49 Bydliště: Kambodza
777
128
824
...tím vždy horší hlavně pro zákazníka...
V tomhle s tebou musim nesouhlasit - v jizni Kalifornii, kde se vetsina (jestli ne vsechna) elektrina "dela" pres vitr a slunicko, jsem platila kolem $20/mesicne. A to jsem mela barak s dilnou, kde vsechno krome vareni bylo na elektrinu. Takze pro zakaznika cena vyhodna.
O tom ostatnim moc nevim, ale ackoli jsme meli obrovsky vetrny elektrarny v Tehachapi doslova za pudeli, porad bylo dost orlu, sokolu i dalsich dravcu, co se mi snazili krast kurata , a tak bych i tady polemizovala.
0
2
Had 08.10.2016 14:29 Bydliště: Tam kde hřmí stihačky
1309
87
1383
Opět záleží na pohledu a jaké argumenty a fakta se berou na hodnocení. Nemyslel jsem střety ptáků s VE to je kapitola sama pro sebe. Jenom příklad, dnes se ví kolik ročně ptáků připadne na jednu VE. Jde o jednotky což je málo. Ale když postaví VE blízko hnízdiště čápa (akční rádius čápa je cca10km pokavad si dobře pamatuji), kterých je par desítek tak i ten jede za rok je již problém. Když to zabije deset holubů za rok tak je to pouze statistické číslo.
Na mysli jsem měl klimatický vliv, narušuje to tepelnou stabilitu a to ovlivňuje proudění vzduchu a to ovlivňuje tvorbu mraků a to …. Krátce, dnes je již potvrzeno nasbíranými daty, včetně těch ze satelitů, lokální změny v teplotách, zejména v noci. Sluníčko je zatím silnější . Samozřejmě neví se ještě jak moc a jak rozsáhle to bude mít vliv. Ale selským rozumem čím víc megalomanských VE výška 150m a více, hezky seřazených do formace, tak tím ten vliv bude větší.
Všichni se ohánějí ptáky. Rázem krajiny, kdo si koupí dům s výhledem na VE. Rušení signálu vysílačů.
U všech takzvaných odborných diskuzí je znát kdo hájí čí barvy (firmy). Jo dotace.
Ale to jsme utekly úplně od tématu.
0
0
proud 08.10.2016 14:47 Bydliště: svet
1922
42
793
Had napsal(a):A u těch největších elektráren instalovaných na pevnině již objektivně zjistily negativní vliv na místní klima již prováděly studie amíci musel bych dohledat. O tom se taky nemluví. Stručně promíchává jednotlivé přizemní vrstvy
Kdyz ja ti nevim,za sebe,tyhle vlivy konkretne u vetrnejch na klima,mi prijdou dost hnidopissky,protoze co treba mrakodrapy a panelaky vubec atd :-))))))).Proto me treba zajimaj ti ptaci spis a podle me je otazka jejich ochrany resitelna,holt ten "vetrnik" zavru do klece! Kdyz opominu vec dalsi a tou je podle myho zbytecnost tech veci jako takovejch,at vetrnejch,nebo solarnich,jsou to jen "pasticky na prachy".Slo by to urcite udelat lip.Muj nazor amatera,kterej zastava neochvejne nazor ze elektriny je kolem nas takovej nadbytek ze nevime co s ni,jen se na ni dokazat dostat,umet ji odebirat,vyrabet ji neni rozhodne potreba,je to noseni drivi do lesa.
0
1
Had 08.10.2016 15:18 Bydliště: Tam kde hřmí stihačky
1309
87
1383
Ano technologie tu určitě je, ale proč ji neskovat, když můžu vidělat na solárku, řepě, VE, vlastně začaly uhím a ropou, tak si dnes můžou na naše zdraví chlapci .........
0
0
Adam 08.10.2016 15:52 Bydliště: Praha
5794
563
5843
Určitě, bude zřejmě mnoho technologií, které jsou zamknuté v šuplíku, protože se prostě někomu aktuálně nehodí do byznysů našlápnutých jiným směrem - našlápnutých jinou technologií...
A jak už jsi nějak podobně psal, penízky se nedělají skrze snadné, levné a ekologické technologie, ale právě naopak. Každá technologie (každý byznys) má za úkol co nejvíce finanční pohyby rozproudit, ne je ustalovat.
Ale vraťme se k samotným větrným elektrárnám bez povzdechu nad tímto hnojem...
0
1
Had 08.10.2016 17:36 Bydliště: Tam kde hřmí stihačky
1309
87
1383
Ano ano vítr, již jsem uvažoval, ale mám smůlu jsem v oblasti se slabým větrem. Klasika nepoužitelná. Tak jsem začal uvažovat jít cestou miniaturizace, ale vše co se zatím tvoří tak je pro vítr od několika m/s. a rozměrově v metrch.
Myšlenka mnoho malých větrníků pár centymetrů méně nápadný a funkční při vánku. Něco to teď udělaly francouzi ale ještě o něco menší. Viděl někdo ještě něco jiného v praxi?
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
1
Poota 08.10.2016 19:06 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Zkusím trochu oprášit jednu myšlénku, kterou jsem kdysi kdesi dávno již prezentoval. I přesto, že již pouhý funkční vzorek vykazoval velice příznivé vlastnosti, tak tento koncept nevzbudil žádnou větší pozornost a reakce byly kupodivu spíše kritické. Ale tak už to chodí
Citace le lehce upravena. "Při hledání, kterak zvýšit účinnost ryze tlakového rotoru doplněním vztlakového principu s možností současně automaticky snižovat účinnost až k případnému zastavení, jsem se dostal až k následující kombinaci Savoniova a Darrieusova rotoru:
Pro dosažení vztlaku jsou lopatky prohnuté podstatně méně a navíc mají v příčném řezu symetrický měsícovitý tvar. Tím je docíleno toho, že po většinu dráhy je na vnějších plochách podtlak a na vnitřních přetlak. Šikmo nastavené lopatky jsou pro docílení rovnoměrného chodu tři. Jsou obtékány střídavě oběma směry, proto je profil symetrický a s ostrými hranami, které pracují střídavě jako náběžné a úběžné. Průměrný směr vztlaku působí kolmo na plochu lopatky, tedy v sečném směru vzhledem k rotoru. Převod proudu mezi přetlakovými stranami lopatek prostřední mezerou je zachován.
Pro zvládnutí vichřic je nutné účinnost snížit na pouhých pár procent. To je řešeno otočným upevněním lopatek s osou otáčení blíže vnějšího obvodu rotoru. Osa je pevně spojena s čelem lopatky, v čelech rotoru jsou otvory se samomaznými pouzdry. Do polohy s co nejvyšší účinností jsou lopatky natáčeny pomocí tažných nebo vlásenkových pružin. Při vyšších rychlostech odstředivá síla zvětšením převáděcí mezery ruší převod tlaku; s postupujícím natáčením se staví lopatky téměř rovnoběžně s obvodem.
Kruhová čela rotoru jsou propojena pevnou osou se zpevňujícími příložkami pro přišroubování čel. Zvnějšku čel jsou na ose ložiska s domky na vnějších mezičelech. Dále jsou čela rotoru zpevněna u obvodu třemi úzkými distančními sloupky, které jsou tvarovány do vztlakových břitů (Darrieus), které tvoří dorazy pro lopatky. Tím je zajištěna dostatečná tuhost rotoru i při pohyblivých lopatkách.
Účinnost rotoru v nižších otáčkách může být zvyšována statorem s rozváděcími lopatkami, který výrazně zvětšuje množství i rychlost vzduchu, aniž by se zvětšovala rotující hmota. Rozváděcí lopatky mají vztlakový profil křídla, takže se zvyšující se rychlostí větru průtok omezují.
Spojení mezi rotorem a generátorem může být realizované pomocí pružné spojky, nejspíš řešené jako kotouč se čtyřmi otvory, do nichž se zasunují proti sobě obkročmo vidlice rotoru a vidlice generátoru. Tím je zajištěno spolehlivé spojení i bez nutnosti přístupu ke spojce po sesazení obou částí.
V čelech statoru jsou kruhové otvory, ve spodním pro průchod spojovací vidlice, v horním pro průchod celého rotoru. Při montáži se rotor do statoru zasouvá horním otvorem a ke statoru se připevní přišroubováním obou výše zmíněných mezičel. Průměr spodního mezičela je volen tak, aby jeho šrouby byly zvnějšku příruby či upevnění generátoru.
Model s lopatkami pevně nastavenými v různých úhlech zatím potvrdil schůdnost tohoto řešení, včetně předpokládaného snížení účinnosti natočením lopatek a rozběhu i při slabém větru.
Jako materiál pro lopatky se mi, alespoň pro modely, osvědčily plechovky od sprayů a ředidel. Čela se dají pohodlně odstranit prostříhávacími nůžkami - z plechu vystřihují úzký proužek, takže není nutné plech křivit. Spojení plechu do válce je již vyřešeno, stačí vytvořit hranu a jednu polovinu ohýbat dovnitř. Druhá hrana vychází asi 1 až 1,5 cm stranou od protilehlé svislice. Z plechovky od ředidla o průměru 10 cm tak vychází lopatka 13 cm široká, což by vyhovovalo pro průměr rotoru kolem 23 cm.
Zvětšováním průměru rotoru se snižují otáčky, takže je lépe výkon zvedat prodlužováním rotoru - zde se nabízejí jako materiál roury ke kamnům. Je dostatečný výběr průměrů, dají se libovolně zkrátit, podélný šev buď vyhoví, nebo se dá natvrdo spájet. Zpevnění a odhlučnění lopatek bude asi nejvhodnější jejich vyplněním montážní pěnou."
Tato koncepce je uvažována pro výkon kolem 100W, výhodou by měla být "pevná" montáž generátoru se svislou osou, který může nést přímo rotor se zabudovanou automatickou regulací otáček. Tím jsou elegantně řešeny dva hlavní problémy větrných elektráren - směr a rychlost větru.
0
3
Had 08.10.2016 20:11 Bydliště: Tam kde hřmí stihačky
1309
87
1383
Vidím že inspiraci jsme měly podobnou. Použití pružiny nebo táhla jsem ale zavrhl pro životnost na dešti a sluníčku dlouho nevydrží,nebo velmi drahý materiál. Měl jsem spíše namysli koncepci o velikosti sestavitelnisti jako na uvedeném odkaze
Využitelnou plochu mám boční domu (vítr převládá soubežně proudící se zdí) Jediná výhoda, mohu vyloučit vychřici a hřeben střechy v městské zástavbě, dost limitující.
0
1
martin11 08.10.2016 20:38 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
6832
109
3636
...hezký...fouká vyrábí...a co dále....to už vynálezce samozřejmě neřeší...jedna věc je zdroj...druhá akumulace...řeknu A musím říci i B...jak si zdejší čtoucí představují spotřebu, nebo uložení či využití vyrobeného...jediné co je schůdné je ohřívat vodu pro okamžitou spotřebu...všechno ostatní je velmi drahé... martin11
0
0
Had 08.10.2016 20:48 Bydliště: Tam kde hřmí stihačky
1309
87
1383
Pravdu máš, jo umět jí skladovat ve sklěpě
0
0
Poota 08.10.2016 21:30 Bydliště: Praha
9069
603
7583
martin11 napsal(a):...jedna věc je zdroj...druhá akumulace...
Jako první je přímá spotřeba na svícení a drobné spotřebiče, případný přebytek dobíjí baterii a zbytek se spotřebovává na předehřev vody. To se mi nezdá být příliš složitý systém.
0
2
Had 09.10.2016 14:33 Bydliště: Tam kde hřmí stihačky
1309
87
1383
Hlavní problém je výkon zdroje, 100W to je málo a 1kW to je minimání výkon pro rozumné použití. Dělat extra okruhy pro spotřebiče s malou spotřebou to už by bylo lepší udělat rozvod 24V pro osvětlení a podobné spotřebiče Ale pořá tu je problém s maximální spotřebou domácnosti. Já mám špičkovou spotřebu 18kW průměrnou denní 10kW bez topení. Na to postavit a dimenzovat zdroj už není sranda hlavně finančně.
Uvažoval jsem solární komín 12m a vložit VE do něj, pro okolí nenápadný . Dělat si vlastní vítr . Tak myšlenku opráším. Koncepce několika menších rotorů nad sebou. Se zůžením horní části pro zvýšení rychlosti proudění. To by mohlo fungovat.
0
0
Poota 09.10.2016 14:48 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Had napsal(a):Já mám špičkovou spotřebu 18kW průměrnou denní 10kW bez topení.
Doufám, že ses jenom přepsal a jedná se o kWh! - i když i tak mi připomínáš dědečka ze Saturnina.
Když trochu pohledáš, tak někde najdeš tabulku s údaji, při jak silném větru z jak velké plochy můžeš dostat jaký výkon. Bude to určitě rozčarování, ale se sluncem je to obdobné.
Energie větru i slunce je sice zadarmo, ale zatraceně drahé jsou technologie pro její využití. Doba návratnosti investic je zhruba stejná, jako životnost těch zařízení.
0
2
Had 09.10.2016 15:39 Bydliště: Tam kde hřmí stihačky
1309
87
1383
kWh. Ale ta maximální je bohužel (přepočítal jsem aktualni stav) 16kW. Slunce a vítr jedině až mu poručíme, jinak to je . Ale sluničkáři nám to vysvětlí
0
0
Adam 09.10.2016 22:14 Bydliště: Praha
5794
563
5843
Já zase naopak doufám, že hovoříme o kW, tedy o příkonu, protože kdybychom řešili spotřebu - kWh, muselo by se zmínit, za jakou dobu se kolik kWh načetlo.
0
0
Poota 09.10.2016 22:39 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Takhle to holt vypadá, když se člověk neumí vyjádřit jasně a srozumitelně.
Jestliže to má jako spotřebu, tak to znamená 16 kWh za den při příkonu 2/3 kW.
Jestliže má příkon 16 kW, tak to znamená, že za den má spotřebu 384 kWh!
0
0
farkas 10.10.2016 06:46 Bydliště: Střední Čechy
2929
344
3995
Poota napsal(a):Takhle to holt vypadá.....
Pokud nám pustí do sítě namísto 220V 240V, a dělají to běžně, tyhle jednoduché výpočty zůstávají v rovině teorie.
0
0
martin11 10.10.2016 09:19 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
6832
109
3636
Poota napsal..
Takhle to holt vypadá, když se člověk neumí vyjádřit jasně a srozumitelně.
Jestliže to má jako spotřebu, tak to znamená 16 kWh za den při příkonu 2/3 kW.
Jestliže má příkon 16 kW, tak to znamená, že za den má spotřebu 384 kWh!
ale dobrý pro obchod. 
Stručně promíchává jednotlivé přizemní vrstvy atmosféry.
, a tak bych i tady polemizovala.
. Samozřejmě neví se ještě jak moc a jak rozsáhle to bude mít vliv. Ale selským rozumem čím víc megalomanských VE výška 150m a více, hezky seřazených do formace, tak tím ten vliv bude větší. 
.........
martin11 
kWh. Ale ta maximální je bohužel (přepočítal jsem aktualni stav) 16kW. Slunce a vítr jedině až mu poručíme, jinak to je 
. Ale sluničkáři nám to vysvětlí 
Podpořte chod fóra 