Počasí by mělo být zcela náhodné - ale není.
Během roku existují dny, kdy je pravděpodobnost určitého druhu počasí (např. déšť, sucho, obleva atd.) vyšší než šedesáti procentní, což se označuje jako singularita.
Znalost těchto singularit nám umožní naplánovat si nějakou akci tak, aby k ní bylo vhodné počasí, tedy mnohem pravděpodobněji, než než nevhodné.
Taky bude zajímavé sledovat, jestli zde popsané singularity stále platí - a nebo se současnými vlivy jejich chod "rozházel".
1
0
Poota 29.08.2016 19:40 Bydliště: Praha
9068
603
7583
- kolem 20. ledna vrchol zimy
- kolem 7. února další vrchol zimy
- kolem 10. března tzv. březnová zima
V březnu sněží častěji, než v listopadu nebo prosinci
25. března je meteorologický začátek jara
- kolem 9. dubna ochlazení
- kolem 21. dubna ochlazení
- po 10. květnu ochlazení (začíná 8/9. a končí 20/21. května)
0
1
Poota 29.08.2016 19:49 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Letní pseudomonzun
skládá se ze sedmi monzunových vln M1 až M7, z nichž M1 se často projeví jen nevýrazně
- 10. až 16. června (Medard) - nejvýraznější monzunová vlna M2
- 26. června (Jan Křtitel) - časté průtrže mračen, nesouvisejí s pseudomonzunem, ale vznikají při meteorologické situaci Vb, kdy se na našem území stýká cyklóna od jihu s anticyklónou od severu
- 5. července M4
- 20. července M5
- konec července a začátek srpna M6
Monzunové vlny se projevují poklesem teplot a srážkami.
0
1
Poota 29.08.2016 19:59 Bydliště: Praha
9068
603
7583
od 15. července do 31. července teplotní vrchol léta
srpen teplotně následuje červenec, je však výrazně sušší než červenec i červen, srážky má většinou jen z tažných bouřek (tzv. bouřky z tepla, mohou se vyskytnout celkem kdykoliv, ale pouze odpoledne a v dostatečně zvlněné krajině)
- koncem srpna nastává dost často situace se západním větrem s cyklonálním a deštivým počasím
září má celkově malou oblačnost
- 15. září meteorologický podzim
koncem září (sv. Václav) - 8 až 14 dní tzv. babí léto, často se přesouvá, ale málokdy vynechá
v říjnu převládá cyklonální počasí, zvětší se oblačnost i srážky
listopad je nejoblačnějším měsícem
- koncel listopadu oteplení
- v druhé polovině prosince pravidelná (80%) obleva
0
1
Poota 29.08.2016 20:02 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Přidám taky svůj vlastní poznatek:
typ počasí se většinou mění kolem úplňku nebo kolem nóvu, pokud se nezmění, trvá totéž počasí dalších 14 dní.
0
1
Samotný příspěvek lze zobrazit pomocí adresy: (Velmi spolehlivé a lze se pak spolehlivě dostat k příspěvku do příslušného tematického vlákna)
Otevřít příslušné tematické vlákno a narolovat na tento příspěvek lze pomocí adresy: (Ve výjimečných případech může fungovat s problémy)
Otevřít příslušné tematické vlákno na začátku lze pomocí adresy:
Poota 29.08.2016 20:12 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Vzájemné ovlivňování počasí jednotlivých měsíců
Z dlouhodobých pozorování vyplynulo ještě poznání, že existuje vzájemné ovlivňování počasí v určitých časových intervalech.
Pokud není uvedeno jinak, jedná se o průměry teplotní i srážkové.
- po mírnějším lednu mírnější únor
- po mírnějším únoru mírnější březen
- po teplém březnu teplý duben a říjen téhož roku a listopad napřesrok
květen je nejméně závislý měsíc
- chladný květen dává naději na suššího Medarda
- suchý květen suchý červen
- květen ovlivňuje silně kladně červenec, srpen a září
- červen ovlivňuje výrazně kladně červenec
- červen ovlivňuje středně kladně srpen
- červen ovlivňuje trochu kladně září
0
1
Poota 29.08.2016 20:23 Bydliště: Praha
9068
603
7583
červenec je teplotně silně silně závislý
- červenec ovlivňuje významně kladně srpen, září a listopad
- teplý červenec zřejmě studený leden
srpen je nejzávislejší měsíc
- srpen ovlivňuje silně kladně září a říjen
- srpen ovlivňuje silně záporně třetí následující leden (po 29ti měsících)
září je silně závislé a přitom zároveň nejvlivnější měsíc roku
- září ovlivňuje kladně říjen téhož roku
- září ovlivňuje kladně červenec a srpen příštího roku
- září ovlivňuje kladně duben, srpen a září po dvou letech
říjen je středně závislý
- říjen ovlivňuje záporně leden
- říjen ovlivňuje středně kladně listopad, prosinec a červen
- listopad ovlivňuje silně kladně prosinec
- prosinec ovlivňuje silně kladně leden
- prosinec ovlivňuje středně kladně únor a březen
0
1
Poota 29.08.2016 20:25 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Jak z předešlého vidno, je počasí daleko zajímavější, než se nám na zběžný pohled jeví, nicméně pokud by byl někdo schopen si tohle všechno vstřebat a zapamatovat, tak by spolehlivě zaznamenaném počasí mohl docela úspěšně počasí "předpovídat".
2
1
Adam 29.08.2016 22:13 Bydliště: Praha
5793
563
5842
I když je aktuální stav počasí vždy výsledkem opravdu velkého množství všech možných proměných, z dlouhodobého hlediska opravdu pracuje zhruba ve velmi podobných cyklech. Nutí ho k tomu třeba poměrně stálá roční perioda určitého nasvicování polokoule Sluncem (míra nasvicování vždy odpovídá ročnímu období), neměnné rozložení vodních ploch a pevniny, popř. i významných pohoří a s tím souvisí i přibližná stálost proudění (teplého a studeného) vzduchu.
Vloni bylo extrémně horké léto, letos je (z celkového hlediska) léto velmi mírné, ale to jsou už spíš věci jaksi "lokální". Stačí, že se nad Evropou stočí tlaková výše/níže tam a tam a hned je prudká změna pro půlku republiky na světě.
No a ty pranostiky nám taky občas docela dobře vycházejí.
0
0
Antony 09.04.2019 09:47 Bydliště: Praha
73
1
99
Co říkají pranostiky na druhý suchý rok po sobě.
0
0
martin11 30.12.2019 13:21 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
Toto vlákno se dlouhá leta jmenuje "Počasí - singularity" a má pojednávat
o tom, jestli se počasí s nějakou vyšší pravděpodobností každoročně opakuje.
Současně je v popisu vlákna zmínka, že tzv. singularita je jev s pravděpodobností vyšší než 60%.
Poo, Ty víš, že jsem Tě na to soukromou cestou upozorňoval už dávno...
Promiň, ale už jsem to tak nemohl nechat.
Musel jsi se stát obětí někoho, kdo vysvětloval slovo "singularita" opravdu těžce špatně,
protože pokud jde o nějakou vyšší pravděpodobnost nějakého jevu, toto slovo
s tím nemá ani kapku nic společného. Je to spíše naopak; slovo singularita má různé formy,
různé oblasti použití, ale prakticky vždy jde o nějakou naopak výjimečnost, o málo častý jev.
Proto se název a popis tohoto vlákna nyní změní, abychom nepokračovali
v šíření tohoto terminologického "zmatku".
0
0
Adam 19.08.2022 17:15 Bydliště: Praha
5793
563
5842
Úvahy o analýze
Ještě mě teď napadlo... Jakmile mám nějaká tabulková data, dovedl bych s tím docela dost "kouzlit"...
Třeba i ve smyslu, že by se vzaly každodenní meteorologické údaje o srážkách nebo oblačnosti atp.
a zřejmě bych to dovedl podrobit nějaké analýze a dospět k nějakému vyhodnocení,
nakolik se počasí v daných dnech/týdnech opravdu opakuje.
Tam sice nejde o počasí, ale "technicky" jsou takové různé analýzy
mým denním chlebíčkem v mé oficiální pozemské profesi.
Hledat surová tabulková data na webu českého hydrometeorologického ústavu mi nepřišlo
moc snadné, ale vloni jsem si tam našel každodenní data o srážkách od roku 1961 až po 2019.
Možná, že by však byla lepší celkově spíš oblačnost, než zda se ty mraky nakonec
zrovna nad Prahou roztrhly do deště...
Je tu více aspektů, které by se měly zvážit, než se člověk rozhodne, jak by takovou analýzu
měl správně projmout a provést. Protože to pojetí je vysoce klíčové (pojetí a konkrétní způsob
zpracování dat může zcela změnit / zkreslit) výsledky. Čehož se tedy v dnešní době bohatě
využitá třeba pro různé statisticky pokřivené "důkazy" pro veřejnost, ale to bychom už byli jinde...
Určitým aspektem je zkrátka třeba to, zda roky 1961-2019 vyhodnotit naráz, dohromady
a vysledovat celkové shody v počasí a nebo ... ... zda se zamyslet nad tím,
že za těch 58 let (přesněji celých 59 let dat) se mohlo klima celkově dost měnit,
což by mohlo analýzu těžce zkreslit. Proto pokud bych uvažoval o tom si načůrat do bot
a přislíbit provedení nějaké takové analýzy, pravděpodobně bych uvažoval o tom,
zda ji rozsekat třeba na 10-letá období.
(Tabulková data o srážkách 1961-2019, zdroj: ČHMÚ, pro zajímavost dávám do přílohy)
Podpořte chod fóra 