Str.: 1, ... 6, 7, 8, 9, 10 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
milda
Tak ono to není jen o freonu. Kromě jiného má velkou zásluhu také metan.
Tady by si mohli přih...
Poota 01.04.2020 18:34 Bydliště: Praha
9069
603
7583
milda napsal(a):Kromě jiného má velkou zásluhu také metan.
Nedá mi to a prostě se musím metanu zastat, protože k tomuto nařčení přišel "jak slepej k houslím" a navíc zcela neprávem.
Původně byl za nepřítele ozonové vrstvy označen freon, který ničí ozon tím, že uvolňuje do ovzduší chlór. To sice považuji za docela možné, ale nemůžu se zbavit dojmu, že hlavním důvodem obav o zdraví ozónové vrstvy byla snaha o zákaz používání freonů, které by se tak musely nahradit něčím pro někoho finančně zajímavějším.
Takže freony se zakázaly - a ozonové díry se dělají dál.
Zřejmě se ten potvora ozon váže i na něco jiného, než na ten chlór. Dobrá, obžalujeme z ničení ozonu někoho jiného, však ono jich je těch, co někomu překážejí, dost a dost.
Takže je jasné, že metan taky někomu vadí - a že někdo bude vydělávat na jeho omezování.
Akorát by mě zajímalo, jak a čím někdo dokáže vysvětlit likvidaci ozonu metanem. Metan má jeden atom uhlíku na který jsou navázány čtyři atomy vodíku, a s kyslíkem se slučuje docela rád a ochotně - ovšem tím vzniká jenom voda a kysličník uhlíku, takže věci spíš prospěšné než škodlivé. A zároveň se tím snižuje množství toho údajně tak škodlivého metanu a k tomu jenom užitečně prší.
Tak nějak v tom žádnou škodlivost nevidím ani při nejlepší vůli.
1
0
Píďalka 01.04.2020 22:38 Bydliště: ČR
1379
446
1788
Poota napsal(a):Akorát by mě zajímalo, jak a čím někdo dokáže vysvětlit likvidaci ozonu metanem.
Ono nešlo vyloženě o metan. Ono šlo o monopolizaci pěstování skotu specielně v Anglii, ale zasáhlo to do nějaké míry i další evropské země, především Německo a Francii. Těch front, na kterých velkopěstitelství zaútočilo na malopěstitele bylo víc najednou.
Jmenovitě:
a) produkce metanu, jinak prdéčky skotu, což je ptákovina, an metan leze ze země všude v nepoměrně větším množství než co dohromady naprdí veškerá fauna světa a navíc je ještě velkoprodukovaný mokřinami. To ani nemluvě o uvolňování těžbou uhlí a vůbec rýpáním se v zemi, neřkuli o tom, že metan jaksi hoří už při zemi, at již viditelně jako bludičky, nebo molekula po molekule a nikoliv přímo pozorovatelně. Jaké stratosferické ozonové ďoury? Poota má naprosto recht.
b) Druhá, paralelní akce bylo vybíjení stád těžko kontrolovatelných malopěstitelů odůvodňované BSE, tedy nemocí šílených krav, kterou jmenuje již o půl století dříve James Heriot ve svých vzpomínkách venkovského zvěrolékaře jako "staggers", tedy rovnovážná porucha u hovězího dobytka paseného dříve než po dvou letech na loukách dříve spásaných ovcemi. Nicméně, britským farmářům byla nemoc známa dávno před tím. Dnes, o pár desítek let později již nikdo o BSE ani neštěkne, stejně jako o smyšlených původcích té děsné nákazy, která údajně skolila svého času povážlivých cca 4 lidi, prionech. Účelu bylo dosaženo.
c) Třetí paralelní akcí bylo opět vybíjení dobytka malopěstitelů a opět šlo především o Velkou Británii na základě zdémonizování kulhavky-slintavky, která se u krav projevuje po dobu cca 14 dnů, než příznaky prakticky samy zmizí a u které je velmi slušně prokázáno, že se šíří na větrných proudech na stakilometrové vzdálenosti a samozřejmě za vlivu počasí, a která byla známa už po staletí. Najednou se z ní stal vážný problém. Byl to stejný hon na čarodějnice jako dnešní covid 19. I tato linie splnila svůj účel a dnes je ticho po pěšině.
Lidi si bohužel nechají nakecat kde co, zvláště pak pod emocí strachu a ani je nenapadne se podívat na realitu reálně, to je jít místo po pocitech po skutečnostech.
No a nakonec, nad póly se objevují přechodné oblasti stratosféry s nízkým obsahem ozonu. OK. No a co? Komu a čemu že to vadí? Řečí o dírách jak v mužským kriminále, ale podstata uniká.
A kdy byly tyto oblasti oficiálně zjištěny? No samozřejmě v momentě, kdy se tím někdo začal zabývat a byla na sledování ozonu specielně nad póly vyvinuta technologie. Nikdo totiž neví, zda jde, či nejde o naprostu přirozenost věcí, že ty ďoury nejsou součástí atmosferických jevů na zemi po statisíce, či miliardy let.
Ahoj Píďalka
0
1
minsc 02.04.2020 10:21 Bydliště: Příbram
619
51
669
To vodík podle všeho likviduje ozonovou vrstvu: https://www.omforum.cz/p.php?idx=17867
Rusové to řekli napřímo, američané to v té studii řekli jen způsobem “co by bylo, kdyby”, ale popsali reakce, jakými k tomu dochází.
Podle teorie hydridové Země, obsahuje ta mnohem více vodíku, asi 40%, jestli si to pamatuju správně. Unikající vodík se nejen podílí na vzniku uhlovodíků, ale je tak lehký, že opouští postupně naši atmosféru a likviduje přitom ozónovou vrstvu. Myslím že Zemi jednou čeká osud Venuše, a velká hladina CO2 v atmosféře bude následek toho stavu, nikoliv příčina. Je možné že se k tomu pomalu blížíme, přijde na to jestli je o magnetickém poli pravda to, co nám řekli. Totiž že se pól jenom přesouvá a že se to tak dělo i v minulosti. V horším případě mizí magnetické pole nenávratně.
Když u Venuše magnetické pole zmizelo, stalo se tohle (wiki): Uvažuje se, že Venuše měla původně stejné množství vody jako Země, ale v důsledku bombardování slunečními částicemi se voda rozložila na vodík a kyslík. Vodík díky své nízké hmotnosti snadno unikl do prostoru, kyslík se sloučil s atomy kůry a zmizel z atmosféry. Poměr vodíku a deuteria (které nemůže unikat tak rychle) ve Venušině atmosféře tuto teorii podporuje.
Teorie o vzniku mag pole planety, podle mě lepší než ta “konvenční”: https://www.omforum.cz/p.php?idx=24903
Třešnička na dortu je ta rotace planety...
0
0
Poota 02.04.2020 12:19 Bydliště: Praha
9069
603
7583
minsc napsal(a):Vodík díky své nízké hmotnosti snadno unikl do prostoru, ...
Pokud někdo dokázal napsat tuhle kravinu, kterou mins cituje, tak nemá ani nejmenší ponětí o působení gravitace - a dá se s jistotou předpokládat, že na stejné úrovni bude i všechno, co z toho vyvozuje.
Ono u příležitosti vodíku existují i další oficiální naivity, k nimž patří například i ta, že když rozložíme vodu na vodík a kyslík, tak jejich sloučením vznikne zpátky zase voda - dokonce když se to napíše ve formě chemických reakcí, tak je úplně jasné, že to musí fungovat
0
0
minsc 02.04.2020 12:44 Bydliště: Příbram
619
51
669
Tomu nerozumím. Nemůže se stát že unikne, pokud bude odstředivá síla zemské rotace, větší než gravitační síla, která na něj působí ?
Údajně z toho důvodu je většina kosmodromů na rovníku: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kosmodrom
0
0
Poota 02.04.2020 13:12 Bydliště: Praha
9069
603
7583
minsc napsal(a):Nemůže se stát že unikne, pokud bude odstředivá síla zemské rotace, větší než gravitační síla, která na něj působí ?
Právě že nemůže.
0
0
minsc 03.04.2020 09:37 Bydliště: Příbram
619
51
669
No tak se ti musím poděkovat, že díky tomu, že jsi ke svým tvrzením nepodal žádné odkazy ani vysvětlení, jsem byl nucen dozvědět se o tom více, a zjistil, že je to složitější.
Nějak slušně jsem to shledal popsáno třeba zde: https://en.wikipedia.org/wiki/Atmospheric_escape
To vyjádření z wiki https://cs.wikipedia.org/wiki/Magnetické_pole_planet
je možná zjednodušující (beru to tak, že se tím nechtěli zbývat v článku který se toho netýká) ale nedá se o něm říct, že je nepravdivé, že to je kravina, jak si napsal. Zasazeno v kontextu Venuše, nízká hmotnost je základním předpokladem, aby k úniku docházelo, je to vůbec základ k tomu, aby se vodík dostal do horních vrstev atmosféry. Kdyby byl těžší než CO2 (vztaženo k tlaku a teplotě, ale to dá rozum), nikam by neunikal. Kdyby byl těžší než olovo, pravděpodobně by byl blízko středu planety a také by neunikal. Takže výše uvedený výrok je zjednodušující, ale není nepravdivý.
0
0
Píďalka 03.04.2020 10:00 Bydliště: ČR
1379
446
1788
minsc napsal(a):Tomu nerozumím. Nemůže se stát že unikne, pokud bude odstředivá síla zemské rotace, větší než gravitační síla, která na něj působí ?
A to si představuješ jak? To by ti totiž vznikla zeměplacka, která by se nutně rozškubala. Navíc by ta odstředivá síla fungovala jen na rotačním obvodu, velmi hrubě řečeno nad rovníkem, ale ne nad póly.
Ahoj, Píďalka.
0
0
minsc 03.04.2020 10:07 Bydliště: Příbram
619
51
669
To byla otázka, neřekl jsem že si to nějak představuju. Ale klidně jen dál do mě 😷
0
0
E_man 03.04.2020 13:37 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
minsc napsal(a):Tomu nerozumím. Nemůže se stát že unikne, pokud bude odstředivá síla zemské rotace, větší než gravitační síla, která na něj působí ?
Údajně z toho důvodu je většina kosmodromů na rovníku:
...
Řekl bych, že hlavní důvod unikání vodíku do vesmíru je "sluneční vítr". Samotný vodík, byť nejlehčí prvek, by se v gravitačním poli udržel.
Gravitační pole však klesá se čtvercem vzdálenosti a v určité vzdálenosti od země už "tlak světla" není zanedbatelný.
A možná, že i v tom hraje roli Měsíc.
0
0
Poota 03.04.2020 14:00 Bydliště: Praha
9069
603
7583
minsc napsal(a):Ale klidně jen dál do mě 😷
Neber si to osobně, tady nejde o tebe, ale o to, že odstředivé a dostředivé síly se těžko představují a obtížně chápou - a navíc se ani ve škole správně nejen nevysvětlují, ale třeba ani nechápou.
Například náš fyzikář tvrdil, že aby něco kroužilo, tak musejí být odstředivá a dostředivá síla v rovnováze a když se kterákoliv z nich zruší, tak těleso místo kroužení spadne do středu. Když viděl, jak na něj nechápavě civíme, tak jako příklad uvedl na provaze přivázaný a roztočený kámen a zcela vážně tvrdil, že ten provaz reprezentuje tu dostředivou sílu. Že teda když ten kámen nebude táhnout "ven" a napínat ten provaz, tak že ho to přitáhne doprostřed. A zrovna tak že to dopadne když přestane fungovat ten provaz, protože zvítězí ta dostředivá síla. Už v mládí jsem zcela nerozumně bojoval proti všem bludům, takže jsem se samozřejmě dal slyšet, že je to úplná pitomost, nicméně fyzikář to přestal hájit, až když jsem mu nabídnul že roztočím kámen na provaze, pak ten provaz pustím a uvidíme, jestli ten kámen trefí mě a nebo jeho.
No, a to byl prosím ve fyzice študovanej člověk.
S přitažlivostí je to jednoduché, ta prostě kapaliny a plyny srovná jenom podle jejich váhy, doleji budou ty těžší a nahořeji budou ty lehčí, ale i ty nejlehčí budou pořád přitahované.
U odstředivé síly když použijeme kulatou nádobu, tak to nejtěžší bude u obvodu a čím blíž ke středu tím lehčí.
Z toho je docela jasné, že odstředivá síla si látky sice taky třídí podle jejich hustoty, ale obráceně než přitažlivost.
0
0
martin11 03.04.2020 16:40 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
6832
109
3636
...prosím vysvětlit, když už zde je "hodina fyziky..."
Poota napsal: U odstředivé síly když použijeme kulatou nádobu, tak to nejtěžší bude u obvodu a čím blíž ke středu tím lehčí.
...tohle mě hlava nebere...když zamíchám kafe v hrnku, tak to "těžké" plave ku středu, nebo lépe....Rangueho trubice.....to těžké...studené...je z důvodu rotace media - kapalina - plyn uprostřed víru...to samé tornádo a veškeré učení Schaubergerovo...
...kde mám chybu v úvaze, nebo znalostech...
0
0
Poota 03.04.2020 17:31 Bydliště: Praha
9069
603
7583
martin11 napsal(a):...když zamíchám kafe v hrnku, tak to "těžké" plave ku středu,...
Možná by ti mohla pomoci úvaha, jestli to co plave je těžší nebo lehčí než to na čem to plave
0
0
Píďalka 03.04.2020 17:38 Bydliště: ČR
1379
446
1788
martin11 napsal(a):když zamíchám kafe v hrnku, tak to "těžké" plave ku středu, nebo lépe....Rangueho trubice.....to těžké...studené...je z důvodu rotace media - kapalina - plyn uprostřed víru..
S tím kafem, vzhledem k tomu, že se hrnek netočí s kafem, dochází třením kapaliny o stěny k organizované turbulenci která stahuje solidní částice do kužele středu hrnku. Poota mluví o odstředivce, válcové, kde se stěna hrnce eventuelně točí otáčkami kapaliny v momentě kdy kapalina konečně dosáhne otáčky odstředivky díky tření o stěny.
Vortex trubice sice má ve středu podstatně chladnější vzduch než po obvodě, ale proč? Tlak se u středu snižuje tím, že střed má únikový otvor a vzduch se zrychluje - rozpíná se, čím dál tím víc čím blíž k výstupnímu otvoru. Tím ale i prudce klesá jeho teplota, klesá jeho objem a narůstá měrná váha jeho molekul. Při vstupu je vzduch naopak stlačovaný odstředivou silou proti stěnám trubice a podélným pohybem proti "dnu" trubice, kde se musí otočit o 180°, a tím se zahřívá. Buďto je pak u dna částečně odpouštěn jako horká složka, nebo u delších trubic , na konci "dně" slepých, vyzáří vstupní, stlačovaný vzduch svou energii přes stěny ještě přede dnem a výstup je opět chladný. Nejde o žádnou záhadu, pouze o starý dobrý známý princip stlačování a rozpínání plynu a s gtím související změny tlaku, teploty a hustoty.
Ahoj, Píďalka.
P.S:, snažil jsem se najít nějaký fundovaný odkaz na atmosferické ztráty do prostoru v češtině, ale tolik volovin najednou jsem už dlouho nepochytal. Nicméně, do meziplanetárního prostoru unikají statisice tun atmosféry měsíčně včetně vodních par, o vodíku nemluvě. Na druhé straně je sluneční vítr i hafo protonů a proton je ionizozané jádro vodíku. V momentě kdy pochytá elektron, je to vodík. Kolik ho tedy připluje na Zemi a taky odpluje se slunečním větrem je otázkou. Jo, v těch pár českých cancech se nechávají slyšet, že molekuly dosahují únikové rychlosti. Jsou to hovada, která ani neví, že ta úniková rychlost se vztahuje na orbitální dráhu, která je k zemi více méně tangenciální. to za prvé, a za druhé to, že dokud je aspoň jakás takás atmosféra, vybíjí se tato čistě teoretická záležitost v mezimolekulárních srážkách, něco jako karambol u kulečníku. Ty molekuly nejsou sputník.
0
1
martin11 03.04.2020 20:02 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
6832
109
3636
Poota napsal(a):Možná by ti mohla pomoci úvaha, jestli to co plave je těžší nebo lehčí než to na čem to plave
Píďalka to výše vysvětlil...ale stejně...i ta zrnka u dna sklenice s vodou...kafem...když se kapalina roztočí se shlukují ve středu dna sklenice ....ale toto nesouvisí s daným tematem...viz popis Píďalka
0
0
milda 02.05.2020 10:10 Bydliště: Milky Way
1830
18
1262
Poklad, který často mizí na smetišti...
Koronavirus zmizí, ale sucho tady zůstane. Půdě může pomoci zapomenuté biouhlí
Co to biouhlí vlastně je?
Když to hodně zjednoduším, tak jsou to zuhelnatělé větvě a různé dřeviny. Pálíme je bez přístupu vzduchu, čímž vytváříme dřevěné uhlí.
A proč se to tedy jmenuje jinak? Liší se to nějak od klasického dřevěného uhlí, které můžeme dostat v obchodech?
Biouhel je mnohem drobnější a jeho využití je jiné. Zatímco na klasickém dřevěném uhlí grilujeme, biouhel zlepšuje půdu v zahradách, na polích a pod stromy. Dalo by se ale říct, že když si koupíte balík dřevěného uhlí v obchodě a rozemelete ho na malé kusy, dostanete biouhel.
Jakým způsobem půdu zlepšuje?
Biouhel vytváří v půdě malé chodbičky a tunýlky, čímž ji zlehčuje. Navíc má výhodu v tom, že je to taková houba, kterou když hodíte do vody, nasaje ji. Velký problém současnosti je nedostatek srážek. Neprší pravidelně, a když už naprší, tak hodně. Voda po zhutněné a těžké půdě rychle z krajiny odteče do povrchové vody a nám z ní nezůstane nic. Uhel je schopný vodu zadržet a postupně uvolňovat do půdy tak, jak rostliny pro svůj růst potřebují.
Také má množství dalších výhod, které jsem ověřil i vlastním pozorováním. Jednou z nich je jeho vlhkost. Je ideální pro žížaly, které se v něm rády rochní a urychlují tvorbu kompostu, čímž pomáhají k provzdušněné a lehčí půdě. Jsme v situaci, kdy řešíme uhlíkovou stopou naší civilizace a klimatickou změnu, kterou uhlík uložený v atmosféře urychluje. Biouhel může pomoci.
martin11 02.05.2020 13:38 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
6832
109
3636
milda napsal(a):Poklad, který často mizí na smetišti...
Koronavirus zmizí, ale sucho tady zůstane. Půdě může pomoci zapomenuté biouhlí
Co to biouhlí vlastně je?
Když to hodně zjednoduším, tak jsou to zuhelnatělé...
...ano, dřevěné uhlí namleté na prach opravdu zlepší vlastnost zeminy. Ale je tady drobný problém..ne vyrobit, ale namlít....zkoušel někdo namlít uhlíky, nebo dřevouhlí na prach??? Jsem od toho opravdu jak kominík, výsledek žádný....má někdo zkušenost jak mlít dřevěné uhlí???
p.s. nemám žádný válcový mlýn, v míchačce to nejde...drtit v hmoždíři nemožné -stále jsou velké /5mm kousky/ starý masomlejnek také prach neudělá.. ...je třeba prach...jako třeba do černého střelného prachu!!!
0
0
Píďalka 02.05.2020 13:58 Bydliště: ČR
1379
446
1788
martin11 napsal(a):...ano, dřevěné uhlí namleté na prach opravdu zlepší vlastnost zeminy. Ale je tady drobný problém..ne vyrobit, ale namlít....zkoušel někdo namlít uhlíky, nebo dřevouhlí na prach??? Jsem od toho opravdu jak kominík,...
Z míchačky na beton by šel udělat kulový mlýn. Stačí do ní přihodit něco jako pár dělových koulí, nejlépe železných. Asi by se daly schrastit omleté z kamenolomu, ale to jen hádám. Drtíval se tam v kulových mlýnech vápenec na výrobu nehašeného vápno, či tak něco.
Ahoj, Píďalka.
0
0
martin11 02.05.2020 16:26 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
6832
109
3636
Píďalka napsal(a):Z míchačky na beton by šel udělat kulový mlýn. Stačí do ní přihodit něco jako pár dělových koulí, nejlépe železných. Asi by se daly schrastit omleté z kamenolomu, ale to jen hádám. Drtíval se tam v kulových mlýnech...
...z míchačky to nejde, teda z nové by to šlo, ale musíš vyndat ty míchací lopatky...a víš jak vypadá míchačka po několika stavbách???...i tu fe kouli bych měl, konečně mohlo by se zde mlátit cokoliv.např malé dlažební kostky by mohly pomáhat drtit..ale když neodstraníš ty míchadla, tak se kvalitní výsledek nedostaví..je za nima takové "závětří"..navíc lopatky jsou šikmo...vyzkoušeno, neosvědčilo se ..dík za odpověď
0
0
milda 02.05.2020 19:07 Bydliště: Milky Way
1830
18
1262
martin11 napsal(a):...ano, dřevěné uhlí namleté na prach opravdu zlepší vlastnost zeminy.
Ono nejde o to, namlít ho na prach. Stačí drobné kousky. Ty spíše odlehčí půdu a udrží vláhu..Postupem času je příroda sama rozloží...
Podpořte chod fóra 