Tak se taky musím pochlubit, jaký elktrolyzér se mi podařilo "spáchat".
Mohlo by se mu říkat "kečupák".
Použil jsem dvě skleněné lahve od většího kečupu, do dna vyvrtal otvory pro výstupní fitinky na hadičky a pro připojení elektrod.
Pro tuto příležitost jsem se naučil vrtat sklo a mohu říct, že to jde vcelku dobře. Vývodky jsou zatmelené epoxidovou pryskyřicí.
Dále jsem použil dvě kolena na odpad vody pr.40 a spojku. Do kolen pěkně pasují hrdla těch lahví od kečupu a všechno pěkně těsní.
Do hrdla lahvi jsou vsunuté elektrody, šnekovitě stočené z antikorového plechu. Přívody k nim jsou taktéž z antikora.
Toto je připevněno stahovací páskou k destičce z překližky.
Z druhé strany překližky je umístěno trafo, usměrňovač a vzduchovací akvaristický "motorek".
Na horní hraně překližky je vypínač pro zapnutí napájení trafa pro elektrody a tlačítko na zapínání vzduchovadla.
Aby se nemohlo stát, že elektrolyt přeběhne do filtru/pračky vodíku, opatřil jsem výstup vodíku odvzdušňovacím ventilkem.
O něm bude samostatné povídání.
Jak to celé vypadá je na přiloženém obr.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
3
2
cimirek 17.08.2018 18:59 Bydliště: Střední Čechy
833
78
1045
Odvzdušňovací ventil.
Bylo by možné koupit hotový, ten je ale o dost větší a bylo by třeba vyřešit připojování hadiček. Jeho cena se pohybuje od 150.-Kč výš.
Použil jsem proto na toto řešení injekční stříkačku na 2ml. Ta má středový výstup. Větší jej mají excetrický, což se mi jeví ne zrovna výhodné.
Do stříkačky jsem vytvořil plováček z plastového obalu náplně pro "čínskou" propisku, z které jsem uříznul tu část, s kterou lze ve stříkačce volně posouvat. Tuto trubičku jsem z obou stran zaslepil ždibcem epoxidu. Na jednu stranu plováčku jsem pak kápnul trošku zalévacího silikonu, který tam vytvořil kulový vrchlík jako těnění.
Na uzavření stříkačky, utěsnění a možnost připojení hadičky z výstupu vodíku z kečupáku jsem použil několik kousků plastových hadiček s různým průměrem, tak aby bylo možné je do sebe natěsno zasunout.
Tento prototyp jsem vyzkoušel na tlakové vodě z kohoutku a to fungovalo bezvadně.
Ale ..., při aplikaci na vodík už to taková hytparáda nebyla, tlak zde je podstatně menší a silikon se nedostatečně přitisknul k ústí stříkačky.
Ale i tak by to mohlo být lepší než nic. Nedojde k přeběhnutí elektrolytu, ale k přebublání a to by se dalo lépe uhlídat.
A proto nastala jiná a lepší varianta. Na plováček je přilepená miniaturní přísavečka. No a s tou je to úplně jiná káva. Tato varianta funguje úplně přepychově, což je vidět na přiloženém videu.
A ještě mě napadlo, že by bylo možné pro potřebu uzavírání průtoku hadičkami použít škrticí segment z infúzní soupravy (pokud jsou použity hadičky v odpovídající toleranci).
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
1
martin11 18.08.2018 08:05 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
6832
109
3636
cimirek napsal(a):Jé ještě obrázek k tomu ventilku.
...prosím dotaz...
1.plocha elektrod v cm2?
2.výkon trafíčka....A/V při probíhající elektrolíze
3.jaký elektrolit...složení ?
poznámka. pračka se mě zdá poměrně malá a nic v ní není jen čistá H2O ???
martin11
...výborný je ten zpětný ventilek....vyrobím do toho mého....mnohé to vyřeší
0
0
cimirek 18.08.2018 10:47 Bydliště: Střední Čechy
833
78
1045
martin11 napsal(a):...prosím dotaz...
1.plocha elektrod v cm2?
2.výkon trafíčka....A/V při probíhající elektrolíze
3.jaký elektrolit...složení ?
poznámka. pračka se mě zdá poměrně malá a nic v ní není jen čistá H2O ???
...
1. 7,5 x 50cm
2. 24V/3A
3. soda na praní
V pračce zatím nebyl teflon páseka magnety.
0
1
Ilem 18.08.2018 12:03 Bydliště: Hradec Králové
451
67
523
Adam napsal(a):Vodík je vysoce reaktivní prvek a nenapadá mě snad žádný způsob, jak ho uchovávat ve vodě nebo v nějakém roztoku.
Omlouvám se, že reaguji až teď, ale Adame promiň, mýlíš se.
Voda má přrozenou vlastnost, uchovávat v sobě rozpuštěné plyny, vodík nevyjímaje. https://www.wikiskripta.eu/w/Henryho_z%C3%A1kon
Ano, je to těžká představa, při tom , jak je vodík lehký, ale je třeba si uvědomit, že měrná hmotnost plynu nehraje v Henryho zákoně žádnou roli. Množství rozpuštěného plynu závisí pouze na absorpčním koeficientu, teplotě a tlaku. V podstatě úplně stejně to funguje při rozpouštění pevných látek, akorát u pevných látek se absorpčnímu koeficientu říká rozpustnost. U pevných látek však nehraje roli v množství rozpuštěné látky tlak. A je úplně jedno, jak těžká je látka, která je ve vodě (obecně kapalině) rozpuštěna. Pokud se nezmění teplota, nikdy z kapaliny nevypadne. Rozdíl mezi rozpustností plynů a pevných látek je v tom, že u plynů rozpustnost s vyšší teplotou klesá, naopak u pevných látek stoupá. Může za to parciální tlak rozpuštěných plynů, ale to už bych zabředl do přílišných podrobností. Ještě zajímavější je situace při rozpouštění kapaliny v kapalině. Říká se tomu mísitelnost. Některé kapaliny jsou omezeně mísitelné - například trichlor ve vodé - 1%, některé jsou neomezeně mísitelné, například líh a voda se dají smíchat v libovolném poměru. Přestože je líh lehčí, než voda, nikdy se v kapalné podobě tyto dvě kapaliny nerozdělí. K tomu, abychom je mohli rozdělit musíme z jedné ze složek udělat plyn. Toho se využívá například při výrobě slivovice.
Vrátím se zpět k vodíku. Toto vše, co jsem napsal, platí pro vodu, ve které není ještě nic rozpuštěno. Proto je potřeba před sycením vody vodíkem, vodu minimálně prohnat přes filtr z aktivního uhlí. Aktivní uhlí z vody vychytá rozpuštěný chlór i některé další prvky, Tím uvolní místo pro vodík.
0
4
Ilem 18.08.2018 12:28 Bydliště: Hradec Králové
451
67
523
Teď jsem si to přečetl, a došlo mi, že to vypadá, že rozpuštěný vodík z vody už nikdo nedostane, pokud se nezmění tlak, nebo teplota. Ale tak jednoduché to není. Může za to Brovnův pohyb (snad všichni znají ze školy). Pokud se tomu nějakým způsobem nezabrání, tak v povrchové vrstvě kapalin dochází k výměně molekul s okolím. Jsou to molekuly vodní páry, ale i rozpuštěných plynů. Tak se stane, že molekula vodíku je nahrazena například kysličníkem uhličitým, který je ve vodě mnohem lépe rozpustný, než vodík. A díky Brownovu pohybu, který to způsobil, se CO2 a další plyny dostávají hlouběji, až postupně nahradí vodík v celém objemu kapaliny. Je proto nanejvýš žádoucí, aby se co nejvíce omezila výměna plynů s okolní atmosférou. Mám vyzkoušeno, že stačí malá bublinka vzduchu a téměř všechen vodík do ní za relativně krátkou dobu uteče.
Takže: 1. je potřeba, aby po uzavření nádoby v ní nebyl jiný plyn, než vodík
2. Nádoba musí být pro vodík co nejhůře propustná. V průmyslové výrobě se používají třívrstvé sáčky. První vrstva je plast, který zabraňuje styku vody s hliníkem, protože by vznikal neurotoxický hydroxid hlinitý, a zároveň tato vrstva umožňuje sáček svařit. Druhá vrstva je zmíněný hliník, který zabraňuje unikání vodíku. Třetí vrstva je opět plast, který má zase dvě funkce. Jednak chrání hliník před poškozením a jednak se na něj lépe dělá potisk, než na hliník.
0
4
kutil 18.08.2018 13:47 Bydliště: Prostějov
148
38
243
Další bazmek na výrobu vodíku
Ahojky vespolek.
Právě sem se vrátil z dovči s vnóčatama a šups k pc ...
Než sem jel, tak sem zprovoznil můj H vyvíječ s PPR trubek a protože do teho není vidět tak z boku je navrtané vodoznak.
Trafo na 380 V, když do teho pustím enem 220 V tak je na výstupu cca 30V a za grécákem s kondíkem 40 V DC naprázdno.
Při zatížení klesne napětí na 23 V a 2A. Pokud to nechávám vyrábět vodík na tlak tak pomalu roste proud až na 2,2 A a pokud vyrábím vodík za podtlaku tak klesá až na 1,8 A.
Elektrody 16x45 cm s přívodem s hora. Zbytečně sem to dělal na ucpávky, bohatě stačí gumová zátka jak má la.
No a teď popíšu ten fórek s podtlakem:
Na kyslíkovou stranu sem připojil vzduchovací strojek který po zapnutí vytláčí vodu z válce a na vodíkovéstraně stoupá hladina až téměř k výstupu vodíku. Tím pádem téměř vytlačím z bazmeku vzduch. Po zapojení vyvíječe se začne uvolňovat vodík a kdo blbnul s MIM vyvíječem tak ví, že za podtlaku se vodík odtrhává z elektrody mnohem rychleji.
Tak se stalo, že hladina ve vodoznaku dost rychle stoupá. Nechám ji nastoupat přes vyrovnanou hladinu a vzduchovačem vyfouknu vodík ven. V bazmeku by měl být téměř čistý vodík. Pokud chci mít jistotu tak zopakuji ještě jednou.
Od tohoto okamžiku je přístroj připraven k tlakování do lahví nebo sáčků. Ještě nemám hotový filtr ale vzduchovací strojek vytváří dostatečný tlak aby vše profouk
Na obr. sem to pustil do velké lahve, ale na snímku ty bublinky jako v akvárku nejsou skoro vidět grr.
Postup:
Nechám nastoupat hladinu na vodoznaku až k vyrovnané hladině. Cca 5 cm na vodoznaku mě udělá 50 cm3 vodíku v 1/2 lt. lahvi. To nastoupá asi za 2 min (enem sem počítal).
Pak zapnu vzduchovač a ten mě vytlačí vodík do lahve asi za 4-5 sec. (zde by se mě hodilo to škrtítko jak sem vložil cimirek).
Vypnu vzduchovač a mám skoro 2 min na to abych láhev zazátkoval a připravil další .....
Prostě manufaktura.
Nevýhoda je v tom hlídání hladiny vodozaku. Pokud bych se zapomněl tak mě vzduchovač vytlačí elektrolyt až do vodíkového výstupu. Tady musím dávat bacha.
Ještě nemám vychytaný všechny mouchy, těšil sem se na laborování celou dovču
Vážení přátelé,
jeden može byt blbé ale musí mět štěstí :-)) Já si to na tem vyvíječi vybral asi všechno ....
ZK:
Tak sem se ráno stavil v akvapotřebách a mají zpětné klapky jako mezikus na hadičku váleček tak 10 mm průměr a 30 mm dlouhé. Za 30,- Kč no nekup to ?
Po natlakování a vypuštění vodíku ven se ta klapka perfektně sama zavře- jupíí
(je umístěná hned na vodíkovém válci těsně za výstupem)
Výsledkem je, že ihned po vypnutí vzduchovače vzniká podtlak a z filtru se do hadičky už nenasaje NIC !!! Tedy neznehodnocuje se velikost podtlaku.
Nevýhoda:
Při tom větším podtlaku ten vodík letí rychleji nahoru a vytváří pěnu !!! grr (cca 2 cm)
Tak sem nalepil na vále značku o 2,5 cm výše než je min. hladina a jede se dál :-))
Provozuji vyvíječ dle stavoznaku o něco málo výše .....
Po zapnutí vzduchovače se v první fázi stlačí ten vodík ve válci až na hodnotu odporu ZK , filtru i vzduch. kamínku. Teprve potom tlačí vodík do připravené sklenice. Nedělám si vrásky s tlakama, ten vduchovač udělá v pohodě min 10 kPa.
Tak sem nechal nastoupat těch 5 cm na stavoznaku a vypustil do decové pleskačky, Bylo očividně toho vodíku více jak 50 cm3. Nalepil sem si na láhev značku, otočil a dolil vodu po značku. Po přelití do měřícího válce bylo ve sklenici 70 cm3.
1 cm na stavoznaku se plní cca 1 min. Pokud chci mít v 1/2 lt láhvi 50 cm3 vodíku tak v poměru 70/50 dodá těch 50 cm3 jen cca 36 mm na stavoznaku.
To značí že jednu dávku vodíku mám k dispozici za necelé 4 min. jupíí
Lidičky není kam spěchat, důležitý je že si ten vodík dokážeme sami vyrobit a dostat do té vody .....
Přeji všem hezký den a ať se daří
H.v.
0
6
Adam 04.09.2018 18:03 Bydliště: Praha
5793
563
5842
Adam napsal(a):Vodík je vysoce reaktivní prvek a nenapadá mě snad žádný způsob, jak ho uchovávat ve vodě nebo v nějakém roztoku.
Ilem napsal(a):Omlouvám se, že reaguji až teď, ale Adame promiň, mýlíš se. ...
Ileme, co se týče kapalin, já se na toto nezaměřuji do nějaké velké hloubky, takže můžeš mít klidně pravdu a moc pěkně jsi to popsal, ale nemáš pravdu v tom, že se mýlím.
To, že mě nenapadá žádný způsob uchování vodíku v roztoku, je prostě neotřesitelná pravda. :-) V tom se opravdu nemýlím. :-)
0
0
Adam 04.09.2018 18:14 Bydliště: Praha
5793
563
5842
Aby to někdo nebral jako hloupé slovíčkaření... Jenže já to takhle napsal zcela záměrně, protože dobře vím, že do nějaké míry tam je šance na to, že není problém v roztoku, ale v mých zkušenostech, co se ťýče této oblasti.
A lehkovážně jsem teď zaslovíčkařil, abych dal příklad, že bychom měli vždy při tvrzení něčeho dobře a pokorně zvážit, nakolik si jsme v dané věci opravdu pevní v kramflecích a podle toho bychom měli upravit tón sebejistoty, kterým to ostatním podáváme.
1
0
Ilem 28.09.2018 12:33 Bydliště: Hradec Králové
451
67
523
Adam napsal(a):nemáš pravdu v tom, že se mýlím.
To, že mě nenapadá žádný způsob uchování vodíku v roztoku, je prostě neotřesitelná pravda. :-) V tom se opravdu nemýlím. :-)
Také nechci slovíčkařit, ale napsal jsi ve vodě, nebo roztoku. Reagoval jsem na vodu. S roztokem je to samozřejmě složitější. Záleží především na míře nasycení onoho roztoku a také na tom, co je, jak moc rozpustné. Udělal jsem si v této souvislosti zajímavý pokus, který si může udělat každý a vřele to doporučuji:
Ingredience: voda, kuchyňská sůl, cukr, 4 sklenice, nebo jiné nádoby.
Postup:
1.Natočte dvě sklenice vody (ne úplně plné) a nechte odstát, aby získaly pokojovou teplotu
2. Do jedné sklenice za stálého míchání přisypávejte kuchyňskou sůl, tak dlouho, dokud se sůl rozpouští ( dokud nevytvoříte nasycený roztok). Podle tabulek by se do sklenice vody (200 ml ) mělo vejít 71,8 g soli. Samozřejmě, není potřeba sůl přesně odvažovat. Jednoduše se vmíchává tak dlouho, dokud nezůstává na dně nerozpuštěná sůl.
3. Nasycený roztok slít do druhé sklenice, tak aby nerozpuštěná sůl zůstala. První sklenici vypláchnout a odlít do ní přibližně polovinu obsahu druhé sklenice.
4. Totéž udělat s cukrem. Ve 200ml vody by se mělo rozpustit 404g cukru. Sklenice by měla být větší, nebo méně vody, protože cukrem roztok dost nabyde
5 Nyní vezměte jeden solný roztok a pokuste se do něj vmíchat cca 200g cukru. Samozřejmě na dně zůstane sedlina
6. Do jednoho z cukerných roztoků se pokuste vmíchat cca 35g soli. Také na dně zůstane sedlina
7. ochutnejte všechny 4 sklenice.
Výsledek neprozradím, protože je to jednoduchý pokus, který zvládne opravdu každý a výsledek je docela překvapující ( teda alespoň pro mě).
2
0
Ilem 28.09.2018 12:52 Bydliště: Hradec Králové
451
67
523
Nevím, jestli to jde, ale docela rád bych na toto místo vložil anketu, která sovisí s výše popsaným pokusem. Učastníci ankety by se měli zúčastnit ještě před tím, než pokus provedou, a jde o to, jak si myslí, že pokus dopadne.
1. Obě slané sklenice zůstanou stejně slané, cukr se tam nedostane, protože už je tam sůl. Obdobně, sladké sklenice zůstanou stejně sladké
2. Slaná sklenice, do které byl přimíchán cukr získá mírně nasládlou příchuť a sladká sklenice získá mírně slanou příchuť
3. Slaná sklenice, do které byl přímíchán cukr a sladká sklenice, do které byla přimíchána sůl získají stejnou sladkoslanou příchuť.
4. Slané sklenice zůstanou stejně slané, ale sladká sklenice dostane slanou příchuť
5. Sladké sklenice zůstanou stejně sladké, ale slaná sklenice získá sladkou příchuť
6. Jiná možnost mě nenapadá.
0
0
Ilem 28.09.2018 13:03 Bydliště: Hradec Králové
451
67
523
Moje předchzí příspěvky možná vypadají jako off topic, ale pomohou pochopit, co se ve vodě děje při rozpouštění čehokoliv, včetně vodíku. V principu v tom totiž není rozdíl, zda rozpouštím vodík, nebo například sůl.
2
1
Adam 29.09.2018 01:36 Bydliště: Praha
5793
563
5842
Ilem napsal(a):Nevím, jestli to jde, ale docela rád bych na toto místo vložil anketu, která sovisí s výše popsaným pokusem. ...
Funkcionality fóra mi umožňují vytvářet ankety, které jsou na úrovni celého fóra, což částečně determinuje
i spektrum témat, které je pro takové ankety vhodné. Pro jednotlivá vlákna jsem anketní systém nezaváděl,
ale v tomhle případě by byla stejně asi škoda, že by nebyly vidět jednotlivé hlasy, když jde do velké míry o jakousi hádanku.
Nechť každý tipuje odpověď na Tvou otázku klasicky v příspěvku.
0
0
E_man 29.09.2018 08:00 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Ilem napsal(a):…. Záleží především na míře nasycení onoho roztoku a také na tom, co je, jak moc rozpustné. Udělal jsem si v této souvislosti zajímavý pokus, který si může udělat každý a vřele to doporučuji:
Ingredience: voda,...
Mám pocit, že zatímco sůl vytváří v roztoku ionty, cukr pouze polární molekuly. Vodík jako molekula H2 je rovněž polární.
Nevím, co mi tady uniká ale nevím, jak souvisí s tímto pokusem rozpustnost vodíku ve vodě?
0
0
Poota 29.09.2018 10:10 Bydliště: Praha
9068
603
7583
S rozpouštěním mám praktické zkušenosti na úrovni oslazení si kafe nebo čaje a teoretické jen nepatrně větší, takže nejsem při nejlepší vůli schopen se rozhodnout pro kteroukoli variantu v rozsahu 1 až 5, ba dokonce nejsem schopen vyloučit s jistotou ani možnost 6.
Proto jsem se raději nevyjadřoval, ale zase na druhou stranu nechci v Ilemkovi vzbudit dojem, že mě jeho kvíz nezajímá.
...prosím dotaz... 
martin11 
Podpořte chod fóra 