Nebezpečné onemocnění včel zvané varroáza je způsobené roztočem s příznačným názvem Varroa destructor (Kleštík včelí). Tento roztoč způsobuje celkové oslabení včelstev, vylíhnuté včely mívají různé vývojové vady, například nedostatečně vyvinutá křídla nebo zakrnělé nohy. Napadené včely mají navíc výrazně zkrácenou dobu života, většinou nepřežijí zimu. V těžších případech umírají již během podzimu.
Destruktivní dopad tohoto parazita na včely u nás i v zahraničí zapříčiňuje nejen zdražování cen medu díky jeho nízké produkci a krachy těch, kteří se snaží včelařstvím živit, ale vymírání včel ohrožuje především rovnováhu v přírodě, což souvisí třeba i s opylováním květů rostlin, ať už se jedná o rostliny divoké nebo zemědělské.
Nyní však existuje velmi šetrné a účinné řešení, jak tohoto roztoče likvidovat, a to bez použití jedovatých přípravků, které byly dosud jedinou možností, jak včely "léčit". S převratným nápadem přišel český včelař a učitel Roman Linhart. Povšiml si přírodního včelího úlu, který si včely vybudovaly pod střechou jedné budovy. Zatímco okolní úly devastovala varroáza, populaci tohoto úlu roztoč nezničil ani po mnoha letech. Pana Linharta napadlo, zda by to nemohlo být tím, že je úl přilepený k plechové střeše, která bývá v teplých dnech rozpálená. Jeho úvaha byla správná. Zmiňovaný roztoč totiž špatně snáší teploty nad 40°C.
Aby uvnitř úlu došlo ke zvýšení teploty, stačí jeho vnější (sluncem osvětlené) strany částečně nebo úplně obarvit černou nebo libovolnou tmavou barvou. Tmavé odstíny barev do sebe výrazně absorbují sluneční záření a přeměňují ho na teplo, které pak zvýší teplotu uvnitř úlu. V průběhu sezóny tak za teplého a jasného počasí dochází ke zcela samovolnému hubení zmíněného roztoče a úl zůstává zdravý. Teplota v úlu by však v nejteplejších dnech neměla dlouhodobě přesahovat hodnotu 47°C. Proto je potřeba stěny nejprve natírat třeba jen černými proužky a v horkých jasných dnech zhruba kolem poledne zkontrolovat teplotu v úlu. Bude-li teplota nedostatečná (pod 40°C), lze černé pruhy zvýraznit nebo přimalovat. Pokud bude teplota v úlu naopak přiliš vysoká (nad 47°C), lze tmavou barvu (jen částečně) přetřít nějakým světlým odstínem, který míru ohřívání úlu sníží. Nátěr by se měl provést především na jižní stranu, případně i na západní a východní stranu. Na straně severní nátěr nemá žádný smysl. Střechu úlu lze také obarvit, ale kvůli lepšímu rozptýlení vyšší teploty uvnitř úlu je vhodnější zaměřit se spíše na stěny. Bude-li teplota v úlu během nejteplejších jasných letních dní zhruba na hodnotě 46°C, lze dosahovat léčebných účinků také v některých jasných dnech na jaře nebo během podzimu. Je-li úl umístěn ve stínu, je zapotřebí ho přemístit nebo upravit stínění tak, aby teplota uvnitř něj vzrostla na uvedené optimum.
Toto opatření proti varroáze tedy může být náročenější na počáteční "vyladění", pak má však včelař vystaráno. Pokud se tento nápad rozšíří k dostatečně velkému množství včelařů, existuje naděje, že se roztoče Varroa destructor zbavíme úplně, a to bez jakýchkoli toxických preparátů.
Rozmnožování a šíření parazita
Samička tohoto roztoče je přisátá na tělo včely. V úlu se pustí a pronikne do komůrky plástve, ve které se přisaje na larvu včely. Larvě odebírá živiny a po určité době se pouští a v komůrce klade několik vajíček. Z vajíček se velmi brzo vyvinou dospělí jedinci roztoče a začnou se pářit. Po páření samečci umírají přímo v komůrce a samičky se přichycují na těle dospívající včely. Včela pak opuštěním komůrky roznáší roztoče mezi ostatní obyvatele úlu. Celý proces, který trvá jen několik týdnů, se opakuje a množství parazitů se v úlu znásobuje.
Varroa destructor - Přichycení na včele (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Varroa destructor (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
1
Píďalka 08.09.2015 13:45 Bydliště: ČR
1379
446
1788
Osobně tomuhle věřím méně než neposkvrněnému početí Františka Voháňky. Viděl jsem to v kanadě. Taky se na tuhle potvoru dlouho vymlouvali, jenže ony nemizely jen včely, ale všechen hmyz. Navíc, včelám se mimo zemědělské oblasti dařilo naprosto normálně a stejně tak i všemu hmyzu. Skutečným parazitem je Monsanto a jeho koně, plus magoři, kteří se od nich nechaj ukecat ke spolupráci na jejich otravování od půdy, vody přes hmyzy a ptactvo a konec konců i zvěř i nás. Za chvíli to, co do účinků, nebude mít moc daleko od Potopy.
Píďalka.
0
1
farkas 09.09.2015 23:17 Bydliště: Střední Čechy
2929
344
3995
Kdyby likvidace zhoubných roztočů teplem měla zachránit jen jedno jediné včelstvo, má obrovský význam. Jenže přemnožení parazitů je vždycky příznakem snížené obranyschopnosti hostitele.
Právě rostlinný pyl je pro včely všech vývojových stádií základní složkou výživy. Příčinu oslabení jejich kondice právě GMO buňkami v Čechách zatím netipuji.
Zemědělské chemie se před 30 a více lety na pole aplikovalo daleko více než dnes a přesto se z každého rozkvetlého stromu ozýval daleko slyšitelný hukot tisíců včelích dělnic. Na chemii to také nevypadá.
Samotný fakt, že z přírody mizí kromě včel např. luční koníci a ani ostatních otravných hmyzů není tak velké množství jako před cca 20 lety, může faktorem, který těm maličkým živočichům nejvíce ubližuje být právě elektrosmog.
0
1
Karel 124 18.09.2015 12:08 Bydliště: Praha a okolí
554
41
729
Dnes jsou bohužel dost chemizované i samostné včely. Bylo by třeba zjistit, zda jsou divoké včely vůbec v naší krajině někde vidět.Mám za to , že pan Linhart měl štěstí, když objevil divoké silné včelstvo pod plechovou střechou.
Největším nepřítelem včel je sám člověk ,člověk, který nedokázal žít na úkor ostatních tvorů.
Zřejmě se skládá elektrosmog + chemie ,a odolnost k přežití tím mizí samosebou i u člověka ....................Výhoda se mění v nevýhodu..........
Mám pět včelstev, včely chovám 3 rokem, když včely žijí vše ve mně jásá, když hynou hynu i já..............loňskou zimu mi nepřežilo skoro 50% včelstev
v lokalitách poblíž letiště Praha některým chovatelům i víc.
Něco o včelách píšu zde : http://korenovipestitele.forumczech.com/f2-vcely
Karel
0
1
farkas 18.09.2015 12:59 Bydliště: Střední Čechy
2929
344
3995
Často se toulám po lesích. Drobných hnědých včel samotářek tam na pasekách daleko od lidských obydlí létá dost na to, aby stačily opylit všechny lesní kytky a brusinky s borůvkami k tomu.
Samotářky ale nevytvářejí roje, ale žijí v režimu, že samec je samec a samička není pouhá dělnice, ale klade svoje vlastní vajíčka. Elektrosmog k nim dosahuje v omezené míře a GMO v lesích zatím nehrozí.
Žádnou původní brť s rojem organizovaných divokých včel jsem na svých toulkách nepotkala.
Co znamená pro včelaře pojem divoké včely? Nejsou to náhodou zdivočelá včelstva?
0
0
Poota 18.09.2015 14:26 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Existují ještě "divoké" či spíš volně žijící menší včely, kterým se říká kraňky - ty si vytvářejí svoje plástve s medem, takže žijí nejspíš podobně jako ty v úlech.
0
0
farkas 18.09.2015 14:40 Bydliště: Střední Čechy
2929
344
3995
Nojo, ale kde mají ty brty?
0
0
Poota 18.09.2015 14:44 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Některé z nich, alespoň po nějaký čas, bydlely v dutině stěny naší chaty.
Jsou menší, takové jako krátké, skoro černé a jsou hodné, tedy ve smyslu mírumilovné - možná ani nemají žihadla.
Jinak o nich nevím nic.
Žijeme na samotě mezi loukama(naše pastviny pro koně) a lesy. Každý rok narazím na několik společenství malých černých včelek, které mají hnízda v zemi. Jsou černé a velké asi jako nehet na palci(do 15-20mm). Určitě to nejsou naše domácí včely medonosné. Těch má včelař u lesa 20 úlů ani včely samotářky, podle způsobu života. Nad povrchem mají ze suché trávy vybudovanou poměrně velkou plochou(průměr okolo 30cm, výška do 10cm )hlavici, která chrání otvor v zemi a dělá vletový a výletový otvor. Po té, co jsem mulčerem v létě odkryl takové hnízdo, jsem to prozkoumal a měli tam několik pater plástů, hodně medu a odhadem jich bylo okolo 200 kusů. Od té doby mulčuju už jen v listopadu po prvních mrazech, ale divokých včel je u nás hodně. Pořád je vytahuju z bazénu( Ty,co se nestihly utopit).
0
2
Persi 24.12.2017 21:59
35
6
55
Ahoj,
my žijeme vlastně na okraji Prahy, ale na naši zahradu létá poměrně dost včel a plno čmeláků. Asi proto, že vůbec nepoužívám chemické postřiky a umělá hnojiva. Možná to budou taky divoké včely, protože nevím, že by měl někdo v okolí včelstvo.
Někde v diskusi o MMS jsem četla, že někteří včelaři s úspěchem používaji MMS i na léční včel. Dávkování si ale nedovedu představit vůbec.
A ještě jedna perlička. Jedna moje známá v Německu pěstuje včely a protože již nechce rozšiřovat chov, ani včely prodávat, tak vždy nový roj odnese do lesa. Dělá to s úspěchem již několik let.
Tak s dárkem to zatím nevypadá nijak, páč jsem se ptal nenápadně partnerky (aby vyzvěděla) co přesně by se mu hodilo, ale nedostal jsem žádnou odpověď. Nicméně jsem hledal nějaké info o pesticidech požívaných na řepku, což jsou vynálezy Bayeru (+ Mon-ster-santa) jako fluopyram atd. A dostal jsem se k jiným zajímavým věcem. Že glyfosáty jsou minimálně částečně zodpovědné za syndrom kolapsu včelstev asi nikoho nepřekvapí: https://theecologist.org/2015/sep/20/glyphosate-harms-bees-spatial-learning
Zajímalo mě jak je to s pesticidy a v Izraeli...očekával jsem že se snaží před tím svinstvem nějak ochránit své obyvatele, protože tohle svinstvo miojiné poškozuje DNA ! Ale to jsem se spletl - Izrael používá vzhledem ke své velikosti používá největší množství pesticidů na světě. Asi se to holt kříží s požadavky na "intenzivní" zemědělství - snahou být potravinově soběstační a zaměstnávat minimum lidí v zemědělství - chtějí je mít v armádě a jinde - mít hodně lidí v zemědělství je považováno za znak zaostalosti státu. Ale to intenzivní používání pesticidů si vybírá svou daň, hlavně na včelách. Ale jelikož nejsou blbí, snaží se problém nějak řešit: https://www.israel21c.org/how-israel-is-saving-the-honeybees/
Těch příčin problému bude asi víc, tady se zase tvrdí že problémem je to že kvůli lidské činnosti - zástavbě ploch a jiné devastaci přírody - dochází k poklesu rozmanitosti rostlin, a včely mají problém sehnat zejména pyl s dobrým obsahem omega 3 mastných kyselin: https://www.israel21c.org/unique-israeli-research-reveals-why-honeybees-are-dying/
Což je zajímavé, že mají podobný metabolický problém jako lidé - poměr omega 3 a omega 6 mastných kyselin je velmi vychýlen směrem k omega 6, což není dobré. A zároveň to možná objasňuje to blahodárné působení chlorelly na včely - ta je totiž bohatá na omega 3.
Tak vida jak můžou být řasy důležité v potravním řetězci. Další příklady jsou i jinde - třeba často zmiňovaý losos, k němuž barvivo z řas doputuje skrz potravní řetězec: http://www.food-info.net/cz/qa/qa-fp4.htm
Podpořte chod fóra 