"Písemné prameny, nedestruktivní průzkumy i dochované části podzemních staveb na našem území naznačují, že se zde v dávných dobách nacházela rozsáhlá síť vícepatrových sídel propojených dálkovými koridory.
K prohloubení znalostí o historickém podzemí ČR mi skvěle posloužila osmidílná knižní edice „Tajemné podzemí“, v níž autoři zmapovali podzemí českých i moravských měst, menších sídel a také jeskynní systémy, využívané lidmi v minulosti k přežití nebo ke kultovním účelům. Díky jejich systematické archivní i terénní práci se ukázalo, že celé území naší republiky je doslova prošpikováno lokálními i dálkovými podzemními chodbami, vícepodlažními labyrinty se sály, pod historickými centry měst také studnami, kanalizací a větracími šachtami, což vše jasně svědčí o tom, že se zde jedná o vyspělé urbanistické komplexy, které však již na mnoha místech kvůli svému vysokému stáří zanikly, a to buď samovolným propadem zvětralých vrstev horniny, nebo také zásahy člověka v minulosti, když podzemní chodby začal zasypávat odpadem a nebo systematicky zalévat betonem, aby zpevnil podloží nadzemních staveb, pod nimiž se podzemí nachází. Ukazuje se též, že se jedná o rozsáhlé, technicky náročné stavby ražené často v tvrdých horninách a zcela jistě tu nejde o práci středověkých horníků nebo stavebních hutí, jak se dodnes šíří v historické literatuře. Naše nedestruktivní průzkumy na území ČR existenci těchto staveb nejen potvrdily, ale navíc ještě doplnily také o poznatek, že byly propojeny s nadzemními technickými stavbami, které však již v minulosti zcela zanikly."
Postupně a zcela organicky vznikala díky způsobu, kterým se ve středověku běžně stavěly městské domy.
V první fázi se zahloubil půdorys budoucího domu až k rostlé skále, na které se udusala hliněná podlaha. Vztyčily se obvodové a středové sloupy konstrukce střechy a hliněné stěny se opažily silnými fošnami, které byly ke sloupům přitlačované sypkou hlínou. Dokončením střechy vznikla zemnice nebo polozemnice, ve které se přečkávala první zima.
V dalších fázích se pokračovalo těžením kamene, čímž se prohlubovala jáma a zároveň se z vytěženého kamene stavěla obvodová zeď. Nad jámou se prostor přepažil několika trámy na něž se kladla podlaha přízemí. Pod podlahou se s potřebou dalšího kamene postupně prohluboval sklep, do kterého se z okolí soustřeďovala voda, která neměla kam odtékat a používala se jako užitková voda v domě.
Dalším prohlubováním sklepa vznikl prostor natolik vysoký, že mohlo vzniknout jeho další "poschodí". Horní patro sklepa se používalo jako tzv. suchý sklep sloužící k uskladnění potravin, které neměly navlhnout. Spodní patro by tzv. mokrý sklep, kde se skladovalo ovoce a zelenina.
Velikost a hloubka mokrého sklepa závisela na tom, kolik kamene bylo potřeba a také na množství vody, které se bylo potřeba zbavit. Velice často se tesal jako výklenek v jedné ze stěn a se skloněnou podlahou a nebo několika schody, čímž nebylo nutné vytvářet další dřevěnou podlahu.
Dalším těžením se mokré sklepy postupně prohlubovaly a zvětšovaly často až natolik, že mohlo dojít k propojení se sklepem souseda nebo sousedů, takže časem vzniklo pod městem bludiště, propojující většinu domů navzájem - proslulá jsou třeba podzemí Znojma, Tábora nebo Plzně. To posledně zmíněné plnilo natolik důležitou odvodňovací funkci, že po jeho zasypání došlo až k propadnutí ulice i s tramvají, díky čemuž se začalo s dlouholetým programem obnovení funkčnosti tohoto podzemí. https://cs.wikipedia.org/wiki/Plze%C5%88sk%C3%A9_historick%C3%A9_podzem%C3%AD
Znojemské podzemí šokuje i po staletích. Tajné chodby pod městem..
Znojemské podzemí šokuje i po staletích. Tajné chodby pod městem, kde se přežívalo, mučilo i slavilo..
Pod historickými domy, náměstími a vinárnami ve Znojmě se skrývá svět, který nemá v Česku obdoby. Znojemské podzemí je temné, místy děsivé a překvapivě praktické.
Když se procházíte po starém městě, málokoho napadne dívat se pod nohy. A přitom právě tam se odehrávaly příběhy, které rozhodovaly o přežití celého města. Znojemské podzemí není žádná romantická legenda. Je to promyšlený systém, vybudovaný rukama lidí, kteří věděli, že nahoře může být kdykoliv zle.
Podzemní město vzniklo z nutnosti, ne z rozmaru
Středověké Znojmo patřilo mezi bohatá a strategicky důležitá města. Víno, obchodní stezky i poloha u hranic dělaly ze Znojma lákavý cíl. A kde je bohatství, tam je i riziko. Měšťané proto neřešili jen hradby a stráže. Začali kopat dolů. Původně šlo o sklepy pod jednotlivými domy. Postupně ale došlo k jejich propojování v jeden obří celek, který dnes pokrývá desítky hektarů pod historickým jádrem města. Chodby se vrství nad sebou, místy až ve čtyřech úrovních. Výsledkem je největší historické podzemí v České republice, a to bez nadsázky.
Tvrdá dřina a chytrá technika středověku
Na hloubení se podíleli nejen místní nádeníci, ale i zkušení havíři z hornických měst. Skála pod Znojmem není žádná hlína. Denně zvládli vytesat sotva pár desítek centimetrů. Budování podzemí tak trvalo celé generace. To, co ale vzniklo, bylo technicky nečekaně vyspělé. Důmyslné ...
Podpořte chod fóra 