"Písemné prameny, nedestruktivní průzkumy i dochované části podzemních staveb na našem území naznačují, že se zde v dávných dobách nacházela rozsáhlá síť vícepatrových sídel propojených dálkovými koridory.
K prohloubení znalostí o historickém podzemí ČR mi skvěle posloužila osmidílná knižní edice „Tajemné podzemí“, v níž autoři zmapovali podzemí českých i moravských měst, menších sídel a také jeskynní systémy, využívané lidmi v minulosti k přežití nebo ke kultovním účelům. Díky jejich systematické archivní i terénní práci se ukázalo, že celé území naší republiky je doslova prošpikováno lokálními i dálkovými podzemními chodbami, vícepodlažními labyrinty se sály, pod historickými centry měst také studnami, kanalizací a větracími šachtami, což vše jasně svědčí o tom, že se zde jedná o vyspělé urbanistické komplexy, které však již na mnoha místech kvůli svému vysokému stáří zanikly, a to buď samovolným propadem zvětralých vrstev horniny, nebo také zásahy člověka v minulosti, když podzemní chodby začal zasypávat odpadem a nebo systematicky zalévat betonem, aby zpevnil podloží nadzemních staveb, pod nimiž se podzemí nachází. Ukazuje se též, že se jedná o rozsáhlé, technicky náročné stavby ražené často v tvrdých horninách a zcela jistě tu nejde o práci středověkých horníků nebo stavebních hutí, jak se dodnes šíří v historické literatuře. Naše nedestruktivní průzkumy na území ČR existenci těchto staveb nejen potvrdily, ale navíc ještě doplnily také o poznatek, že byly propojeny s nadzemními technickými stavbami, které však již v minulosti zcela zanikly."
Postupně a zcela organicky vznikala díky způsobu, kterým se ve středověku běžně stavěly městské domy.
V první fázi se zahloubil půdorys budoucího domu až k rostlé skále, na které se udusala hliněná podlaha. Vztyčily se obvodové a středové sloupy konstrukce střechy a hliněné stěny se opažily silnými fošnami, které byly ke sloupům přitlačované sypkou hlínou. Dokončením střechy vznikla zemnice nebo polozemnice, ve které se přečkávala první zima.
V dalších fázích se pokračovalo těžením kamene, čímž se prohlubovala jáma a zároveň se z vytěženého kamene stavěla obvodová zeď. Nad jámou se prostor přepažil několika trámy na něž se kladla podlaha přízemí. Pod podlahou se s potřebou dalšího kamene postupně prohluboval sklep, do kterého se z okolí soustřeďovala voda, která neměla kam odtékat a používala se jako užitková voda v domě.
Dalším prohlubováním sklepa vznikl prostor natolik vysoký, že mohlo vzniknout jeho další "poschodí". Horní patro sklepa se používalo jako tzv. suchý sklep sloužící k uskladnění potravin, které neměly navlhnout. Spodní patro by tzv. mokrý sklep, kde se skladovalo ovoce a zelenina.
Velikost a hloubka mokrého sklepa závisela na tom, kolik kamene bylo potřeba a také na množství vody, které se bylo potřeba zbavit. Velice často se tesal jako výklenek v jedné ze stěn a se skloněnou podlahou a nebo několika schody, čímž nebylo nutné vytvářet další dřevěnou podlahu.
Dalším těžením se mokré sklepy postupně prohlubovaly a zvětšovaly často až natolik, že mohlo dojít k propojení se sklepem souseda nebo sousedů, takže časem vzniklo pod městem bludiště, propojující většinu domů navzájem - proslulá jsou třeba podzemí Znojma, Tábora nebo Plzně. To posledně zmíněné plnilo natolik důležitou odvodňovací funkci, že po jeho zasypání došlo až k propadnutí ulice i s tramvají, díky čemuž se začalo s dlouholetým programem obnovení funkčnosti tohoto podzemí. https://cs.wikipedia.org/wiki/Plze%C5%88sk%C3%A9_historick%C3%A9_podzem%C3%AD
Podpořte chod fóra 