Str.: 1, 2 Vlákno je uzamčené. V této sekci možná naleznete druhé vlákno určené pro diskuzi
Poota 15.09.2017 13:37 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Místo úvodu
. Zatím máme k dispozici dva základní směry pro nazírání na to, jak náš svět funguje - materializmus a idealizmus.
. Materializmus se holedbá svojí racionalitou a prokazatelností pravdivosti svých tvrzení, ovšem nedává žádné odpovědi na základní otázky vzniku a smyslu života. Z mého pohledu by mu nebylo co vytknout, kdyby uznal, že velice dobře a přesně popisuje pouze malou část z toho všeho, co tvoří život jako takový.
. Idealizmus v protikladu k materializmu se věnuje hlavně tomu čemusi podivnému "co je mezi nebem a zemí" a snaží se odpovídat hlavně na ty základní otázky. Potíž je ovšem v tom, že na tomto poli se cokoli jen velice obtížně nějak precizně dokazuje, takže se používá hlavně víra, tedy věření v pravdivost nějakých tvrzení. Což by nebylo celkem nic špatného, kdyby ovšem nebylo toho, že tato tvrzení nejsou jednotná, ale naopak rozdělená do bezpočtu rozličných systémů různých náboženství a věr většinou se navzájem spíše popírajících než souznějících.
. Pro mě osobně z toho vyplynulo, že na materializmu není celkem co "vylepšovat", pokud ho přijmeme jako jakousi základní vrstvu, nad kterou je jako nadstavba ještě idealizmus. Ovšem dosavadní "idealizmus" je nepřeberná směsice nejrůznějších cenných poznatků promísená s roztodivnými a často i účelovými bláboly, ze které se opravdu vybírá jen velice těžko. Nicméně přece jen občas něco z toho se dá ať už přímo a nebo alespoň nějakou oklikou nějak ověřit, čímž se sice zvolna, ale přece jen jakés takés obrysy začínají vynořovat.
. Netvrdím, že všechno vidím správně a neomylně, ale podle svého nejlepšího vědomí a svědomí se chci pokusit předestřít, k čemu jsem se v tomto dopracoval, přičemž dávám přednost věcem ověřeným vlastními zkušenostmi, věrohodně dokumentovaným a nebo alespoň "rozumně" vypadajícím.
2
5
Poota 15.09.2017 13:40 Bydliště: Praha
9069
603
7583
. Každý živý tvor který má fyzické tělo, má kromě něj ještě jedno stejně vypadající tělo nehmotné. To fyzické tělo je živé jenom do té doby, dokud je spojené s tím tělem nehmotným - jestliže se spojení mezi nimi přeruší, tak se stává fyzické tělo pouhou neživou hmotou a začíná podléhat rozkladu. Tibetští lámové definují smrt člověka slovy: "Zlatý pohár je rozbit a stříbrná šňůra je přetržena." O tom, co je ten "zlatý pohár" se zmiňuje třeba Melchizedek, tuším že v Květu života. "Stříbrná šňůra" propojuje fyzické a nehmotné tělo v jeden celek a pokud nehmotné neboli astrální tělo opouští fyzickou schránu, tak se natahuje na jakoukoli délku - píše o tom třeba Lobsang Rampa a nebo Robert Monroe. Kromě "života" a "smrti" existuje ještě stav "samádhí", o kterém píše třeba Ernst Muldašev v Hledání města bohů v souvislosti s Harátím. V tomto stavu je astrální tělo nejen aktivní, ale zůstává i nadále spojené s tělem fyzickým, takže toto sice vypadá jako by bylo bez života, ale nepodléhá zkáze a zůstává "konzervované" pro případné znovuoživení, ke kterému může dojít za libovolně dlouhou dobu.
. Pokud zmiňuji nějaké prameny nebo autory, pak jsou k nalezení i na tomto fóru a to nejčastěji v Čítárně nebo ve vláknech.
. Fyzické či hmotné tělo "existuje" toliko v trojrozměrném prostoru a podléhá plně všem jeho zákonitostem. Zdálo by se, že je úplně zbytečné takovou samozřejmost vůbec zmiňovat, natož pak ji ještě nějak zdůrazňovat. Ovšem opak jesti pravdou a právě ta všechna omezení hmoty v trojrozměrném prostoru jsou pro jakýkoli rozvoj a vývoj všech životních forem ve vícerozměrných prostorech naprosto nezbytná. Jsem si vědom toho, že takhle kategorické tvrzení je nezbytné také něčím podepřít, ale je to přece jenom na delší povídání, protože jde o několik navzájem provázaných oblastí, které je potřeba probrat postupně jednu po druhé.
1
7
Poota 16.09.2017 13:59 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Jak jsem již zmínil, tak nehmotné čili astrální tělo se může od svého fyzického těla odpoutat a chovat se v rámci pravidel své dimenze o které se traduje, že je čtyř či ještě vícerozměrná. Počet rozměrů konečně není až tak důležitý, jedná se hlavně o to, že v něm panují zcela jiné poměry a že umožňuje spoustu "věcí", které jsou ve hmotném světě nemyslitelné. Především "nehmota" nemůže pohybovat hmotou, ale může skrze ni naprosto volně procházet. Dalším pravidlem je to, že je zde možné cokoli, o čem věříme, že to je možné. Můžeme klidně létat a nebo se skokem přemisťovat na libovolné místo kdekoli ve vesmíru, můžeme dýchat pod vodou nebo se "potápět" do rostlých skal, můžeme se libovolně zvětšovat nebo zmenšovat, můžeme vidět v naprosté tmě a můžeme prakticky cokoli. Zrovna tak můžeme svojí fantazií vytvářet jakékoli předměty, přístroje a nebo i živé tvory takových vlastností, jaké jim přisoudíme - zlé nebo dobré. V nehmotném světě vystupujeme jako duch a můžeme se tam setkat i s jinými duchy či jejich výtvory.
Vypadá to báječně, ale právě v té libovolnosti a snadnosti tvoření čehokoli je největší úskalí těchto vyšších dimenzí, protože není vhodné ani možné vytvářet skutečně "cokoli". Je nutné velice přesně rozlišovat, co je prospěšné vytvořit a co by nemělo v žádném případě vzniknout. Právě k tomu je nutná určitá "morální" vyspělost bytostí, které se v těchto dimenzích pohybují. Tyto bytosti jsou z principu svobodné, čili není možné je nějak omezovat "zvenčí" a tudíž není jiná možnost než aby se "omezovaly" samy a dobrovolně "zevnitř".
Tím se dostáváme k systému, kterým se dociluje jakási "samovýchova" těchto nehmotných entit, které můžeme pro jednoduchost zatím nazývat již vžitým názvem duše. Jak je výše psáno, tak každá jednotlivá duše si může ve vyšších dimenzích dělat naprosto cokoli se jí zachce a ať už je to dobré a nebo špatné, tak to na ni nemá zpětně vůbec žádný vliv. Čili je jasné, že tímto způsobem by k žádnému pokroku ve smyslu postupného zdokonalování celku nedocházelo.
1
4
Poota 16.09.2017 14:02 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Zmínil jsem spojení astrálního a fyzického těla navzájem stříbrnou šňůrou a také její přetržení v okamžiku smrti. Po něm zůstává fyzické tělo "prázdné" a opuštěné, a duše čili astrální tělo dál existuje samostatně. Po vypořádání všech náležitostí, o nichž se snad zmíním někdy později, dostává duše příležitost přisvojit si další a zcela nové fyzické tělo se kterým projde další pozemský život. Každá duše prochází bezpočtem takovýchto inkarnací a v každém z těchto "životů" řeší nejrůznější problémy. Ve fyzickém trojrozměrném prostoru totiž každý její čin a každé rozhodnutí přináší i následky. Každým "správným" vyřešením problému se duše zdokonaluje a jako dokonalejší dostává v dalších inkarnacích k řešení stále obtížnější a obtížnější problémy. Tak se dá říct, že některé inkarnace jsou pro vývoj duše přínosné a některé nikoli. Podle počtu "úspěšných" inkarnací se posuzuje tzv. "stáří" duše - do něj se nezapočítávají inkarnace neúspěšné. Svým způsobem to připomíná počítačové hry, ve kterých se teprve po úspěšném vyřešení jedné úrovně dostaneme do další vyšší úrovně, kde dostáváme k řešení další a náročnější problémy.
V této souvislosti je vhodné zmínit jednu zajímavou vlastnost vyšších dimenzí - schází v nich kontinuálně plynoucí čas, dalo by se říci, že je tam jakési "bezčasí". Čas jako takový tam sice také existuje, ale pouze v jakési vektorové formě, kdy je možné se v jeho přímce pohybovat libovolným směrem. Prakticky se toho běžně využívá v některých technikách Silvovy metody https://www.omforum.cz/forum.php?t=57 a v inkarnacích to umožňuje absolvovat život v určitém čase a pak v další inkarnaci žít o pár století dříve a nebo být třeba svojí matkou.
Duše jako taková je bezpohlavní a ženou nebo mužem se "stává" až při převtělení, kdy si dvě samostatná "vědomí" rozdělí jednu "kompletní" duši. Kompletní duše obsahuje 100% mužského principu a 100% ženského principu. To vědomí, které bude v další inkarnaci mužem, dostává nadpoloviční většinu mužského principu a zbytek je doplněn principem ženským - a druhé vědomí dostává v tomtéž poměru opačné principy. Tím vzniknou dvě "komplementární" duše a každá z nich odchází "osídlit" svoje vyvolené fyzické tělo. Tato těla se sice mohou narodit současně, ale je daleko běžnější, že žijí v různých dobách. Pokud prožívají část svých životů souběžně, pak se zpravidla setkají a navzájem si pomáhají.
3
4
Poota 17.09.2017 11:15 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Fyzické tělo je živé jenom tehdy, když je spojené s duší neboli astrálním tělem jako jakousi "řídící jednotkou", takže "život" jako takový je nehmotný a pouze jeho jistá část se může, ale taky nemusí, projevovat i ve fyzické podobě. Smysl a účel hmotné části jsem už zmínil, takže ještě nastíním jakým způsobem duše své momentální tělo "udržuje v chodu". Použiji jako sice nepřesný, nicméně dostatečně názorný příklad běžný počítač. Ten se skládá z celkem mrtvého hardwaru (= fyzické tělo), který je oživován softwarem (= duše). Celkem nepatrná část softwaru spravuje a řídí napájení počítače. Řízení chodu fyzického těla je podstatně náročnější, takže duše má pro něj vyčleněnu celou jednu "vrstvu" jako jakéhosi majordoma, prezentovanou nejčastěji jako "podvědomí". To pracuje velice efektivně a zcela automaticky a pro svou práci má k dispozici postupy a techniky, o kterých se současné vědě ani nesní. Aby nebylo podvědomí ve své náročné práci nějak nevhodně ovlivňováno, tak není vybaveno běžným komunikačním rozhraním, či lépe řečeno je možné s ním komunikovat tak, že mu pouze velice primitivně můžeme sdělovat svoje požadavky. Je vhodné svoje podvědomí oslovovat osobním jménem - nejvhodnější bude takové, které se nám samo vybaví v čase, kdy se se svým podvědomím snažíme navázat spojení. Jinak existují jisté techniky, které umožňují být "při vědomí" i v době, kdy je mozek v hladině Alfa a tehdy je možné s podvědomím pracovat mnohem efektivněji. Kromě meditací se toto používá i v Silvově metodě a nebo Modré Alfě, v nichž se dá dosahovat výsledků opakovaně a kontrolovatelně, což dává možnost seriózního zkoumání jakož i vážné práce.
U počítače nejde jenom o prosté napájení, ale i o obsluhování různých zařízení třeba pro vstup a výstup a nebo ukládání dat. I duše má další specializované "vrstvy", které se starají o naše různá "rozhraní", která máme pro styk s okolní realitou. Vrstevnatost duše pokračuje vědomou vrstvou, která se většinou označuje jako Ego a dál pokračují další, většinou vědomím nedostupné vrstvy tzv. nadvědomí. Přesné určení jednotlivých vrstev není nijak důležité, úplně stačí, že o nich víme, že jsou navzájem oddělené, některé navzájem spolupracují a do některých máme trvalý nebo aspoň dočasný vědomý přístup.
3
1
Poota 17.09.2017 11:20 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Naše vědomá vrstva označovaná jako Ego/Já, která myslí a reaguje na nejrůznější podněty, je většinou přesvědčena, že společně s tělem tvoří živou bytost, která je naprosto autonomní jednotkou v tom smyslu, že kromě tepla, vzduchu, potravy a vody už od okolního prostředí vůbec nic nepotřebuje a mohla by se bez něj klidně obejít. Tento materialistický pohled ovšem nebere v úvahu právě ty naše nevědomé vrstvy naší duše.
Naše myšlení můžeme přirovnat k operační paměti počítače, která při jeho vypnutí ztrácí neboli "zapomene" všechny obsažené informace. Cokoli má v počítači zůstat zachované, je potřeba uložit do některé "pevné" paměti, která to uchová i při ztrátě napájení.
U lidí je to velice podobné, ovšem daleko dokonalejší. Kromě "myšlení", které je obdobou operační paměti, má člověk ještě tzv. krátkodobou paměť, kam se ukládá všechno co se během dne nastřádá. Po usnutí se vypíná "myšlení" a dojde k úplnému "překopírování" celého obsahu krátkodobé paměti do úložiště spravovaného podvědomím. Tam se to přidá ke všem předešlým záznamům, takže tam zůstává zachováno naprosto všechno, co jsme kdy zažili, viděli, udělali nebo řekli a to posledního slovíčka. Pak proběhne v krátkodobé paměti třídění a úklid, při kterém se do dlouhodobé paměti přepíše všechno, co si chceme zapamatovat jak navždy tak i k určitému termínu, kdy si na to máme "vzpomenout". Následně se krátkodobá paměť vyčistí, aby byla její kapacita opět k dispozici.
Zajímavý na tom je fakt, že ve svém fyzickém těle nemáme žádný orgán nebo zařízení, které by mohlo sloužit jako médium pro trvalý a přepisovatelný záznam informací.
Seriózní, i když tak trochu sci-fi odpověď na to dává Silvova metoda, která s těmito záznamy navíc dokáže efektivně pracovat, což jejímu tvrzení dodává na věrohodnosti. Tvrdí totiž, že kdesi v prostoru existuje "informační pole", v němž má každá živá bytost svůj "osobní záznam", do kterého může zapisovat pouze a jenom ona sama. Jen ona má možnost v něm údaje přepisovat jak k "lepšímu" tak i k "horšímu", zcela dle svého přání, ať už vědomého nebo nevědomého. Pro Informační Pole se též používá termín "morfogenetické pole vesmíru", třeba http://karolinaloskotova.blog.cz/1006/12-vesmirne-zakony-a-principy-4-morfogeneticka-pole-vesmiru .
Naše podvědomí přistupuje v nějakých intervalech ke svému osobnímu záznamu a srovnává jej s momentálním stavem našeho fyzického těla. V případě, že shledá nějaký rozdíl mezi tělem a záznamem, tak upraví stav těla tak, aby se shodoval se záznamem. Pokud se třeba snažíme nějak "mechanicky" zhubnout a podaří se nám snížit váhu dietou a nebo cvičením, tak jestliže se zároveň neupraví i údaj v osobním záznamu, tak se tělo opět vrátí k původní váze. Naopak když dokážeme snížit údaj naší váhy v osobním záznamu, tak se sníží váha našeho těla i bez jakéhokoli našeho jiného snažení.
2
3
Poota 18.09.2017 09:48 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Osobní záznam je úžasná vymoženost, která dává spoustu možností, jak jí využít třeba k diagnostice a léčení, a to třeba i "na dálku". Tady se o tom nebudu rozepisovat, protože podrobněji se o tom ziňuji v "Povídání o Silvově metodě".
Tady se ještě zmíním o dalším fenoménu, kterým je kontrolován a řízen přístup k vlastnímu a nebo i cizím osobním záznamům. Tento fenomén je velice zvláštní a těžko se popisuje - například Silvova metoda ho nazývá Vyšší Inteligence, on sám se nazývá Šaktí a v hinduismu je to personifikace Bohyně Matky, ženská kreativní síla či energie, která se aktivně podílí na existenci celého vesmíru a je zároveň obsažena i ve všech dalších bohyních, z nichž nejvýznamnější jsou Lakšmí, Párvatí a Sarasvatí. Z mého pohledu je to nehmotná živá bytost, která "vidí" do všech informací a všech živých i dávno mrtvých myslí, inteligentně je spravuje a s těmi živými i komunikuje, vždy k jejich "lepšímu".
Co se osobních záznamů týká, tak jejich jakýkoli přepis povoluje jenom bytosti, které záznam patří. Ostatním bytostem povoluje jenom jejich "čtení" a přepis "k lepšímu" a to jenom v případě, že je to ku prospěchu vlastníka záznamu.
Šaktí kromě správy osobních záznamů a kontroly všech aktivních "myslí" spravuje také ještě Akášu. Její definici: "Slovo Akáša pochází ze sanskrtu a znamená "duch" nebo také například "éter". V českém povědomí se toto slovo používá jako synonymum k názvu: "Akášická kronika". (nejčastější volný překlad z původního názvu je "vědění ducha") Tímto způsobem je nazýváno ve skutečnosti něco, o čem se neví zda se jedná o věc, bytost, nebo jen jaký si způsob propojení všeho ve vesmíru. Ať se jedná o co chce, je to zdroj veškerého vědění, je zde zapsáno každé slovo, čin, myšlenka, zkrátka vše co se kdy stalo, děje se či stane se." přebírám z http://wiki.astralni-cestovani.org/Ak%C3%A1%C5%A1a .
Jak vidno, tak nejsem jediným, kdo má potíže s vysvětlováním nehmotných fenoménů.
Šaktí není ovšem jenom nějaký "dozor" nad distribucí a přístupy k informacím, ale snaží se i aktivně spolupracovat s každou jednotlivou bytostí k jejímu prospěchu a prospěchu celku. Posuzovat tu "prospěšnost" jí umožňuje dokonalá znalost všech myslí, minulosti i všech možností budoucnosti. Bytosti, které se naučí vnímat pokyny, které jim Šaktí dává, mají v životě "štěstí" a těm ostatním se daří jenom něco málo a nebo mají v životě vyloženou "smůlu".
Jedním ze způsobů komunikace s Šaktí je i používání I-tingu, který má vnitřní strukturu stejnou jako DNA a "náhodnost" volby si podle svého uvážení řídí sama Šaktí stejně jako asociace, podle kterých její "rady" bude chápat ten, koho se to týká.
0
4
Poota 18.09.2017 13:41 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Díky Silvově metodě a i některým jiným systémům je možné se "na vlastní čivy" přesvědčit o vymoženostech nehmotného světa, proti nimž jsou i ty nejvyspělejší hmotné "zázraky" vědy a techniky jenom jakési dětské hračky. Vytváření libovolně sofistikovaných "přístrojů" nebo nástrojů je ve vyšších dimenzích podivuhodně jednoduché, snadné a přímočaré, bez nároků na nějaký materiál, energii a nebo obrábění, protože se jedná jenom o informace a představy.
Abych to trochu přiblížil, tak dejme tomu, že potřebujeme informaci o tom, jaká je teplota třeba 100 m pod povrchem Marsu.
Hmotné řešení - vyšleme k Marsu raketu, která vypustí přistávací modul s vrtnou soupravou, ta vytvoří 100 m hlubokou šachtu, na jejímž dně změří teplotu a údaj o ní vyšle přijímacímu středisku na Zemi. Náklady ani nutný čas si netroufám odhadnout.
Nehmotné řešení - své astrální tělo přemístíme skokem na Mars, ponoříme se do hloubky 100 m a podíváme se na teploměr. Náklady nulové a čas pár vteřin. Přitom máme ještě možnost nastavit si i čas, kdy teplotu měříme, to znamená že se můžeme dozvědět, jaká byla teplota v tomto bodě třeba před tisíci lety nebo jak probíhala její křivka v posledních sto letech a taky jaká tu bude třeba za dvěstě let. Pokud by se nám nelíbil zrovna tenhle postup, tak si můžeme zvolit jakýkoli jiný, který se nám bude zdát vhodnější.
Materialistům se ten "nehmotný" přístup pochopitelně nebude vůbec zamlouvat, protože lpějí na údajích, které jim po změření přístroj ukáže. Přitom jim ovšem nevadí, že ten jejich přístroj má jenom určitou přesnost a i tu může mít třeba jenom v nějaké části svého rozsahu. Taky jim nevadí, že vlastně v daném příkladu změřenou hodnotu neuvidí, ale jenom se spoléhají na to, že to, co přimou na Zemi odpovídá i údaji na teploměru.
Při "nehmotném" měření si můžeme nastavit libovolnou citlivost přístroje a údaj si můžeme vyžádat s přesností třeba na tisícinu stupně a taky si můžeme vybrat libovolnou stupnici - Farenheita stejně jako Kelvina. Odečítat taky můžeme analogově na svislé stupnici, ručičkou na úhlové stupnici, křivkou na diagramu, digitálně a nebo jakkoli jinak se nám líbí.
A nebo jiný příklad.
Soudobý způsob léčení všichni známe - osobně musíme absolvovat: obvodní lékař > specialista > vyšetření > výsledky > léky nebo operace > rekonvalescence - tedy když to všechno probíhá optimálně.
"Nehmotné" uzdravování - léčitel pomocí "adresy" získá přístup k osobnímu záznamu nemocného, který může být kdekoli jinde > promítne si obraz osoby > na svém těle si ověří, jak se projevují jeho potíže > přímo na zobrazení těla osoby si najde závadu > dle vlastního přesvědčení ji odstraní nejlépe virtuální operací, čímž změní osobní záznam > tělo osoby se ve skutečnosti fyzicky přizpůsobí svému osobnímu záznamu. Tedy v případě, že jeho potíže jsou "odstranitelné".
Abych to trochu vysvětlil - jsou určité potíže a nebo problémy, kterými si musí kvůli svému duchovnímu vývoji duše projít a kvůli kterým si dotyčné tělo pro tuto inkarnaci vybrala. Takové potíže se pochopitelně nehmotným uzdravováním odstranit nedají, Šaktí tomu zabrání a uzdravení zablokuje; tělo samo si upraví svůj osobní záznam do původní podoby. Tytéž potíže se nedají odstranit ani "mechanickou" cestou a případná operace se nezdaří, dostaví se komplikace a nebo recidiva.
1
4
Poota 18.09.2017 17:42 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Komunikace a přenosy informací v nehmotném světě probíhají prostřednictvím energie, která má pro nás na první pohled velice zvláštní vlastnosti. Teprve když si uvědomíme, že patří do nehmotného světa, tak nám bude jasné, že pro ni jakákoli omezení hmotným prostředím prostě neplatí. Šíří se třeba na jakoukoli vzdálenost "okamžitě" a proniká jakoukoli hmotou, takže ji není možné žádným způsobem odstínit. S toho vyplývá i to, že na ni žádná "hmota" nereaguje, takže ji není možné žádnými fyzickými přístroji detekovat a nebo měřit. Jediné z hmotného, co na ni dokáže nějak reagovat, je elektronika - pokusy v souvislosti s výzkumem Silvovy metody prokázaly, že dokáže prokazatelně a opakovaně výrazně ovlivnit dokonce i generátor náhodných čísel. Na tuto energii naopak velice citlivě reagují všechny živé bytosti a zdá se, že úzce souvisí se základní životní energií, která je známá jako prána, čchi, ki, pneuma apod. https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cchi
Tím se dostáváme i k energetickému systému lidského těla, reprezentovanému čakrami https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cakra
Současná věda sice všechny aspekty nehmotných a jemnohmotných těl zatím stále ještě popírá, ale její pozice je čím dál tím více vratká, protože ji narušují prokazatelné úspěchy některých léčebných metod, které by podle jejích tvrzení neměly vůbec fungovat. Mám na mysli třeba homeopatii a autopatii https://www.omforum.cz/forum.php?t=48, které úspěšně léčí pouhými informacemi i takové nemoci, které moderní medicína vzdává jako chronické a nevyléčitelné. Stejně tak se dá léčit pouhým předáváním informací třeba známým "přikládáním rukou" a nebo i léčit a diagnostikovat "na dálku" - známým tím byl třeba páter Ferda a také již vícekrát zmiňovaná Silvova metoda má tyhle způsoby výtečně propracované. Na stejném principu funguje třeba šamanizmus, lidoví léčitelé a dokonce i lékaři neprávem opovrhované a zlehčované placebo, které jen tak mimochodem má prokazatelně vyšší procento úspěšnosti než dosahují alopatická léčiva.
Většina lidí si neuvědomuje, že v technických možnostech jejich vlastního těla je mimo jiné i výroba jakkoli složitých chemických látek, které jsou ovšem na rozdíl od ekvivalentních synteticky vyrobených látek našemu tělu naprosto přirozné a bez nežádoucích vedlejších účinků. Naše tělo tedy potřebnou látku vyrobit "umí", ale problém je většinou hlavně v tom, že "neví" jestli ji má vyrábět, protože netuší, že bychom o ni stáli. Přitom mu stačí nějakým vhodným způsobem sdělit, že ji "potřebujeme". Samozřejmě nemusíme vědět, o kterou látku se konkrétně jedná - úplně stačí vědět, kde nás třeba co "bolí" a požádat o napravení tohoto problému. Naše podvědomí samozřejmě dobře ví, kde a v čem je příčina té bolesti a také zná způsob, jakým se to dá napravit, takže když ho o to požádáme, tak podnikne všechny potřebné kroky - vyrobí potřebné látky a dopraví je ve správném dávkování i pořadí na správná místa. Tenhle způsob "léčení" je natolik efektivní a levný, že farma-gang dělá všechno pro to, abychom si potřebné látky sice v mizerné kvalitě a s nižší účinností, ale zato za nekřesťanské ceny kupovali od něj.
2
2
Poota 19.09.2017 13:35 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Snadnost vytvoření čehokoli ve vyšších dimenzích svádí k názoru, že zrovna takhle nějak proběhlo i "stvoření světa" z ničeho. Obávám se, že takhle jednoduché to nebylo a taky že není velkého rozdílu mezi "hmotou" a "nehmotou" a že tudíž musely být obě "stvořené" obdobně. Tvoření "něčeho" z "ničeho" se popisuje leckde a snad nejméně nesrozumitelně to popisuje Melchizedek v Květu života. Ne že by mi to připadalo zcela jednoduché, ale zřejmě to tak nějak nebo i jinak jde, čehož je nejlepším důkazem právě to, že svět jako takový opravdu nějak vznikl. Podle Bible stvořil svět Bůh, můžeme tedy mít za Boha-Stvořitele právě to "cosi", co svět stvořilo, ať už je to cokoli.
Bible ovšem prezentuje jako "Boha" i několik jakýchsi bytostí, které s Bohem-Stvořitelem už nemají nic společného. Bible je jmenuje "nefilim", tedy "bohové" a mají sice některé "nadpřirozené" vlastnosti, ale oplývají i množstvím nectností, kterými obdařují i lidské pokolení. V sumerských bájích se jemnují Anunnaki stejně jako v bájích Hopiů, kde to v překladu znamená "mravenčí lidé".
Dalším "bohem" Bible je Jehova, který také není Bohem-Stvořitelem, protože lidem přikazuje a požaduje od nich naprostou slepou poslušnost a různé oběti - nejspíš bude totožný s Anu, který je pánem a vládcem Anunnaků, kteří přicházejí "s nebe", a nebude od věci je považovat za mimozemšťany na mnohem vyšším stupni vývoje. Tito "bohové", alespoň dle bájí, krom různých dovedností naučili lidi krutost a vyvražďování poražených nepřátel, nenávist, honbu za prospěchem, vytvořili třídní společnost, hierarchii a administrativu.
Staršími bájemi, zčásti převzatými do Bible, se podrobně zabývá ve svých knihách Zecharia Sitchin, a jsou v nich i věci, vysvětlující některé podivnosti naší Sluneční soustavy.
Bible je stále ještě považována za základ "vědění" či spíše věření lidstva, ovšem potíž je v tom, že není nejstarším a původním pramenem i když se tak tváří - a taky v tom, že byla několikrát církevními otci upravována a některé její části byly vypuštěny; například v původní verzi obsahovala i stěhování duší.
Náboženství, a to celkem jakékoli, podává nějaký ucelený obraz a zároveň vytváří vrstvu kněží, kteří za úplatu nebo výhody zprostředkovávají "odborně" styk s boží mocí, čímž se vlastně staví mezi daného člověka a Boha-Stvořitele, který je jeho přirozenou částí, jak celkem průzračně dokládá autopatie. Na Východě jsou běžnější věrouky ve formě "dharmy", což znamená spíš jenom návod, jak žít.
0
4
Poota 20.09.2017 10:38 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Mnoho lidí trápí otázka, jestli smrtí opravdu všechno končí a pokud nekončí, tak co je vlastně po smrti čeká. Ten, kdo dočetl až sem už ví, že smrtí jeho "existence" rozhodně nekončí a že dál pokračuje jeho duše, která je zpočátku ve formě jeho dosavadního astrálního těla. Kdo si přečetl nějakou knihu o astrálním cestování a mimotělových zážitcích, ten má přibližnou představu, jak to asi bude vypadat, ten kdo už nějaký mimotělový zážitek měl to dokonce důvěrně zná.
Během následujícího "dění" je potřeba, aby duše pochopila, že už je bez fyzického těla a tedy "po smrti", což nemusí být vždycky zcela jednoduché a bez potíží. Poté je nutné duši uvést do nehmotného světa a seznámit ji s jeho zákonitostmi. Tato fáze se bude u jednotlivých duší značně lišit a ze všeho nejvíc bude záležet na tom, jaké měl člověk představy už za života. Poměrně běžné je, že už na něj čekají jeho nejbližší, kteří na onen svět odešli už před ním a nebo i jeho domácí dávno mrtví mazlíčci. Pochopitelně se jedná jenom o virtuální projekce, které Šaktí tak mistrně ovládá. Věřící se dostávají do "záhrobí" odpovídajícího jejich víře, takže třeba seveřané přijdou do Valhally a křesťané k nebeské bráně. Tyto projekce trvají jenom po takovou dobu, než sama duše přijde na to, že nejsou skutečné a její mysl bude připravená k dalšímu kroku. Tím je jakési zúčtování s touto poslední inkarnací a její uzavření s tím, jakého pokroku jím duše docílila a co dalšího bude v jejím vývoji potřebné. Toto "účtování" probíhá ve zvláštní "síni" a účastní se ho zřejmě všechny "vrstvy" dotyčné duše, kdy podvědomí dodá záznam celého života v předchozí inkarnaci a vědomí s nadvědomím záznam posuzují a docházejí k závěru. Zřejmě tehdy duše odkládá svoje dosavadní astrální tělo a dál funguje jako samostatné vědomí, které podle výsledku "účtování" buď čeká na další inkarnaci a nebo při dosažení "dokonalosti" je od dalších inkarnací osvobozeno a může dál existovat ve vyšších sférách.
Některé duše z nějakých důvodů nemohou projít celým tímto procesem a zůstanou "zaseknuté" v některé jeho fázi. Pokud ještě mají svoje astrální tělo, tak fungují jako "duchové" a nebo "strašidla". Mohou se také pokoušet získat "nelegálně" nějaké fyzické tělo, někteří lidé mluví o přivtělených duších, prokázané jsou i víceznačné osobnosti a schizofrenie, což může, ale také nemusí, být tímto způsobené.
3
3
Poota 20.09.2017 18:39 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Když jsem napsal, že "duchovní" energie na hmotu jako takovou nepůsobí, tak jsem to myslel tak, že se to na té hmotě "hmotně" nepozná - nezmění nic ze svých fyzikálních nebo chemických vlastností.
Ve skutečnosti ovšem ta "duchovní" energie přece jenom ve hmotě nějaké změny dokáže způsobit, ale ty jsou takové povahy, že se dají rozeznat opět jenom smysly, kterými jsme pro tuto energii vybaveni.
Dobrým příkladem je třeba proutkaření, kdy proutkař "sdělí" své virguli, na co má reagovat, řekněme to tak, že ji naladí na zcela určitou frekvenci, na které má reagovat na změny. Takže může hledat zlato, stříbro či jiné kovy, pramenitou vodu a nebo vodu jakoukoli a nebo třeba i dutiny. Virgule potom na změny intenzity naladěním daného pole reaguje většinou pohybem, který záleží na tvaru a typu virgule. Tvrzení skeptiků, že pohyb virgule způsobuje proutkař svými vědomými či nevědomými pohyby svalů, obstojí ovšem jenom před někým, kdo to nikdy nezkusil.
Další "hmotou", na kterou lze úspěšně "duchovní" energií působit je voda, do které je možné zapisovat nebo ukládat informace. Toto "programování" vody má důkladně propracované, opět jak jinak, Silvova metoda, která ho používá v různých technikách třeba při "přímém" léčení pacienta, který je místně vzdálený, pro léčení svých vlastních potíží touto "oklikou" a také třeba pro získávání informací a nebo odpovědí "z prostoru".
Prostřednictvím vody je do určitého informačního celku spojeno všechno živé na celé zeměkouli a zároveň je tento celek propojen i s "neživou" přírodou díky koloběhu vodou unášených látek. Není vůbec přehnané tvrzení, že každé tělo zbavené života s vodou odchází pod zem a s vodou se opět vrací na povrch k dalšímu oživení - pochopitelně nikoli "vcelku".
1
5
Poota 21.09.2017 10:20 Bydliště: Praha
9069
603
7583
V jiném vlákně jsem se zmínil o tom, že duše při inkarnaci přechází do nového "života" se všemi svými dosavadními zkušenostmi, o nichž ale jeho vědomá vrstva, tedy jeho Ego/Já, nic neví. Stejně tak nemá ponětí o tom, co všechno dokáže podvědomí s tímto novým tělem dělat a také neví nic o schopnostech vrstev nadvědomí. Jeho mozek je stále v hladině Alfa a je tedy v neustálém přímém spojení se všemi informace a s Šaktí, ale "neví" o tom.
Pokud má někdo dojem, že by bylo lepší, kdyby byla vědomá vrstva s podvědomím a nadvědomím "propojená", tak se mýlí. Taková bytost by byla sice na dosaženém stupni dokonalosti, ovšem naprosto neschopná úspěšně řídit svoje fyzické tělo. Právě tomu se musí svou "existencí" v trojrozměrném prostoru naučit.
Tady, na našem světě, má určité pro něj nové potřeby - například musí dýchat, což je činnost ve vyšších sférách zbytečná a tudíž i neznámá. Potřebuje teplo a potravu, tedy opět věci dosud zbytečné a neznámé a musí přijít na způsob, jak je získávat. Postupně musí objevit, jak to "tady na světě" chodí, na čem záleží a jakými způsoby se k tomu má dostávat. K tomu není možné zůstávat trvale v hladině Alfa, takže ji začíná prokládat stále delšími úseky hladiny Beta, až kolem sedmého roku je hladina Beta jeho základní hladinou, ve které pouze "blikají" kraťoučké úseky hladiny Alfa, nutné k fungování paměti.
V této první části života má dítě k dispozici všechny vymoženosti nehmotného světa, ale "neví" o tom. Neví, že existují a netuší, že je může využívat a také jak se s nimi dá pracovat a využívat je. V této době je také dítě vychováváno, to znamená že si osvojuje různé postupy a dovednosti a také jsou mu vštěpovány různé zásady, podle kterých se naučí posuzovat, co je dobře a co špatně.
Některé děti mají to štěstí, že jim Šaktí vytvoří virtuálního "kamaráda" ve formě skřítka nebo víly. Skřítek si s dítětem hraje, má úžasné nápady, odpovídá mu na různé otázka a taky mu různě radí a pomáhá. Dítě ovšem netuší, že to není naprosto běžné, a když se o svém skříkovi zmíní dospělým, tak se nejspíš dozví, že žádní skřítci nejsou a že si ho jenom "vymyslelo". V hladině Alfa dítě všemu věří, takže uvěří i tomu, že žádní skřítci nejsou a jeho nejlepší kamarád tak zmizí a už se nikdy neobjeví.
Na druhou stranu je možné dítěti, které svého skřítka ještě nemá vysvětlit, že ho může mít a že když o něj hodnou Šaktí poprosí, tak mu určitě nějakého hodně šikovného skřítka pošle. Samozřejmě je potřeba dítě připravit na to, že ho uvidí jenom ono a nikdo jiný, takže je zbytečné o něm s někým mluvit, protože ten by tomu stejně nevěřil. Každý skřítek nebo víla jsou stejně chytří jako sama Šaktí, všemu rozumějí a všechno znají, ovšem některé věci nesmějí prozrazovat.
V Silvově metodě si člověk vytváří velice užitečnou jakousi obdobu "skřítka", tedy dva rádce, z nichž jeden je vždycky muž a druhý žena, aby mohli radit jak v klučičích tak i v holčičích záležitostech.
2
4
Poota 22.09.2017 11:31 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Malé děti mají "zázračnou" schopnost naprosto přirozeně fungovat kromě fyzické dimenze i v těch vyšších, ale vůbec si to neuvědomují jako nějakou "zvláštnost". Se stále větší koncentrací na fyzickou dimenzi používají vymoženosti těch vyšších stále méně, takže tato oblast pozvolna uvadá, což se třeba fyzicky projevuje zakrňováním šišinky a v energetickém systému útlumem šesté čakry, které se říká výstižně "třetí oko".
O významu třetího oka a jeho aktivaci v dospělém věku mluví Teal Scottová v následujícím videu https://www.youtube.com/watch?v=QzSuB7vJP5w - pokud dítě s existencí a výhodami třetího oka seznámíme včas, bude ho používat a tudíž mu zůstane aktivní i v dospělosti.
Když už jsem zmínil Teal Scottovou, tak na YouTube je větší množství jejich videí na velice zajímavá témata - někde jsem tu už zmiňoval video "Jak zhubnout", které je vynikající a její návod perfektně funguje, což jsem si ověřil na vlastním těle a vřele ho každému doporučuji místo jakýchkoli jiných způsobů různých diet, cvičení a všelijakých ostatních týrání a stresování své tělesné schrány.
0
6
Poota 18.10.2017 15:10 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Zmínil jsem se o různých "vrstvách" a o jejich vědomém či nevědomém propojení. Jednou z těchto vrstev duše je tzv. astrální tělo, kterým je "duše" přímo napojena na svoje momentální fyzické tělo.
Jak astrální tělo vypadá?
Kupodivu téměř přesně tak, jako to fyzické tělo ve kterém duše právě sídlí. S tímto tělem prochází všemi jeho proměnami od embrya přes dítě až k dospělci, a s ním i postupně "stárne". Na pohled se od fyzického těla nijak výrazně neliší a rozdíl je pouze v tom, že není hmotné a neplatí pro něj většina fyzikálních zákonů. Za normálních okolností dokonale splývá se svým fyzickým tělem, takže je "neviditelné", či lépe řečeno "nerozeznatelné". Za zvláštních okolností se může z fyzického těla vynořit a podle svého vědomí a svobodné vůle se může pohybovat zcela samostatně a navíc podle zákonitostí vyšší, tedy nehmotné dimenze.
Pro úplnost ještě vysvětlím to "téměř přesně tak". Astrální tělo je tělu fyzickému nadřazené, takže jen neochotně přijímá či spíše jen registruje změny fyzického těla. Nejvíc se to projevuje při operativním odstranění orgánů jako třeba slepého střeva nebo žlučníku, a také při amputacích končetin. Tyto odstraněné části u astrálního těla zůstávají a jsou i nadále "funkční", ale mají světlejší až bílou barvu. Podobná situace je i u kloubů, které zůstávají u astrálního těla volně pohyblivé, i když u fyzického těla mají hybnost omezenou a nebo jsou zcela zablokované.
Svým vědomím a svojí vůlí neovlivňujeme svoje fyzické tělo přímo, ale jenom zprostředkovaně. Jestliže chceme například zvednout ruku svého fyzického těla, tak zvedáme ruku svého astrálního těla a zároveň s ní se zvedá i ruka fyzická. Takhle to funguje ovšem jenom tehdy, když máme svoje astrální tělo umístěné ve svém fyzickém těle.
Během tzv. astrálního cestování, kterému se říká i "mimotělní zážitky", pohybujeme pouze svým astrálním tělem, přičemž se tento pohyb stříbrnou šňůrou na naše fyzické tělo vůbec nepřenáší. Fyzické tělo je bez pohybu a je ve vegetativním režimu, ve kterém si může v případě potřeby svoje astrální tělo přivolat zpět. Tento vegetativní režim "těla bez duše" zřejmě souvisí se stavem "zombie", při němž se ovšem fyzické tělo i pohybuje, což předpokládá fungování i nějaké další nehmotné vrstvy.
Když v okamžiku smrti opustí duše své fyzické tělo, tak prakticky jenom odkládá svoji nejnižší, tedy fyzickou "vrstvu" s celým jejím příslušenstvím a dál je její nejnižší vrstvou její astrální tělo. Této vrstvy se zbaví až v "síni" po "zúčtování" s právě skončeným životem.
Abych trochu přiblížil, v čem je ten rozdíl mezi ve videích prezentovanou představou a skutečností, tak použiji jako příklad dva běžné počítače.
Ten "materialistický" je naprosto běžný počítač s operační pamětí RAM a běžným harddiskem, na kterém má uložený operační systém a kam si ukládá všechno, co si pamatuje. Do sítě je připojen pouze pro svoji komunikaci s okolím.
Tento počítač funguje kdykoli se zapne a přestává fungovat kdykoli se vypne. Dalo by se říct, že každým vypnutím "umře" a každým zapnutím opět "obživne", tedy pokud mezitím nedojde k jeho poškození.
Takhle nějak by to mělo vypadat i s lidským tělem, které se smrtí "vypne" a pokud se zmrazí aby se nezkazilo, tak po libovolně dlouhé době je možné ho rozmrazit a opět "zapnout" do plné původní funkčnosti. Ke konci videa je předestřena vidina toho, jak se vytvoří nějaké mechanické "patělo", které bude fungovat úplně stejně jako tělo lidské, ovšem bez jeho nedostatků, tedy naprosto dokonale a bez opotřebení.
Skutečnosti poněkud bližší je počítač který má pouze operační paměť RAM a po síti je spojen s úložištěm, na kterém má uložen svůj operační systém a také prostor, kam si ukládá všechno, co si pamatuje. Tento počítač tedy při vypnutí "neumírá" ale pouze "usíná" a zapnutím se "probouzí". K jeho "umření" dojde až tehdy, kdy ztratí možnost spojení se svým úložištěm - po jeho "zapnutí" už nedokáže zavést svůj operační systém, takže nemůže "obživnout".
Tentýž počítač už s tímtéž operačním systémem fungovat nikdy nebude, ale může fungovat s jiným operačním systémem - u lidí k tomu dochází v případě tzv. víceznačných osobností, kdy se v jednom těle střídají dva nebo několik operačních systémů.
Jednotlivý "operační systém" ovšem ve svém úložišti zůstává i bez počítače stále funkční a může být znovu zaveden do nějakého jiného počítače, což se běžně stává jako reinkarnace.
Ta konečná vize z videa není vůbec špatná - a dokonce je i celkem snadno a "přirozeně" realizovatelná jako samostatná existence těch "operačních systémů"/"samostatných vědomí" bez fyzických těl.
0
3
Poota 18.02.2018 09:31 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Wolf-Dieter Storl
Šamani dokážou upadnout do hlubokého transu. Jejich duše pak putuje, kam uzná za vhodné, říká znalec šamanismu a léčivých bylin Wolf-Dieter Storl. Když šamani léčí, nemoc prý sami vnitřně prožívají. Může se jim zjevit jako červ nebo démon, líčí Storl, co mu šamani ze severoamerických indiánských kmenů popsali. Američtí indiáni podle něj fascinují lidi ve střední Evropě, protože si jejich kultura uchovala prvky z dávných dob a moderní lidé u nich hledají vlastní kořeny.
jejich původní smysl a účel je celkem jasný a dal by se zjednodušeně shrnout do několika bodů.
- V nemateriálních úrovních lze pouhou představivostí zrealizovat naprosto cokoli, tedy stejně snadno "dobré" jako "špatné".
- Dobré je pouze to, co celku prospívá a zároveň nikomu a ničemu neškodí - a špatné je všechno ostatní.
- Jednotlivé samostatné "vědomí" existuje pouze v takové "vrstvě" nemateriálního prostoru, která odpovídá jeho duchovní/morální úrovni, ke které dospělo. Jestliže je stále ještě ochotné dělat něco "špatného", pak musí zůstávat ve vrstvě, ze které tím nemůže ohrožovat "celek", tedy všechny vyšší vrstvy.
- Duchovní vývoj samostatného "vědomí" nemůže probíhat v nemateriálním prostředí, kde nejsou žádná omezení. K tomu je nutné prostředí s omezující hmotou, s jejími zákony a s vazbou důsledku na příčinu, která danému "vědomí" ukazuje co je dobře a co špatně, co je správně a co chyba.
- Čím je dané "vědomí" vnitřně ochotné se méně dopouštět "špatného", tím se dostává do vyšších vrstev s většími možnostmi.
Až sem se to podobá počítačové hře o mnoha úrovních. V každé úrovni hráč musí vyřešit nějaký problém a naučit se něco nového, co mu umožní průchod do další vyšší úrovně, kde se naučí zase něco dalšího. Pokud zadaný úkol správně nevyřeší, musí procházet stále tutéž úroveň.
Takhle je systém inkarnací celkem logický a snadno pochopitelný jako způsob "vychovávání" duší, jejich vedení ke zvyšování jejich kvality.
Ovšem setkal jsem se i s názorem, že inkarnacemi k žádnému vývoji nedochází a že je to jenom jakýsi věčný koloběh trpících duší. Tento koloběh by měl sloužit jako trvalý zdroj "emocí", které se v nehmotném světě vytvářet nedají a tudíž jsou tam velice vzácné a ceněné. Tahle představa mi nijak zvlášť sympatická není, nicméně ledacos opravdu nasvědčuje tomu, že "výchovná" funkce inkarnačního cyklu nefunguje tak, jak by měla.
Když se odvolám na příklad s počítačovou hrou, tak v současné podobě inkarnací mi tam chybí jedna velice důležitá věc: v té hře se hráč v každé úrovni něco naučí a pamatuje si to, takže to může v další úrovni, kde se učí něco dalšího, běžně používat.
V současné podobě inkarnačního cyklu máme svoje předchozí životy a zkušenosti z nich uložené ve svém podvědomí, do kterého ovšem vědomý přístup nemáme. Lépe řečeno, měli jsme, ale jenom do té doby, než jsme o něj výchovou a učením přišli. Takže všechny ty těžce nabyté a draze zaplacené zkušenosti jsou nám k ničemu a stále znovu a znovu musíme naslepo řešit tytéž problémy, které jsme už nesčíslněkrát řešili a často i správně vyřešili - a k dalším vyšším úrovním se dostáváme spíš jenom nějakou náhodou.
Jako řešení vidím zodpovědnou práci s dětmi předškolního věku, hlavně na upozorňování na schopnosti, které mají a třeba nevyužívají - mám na mysli skřítky a víly, třetí oko, propojení obou polovin mozku, astrální cestování, práci s podvědomím a nadvědomím a empatii s telepatií.
1
6
Poota 15.05.2018 14:51 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Pro nás dospěláky se všemi "zajímavými" centry již dávno zakrnělými je i tak k dispozici jedna cesta ke spolehlivým informacím přímou komunikací s Vyšší Inteligencí (neboli bohyní Šaktí) - a tou je I-ting, který se velice nepřesně nazývá "čínskou věštbou". Nepřesně proto, že nikdy nic nevěští, zvlášť ne ve stylu "co vás čeká a co vás nemine", ale pouze naznačí, k čemu se ve vašem nejbližším okolí schyluje a zároveň poradí, jak se chovat aby to dopadalo buď k našemu prospěchu a nebo alespoň k naší co nejmenší škodě, jestliže už je nevyhnutelná.
Pokud před sebou máme na vybranou z několika různých cest, pomůže nám z nich vybrat tu "nejsprávnější", i když to nejspíš bude právě ta nejobtížnější, do které asi nebudeme mít chuť se příliš hrnout. Ovšem správná volba nám může "ušetřit" několik dalších a nespíš docela krušných inkarnací - inu taková je někdy cena správné informace...
0
4
Poota 12.09.2018 18:34 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Dva světy
Nejsem si jist zda to z mého předchozího povídání vysvitlo dostatečně jasně a tak to pro jistotu projdu raději ještě jednou a zvlášť.
Žijeme ve dvou světech najednou a současně - jedním z nich je ten hmatatelný, který se nám jeví jako trojrozměrná realita a který i s jeho zákonitostmi důvěrně známe. Tím druhým světem, který nám většinou zcela uniká, je svět čtyř a více rozměrný, který nám sice zůstává většinou utajen, ale i přesto nás svými zákonitostmi také ovlivňuje a to mnohem výrazněji, než si jsme ochotni připustit.
Naše existence v přítomné inkarnaci je také dvojatá - naše "duše" je nesmrtelná vícedimenzionální bytost podléhající pouze těm "vícerozměrným" zákonitostem, ovšem je spojena s naším současným hmotným tělem, které podléhá zákonům trojrozměrného světa.
Postupné objevování zákonů nehmotného světa nám většinou objasní některé dosud "záhadné" a zdánlivě nelogické jevy.
Již celkem všeobecně přijatým jevem je "rezonance", což v tomto kontextu znamená, že každá myšlenka má zcela určitou "frekvenci", kterou vyzařuje do svého okolí a tím k sobě "přitahuje" jevy rezonující s touto "frekvencí". V praxi to znamená, že ošklivé a chmurné myšlenky k nám přitahují také ošklivé a chmurné jevy a příhody.
Další celkem již poměrně dost profláknutou abnormalitou je to, že ve vyšších dimenzích neexistuje kontinuálně plynoucí čas, což znamená že tam není žádné "předtím" a "potom" - tak nějak je tam všechno zároveň, tedy minulost, přítomnost i budoucnost, všechno v jednom chumlu, kterým se můžeme prohrabávat s drobným omezením: budoucnost je přece jenom nějak rozlišena a přístup k ní je většinou účinně blokován.
Tento příspěvek jsem považoval za nezbytný ke snazšímu pochopení dalšího příspěvku, ve kterém se chci věnovat fenoménu známému pod zprofanovaným názvem "láska".
Podpořte chod fóra 