Str.: 1, 2, 3, 4, 5 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
fana
Protáhnu cca 50 kWh za rok notebookem přes 100 Ah 13,2V LiFePO4. Je to záloha zejména na světlo a...
Jirka1or 14.09.2024 06:21 Bydliště: V dílně
130
5
52
Energy1 napsal(a):Kolik by jsi těch baterií musel mít, aby jsi uložil energii k vytápění na celou zimu? V případě vodíku ti stačí menší nádrž a když přidáš palivový článek, tak máš i el. energii. Za mě jsou baterie o ničem. Dejme tomu,...
Samozřejmě na vytápění je to blbost .
Na svícení a pod., při výpadku sítě to bylo myšleno - nespecifikoval jsem .
Pokud ale používáš BPG generátor, potřebuješ baterii k jeho startu (podobně jako auto) .
Tak jsem to měl na mysli - ostrovní režim .
0
1
Energy1 14.09.2024 14:58
1915
111
2010
Jirka1or napsal(a):Samozřejmě na vytápění je to blbost .
Na svícení a pod., při výpadku sítě to bylo myšleno - nespecifikoval jsem .
Pokud ale používáš BPG generátor, potřebuješ baterii k jeho startu (podobně jako auto) .
Tak...
Dobře, ale tady jde o to úložiště, když jsou v létě velké přebytky. Nějaké světla nikoho nevytrhnou, ale pokud se uskladní energie k vaření, praní a vytápění na celou zimu, tak potom je to jiná písnička. A to všechno jde, je to jen investice do vodíkové technologie. Na druhou stranu v současné době tyto vodíkové kompresorové stanice jsou tak drahé, že se to nezaplatí ani za desítky let. Takže buď postavit samo domo, což je o hubu, nebo sehnat odněkud použitou.
0
1
gromit 15.09.2024 00:36 Bydliště: Hradec Králové
212
25
170
než do vodíku, radši do uhlovodíků - přírodou po miliony let osvědčený způsob
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
0
Adam 08.11.2025 14:44 Bydliště: Praha
6406
583
6125
Solární USB zdroj
Potřeboval jsem v poslední době kvůli něčemu sehnat nějakou fotovoltaiku, která má rovnou
zabudovaný drobný řídicí obvod s USB výstupem - pro dobíjení mobilních telefonů, powerbank
a dalšího. Přirozeně jsem hledal nejméně nákladné řešení.
Vyhlídnul jsem si níže uvedený skládatelný solární panýlek s USB výstupem a otestoval ho v praxi.
V odkazu se dočítáte běžné nesmysly, jakože poskytuje nabíjecí výkon až 100W.
Na to už jsme ale snad zvyklí a víme, že to nemůžeme brát vážně. Ten panel je
rozkládací a když je to složené, je to velké asi jako větší peněženka (na fotce je
pro porovnání velikosti umístěný mobilní telefon), takže lze předpokládat, že výkon
na výstupu bude jen něžný. Ale odhadnul jsem si, že pokud si vyberu z nabídky typ,
který má těch skládacích panýlků celkem 6, mohlo by to zvládnout dobíjet i dnešní
moderní mobily nebo velké powerbanky, které mohou mít v tomto striktnější nároky
na nabíjecí proud. V případě, že se napětí a proud neudrží nad určitou hladinou, dané
nabíjené zařízení pak dobíjecí proces odmítne, odpojí se a nic se nenabíjí ani pomalu.
Výsledek? Zvládá to nabíjet jak vyšťavený Samsung Galaxy M12, tak i velkou powerbanku.
Pro zajímavost konkrétněji...
Situace č.1
Slunný podzimní den, ale panely leží ve stínu - bez přímého svitu slunce:
→ Probíhá drobné dobíjení, napětí 4,75V, proud 0,02A (výkon 0,1W)
To je sice fakt jen špetka, ale nezapomeňte, že panel je ve stínu.
Situace č.2
Na panel dopadají paprsky podzimního slunce, svit je však přitlumen
slabou oblačností a navíc, polohování panelu není zajištěno
optimálně (sluneční paprsky nedopadají na panel kolmo):
→ Napětí 4,87V, proud 0,66A (výkon 3,2W)
USB solární zdroj - nabíječka (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
(Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
1
ourel 18.11.2025 21:57 Bydliště: Praha
731
83
1200
Mám takový jeden poznatek ohledně fotovoltaiky. Je to 2-4 roky, co moji známí a kamarádi a další lidi kolem mě pořizovali solární elektrárny, často i s baterií v ceně kolem 500-600 tisíc. Byl to prostě solární boom. Já jsem si říkal - teď to jede, firmy mají nakoupené technologie, nasmlouvané lidi na instalaci, atd. Za dva roky se trh nasytí, instalací bude dostatek a oni stále budou mít ty technologie a lidi. Spadne potom tedy cena.
A to právě teď sleduju. Podobné elektrárny, které v tu dobu stály ty nemalé peníze, se teď dají sehnat včetně baterie kolem 250 tisíc. A není to podvod, ta cena opravdu takhle spadla.
Je tedy čas, přes zimu trochu našetřit, na jaře nainstalovat a provozovat aspoň částečnou soběstačnost, než přijde neutrinovoltaika.
0
1
Energy1 19.11.2025 08:19
1915
111
2010
ourel napsal(a):Mám takový jeden poznatek ohledně fotovoltaiky. Je to 2-4 roky, co moji známí a kamarádi a další lidi kolem mě pořizovali solární elektrárny, často i s baterií v ceně kolem 500-600 tisíc. Byl to prostě solární boom. Já...
A ty si myslíš, že když bude kompletně dotažená a připravená technologie neutrinovoltaiky, tak se můžeš těšit na levnou energii? Jsi hodně naivní. Energie tvoří značnou část financí do státní kasy na daních. A žádná vláda na planetě nedovolí, aby o tyto peníze přišla. Když půjdeme výš nahoru, protože vláda jsou pouze šašci plnící rozkazy korporátů, tak dojdeme na bohaté rody Židů a ti rozhodují o tom, jaká technologie se bude využívat, nikdo jiný. Takže bez velkého přemýšlení to dopadne úplně stejně, jako všechny revoluční stroje k získávání levné energie a bude to uloženo k ledu. Proč myslíš, že fotovoltaika je povolená a vládou schválená? Protože mají moc dobře spočítané, že to lidem nic neušetří, pokud by ušetřilo, jednoduše by to neschválili, to je realita a zaběhlá praxe. Pokud to pořizovat za účelem energetické samostatnosti pak ok, ale ne za účelem úspory
0
1
ourel 19.11.2025 19:21 Bydliště: Praha
731
83
1200
Energy1 napsal(a):A ty si myslíš, že když bude kompletně dotažená a připravená technologie neutrinovoltaiky, tak se můžeš těšit na levnou energii?
Naivní možná jsem, vím, jak to zatím vždycky dopadlo. Ale jak píšou v té zprávě, továrny jsou stavěny a technologie je dále vyvíjena v Číně. Tam moc Židů není...ale hlavně tam není uplatňována zdaleka tak silná ropná lobby, jako v Evropě a USA. Čína to s decentralizovanými energetickými technologiemi myslí opravdu vážně. Pokud to nestopne jejich "strana" tak nevím, jak by se to už dalo zastavit... nějakými zpátečnickými cly, jako u elektromobilů ??
0
1
Energy1 20.11.2025 14:38
1915
111
2010
ourel napsal(a):Naivní možná jsem, vím, jak to zatím vždycky dopadlo. Ale jak píšou v té zprávě, továrny jsou stavěny a technologie je dále vyvíjena v Číně. Tam moc Židů není...ale hlavně tam není uplatňována zdaleka tak silná ropná...
To je pravda, Čína je samostatná jednotka, tam Židi nejsou, ale stále je nepřímo ovládaná, co se služeb a vývozu produktů do celého světa týče. Nové, převratné technologie povětšinou končí kvůli neudělení certifikace bezpečnosti pro prodej (záměrně) ať už CE nebo UL případně NEC. No a jak všichni víme, bez řádné certifikace není možné prodávat elektrické zařízení. A stejně bych se divil, kdyby technologii udrželi životaschopnou jen v rámci Číny, potřebují peníze na daních z energií stejně jako kterýkoliv stát. Je rozdíl o tom pouze psát a mluvit, nebo skutečně zavést do praxe. Fakt si nedělej iluze, bylo by to příjemné, ale tento finanční systém to zatím nedovoluje.
0
0
ourel 20.11.2025 21:06 Bydliště: Praha
731
83
1200
Energy1 napsal(a):Fakt si nedělej iluze, bylo by to příjemné, ale tento finanční systém to zatím nedovoluje.
Je pravda, že zatím se to nikde nepovedlo. Ale je to zhruba víc než dekádu nazpět, kdy se začaly rozjíždět elektromobily. Tenkrát dost lidí říkalo ".. auta na elektřinu ropná lobby nikdy nedovolí" a kde jsou teď a kde budou za další dekádu. Dokonce nám je představitelé EU a "vyspělých států" tlačí násilím, až je to spoustě lidem nepříjemné a vzbuzuje to v nich odpor.
Solární panely vznikaly v osmdesátkách jako výdobytky různých kutilů. Pak se postupně přidala fotovoltaika a nakonec z toho vznikl regulérní průmysl. A že to nic neušetří podle mě není pravda. Lidi, co to mají, říkají, že mají většinovou energetickou soběstačnost od dubna do října a trochu něco to dá i koncem února a v březnu. V létě to teplou vodu v elektrickém bojleru ohřeje v 10 dopoledne a zbytek už jsou převážně přebytky.
Problém našeho klima není elektřina, ale topení. A na to to moc není. Ale třeba na jihu, ve Španělsku byly soláry do nedávna zakázané, protože vláda přicházela o peníze a uvolnilo se to tam až teď v poslední době. Tam se na to dá jet skoro celoročně, takže úspora tam je o dost větší.
Ono to může dopadnout všechno taky trochu jinak. I kdyby přišly většinové civilizaci zapovězené technologie, jako volná energie a antigravitace, můžou se dále vymýšlet různé "povolenky" a daně ze vzduchu, protože z nás ty peníze potřebují nějak dostat. A taky bude pokračovat všeobecný trend zdražování. I kdyby třeba mladá rodina měla na celý život energii za jednorázové náklady na zařízení typu Neutrino Power Cube, dejme tomu ve výši 250 tisíc, jen těžko dosáhne na vlastní bydlení vzhledem k cenám bytů a domů.
Na Ischii už trochu té "energie zdarma" mají. Vzhledem k vysoké geotermální aktivitě tam všichni vytápí svá obydlí teplem ze země. Ale zadarmo to není. Musejí za to odvádět poplatky státu. I tak to asi dopane s veškerou "energií zdarma".
0
1
Had 21.11.2025 10:20 Bydliště: Tam kde hřmí stihačky
1527
90
1472
ourel napsal(a):Ale je to zhruba víc než dekádu nazpět.....
Jenom to zhrnu. Fotopanely byli vymyšlený primárně pro kosmické lodě v 60-léta minulého století pro jiný podmínky a využití.
Elektrický auta tu byli dokonce ještě v století předcházejícím včetně koloběžek na elekřinu! Proč neuspěli? Praktické využití, proto skončily tam kde se efektivně používaly.
Dokavad se nevrátíme k efektivnímu využívání technologií, a budeme do toho tahat, POLITIKU, NÁBOŽENSTVÍ A RÚZNÁ PŘESVĚDČENÍ a ty upřednostňovat před fyzikálními zákony nemůžeme se ničeho rozumného dobrat.
Jestli se máme něčeho dobrat, je nutné to rozdělit na patřičné okruhy problémů.
a) techické
b) finační
c) politické
Samožřejmě mají určité průniky a navzájem se ovlivňují, ale nelze je řešit a hodnotin stejně a zároveň.
0
0
Alan1 21.11.2025 12:09 Bydliště: Praha
53
0
8
Ano, presne tak, efektivni vyuziti. Cili treba i za hlubokeho socialismu byli voziky pro postu a bagaz na stanicich elektricke, a i ve vicero skladech jesterky, apod. Ustredni vybor KSC nenarizoval ze lidi si maji bezna auta vymenit ze elektrovehikly My tady hledame nove cesty a u tech ruznych nekonvencnosti typu Figuera atd. je alespon naznak nadejnosti - cesty k experimentu s mozna prekvapujicim vysledkem. Ale naprosto nerozumim naco jsou zde dobre takove myslenkove excesy, ktere primo buci nesmyslem a podvodem, jako ted ta neutrinova fotovoltaika...
0
0
Adam 15.02.2026 17:32 Bydliště: Praha
6406
583
6125
OmBot:
Uživatel Adam zadal pro AI úkol či otázku: Jaké znáš nejmodernější typy fotovoltaických panelů a co lze říct o jejich účinnosti a nákladnosti výroby oproti starším typům panelů?
Odpověď AI GPT:
Nejmodernější typy fotovoltaických panelů (resp. článků) dnes zahrnují několik směrů vývoje; liší se dosažitelnou účinností, stabilitou a hlavně nákladností výroby oproti „starším“ křemíkovým technologiím (poly-Si, klasické mono-Si PERC).
1) N-type křemíkové články: TOPCon (Tunnel Oxide Passivated Contact) Co to je: evoluce krystalického křemíku s velmi dobrým pasivováním kontaktů; typicky na N-type waferu. Účinnost: v praxi u modulů běžně vyšší než u staršího PERC; komerční moduly často zhruba v pásmu ~22–24 % (záleží na výrobci a formátu), laboratorně výš. Nákladnost výroby: vyšší než u PERC (více kroků, náročnější procesy), ale masová výroba rychle zlevňuje. V přepočtu na vyrobený watt bývá rozdíl proti PERC dnes často relativně malý, protože vyšší účinnost snižuje náklady na „balance of system“ (méně plochy, konstrukcí, kabeláže na stejný výkon). Oproti starším: typicky lepší účinnost, lepší chování při vyšších teplotách a často i lepší degradace (např. nižší citlivost na některé degradace než P-type).
2) N-type křemíkové články: HJT/HIT (heterojunction) Co to je: křemíkový wafer kombinovaný s tenkými vrstvami amorfního křemíku; velmi dobrá pasivace, často i oboustranné (bifaciální) provedení. Účinnost: patří ke špičce mezi „čistě křemíkovými“ technologiemi; komerční moduly často ~23–24 % (někdy i výše u top produktů). Nákladnost výroby: obvykle vyšší než TOPCon i PERC (kapitálově náročnější linky, nižší teploty procesů, materiály jako ITO/TCO vrstvy). Na druhou stranu mívá velmi dobrý teplotní koeficient (menší pokles výkonu v horku), což zlepšuje reálnou roční výrobu. Oproti starším: vyšší účinnost a často lepší výkon v teple; cena bývá vyšší, ale záleží na trhu a objemech výroby.
3) Pokročilé P-type/PERC+ a „high density“ moduly (half-cut, multi-busbar, shingled, bifaciální) Co to je: spíše modernizace konstrukce článků a modulů než úplně nová fyzika; patří sem např. půlené články, více sběrnic, překrývané (shingled) články, lepší optika skla a zapouzdření, bifaciální moduly. Účinnost: zlepšení je znatelné oproti starším generacím, ale typicky nedosahuje špičky N-type TOPCon/HJT; často ~20–22,5 % podle provedení. Nákladnost výroby: obvykle jen mírně vyšší než „klasika“, protože jde o optimalizace a škálované procesy; velmi dobrý poměr cena/výkon, proto jsou stále rozšířené.
4) Tandemové články perovskit-křemík (Perovskite/Si tandem) Co to je: dvě aktivní vrstvy s různými pásmovými mezerami (perovskit nahoře, křemík dole), které lépe využijí spektrum světla. Účinnost: momentálně nejperspektivnější cesta k výraznému skoku; laboratorně už překonává „single-junction“ křemík, cíle pro komerční moduly míří zhruba k ~25–30 % v delším horizontu (reálné produkty jsou zatím omezené a závisí na výrobci/validaci). Nákladnost výroby: dnes vyšší a hlavně nejistá (nové linky, výtěžnost, zapouzdření, kontrola kvality). Potenciálně může být v budoucnu nákladově konkurenceschopná, protože perovskitové vrstvy lze nanášet relativně „levně“ (tisk/coat procesy), ale zatím rozhoduje stabilita a dlouhodobá spolehlivost. Oproti starším: potenciál výrazně vyšší účinnosti, ale zatím větší technologické riziko (degradace, citlivost na vlhkost/teplo/UV, požadavky na zapouzdření; také otázky kolem olova v některých perovskitech a recyklace).
5) Tenkovrstvé technologie nové generace (CdTe, CIGS a nověji perovskit „single-junction“) CdTe (tellurid kademnatý): – Účinnost: moderní moduly jsou konkurenceschopné, ale typicky nižší než špičkové křemíkové TOPCon/HJT; silné v horku a při difuzním světle. – Nákladnost: průmyslově může být velmi nízká na velkých linkách; limitují materiálové řetězce (tellur) a koncentrace výroby u několika hráčů. CIGS: – Účinnost: slušná, ale v masovém trhu často zaostává za nejlepším křemíkem; výhoda je možnost flexibilních substrátů. – Nákladnost: složitější řízení procesu a výtěžnosti, proto hůře konkuruje křemíku v €/W při velkých objemech. Perovskit single-junction: – Účinnost: laboratorně vysoká, ale komerční stabilita zatím omezená; reálně se čeká spíš v tandemu s křemíkem.
6) III-V (např. GaAs) a multijunction články Co to je: špičkové polovodiče (často více přechodů), rekordní účinnosti, běžné ve vesmíru nebo v koncentrátorových systémech (CPV). Účinnost: nejvyšší (zejména v multijunction a/nebo s koncentrací). Nákladnost výroby: řádově vyšší než křemík; pro běžné střechy/solární parky ekonomicky nedává smysl.
Co obecně platí o účinnosti vs. nákladnosti oproti starším panelům 1) Nejlepší „mainstream“ poměr cena/výkon se dnes posouvá od staršího PERC k TOPCon (a částečně HJT), protože přidává účinnost bez extrémního zdražení. 2) HJT mívá vyšší účinnost a lepší teplotní chování, ale často i vyšší výrobní náklady (CAPEX/materiály). 3) Tandemy perovskit-křemík slibují největší skok v účinnosti, ale zatím jsou dražší a rizikovější kvůli stabilitě, zapouzdření a průmyslové výtěžnosti. 4) I když je moderní panel dražší „na kus“, vyšší účinnost často snižuje celkové systémové náklady (méně panelů a plochy na stejný výkon), takže rozdíl v ekonomice se hodnotí spíš v €/W a v LCOE (náklad na vyrobenou kWh) než jen v ceně panelu.
Stručné shrnutí – Nejmodernější a masově nasazované: N-type TOPCon a HJT (vyšší účinnost než starší PERC, mírně až výrazně vyšší výrobní náklady podle technologie). – Největší budoucí skok:perovskit-křemík tandemy (vyšší účinnost, zatím vyšší riziko a náklady). – Speciality: tenkovrstvé (CdTe/CIGS) pro specifické výhody a III-V pro špičkové, ale velmi drahé aplikace.
Model: gpt-5.2
0
0
Jirka1or 19.02.2026 10:37 Bydliště: V dílně
130
5
52
Adam napsal(a):Solární USB zdroj --- Potřeboval jsem v poslední době kvůli něčemu sehnat nějakou fotovoltaiku, která má rovnou
zabudovaný drobný řídicí obvod s USB výstupem - pro dobíjení mobilních telefonů, powerbank
...
Tady z toho lze vybrat . Já pořídil dva 50 Wattové na okno na přísavky . Čau Adame .
Bydlím aktuálně na Zanzibaru a fotovoltaika paráda. Revoluční vláda zapíná elektriku jen když se jim zlíbí, takže jedem skoro pořád na panely. Svítí každý den, je tu teď léto. Takže to přes noc vyzerou větráky a ráno zase svítí. Jako ve Verneovce, prostě ostrov, to mi v Čechách chybělo.
My tady hledame nove cesty a u tech ruznych nekonvencnosti typu Figuera atd. je alespon naznak nadejnosti - cesty k experimentu s mozna prekvapujicim vysledkem. Ale naprosto nerozumim naco jsou zde dobre takove myslenkove excesy, ktere primo buci nesmyslem a podvodem, jako ted ta neutrinova fotovoltaika...
Podpořte chod fóra 