Str.: 1, 2, 3, ... 8 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poota 01.08.2018 21:35 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Trkač je zařízení velice užitečné, nicméně stále ještě obestřené mnohými tajemstvími a opředené rozličnými mýty, zhusta i velice zavádějícími.
Vzhledem k tomu, že trkač jsem po mnohých peripetiích dovedl až k užitečnosti, mám zato, že nebude od věci se o své zkušenosti podělit. Předesílám rovnou že zde budu prezentovat výhradně svoje názory, které se mohou silně lišit jak od toho, co se leckde uvádí a také od toho, k čemu může dospět kdokoli jiný.
Pro začátek se věnuji trkači, který je u nás běžně v prodeji za necelé čtyři kilokoruny. K němu dostupná dokumentace je velice chudičká - schematický náčrtek jeho napájení a tabulka, ze které se dá vyčíst kolik litrů vody můžeme reálně očekávat v jaké výši a při jakém převýšení napájecího potrubí.
Dejme tomu, že trkač už máme a v nějakém rozumném dosahu máme i nějaký potok a v nějakém převýšení i pozemek, který hodláme zavlažovat. Teď je jen na nás, jaké zvolíme napájecí potrubí, tedy jakého průřezu, jaké délky, jakého provedení a v jaké ceně. Vstupní šroubení trkače je dvoupalcové, takže to svádí k použití ohebné chráničky kabelů (červené!) s vnějším průměrem 63 mm a vnitřním 50 mm - 25 metrů vyjde na necelou tisícovku a kolem dvou stovek i přechod/spojka 63mm/2". Toto řešení vřele nedoporučuji, protože značná část energie vody se ztrácí v pružnosti té chráničky - pokud by se pro ni někdo přece jenom rozhodl, tak úplně stačí tenčí s vnějším průměrem 50 mm, která je podstatně levnější a může být i podstatně delší. V tom případě ovšem doporučuji její co nejrovnější vedení a její zasypání v terénní rýze.
Osobně považuji za nejlepší provedení napájení PE trubkou o vnějším průměru 40 mm v délce 50 metrů se spojkou na závit trubky 5/4", ten závit je 6/4" a na trkač se připojí přes redukci 2"vnější závit a 6/4"vnitřní závit. Cena za 50 metrů je kolem 1 800,- Kč a dá se odvézt i větším osobním autem.
S "vodníky" je někdy těžká domluva, protože vnější závity se podle nich jmenují podle průměru díry trubky - když jim řeknete "závit 5/4 palce", tak vám dají závit, který má průměr 6/4 palce, protože "ten je přece na trubce 5/4 palce".
Na potoce potřebujeme najít takový úsek, na kterém je převýšení či spíš přenížení kolem třech metrů. Z více možností preferujeme ty, které jsou výše proti proudu, a to i tehdy, když to k nim máme dál. Půlpalcová hadice na výtlaku bohatě stačí, vzdálenost na kterou vodu vytlačujeme nehraje roli a důležité je pouze to, do jaké výšky vodu tlačíme - čím výše proti proudu, tím výše bude trkač.
Na probrání je toho ještě hodně, takže to rozdělím do více příspěvků
02.08.2018 07:32 Editace moderátorem.
1
6
Poota 02.08.2018 13:01 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Teď se pokusím vyvrátit jeden z mnoha bludů.
Vzdušník trkače je odlitek z litiny - aby bylo možné vyrobit formu pro relativně tenké stěny kolem velké dutiny, je nutné mít proti spodnímu "funkčnímu" otvoru ještě druhý "technologický" otvor, který ovšem pro činnost trkače není vůbec potřeba a tak se zaslepuje zátkou s 3/4 závitem.
Kdysi kdesi kdosi neměl dost jasnou představu o funkci vzdušníku a tak se mu v hlavě vylíhla "úžasná" myšlénka, že při tlaku vody na vzduch ve vzdušníku musí voda zcela nutně vzduch pohlcovat, takže je nutné jej tam pravidelně doplňovat a stanovil i interval: nejdéle po 14ti dnech! A aby nebylo nutné pokaždé povolovat a pak znova těsnit tu zátku, tak do ní zabudoval jako úžasný zlepšovák ventilek na doplňování vzduchu hustilkou.
Pokud by měl někdo možnost stejně jako já pozorovat chování vody a vzduchu v průhledném vzdušníku, tak by zjistil, že s každým trknutím se dostává nemalá bublina vzduchu do vzdušníku, a také že přebytek tohoto vzduchu odchází i s vodou do výtlačné hadice. O těch bublinách v hadici se může každý snadno přesvědčit když dá její konec do kýble s vodou - bubliny jsou jasně vidět. Ostatně stejně dobře jsou vidět i v průhledné hadici - naši kočku to přímo fascinovalo. A konečně stačí přiškrtit výtok z hadice palcem - a stříkání vody se střídá se syčením vzduchu.
Takže vzdušník nahoře jednou pro vždycky zaslepit a na špunt zapomenout!
Ovšem tím jsme se vzduchem v trkači ještě zdaleka neskončili a v pravý čas se k němu zase vrátíme.
0
2
Poota 02.08.2018 13:41 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Jak vlastně trkač pracuje?
Obvykle se to vysvětluje jako využití rázu vody, kterému se také říká "vodní kladivo". Dobrá, můžeme začít i tak, ale dopovíme si k tomu i to, o čem už se nemluví.
Takže - jestliže máme v potrubí uzavřeném ventilem nějaký tlak, tak voda stojí a tlačí na ventil. Když ventil otevřeme, voda se dá do pohybu a pohybuje se v celém potrubí. V mnou doporučované PE trubce dlouhé 50 metrů je celkem 40 kg vody, která je v pohybu. Když se ventil rychle uzavře, tak setrvačnost vody prudce zvýší tlak - přibližně stejně jako by to udělalo čtyřiceti kilové závaží zastavené ze stejné rychlosti. Tento tlak otevře ventil ve dně vzdušníku a vnikající voda stlačí vzduch nad sebou. Voda v přívodní trubce se zastaví, tlak klesne, ventil vzdušníku se uzavře a stlačený vzduch vytlačí "přebytečnou" vodu do výtokové hadice.
Tady většina vysvětlování končí, ale rozhodně tím nekončí jednotlivý cyklus trkače.
Tlaková vlna vyvolaná uzavřením ventilu se totiž "odrazí" a postupuje zpátky k začátku trubky, čím dojde poněkud překvapivě u ventilu ke snížení tlaku vody a to do té míry, že se ventil pootevře a do trkače se nasaje i trochu vzduchu. V otevření ventilu pokračuje jeho závaží a voda v přívodní trubce se začíná opět pohybovat ven z ventilu, přičemž ho svým pohybem zároveň unáší a zavírá.
Teprve tady končí jednotlivý cyklus.
Závaží ventilu je volené pouze tak těžké, aby ventil otevíralo až při snížení tlaku v trkači - při běžném tlaku zůstává ventil zavřený. Zároveň musí být závaží pouze tak těžké, aby proud vytékající vody dokázal ventil zavřít.
K trkacímu ventilu a jeho závaží se ještě určitě vrátím, protože si to zaslouží být probrané opravdu důkladně, neboť se jedná o "srdce" celého zařízení.
0
3
Poota 02.08.2018 14:10 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Nejspíš tím prvním na co narazíme, je problém se zavíráním trkacího ventilu.
Ten je vyseknut z kůže a závaží ho od jeho sedla odklápí. Pokud ho odklopí víc než na asi tak 45o, tak už ho proud vytékající vody nedokáže zavřít. Odstranit tento problém pomůže nějaký doraz, který omezí vyklápění ventilu. Výhodou je spolehlivější zavírání ventilu, nevýhodou podstatné omezení průtoku ventilem.
Blíže se chci touto problematikou zabývat až budeme samostatně probírat konstrukci trkacích ventilů.
Doraz seřizovaný šroubem (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Doraz seřizovaný ohýbáním plocháče (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
5
Poota 03.08.2018 08:30 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Další problém, na který můžeme narazit, je nedovírání trkacího ventilu - i při zcela uvolněném ventilu z výtokového otvoru stříká úzký pramen vody.
Správně má dosednout klapka ventilu na sedlo pouze kůží, ale při nesprávném vycentrování o okraj sedla zachytí okraj kovové podložky, která kryje klapku zvenčí. Pokud nepomůže lepší vycentrování a podložka stále zachytává, může to být i tím, že otvor sedla není dokonale okrouhlý a hladký - sedlo je opracované pouze na svém čele a kvalita otvoru je tak závislá na dokonalosti odlévací formy. V tom případě pomůže opracování hrany jemným pilníkem tak, aby byl otvor okrouhlý s hranou kolmou a raději s mírným náběhem.
0
4
Poota 03.08.2018 10:27 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Potíže s nastavením trkání.
Pokud se stane, že nemůžeme najít správnou polohu závaží, to znamená že buď spolehlivě ventil otevírá a nebo spolehlivě ventil zavírá, bude chyba nejspíš v napájecí trubce - osobně jsem si s tím dost užil.
Trkač je hydro-dynamický stroj, takže u něj nezáleží jenom na výškách hladin, ale současně i na rozměrech a tvaru napájecího potrubí.
Takže třeba potrubí s dostatečným průřezem, které nabírá vodu a dál vede v mírném sklonu a dva metry před trkačem přechází do svislého úseku je pro trkání dokonale na hov.. - pardon, na nic. Mám ověřeno s chráničkou kabelů průměr 63 mm.
Průtok úžasný, tlak víc než dostatečný - a trkač nejde a nejde!
Krucinál!! Proč??
Inu - pro trkač je funkční jenom ten dvoumetrový úsek, ve kterém může ta voda "kmitat" tam a zpátky. Prostě tou vodou se pohybují tlakové vlny, které se "odrážejí" na "koncích" přímých úseků, v ohybech a nebo změnách průřezu. Líp to vysvětlit asi nedokážu.
(V tomhle konkrétním případě se to kombinovalo ještě s tím, že v mírně vyvýšeném ohybu se vytvářela vzduchová bublina, která vodu v tom svislém úseku pružně izolovala od té vody přitékající.)
Čím kratší je kmitající úsek, tím vyšší je jeho vlastní frekvence.
U správného napájecího potrubí to vypadá takto:
vybereme ze svých prstů jeden, kterým otevřeme trkací ventil a necháme rozproudit vytékající vodu. Pak ventil rychle pustíme, takže v trkači vznikne ráz. Tímtéž prstem celkem mírně tlačíme na ventil, který nám klade odpor - ovšem po nějaké době najednou jeho odpor zmizí a ventil téměř jakoby "vlál" - prostě ho snadno otevřeme. Právě tohle je důležitý moment, kdy se tlaková vlna toho rázu odrazila zpátky a vlastně tím ten ventil sama otevřela. V tomhle momentu dochází dokonce k tomu již zmíněnému nasávání vzduchu do trkače.
Pokud jsou napájecí potrubí nebo ten jeho "rezonující" úsek příliš krátké. tak je prodleva k dosažení podtlaku jenom zlomek vteřiny a trkač nestihne tak rychle zareagovat, čili tu příležitost prošvihne a další už nedostane.
A náprava?
S těžkým srdcem změnit napájecí potrubí, což je právě ta nejpracnější část instalace.
0
2
Adam 03.08.2018 11:25 Bydliště: Praha
5794
563
5843
Poota napsal(a):... Kdysi kdesi kdosi neměl dost jasnou představu o funkci vzdušníku ... ... ... že při tlaku vody na vzduch ve vzdušníku musí voda zcela nutně vzduch pohlcovat,... ... ... s každým trknutím se dostává nemalá bublina...
Různými netěsnostmi se mnohou dostat do potrubí trkače malé bublinky vzduchu, ale pokud se ventil "savě" pootvírá a nasává vzduchu podstatně více, že dokonce vzdušník asi nemá žádnou slušnou hladinu, ale je až po výtokovou hadici přeplněný vzduchem a z výtokové hadice pak kromě vody přerušovaně vychází syčení, tak je něco dost zásadně špatně. Takhle trkač pracovat nemá.
Nevím, jestli by pomohlo snížit hmotnost závaží na ventilu, ale každopádně by se to mělo vyřešit tak, abys tam zpozoroval jen velmi malé bublinky vzduchu a aby vzdušník byl trvale zhruba do poloviny plný vody. Ponoření ventilu do vody, o kterém ses mi zmiňoval po cestě na sraz, je řešení takové podivné a asi i náchylné na změnu hladiny v potoce, ale tak proč ne... Já bych se tedy raději snažil vyladit trkač tak, aby fungoval běžně modelově (trkací ventil nebude ponořený pod vodou).
Každopádně, když se ještě vrátím k tomu vzdušníku a k tomu, zda se vzduch v něm skutečně do vody rozpouští nebo nerozpouští, tak je potřeba podotknout, že k postupnému rozpouštění vzduchu do vody skutečně dochází, a to za dokonce i daleko nižších tlaků, než které se vyskytují v trkači. Takové akvarijní krmicí sítko, které v akváriu plove na hladině díky vzduchovému polštáři, pomalu o vzduchový polštář přichází a po několika týdnech je zcela pryč a sítko jde ke dnu. Přesněji, když je v této nádobce jen krmivo, které má jen velmi malou tíhu, na vzduchový polštář působí malý tlak a sítko jde ke dnu až za 1-2 měsíce. Když ale do sítka nasypu uhlíkové granule na odstraňování škodlivin, které jsou daleko těžší, vzduchový polštář se do vody rozpustí během 1-3 týdnů.
Tedy, až Ti bude trkač pracovat tak jak má a nebude Ti do výšin čerpat velké vzduchové bubliny, pak možná budeš muset občas vzduch do vzdušníku doplňovat. A nebo si necháš dál bubliny bez ohledu na to, že to není správně a budeš se těšit z toho, že vzdušník nemusíš vůbec řešit.
Ale pokud Ti jde o co největší dopravní výšku (a tím i o celkově nejlepší funkčnost trkače), můžeme se tím později zabývat víc do hloubky a spočítat Ti takový trkač, který bude vyhovovat Tvým potřebám.
0
3
Adam 03.08.2018 11:32 Bydliště: Praha
5794
563
5843
Děkuji za hezké vlákno - hezké téma. Trkač je šikovná a velmi praktická "samochodná" záležitost a navíc je to snad nejhezčí ukázka využití hydrodynamiky v praxi.
V souvislosti s tím jsem našel docela pěkný odkaz. Vzorečky nic moc, ale zajímavě rozebrané různé praktické konstruční detaily (neověřoval jsem každý z nich jednotlivě - jen to na mě celkově dobře působí) a taky je tam hezká zmínka o možné "nástavbě" na trkač, díky které můžeme přečerpávat zcela jinou kapalinu a nikoliv jen tu samotnou, která současně trkač pohání. (Glockmannova plunžrová pumpa)
Na ten výčet konstrukčních detailů běžného trkače doporučuji podívati se.
O tom, jak moc a za jak malých tlaků se vzduch ve vodě rozpouští či je jí nějak pohlcován nemám ponětí, takže budu hovořit pouze na základě svých zkušeností s trkačem.
Zbavit se zpětného nasávání vzduchu lze snad jenom jinou konstrukcí trkače - možná prodloužením potrubí mezi vzdušníkem a trkacím ventilem a jeho současným nakloněním vzhůru, aby se bubliny nestihly dostat do vzdušníku a byly rovnou zase proudem vody vyfouknuty ven.
Zatím se mi nechtělo konstrukci nějak komplikovat, takže trkač přišel do vody s výtokovým otvorem pod hladinou. Můj odhad byl, že se dopravované množství vody zvýší asi tak o polovinu, to znamená na 3 litry za minutu.
Mýlil jsem se.
Dva litry to čerpá za 50 vteřin proti původním dvěma litrům za čistou minutu. Voda v hadici je bez bublin, pouze kolísá její tlak, takže z hadice jí chvíli vytéká míň a pak zase víc, což mi nijak nevadí.
Předpokládám, že při výtoku do vody je výtok stojící okolní vodou zpomalován, takže dochází k menším pracovním rázům. Zatím to nijak neřeším, ale chci ještě zkusit výtok do mírně šikmo nahoru skloněného žlabu. Ten zajistí výtokový otvor pod hladinou a sníží množství výtokem rozpohybovávané vody, takže nižší odpor.
"Potopený" trkač zatím běží a dokonce znatelně pravidelněji, rozhodně není pozorovatelná změna chodu, která by naznačovala nějaký úbytek vzduchu ve vzdušníku. Domnívám se, že ve zpětně nasávané zvířené vodě je dostatek malých bublinek na to, aby si trkač sám udržel optimální množství vzduchu - ostatně to nejlépe ukáže čas.
Ovšem i kdybych se hrubě mýlil, což se mi zhusta přiházívá, a vzduch skutečně bylo nutné občas doplňovat, stačí k tomu pouze zvednout na pár vteřin trkač nad hladinu a on už si vzduch sám doplní a přebytečný pošle do hadice.
Vzhledem k tomu, že originální trkací ventil považuji za silně poddimenzovaný a jeho koncept se mi po mechanické stránce příliš nelíbí, tak mám spočítaný a i sestavený ventil přiměřené velikosti a ve vertikální variantě. Ta se mi zdá mnohem nadějnější a navíc při "potopeném" trkači bude výtok překonávat jenom asi centimetrovou vrstvu vody nad sebou.
0
1
twin 06.08.2018 21:19 Bydliště: Praha
5
1
12
Je to marné
Konečně mám důvod napsat svůj první příspěvek.Víš Pooto, dávat k těm trkačům jakýkoliv návod je absolutně zbytečná věc.Tys taky neposlouchal dobře míněné rady a ten trkač "dusíš"na minimu své funkčnosti.Nemyslím to nijak zle, naopak,jsem rád že jsi ho po tak dlouhé době rozchodil,ale tohle zařízení potřebuje hodně vody a rychlost./pro neznalé účinnost 2-3%/Dobře seřízený trkač cykluje dvakrát za sekundu a při výpadku vody je schopen se sám "nastartovat",ale to ho tou vodou musíš opravdu nakrmit!Ta hadička kterou tam tu vodu přivádíš je opravdu dost slabá a tím se dostáváš do problémů.Pak ti ještě musím vynadat za to pilování příruby.Proč?Když už se v to šťouráš a nevíš tak máš zavolat a bude ti poraděno.Tu přírubu odmontuješ,vysušíš a koženou klapku na ni přilepíš alkaprenem.Usadíš ji tak aby neškrtala o spodní hranu a pak ji velice pohodlně namontuješ na těleso trkače.A ještě mám výhrady k tomu seřizování toho táhla tím "udělátkem".Říkal jsem najdi si ideální polohu kde to pracuje a to táhlo uřízni.Asi nemáš pilku na kov, tak to prostě řešíš jinak.I když před dvaceti lety mi jeden chlapík od Jablonce volal že mu to táhlo taky nejde seřídit, tak jsem mu poradil ať si ho podloží klínem, najde tu správnou polohu kde to pracuje a pak ho u klapky uřízne.No a on to táhlu uříznul za závažím a pak mi ho poslal jako reklamaci s tím,že jsem mu blbě poradil.A pak piš nějaké návody.
měj se fajn a trkačům zdar
0
1
Poota 13.08.2018 16:27 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Že je blbost lidská bezbřehá vím už dávno - konečně nemusím chodit nijak daleko, když se můžu podívat rovnou na sebe
Ovšem když už se díky vlastní hlouposti doberu nějakých zkušeností, tak mi to nedá, abych se o ně nepodělil s ostatními, samozřejmě v bláhové naději, že to někomu stejně hloupému třeba pomůže a nebo ušetří čas.
Snažím se nepsat jenom nějaké dohady nebo jenom papouškovat něco, co jsem si neověřil nějakým praktickým pokusem. Jestli toho někdo využije a nebo se vydá raději vlastní cestou je už jeho volba - ta moje cesta zcela určitě není jedinou možnou a ani nemusí být ta nejlepší, ale rozhodně se po ní dá jít.
0
3
Poota 13.08.2018 18:04 Bydliště: Praha
9069
603
7583
twin napsal(a):... ten trkač "dusíš"na minimu své funkčnosti.
Ta přívodní trubka má světlost 5/4", tedy průměr 32 mm - a s dostatečnou rezervou dokázala "živit" i daleko větší trkací ventil, samozřejmě s tímtéž převýšením i délkou.
S výkonem jsem spokojen, do převýšení 17 m dostávám lehce přes dva litry vody za minutu, což dělá za 24 hodin kolem 3 krychlových metrů vody, tedy pokud to správně počítám. V současném počasí mám kolem chaty zelenou oázu, takže co víc si přát.
Pokud budu na trkači vůbec něco měnit, tak pouze ze zvědavosti - a určitě to nebude ta přívodní trubka!
Poota napsal(a):.....Zatím se mi nechtělo konstrukci nějak komplikovat, takže trkač přišel do vody s výtokovým otvorem pod hladinou. .....
Kamarád má podobné řešení, ale nemohl trkač potopit do potoka, tak ho postavil do plastové nádoby a její výšku uřízl tak, aby hladina přetékající vody z trkače, byla právě pár centimetrů nad ventilem. Nemusí tak ani řešit případné kolísání hladiny potoka a hladinu má konstantní trvale. Také mu to pomohlo výrazně zlepšit účinnost trkače. To jen tak na přilepšenou......
0
2
Dr.Gaga 14.08.2018 23:26
1
2
2
Ahoj!
Musím reagovat na Twina a tak celkově. S Pootou jsme to zprovozňovali spolu, načetl jsem poměrně dost informací a navíc jsem ještě sestrojil trkač svůj vlastní vč. odpadního ventilu na míru.
Teorie ověřená praxí praví: oba ventily by měly být stejně velké, jako přívodní trubka, zvláště pak ten odpadní. Přívodní trubka musí mít vyrovnaný sklon, její délka by měla být mezi 150 a 1000 násobkem její tloušťky (tj. i velikosti odpadního ventilu) a minimálně 5-6 násobkem převýšení. Trubka musí být hladká (docílení co největší rychlosti) a co nejtvrdší, aby odolávala rázům a snaze nafouknout se při kladivovém efektu. Na délce trubky záleží délka cyklu.
Trkač s tak malým odpadním ventilem, který se ještě ani neotevře dokořán, nemá vůbec smysl krmit silnou trubkou. Tím poddimenzovaným ventilem neproteče dost vody, aby voda v trubce nabrala nějakou rychlost. Bez rychlosti je voda sice dost těžká, ale nedocílí se kladivový efekt. .
Trkače, které cyklují 2x za sekundu, jsou obvykle trkače s krátkými přívodními trubkami a bez závaží na odpadním ventilu - na youtube jsou mraky videí o trkačích s klapkovými zpětnými ventily. Jakmile není na odpadním ventilu závaží, brutálně ztrácí účinnost - klapka se zavře moc brzo a rychlost v trubce nedosahne maxima. U nich se uvádí poměr výšek spád:výtlak pod 1:7.
Je žádoucí, aby trkač pracoval pomaleji. Je zapotřebí vyvinout co největší rychlost vody pro co největší sílu. Z tohoto důvodu jsem vyvinul trkač s vertikálním ventilem, který dovoluje přesné a poměrně jednoduché nastavení zdvihu a závaží a má minimální tření - horizontální řešení má velké tření a zbytečně těžké závaží, které poskakuje na horizontálně položené tyčce, snižuje spolehlivost a zvyšuje poruchovost - u sousedů se stejným trkačem je tyčka doslova plandací. Díru ventilu a ventil samotný jsem vypočítával dle velikosti těla trkače - je z 5/4'' trubek, takže jsem zkonstruoval ventil na stejný průtok, jako 5/4'' trubka. To není samozřejmost, všechny ty samodomo trkače na youtube mají taky přiškrcené ventily a nevyužívají potenciál přítoku. Testovací verze mého trkače (první verze ventilu a vzdušník z petlahve) vykazovala výškový poměr 1:15 - spád byl 2,8m a měřák ukazoval přes 4,2 baru. Divil jsem se, že to petlahev vydržela, měla jenom hezky kulaté dno.
Samostartování je u trkače samozřejmost - pokud má tlak ve výstupní hadici/ve vzdušníku, tak to není problém. Při výpadku vody zůstane odpadní ventil otevření a při opětovném dodání vody (bez bublin) sám zavře, tím se nastartuje cyklus a jede se. Horší je, když trkač nasává vzduch do výstupní hadice. To se potom svévolně zastavuje, protože vzduch se chová jako tlumení kladivového efektu - občas se zastavuje jak náš trkač, tak i trkač sousedů. Existují dvě provizorní řešení a jedno finální. Budˇse sníží tlak v trkači - zmenší se kladivový efekt a zpětný ráz není takový. Nevýhoda je, že se sníží účinnost. Nebo se trkač dá do vody. To docela funguje a trkač běží již 14 dnů bez zastavení. Třetí možnost je jiný odpadní ventil - na svém trkači jsem před ventil vložil ještě asi 10cm trubky, aby nasátý vzduch zůstal před pumpovacím ventilem. Jde mi o maximální možný výkon.
Nějaké nekvalitní video jsem už na youtube vystavil, ale v sobotu budu dělat velké video konečné verze mého trkače. Změřim výškový poměr a výkonnost a pak to sem třeba hodím.
2
2
Poota 20.08.2018 16:03 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Pokud si někdo nainstaluje trkač a ten mu dodává vodu k jeho spokojenosti, tak už nepotřebuje nic dalšího řešit.
Takže to, co tu píšu, je spíš pro toho, komu trkač nefunguje podle jeho představ a nebo pro toho, kdo se k jeho pořízení teprve rozhoduje a neví, jestli pro něj má vůbec vhodné podmínky.
Twin zmiňuje účinnost trkače 2 až 3%. Předpokládám, že se jedná o poměr mezi množstvím vody, která do trkače vteče přívodní trubkou a mezi množstvím vody, kterou vyčerpá "nahoru".
Ovšem s tím mám problém, protože můj trkač má vtok kolem 6ti litrů vody za minutu a "nahoru" dodává 2 litry vody za minutu - tím bych se dostával k účinnosti kolem 33% !?!
Rychlost trkání - celý cyklus se skládá ze dvou částí.
První je prodleva mezi zavřením ventilu a jeho otevřením a závisí dle mých zkušeností hlavně na délce přívodní trubky - pro délku 50 metrů je prodleva zhruba jednu vteřinu.
Druhou částí je doba otevření ventilu a závisí na "váze" závaží a průtoku vody otevřeným ventilem (voda musí mít "sílu" ventil zavřít) - delší doba znamená rychlejší pohyb vody v přívodní trubce.
Pro ujasnění - v trubce s vnitřním průměrem 32 mm o délce 50 metrů je téměř přesně 40 kilogramů vody, takže máme k dispozici čtyřicetikilové "kladivo". Čím rychleji se toto "kladivo" pohybuje před zavřením ventilu, tím je při jeho zavření silnější jeho "náraz", který se akumuluje do tlaku ve vzdušníku.
Tlak v přívodní trubce stoupá s převýšením jejího vstupu (nebo hladiny nad ním) oproti trkacímu ventilu. Se stoupajícím tlakem stoupá i rychlost vody při otevřeném ventilu.
Na trkači můžeme měnit prakticky jenom "váhu" závaží jeho posunováním po rameni. Zvětšováním délky ramene prodlužujeme dobu otevření ventilu a tedy i rychlost "kladiva" při úderu. To zvětšování jde ovšem jenom do té doby, dokud je tlak vody schopen spolehlivě ventil zavřít.
Takže jak to tak vypadá, tak všechno ostatní závisí na přívodní trubce - jejím průměru, délce a převýšení.
Takže o tom v dalším příspěvku.
0
0
Poota 20.08.2018 16:47 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Teorie má za to, že nejlepší je silná trubka a větší převýšení, s čímž už si trkač poradí.
Ovšem praxe je pochopitelně daleko zajímavější - a nejde jenom o to, že je potřeba také nějaká délka té přívodní trubky.
Především je potřeba zhodnotit zdroj vody, který by byl případně k dispozici. Například v řece máme nadbytek vody, ale na druhou stranu zase jen mizivé převýšení - tedy pokud není v blízkosti nějaký jez nebo přehrada. O trochu příznivější situace je na dolních tocích potoků.
Horní toky potoků mívají pro nás příznivé převýšení na ideálních padesáti metrech, ale na druhou stranu mívají zase nepříliš velké průtoky, nejčastěji pod deset litrů za minutu.
Jak jsem již zmiňoval, preferuji přívodní trubku 5/4", tedy o světlosti 32 mm a v délce 50 metrů. Ovšem na mém názoru celkem nesejde a dá se použít jak trubka delší, tak i kratší - její délkou se ovlivní hlavně prodleva před otevřením trkacího ventilu.
Takže kratší trubku použijeme tehdy, jestliže s ní pohodlně docílíme převýšení mezi 3mi až 5ti metry.
Zdálo by se jen logickým, že když nedocílíme žádoucího převýšení na délce 50 metrů, tak použijeme trubku dlouhou 100 metrů. To samozřejmě můžeme, ale zpomalíme si tím výrazně trkání.
V téhle situaci se dá použít větší sběrná nádoba, do které přivádíme vodu v co nejmenším sklonu, takže hladina v ní bude podstatně výš, než původní vstupní ústí té 50ti metrové trubky. To napojíme na sběrnou nádobu a získáme tím větší převýšení při původní délce. Dokonce můžeme na tutéž sběrnou nádobu připojit ještě jeden trkač. Délka přívodního potrubí ke sběrné nádobě nehraje pro trkač žádnou roli, je to otázka pouze financí.
Při odebírání vody nad nějakou hrází narážíme na problém s jejím "prorážením" a utěsněním, zvlášť pokud nejsme jejím majitelem. Tento problém se dá řešit celkem snadno tak, že trubku vedeme horem přes hráz a do vody zanoříme jenom koleno, takže trubka si vodu přes hráz "přetáhne". Aby to dokázala, tak zavřeme trkací ventil, koleno přetočíme nahoru a naléváme do trubky vodu tak dlouho, než ji naplníme. Pak stačí otočit koleno dolů a nastavit trkání - chvíli trvá, než se zbavíme vzduchu v trubce.
V této souvislosti ještě zmíním možnost zařazení kulového (či jiného) ventilu před trkač. To umožňuje zavřít přívod tlakové vody do trkače při jeho opravách, takže v trubka zůstává voda a není nutné ji znova plnit.
0
1
Poota 03.09.2018 17:15 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Co se kde v trkači děje a jaké jsou možnosti konkrétního trkače, jeho přívodního potrubí a výtlačné hadice - nám nejlépe ukáže tlakoměr na začátku hadice.
- Pokud máme zavřený trkací ventil, otevřený přítok a připojenou hadici vedoucí někam nahoru, tak nám tlakoměr "změří" převýšení pod kterým nám voda přitéká - například 0,3 Baru znamená převýšení 3 metry. Do téže výšky nám "sama" stoupne hladina v hadici, na průhledné je to dobře vidět. Pokud tam nestoupne, zůstává zavřený ventil pod vzdušníkem.
- Uzavřeme za tlakoměrem výtok do hadice a spustíme trkač. Pokud se mu ze začátku moc nechce, tak trkáme "ručně", zvlášť pokud jsou v přívodní trubce bubliny vzduchu. Jakmile začne trkat sám, tak pozorujeme jak stoupá tlak ve vzdušníku a na jaké výši se nakonec zastaví. To nám ukáže maximální výšku, do jaké by teoreticky byl trkač při tomto nastavení schopen vodu vyčerpat. Tato hodnota se bude nejspíš pohybovat mezi dvěma až čtyřmi Bary, takže dvacet až čtyřicet metrů.
- Pomalu otevřeme výtok do hadice a tlakoměr se za chvíli ustálí na nějaké hodnotě, která odpovídá výšce, do které vodu aktuálně vytlačuje. Například při patnácti metrech to bude 1,5 Baru.
Kolik vody bude dodávat trkač za minutu, závisí na rozdílu mezi maximálním tlakem a tlakem "výtlačným". Při stejném maximálním tlaku se množství vytlačené vody snižuje se stoupající výškou, do které je voda vytlačována.
Vzhledem k tomu, že přívodní trubku a její převýšení už máme dané a stejně tak máme danou i výšku do které potřebujeme vodu dodávat, tak jedinou veličinou kterou se dá výkon trkače zvětšit je zvýšení maximálního tlaku.
Jednou cestou je zvětšení rychlosti vytékající vody těsně před zavřením trkacího ventilu. Toho se dá, ovšem jenom do určité míry, docílit prodlužováním doby otevření trkacího ventilu, tedy "zvětšováním" váhy závaží nebo délky jeho ramene.
Druhou cestou je zkracování doby cyklu - při rychlejším trkání se na jedno trknutí sice dodá méně vody, ale zato vícekrát.
Která cesta je správnější ukáže nejlépe tlakoměr a měření množství vody dodané za minutu.
Po nastavení trkače už k dalšímu provozu tlakoměr potřeba není takže se může vyřadit.
0
1
E_man 03.09.2018 18:29 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Poota napsal(a):……..
Ovšem s tím mám problém, protože můj trkač má vtok kolem 6ti litrů vody za minutu a "nahoru" dodává 2 litry vody za minutu - tím bych se dostával k účinnosti kolem 33% !?!
...
Pooto, zajímaly by mne, jaký máš rozdíl výšky umístění trkače a vstup (ústí) sacího potrubí a do jaké výšky vytlačuješ vodu do trkače.
Dík.
0
0
Poota 03.09.2018 18:45 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Rozdíl hladin vstup-výstup je 3 metry, změřeno tlakoměrem; nasávání do trubky je z malé laguny takže napřed trochu "do kopce" a pak už pořád jenom dolů.
Vodu vytlačuji do výšky 17 metrů, opět měřeno tlakoměrem a dodávka je 2 litry vody za minutu, což dělá za den kolem třech kubíků vody. Výtlačná hadice je 1/2" kategorie economy, takže ta nejlevnější a od trkače na pozemek je to 100 metrů. Po pozemku pokračují další hadice volně konfigurovatelné ještě do 40ti metrů, voda v nich je pod tlakem, takže se dá i stříkat, ovšem tlak pulzuje v rytmu trkání.
Pokud je výstup "pracovní" vody z trkače ve vzduchu, tak je proud vody v hadici přerušovaný bublinami, pokud je pod vodou, tak bubliny nejsou.
0
0
E_man 03.09.2018 19:42 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Opravte mne jestli někde dělám chybu.
1l vody je 1Kg(cca 1kilopond) což je síla cca 10N.
Říkáš že přívodním potrubím přivádíš k trkači cca 6l/min vody z výšky cca 3m. Těchto 6 litrů (6 kilopondů) z výšky 3m by mělo vykonat práci cca 60x3 = 180[Nm] = 180 J za 1min tj. příkon trkače je 180J/60sec = 3J za 1sec což by měl být příkon 3W.
Naproti tomu ti trkač vytlačí 2 litry vody za 1minutu do výšky 17m což je práce 20Nx17m = cca 340J a tedy výkon 340/60 = 5.7W
Účinnost (COP) tohoto procesu je tedy 3/5.7 = cca 1.9 (190%)
. Jestli se někde nepleteš tak jako první si Ti dovoluji gratulovat.
A nebo si necháš dál bubliny bez ohledu na to, že to není správně a budeš se těšit z toho, že vzdušník nemusíš vůbec řešit. 
Podpořte chod fóra 