Str.: 1, 2, 3, 4, 5, ... 8 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
Poota
Matematika je sice mocná věda, ale tady Tě nejspíš ošálila - ten potok rozhodně nemá průtok větší...
E_man 06.09.2018 17:15 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Však právě proto bych se rád účastnil pečlivého měření. Nedělám si patent na objasnění všech fyzikálních jevů.
Měření má vždy přednost před teorii.
0
0
Poota 06.09.2018 23:31 Bydliště: Praha
9068
603
7583
E_man napsal(a):Stejné by mělo být i množství vstřiknuté vody do vzdušníku (cca 7.36ccm) jak ukazuje výpočet.
Obávám se, že takhle jednoduché to není.
Ve vzdušníku je v klidu tlak odpovídající převýšení do kterého je vytlačovaná voda, tedy v mém případě 1,7 Baru. V okamžiku uzavření trkacího ventilu dojde ke krátkému tlakovému rázu s hodnotou blízkou maximálnímu dosaženému tlaku s uzavřeným výtokem do hadice, to znamená asi tak 3 až 4 Bary. Ke stlačení vzduchové "pružiny" ve vzdušníku je tedy k dispozici tlak jenom asi 1,3 až 2,3 Baru a to ještě po velmi krátký čas. Tento tlak je ještě snížen o odpor pružiny nebo závaží vzdušníkového ventilu.
0
0
E_man 07.09.2018 06:41 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Je docela možné, že vysvětlení "overunity" jsi podal na začátku cvého vlákna samotný TY?! Cituji: Pokud by měl někdo možnost stejně jako já pozorovat chování vody a vzduchu v průhledném vzdušníku, tak by zjistil, že s každým trknutím se dostává nemalá bublina vzduchu do vzdušníku, a také že přebytek tohoto vzduchu odchází i s vodou do výtlačné hadice. O těch bublinách v hadici se může každý snadno přesvědčit když dá její konec do kýble s vodou - bubliny jsou jasně vidět. Ostatně stejně dobře jsou vidět i v průhledné hadici - naši kočku to přímo fascinovalo. A konečně stačí přiškrtit výtok z hadice palcem - a stříkání vody se střídá se syčením vzduchu.
Bubliny v hadice by mohly efektivně snižovat hydraulický tlak takovým způsobem, že pro trkač se ze tvých 17m výšky stane třeba jen 10m.
Ist es moglich?
1
1
Poota 07.09.2018 07:51 Bydliště: Praha
9068
603
7583
E_man napsal(a):Bubliny v hadice by mohly efektivně snižovat hydraulický tlak takovým způsobem, že pro trkač se ze tvých 17m výšky stane třeba jen 10m.
Myšlénka zajímavá
Nicméně o tom mám přece jenom jakési pochybnosti.
Těch 17 metrů je odvozeno z údaje tlakoměru při čerpání s bublinami, při čerpání bez bublin jsem už tlak neměřil, takže nevím jestli by byl nějaký rozdíl.
Při čerpání bez bublin byl sice nepříliš velký, ale přece jenom nárůst čerpaného množství - pokud by bubliny čerpání tak výrazně zlepšovaly, tak by se jejich odstranění projevilo výrazným snížením výkonu.
0
0
Poota 07.09.2018 07:58 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Na včerejším posiréňáku jsem se odvážil prezentovat názor, že podobného principu, tedy změny statického tlaku na dynamický a ten využít k získání nějakého výkonu - by se dal (možná) využít i v "elektrice", čímž ovšem nemyslím tramvaj. Jakékoli napětí je statický tlak a ten se dá převést na dynamické pulzy a ...
0
0
E_man 07.09.2018 08:57 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Poota napsal(a):Na včerejším posiréňáku jsem se odvážil prezentovat názor, že podobného principu, tedy změny statického tlaku na dynamický a ten využít k získání nějakého výkonu - by se dal (možná) využít i v "elektrice",...
V tomhle směru jsem provedl desítky ne-li stovky měření.
zatím bezvýsledně.
0
1
Adam 07.09.2018 10:58 Bydliště: Praha
5793
563
5842
Poota napsal(a):Myšlénka zajímavá
Nicméně o tom mám přece jenom jakési pochybnosti....
To už jsem tam někde na začátku psal... Velké bubliny jsou nežádoucí, v trkači nemají co dělat. Díky nim budou schopnosti trkače výrazně podseknuty.
0
0
E_man 07.09.2018 14:42 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Poota napsal(a):.....
Těch 17 metrů je odvozeno z údaje tlakoměru při čerpání s bublinami, při čerpání bez bublin jsem už tlak neměřil, takže nevím jestli by byl nějaký rozdíl.
Při čerpání bez bublin byl sice nepříliš velký, ale...
Nebudu věštit z koule (či kouli) a budu se držet jen holých faktů.
1. Vzduch se mohl dostat do hadice jen u trkače a nutně musel být stlačený.
2. Vzduch opouštěl nahoře hadici s nulovým přetlakem. Chca-nechca, nutně se musel cestou rozepínat a konat práci.
Ostatní je na kvantitativním posouzení a přesném měření.
0
0
Poota 11.09.2018 17:38 Bydliště: Praha
9068
603
7583
E_man napsal(a):Chca-nechca, nutně se musel cestou rozepínat a konat práci.
Nějak nevidím žádnou tu práci - akorát dole u trkače byly v hadici ty bubliny stlačené takže menší a nahoře se díky menšímu tlaku zvětšily.
Jestli tam něco pracovalo, tak akorát ten tlak v hadici a za ten může jenom trkač, kterému jak je vidno je úplně fuk, co tam do té hadice pod tím tlakem láduje.
0
0
E_man 11.09.2018 19:16 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Poota napsal(a):... akorát dole u trkače byly v hadici ty bubliny stlačené takže menší a nahoře se díky menšímu tlaku zvětšily.
Jestli tam něco pracovalo, tak akorát ten tlak v hadici a za ten může jenom trkač, kterému jak je vidno...
Diskutovat tady bez věrohodně změřených údajů je jako dělat účet bez hostinského.
Pravděpodobně jsi měřil či odhadoval vodu na výstupu z trkače (6litrů/min), takže skutečný průtok přívodním potrubím by měl být nejméně 8litrů/min.
Tomu odpovídá účinnost (COP) jen cca 1.4 (140%) viz můj druhý výpočet účinnosti. Pokud připustíme že to množství vytékající z trkače je o "pár litrů/min" větší než jsi uvedl, můžeme se dostat do současné (reálné) fyziky bez "overunity".
Jak se dostává vzduch do trkače nevím, tipuju však že tam dochází ke zpětným rázům, které přisají vzduch ze zpětné klapky, pokud ta není dobře zaplavena. Samozřejmě, že ten vzduch je trkačem stlačen, jinak by se do vzdušníku vůbec nedostal. Trvám však na tom, že zmenšuje efektivní výtlačnou výšku, protože bubliny vzduchu ve výtlačné hadici zmenšují hmotu vodního sloupce. Současně však energie toho stlačeného vzduch svým rozpínáním při cestě vzhůru pomáhá vytlačovat vodu z hadice. Současně však ten vzduch snižuje množství vytlačené vody.
Argument, že přívodní potrubí pojme všechnu vodu potůčku nemá v uvedené souvislosti význam, protože to otevřené potrubí díky sacímu efektu umožní průtok podstatně většímu množství vody omezené jen odporem toho potrubí.
0
0
Poota 11.09.2018 19:21 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Mám dojem, že má pravdu Adam když říká, že v tomhle případě nemá smysl o nějakém COP vůbec uvažovat.
0
1
Poota 18.09.2018 14:55 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Původně jsem toto vlákno zamýšlel věnovat hlavně praktickým zkušenostem s trkáním a trkači vůbec, ale nějak jsme to tu na můj vkus trochu příliš zteoretizovali - takže zpátky k něčemu praktičtějšímu.
Použití prostého "odpadního" kolene z šedého plastu se mi pro nasávání docela osvědčilo - snadno se nasazuje a je levné.
Použití plastové lahve od velkého piva, upravené do nálevky s vloženým sítkem (= dno proděrované pájkou) se naopak neosvědčilo, protože funguje přednostně jako lapač plujícího listí. Což znamená, že v další variantě použiji tutéž lahev celou proděravělou kolem dokola asi tak ve dvou třetinách výšky ode dna. Nasazení na koleno je několikrát nastřiženým hrdlem a oblepením Gafou, což se už docela osvědčilo.
0
1
Poota 18.09.2018 15:22 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Při provozu komerčního trkače se projevilo značné opotřebení a vznik značné vůle v "ložisku" ramene závaží. To rameno je tvořené drátem o průměru 6 mm (nově prý 8 mm), který prochází otvorem v litinovém nálitku a je s obou stran naohýbán, takže ho není možné měnit jenom prostým prostrčením. Navíc jsou na něm s obou stran otvoru přivařené podložky pro axiální aretaci. Vidina výměny po každé (nebo každé druhé?) sezóně mi příliš lákavá nepřipadá.
Kožené ventily jsou již dlouhá léta osvědčené, nicméně je potřeba je přechovávat stále namočené ve vodě - po vyschnutí už tak spolehlivě nefungují a někde doporučované napuštění olejem je spíše jenom nouzové řešení. Přes zimu se sice dá celý trkač "uskladnit" v kýblu s vodou, ale ta by pochopitelně neměla zmrznout.
Po zvážení všech pro a proti jsem se rozhodl zkomponovat vlastní trkač s využitím co největšího podílu již běžně prodávaných dílů.
Hlavní výhodou by mělo být důsledné přizpůsobení celého trkače přívodnímu potrubí a také snadná výměna opotřebovaných částí. Zanedbatelná není ani snadná dostupnost materiálu a jeho celkem přijatelná cena. Můj model bude stavěn na "ráži" 5/4 palce, takže trubky s vnitřním průměrem 32 mm, jemuž bude přizpůsoben i trkací ventil. Průtok vody ve zdrojovém potoce by měl být větší než 6 litrů za minutu.
Pro menší průtok a pochopitelně i nižší výkon je možné na stejném základu postavit i trkač pro jednopalcové potrubí, tedy vnitřní průměr 25 mm. Samozřejmě při dostatku vody a potřebě většího výkonu je možné postavit trkač i pro potrubí větších průměrů.
Takže v dalším zkusím probrat samostatně jednotlivé části a soustředím se hlavně na ty, které nejsou běžně už "hotové" k mání.
0
0
Poota 18.09.2018 15:53 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Vzdušník
Jako vzdušník může vyhovět celkem jakákoli nádoba, kterou lze nějak napojit na potrubí. V různých návodech jsou použité trubky většího průměru s čely uzavřenými přírubami navzájem staženými vnějšími svorníky nebo vyrovnávací nádoby topení, na druhou stranu vyhovuje i prostá PET láhev většího obsahu.
Osobně jsem se rozhodl pro tlakovou nádobu z hasicího přístroje, která se dá celkem snadno a za 100,- Kč získat v opravně hasicích přístrojů, v Praze na Průběžné. Nejraději se tam zbavují nádob pro náplň 5 kg, které mají obsah 7,5 litru - vyhověla by samozřejmě i nádoba menší.
Její hrdlo má závit M30x1,5 mm, pro který není běžně sehnatelná redukce na jakýkoli G-závit. Řešením je nechat si redukci vysoustružit, vhodným polotovarem je vsuvka (dvojnypl) 1", který má oba závity G32. Jeden z nich se osoustruží na průměr 32 mm a vyřízne se do něj závit se stoupáním 1,5 mm. Pro upnutí do soustruhu je vhodné onu vsuvku zašroubovat do tzv. prodloužení a upnout ji jejím prostřednictvím. Upínání za odlitý šestihran není spolehlivě soustředné a G-závit je vždycky kónický, takže upínání za něj je také problematické.
0
1
Poota 18.09.2018 16:04 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Vzdušníková větev
Vzhledem k tomu, že vzdušník je připojen přes jednopalcovou redukci, tak celá tato větev bude jednopalcová.
Když už jsem začal od vzdušníku, tak tedy budu pokračovat seshora.
Vzdušník je našroubován na redukci M32x1,5 mm/G32, ta je zašroubována do T-kusu redukovaného z 1" na 1/2" což znamená, že na palcové potrubí je napojena půlpalcová odbočka. Do té je zašroubován hadičník a nebo hrdlo rychlospojky pro připojení výtlačné hadice. Zespoda je do T-kusu zašroubována opět jednopalcová vsuvka a na ní je našroubovaný jednopalcový ventil vzdušníku. Zespoda je do něj zašroubovaná jednopalcová vsuvka našroubovaná na T-kus redukovaný z 5/4" na 1", který tvoří vlastní tělo trkače.
0
1
Poota 18.09.2018 16:12 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Tělo trkače
Je tak jednoduché, že je mi až stydno ho popisovat ve zvláštním příspěvku, ale to už je jenom můj problém.
Takže přívodní trubka (HDPE 40mm/4mm 50 m) je připojena přes svěrnou spojku 40 mm/5/4", která je našroubovaná na výše už zmíněný T-kus redukovaný z 5/4" na 1", k němuž je nahoru připojena výše již zmíněná vzdušníková větev. Do T-kusu je dále zašroubovaná vsuvka 5/4 a na ni je již našroubovaný ventil, takže jí vlastní tělo trkače končí.
25.09.2018 12:01 Editace moderátorem.
0
1
Poota 18.09.2018 21:20 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Trkací ventil
Je to vlastně jakési srdce celého trkače, jehož výkon záleží hlavně na konstrukci tohoto ventilu. Požadavek na něj je celkem jednoduchý - po otevření umožnit co nejrychlejší dosažení maximálního průtoku a pak co nejrychleji zavřít. K jeho zavření dochází tlakem procházející vody, k otevření následkem podtlakového rázu v přívodním potrubí.
Tyhle požadavky splní snadno pouze ventil, který má průtočné průřezy stejně velké, jako je průřez přívodného potrubí. Důležité je taky to, aby byl průtočný průřez v trkači tentýž jako má přívodní potrubí - každá změna průřezu znamená i změnu rychlosti proudění a nárůst odporu.
Za nejserióznější řešení považuji svislou konstrukci ventilu s přímoběžnou klapkou, který nenamáhá vedení té klapky žádným třením a otevírá se vlastní váhou a nebo váhou závaží na klapce. Výtokový otvor má stejný průřez jako přívodní potrubí a plocha mezikruží mezi klapkou a pouzdrem ventilu má mít tentýž průřez. Menší průřez neumožní dostatečnou průtočnou rychlost a větší průřez neumožní ventil dostatečně zatížit, takže se zkrátí doba po kterou je otevřen.
V konstrukci tohoto ventilu se vyskytují dva základní směry, které se liší řešením vedení ventilové klapky - obě mají svoje výhody i nevýhody, takže je jen na každém aby si vybral to, které je mu sympatičtější.
Takže ty konstrukce zase někdy příště.
Potokem občas pluje ledacos, často například půvabný leč velice plachý rejsec vodní a nebo mnohem méně půvabné listí. Pochopitelně nic většího není vhodné k průtoku trkačem, takže je vhodné vstupní ústí napájecího potrubí opatřit nějakým dosti hustým košem nebo sítem. Sací síla té přívodní trubice je překvapivě velká - rozhodně nikomu nedoporučuji ji zkoušet uzavřít přiložením dlaně; nápad je to mnohem hloupější, než by se na první pohled mohlo zdát.
Aby se průtok sacím košem neomezoval je potřeba, aby plocha jeho otvorů byla mnohem větší, než je světlý průřez hrdla trubky, který je asi 8 cm čtverečních. Je třeba také počítat s tím, že značnou část plochy otvorů uzavře nejrůznější smetí, které sání trubky na koši přidržuje.
Sací koš jsem připevnil na trubku prostřednictvím plastového šedého kolene, což se osvědčilo. Ovšem první provedení koše na principu nálevky s vnitřním sítkem se neosvědčilo, protože se dokázalo během pár dní dokonale ucpat nasátým listím - fotografie je v první příloze.
Další variantou je provedení z celé PET láhve bohatě proděrované s tím, že jako nálevka funguje její zhruba třetina u hrdla. Počítám s tím, že listí zůstane přisáté na náběžné straně láhve a k nasávání že budou sloužit hlavně otvory na straně úběžné. Připevnění ke koleni bude stejné jako u původní verze.
Proč koleno a proč nálevka.
Koleno je výhodné tím, že se sací koš dá sklopit do vody pro nasávání a nebo přetočit nad hladinu pro nasátí vzduchu a vyprázdnění přívodní trubky.
Nálevka je potřeba v případě, že trubku vedeme obloukem přes horní hranu hráze a trubka si vodu musí nasávat. Startování přívodu vody pak vypadá tak, že zavřeme trkací ventil, sací koš přetočíme nad hladinu a do nálevky naléváme vodu třeba kýblem dokud se trubka nenaplní - její obsah je 40 litrů. Praxe ukázala, že stačí podstatně méně, pokud si pak u trkače počkáme až zmizí z trubky všechen nasátý vzduch. Pak přetočíme sací koš pod hladinu a můžeme nastartovat trkání, trubka si už dál vodu nasává sama.
Původní sací "nálevka" neboli past na listí (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Sací "láhev" (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
2
Poota 22.09.2018 12:47 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Startování trkání
Twin kdesi výše zmiňoval jako výhodu docílené samostartování trkače.
Takže k tomu moje poznatky.
Pokud se trkač se zastaví, tak jsou pro to dvě možnosti - s otevřeným ventilem a nebo s ventilem zavřeným.
S otevřeným ventilem tehdy, když síla vytékající vody není dost velká na to, aby ventil zavřela a nebo když neteče vůbec. Z této situace se trkač může sám rozběhnout, když začne voda vytékat s opět dostatečnou silou, ale platí to pro každý trkač obecně.
Se zavřeným ventilem se trkač zastavuje tehdy, když mu k otevření chybí podtlakový zpětný ráz - může to způsobit třeba vzduchová bublina v napájecí trubce a nebo zpoždění ventilu, který tím "prošvihne" svoji příležitost k otevření - obojí může být způsobené zvěří pohybující se v potoce. Z této polohy se trkač sám nenastartuje a je nutné ručně mu ventil otevřít, a to případně i několikrát za sebou, zvlášť v případě vzduchových bublin v napájecí trubce.
0
1
Poota 02.10.2018 19:05 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Trkací ventil
Jak už jsem psal, je potřeba aby byl pro stejný průtok jako napájecí potrubí, což v našem případě je 5/4".
Větší ventil by se nemusel dostatečně spolehlivě zavírat tlakem vody a menší ventil by omezoval průtok vody a tím i zmenšoval výkon trkače. Tento ventil je také velice namáhaný, takže nedoporučuji používat ventil částečně nebo úplně celý z umělé hmoty.
Lákavé je použít některý běžně prodávaný ventil, k mání jsou mosazné ventily k montáži mezi trubky a nebo sací koše s ventilem buď mosazné nebo litinové.
Takže u nich je potřeba, aby byly "gravitační", tedy určené pouze ke svislé montáži - a budou se používat "vzhůru nohama". Ventily "univerzální" určené k montáži v jakékoli poloze mají ventil tlačený do sedla pružinou, takže by se ventil v trkači nejspíš vůbec neotvíral. Demontáž pružiny je obtížná, protože těleso tohoto ventilu je sešroubované ze dvou částí a závit je navíc lepený, takže nerozebíratelný.
Další nevýhodou je to, že osa talířku ventilu není vyvedena ven, takže ventil by se sice dal nuceně otevírat nějakou tyčkou, ale nedají se přidávat žádná závaží k jeho doladění, nedá se zmenšovat jeho zdvih a nedá se ventil nuceně uzavřít nebo zastavit.
Samozřejmě pokud se někdo smíří s tím jak ventil funguje rovnou z výroby a nebo bude schopen některou z nevýhod nějak odstranit, tak to může být jeho cesta. K tělu trkače popsanému výše přidá jenom koleno ráže 5/4", které se našroubuje na vsuvku vnitřním závitem. Na konec kolene s vnějším závitem se našroubuje rovnou ventil a nebo sací koš s ventilem a je hotovo.
Podpořte chod fóra 