Na začátku je vysvětlena funkce "spádového" trkače, který tady s erudicí a láskou představil a objasnil Poota.
Ale v další fázi se vysvětluje a kolem 17min. předvádí "funkční"? model trkače na "statickou" vodu, tedy u předváděného modelu ponořením do sudu.
Je tu někdo znalý hydrauliky, schopný posoudit reálnost této údajně patentované verze?
Mě to tedy jasné není.
0
2
Poota 03.06.2020 13:05 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Reálné to samozřejmě je, ovšem je potřeba se smířit s tím, že výkon bude nic moc.
Zdrojem výkonu je tlakový ráz vody vnikající do primárního vzdušníku - jeho velikost závisí hlavně na tom, jak hluboko je zařízení pod hladinou. Tento ráz rozkmitá vodu v přívodní trubce na nějaké frekvenci, ze které zpětné ventily vybírají tlakové rázy, které posílají přes sekundární vzdušník do výtlačné hadice.
E_man 03.06.2020 17:39 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
cimirek napsal(a):....
Je tu někdo znalý hydrauliky, schopný posoudit reálnost této údajně patentované verze?
Mě to tedy jasné není.
Opravdu "znalý" hydrauliky ne, ale s poměrně dobrou znalosti snad i ano. Podle mého názoru Poota jaksi nevědomky porušuje 2. termodynamický zákon a podle známého principu, když: "Vědci zjistili, že čmelák při poměru křídel k váze těla nemůže létat. Čmelák (Poota) to však neví a proto létá."
Poota při své vrozené skromnosti a snad i z obavy před zástupem senzacechtivých novinářských hyen odmítá připustit, že by jeho několikaleté úsilí mělo širší význam, než jen zalévání jeho zahrádky.
1
0
Píďalka 03.06.2020 19:54 Bydliště: ČR
1379
446
1788
E_man napsal(a):Poota při své vrozené skromnosti a snad i z obavy před zástupem senzacechtivých novinářských hyen odmítá připustit, ....
Ač značně na rozpacích, shledávám sarkasmus hodnotný neodolatelným a mýliti nenechte se, i když se terčem jeho stane maličkost má. Miluji sarkasmus, tu vtipnou, útočnou parodii na důležitost ega i jiné slabosti lidské, tu bludičku mihotající se močálem žití našeho, marnivého, jak růže květ plotky drátěnými prokvétající, trnité a přec tak sladce voňavé, v krajce tváří panny zardělé oděné. Kdo jest nežil zemříti v pokoji nedokáže, i vrací se zpět by pochopil co neuchopitelného jest mu dnes, že veškerá snaha jeho, ač v popel obrací se, plodů svých urodí, ne-li za hodinu, či desetiletí, či život... Věčnost mezí nezná.
Ahoj, Píďalka.
0
1
Poota 06.06.2020 13:01 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Pro práci trkače potřebujeme zdroj pracovní vody pod tlakem 0,5 až 5 barů (správně 0,05 až 0,5 baru!), což odpovídá převýšení půl až pět metrů.
Druhou podmínkou je nutnost, aby tato voda tryskající z trkacího ventilu měla kam odtékat. Díky tomuto se třeba na půvabném ostrůvku obklopeném široširou hladinou hluboké vody trkač k čerpání použít nedá.
Opravdu nedá?
Ráz vodního kladiva a jeho využití je nám, alespoň doufám že všem dokonale jasný. Zřejmě i téměř stejně jasný je nám i vznik následujícího podtlaku, který otevírá trkací ventil.
No a?
No a tady to právě začíná být zajímavé, dokonce natolik, že se předem E_manovi omlouvám za to, že ho budu opět a zcela bezostyšně "trápit".
Zatím pracují trkače tak, že jejich trkací ventily "ejakulují" do volného prostoru a pracovní voda volně odtéká. Při dosažení podtlakové vlny v napájecím potrubí se otevře trkací ventil a přes něj se nasaje do potrubí vzduch, který se následně vahou pracovní vody vytlačí, načež dochází k další "ejakulaci" končící uzavřením trkacího ventilu.
Myšlénka je, jak jinak, docela prostinká - zachytit odcházející vodu do nádoby nad ventilem, takže se při následujícím podtlaku nasaje zpátky místo vzduchu. Tím by vlastně nemusela pracovní voda vůbec odtékat a bylo by možné využít i toky s menším průtokem. Zatím jediný problém vidím v počítání celkové účinnosti trkače
A teď teda co ten malý ostrůvek?
Kolkolem vodní hladina a veškerá pevná zem je jenom od ní nahoru, tak kde vzít nějaký proud, spád nebo aspoň převýšení??
No, jestli je tam někde aspoň metr nebo víc hloubky, tak se dá dát trkač klidně na dno a hned máme dostatečné převýšení.
Cože?? A kam bude vytékat ta voda z ventilu??
No, když nám to fungovalo s tím kýblem na výtoku, tak to zkusíme i pod vodou. Aby voda proudila ventilem dost rychle, potřebuje mít za ventilem mnohem nižší tlak, takže dáme za trkací ventil větší vzdušník a když v něm bude jenom atmosférický tlak, tak do něj voda radostně poteče protože nepozná, že to není nad hladinou nebo o pár metrů doleji. Při podtlaku si pracovní trubka tu vodu zase vcucne tu vodu zpátky a použije ji příště.
Takže to byla teorie
06.06.2020 19:00 Editace moderátorem. Oprava
0
0
E_man 06.06.2020 18:10 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Poota napsal(a):Pro práci trkače potřebujeme zdroj pracovní vody pod tlakem 0,5 až 5 barů, což odpovídá převýšení půl až pět metrů.
.....
Jistě jsi měl na mysli "převýšení 5 až padesát metrů" o čemž pochybují, takže spíše jsi uvažoval 0.05 barů až 0.5 barů (0.5 až 5 metrů).
(že ti do toho kecám ).
0
0
Poota 06.06.2020 18:26 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Máš pravdu - aspoň vidím, že čteš pozorně
0
0
milda 06.06.2020 19:11 Bydliště: Milky Way
1830
18
1262
Pro zajímavost:
asi největší a nejstarší trkač byl v tomto domečku.
Vlevo je hráz pivovarského rybníka, odkud se brala voda korýtkem.
Voda se tlačila do vodárny a napájela zámek Lemberk a Bredovskou zahradu.
Údaj o výšce jsem nikde nenašel, odhaduju tak 25 - 30m.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
1
E_man 06.06.2020 19:13 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Poota napsal(a):....
Ráz vodního kladiva a jeho využití je nám, alespoň doufám že všem dokonale jasný. Zřejmě i téměř stejně jasný je nám i vznik následujícího podtlaku, který otevírá trkací ventil.
....
Ten trkací ventil musí být otevřen pružinou tak, aby byl v klidu pootevřen. Proud vytékající vody jej pak strhne a to "kladivo" (vodní ráz) jej jen o to více přirazí. Nebo se mýlím?
0
0
Poota 06.06.2020 20:57 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Trkací ventil se otevírá podtlakem, který je reakcí na vodní kladivo. Pružina nebo váha ventilu jenom prodlužuje dobu, než se ventil tlakem vody zavře - jde o to, aby se voda mohla dostatečně rozběhnout a vodní kladivo tak bylo dost silné.
0
0
E_man 06.06.2020 21:16 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Poota napsal(a):Trkací ventil se otevírá podtlakem, který je reakcí na vodní kladivo. Pružina nebo váha ventilu jenom prodlužuje dobu, než se ventil tlakem vody zavře - jde o to, aby se voda mohla dostatečně rozběhnout a vodní kladivo...
Že tam podtlak vznikne po "trkacím rázu" já vůbec nerozporuju. Nevím jak to rozbíháš ty, ale co jsem viděl videa, tak trkací ventil začíná pracovat bez obsluhy, pouhým přivedením pracovního média. Musel tedy být otevřený pružinou nebo gravitačně vlastní váhou (což je totéž).
Ta pružina či vlastní váha musí překonat hydraulický (statický) tlak pracovního média, jinak by hydraulický tlak udržel trkací ventil zavřený a ten by se bez vnějšího zásahu sám nerozběhl. Alespoň tak to vidím já.
0
0
Poota 06.06.2020 22:10 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Až na to, že by měla pružina nebo váha ventilu překonávat tlak vody se docela shodujeme
0
0
Poota 07.06.2020 18:58 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Poota napsal(a):... dáme za trkací ventil větší vzdušník ...
Trkač ve studni?
S tímhle fíglem by se mohla (zatím teoreticky) čerpat voda i z kopané studně.
Samozřejmě by pro to byla potřeba dostatečná výška vodní hladiny, nejspíš víc než jeden metr.
Přítok vody by měl být větší než kolik bude trkač odčerpávat, ale i tak bude nutné vyřešit "dálkové" startování/otvírání trkacího ventilu.
Navíc je potřeba ověřit fungování vodního kladiva ve spirálovitě stočené přívodní trubce, které je nutné pro dosažení její dostatečné délky ve stísněném prostoru.
0
0
E_man 07.06.2020 19:40 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Poota napsal(a):......
Navíc je potřeba ověřit fungování vodního kladiva ve spirálovitě stočené přívodní trubce, které je nutné pro dosažení její dostatečné délky ve stísněném prostoru.
Ve spirálovitě stočené přívodní trubce problém není. Problém je, odkud čerpat energii pro zdánlivé perpetuum mobile.
Náznak řešení je ve tvých rukou, jen si to připustit a ověřit!
0
0
Poota 13.06.2020 21:50 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Stále ještě si nejsem zcela jist tím, že by bylo fungování trkače beze zbytku pochopeno, ba dokonce jsem narazil i na snahu podle nějakých vzorců vypočítat jeho COP.
Takže znova na trať.
Začnu tím, že si rozdělíme trkač na dva samostatné systémy, z nichž každý plní jinou funkci a také pochopitelně zcela jiným způsobem.
První systém se většinou nazývá pracovním, ale výstižnější by bylo nazývat ho měničem nebo převodníkem, protože jeho úkolem je převést soustavný statický tlak na krátké, leč tlakově mnohem vydatnější pulzy dynamického tlaku. Tento systém začíná přívodní trubkou a končí trkacím ventilem, který prudce a náhle přeruší výtok pracovní vody, čímž vznikne kýžený tlakový pulz, většinou nazývaný vodním kladivem. Tento tlakový pulz otevře vzdušníkový ventil, kterým pronikne jisté množství vody do vzdušníku, načež se tento ventil uzavře - o osudu tohoto množství vody pojednám při popisu funkce druhého systému.
Tlak vodního kladiva zvolna slábne a jak se jeho čelo od trkacího ventilu odráží, tak se za ním vytváří podtlak, kterým se otvírá trkací ventil a do trkače se nasává vzduch. V přívodním potrubí se tlaková vlna zase vrací zpátky, přitom je posilovaná statickým tlakem převýšení hladiny pracovní vody. Trkacím ventilem prochází ven téměř bez výraznějšího omezení rychlosti, ale svým tlakem ho rázně uzavírá, takže vzniká další tlakový ráz.
Druhý systém se uvádí jako vzdušníkový a je od prvního oddělen vzdušníkovým ventilem, který propouští vodu pouze pod vzdušník a odpojuje první systém po celou dobu, kdy je v něm nižší tlak než ve vzdušníku, což je po větší část pracovního cyklu. Vzduch ve vzdušníku funguje jako pružina, která se tlakovým pulzem prostřednictvím vody stlačí a po uzavření vzdušníkového ventilu přebytek vody vytlačuje do výtlačné hadice.
Tento podrobnější popis trkče by měl stačit k lepšímu pochopení jeho fungování a zároveň i naznačit, co kde a jak by se mělo počítat k případnému stanovení jeho účinnosti. Tlakové poměry jsou dostatečně přesně popsány v předešlých příspěvcích.
0
3
E_man 14.06.2020 08:03 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Poota napsal(a):Stále ještě si nejsem zcela jist tím, že by bylo fungování trkače beze zbytku pochopeno, ba dokonce jsem narazil i na snahu podle nějakých vzorců vypočítat jeho COP.
Takže znova na trať.
Začnu tím, že si...
Tvůj popis Pooto je bezvadný a takřka k němu není co dodat.
Snad jen že nemá s poměrem vstupní a výsledné statické energie (COP) nic společného a nijak nevysvětluje výsledné navýšení energie proti vstupní.
0
0
Poota 14.06.2020 11:16 Bydliště: Praha
9068
603
7583
E_man napsal(a):... nijak nevysvětluje výsledné navýšení energie proti vstupní.
?????
Jak to že nevysvětluje?
Copak tu není zcela jasně vidět rozdíl mezi statickým tlakem a tlakem dynamickým?
Nebo tu není dostatečně názorně vidět jak prudce stoupá výsledná energie s rostoucí rychlostí pohybu?
Pokud tohle nepochopíš, tak Ti to zůstane věčnou záhadou a budeš v tom už nadosmrti vidět jenom nějaké záhady a tajemná kouzla. Přitom jediné "kouzlo" je v tom, že energie stoupá s druhou (nebo snad dokonce třetí?) mocninou rychlosti.
Zrovna tohle je to tajemství účinnosti Schaubergerovy turbíny, která nepotřebuje žádnou přehradu. A na stejném principu jsem navrhoval i koncept větrné turbíny, která se kdesi na Netu pod názvem "trombón" dočkala jenom hektické oponentury - inu co se v mládí kdo naučí, toho se později jen přetěžko vzdává.
0
1
E_man 14.06.2020 12:34 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Poota napsal(a):...
Copak tu není zcela jasně vidět rozdíl mezi statickým tlakem a tlakem dynamickým?
Nebo tu není dostatečně názorně vidět jak prudce stoupá výsledná energie s rostoucí rychlostí pohybu?
Pokud tohle...
Poota napsal: "Copak tu není zcela jasně vidět rozdíl mezi statickým tlakem a tlakem dynamickým?"
No a co ma bejt?!
"Nebo tu není dostatečně názorně vidět jak prudce stoupá výsledná energie s rostoucí rychlostí pohybu?"
To "prudce" je diskutabilní. Kinetická energie vody (v přívodní trubce) stoupá podle rychlosti vody tedy přesně podle vzorce 1/2mv2! To znamená: není rychlost, není kinetická energie (a tedy ani není ráz).
"Pokud tohle nepochopíš, tak Ti to zůstane věčnou záhadou a budeš v tom už nadosmrti vidět jenom nějaké záhady a tajemná kouzla. Přitom jediné "kouzlo" je v tom, že energie stoupá s druhou (nebo snad dokonce třetí?) mocninou rychlosti."
Pochopil jsem to tak dávno, že ani nevím jestli sám čas není mladší!
" Zrovna tohle je to tajemství účinnosti Schaubergerovy turbíny, která nepotřebuje žádnou přehradu. A na stejném principu jsem navrhoval i koncept větrné turbíny, která se kdesi na Netu pod názvem "trombón" dočkala jenom hektické oponentury - inu co se v mládí kdo naučí, toho se později jen přetěžko vzdává."
Tak tohle jsem raději nečetl, abych to nemusel komentovat.
0
0
falko 13.07.2020 11:16 Bydliště: Borovany
3
3
6
Dobrý den před měsícem jsem sestrojil trkač 0,5 m spád délka potrubí 15m 5/4 a napojení na melioraci 100mm 5/4 klapka výtlačná a 5/4 klapka kuli . funguje i 1m pod vodou. Pokud semi povede zašlu snímek
Ač značně na rozpacích, shledávám sarkasmus hodnotný neodolatelným a mýliti nenechte se, i když se terčem jeho stane maličkost má. Miluji sarkasmus, tu vtipnou, útočnou parodii na důležitost ega i jiné slabosti lidské, tu bludičku mihotající se močálem žití našeho, marnivého, jak růže květ plotky drátěnými prokvétající, trnité a přec tak sladce voňavé, v krajce tváří panny zardělé oděné. Kdo jest nežil zemříti v pokoji nedokáže, i vrací se zpět by pochopil co neuchopitelného jest mu dnes, že veškerá snaha jeho, ač v popel obrací se, plodů svých urodí, ne-li za hodinu, či desetiletí, či život... Věčnost mezí nezná. 
).
Podpořte chod fóra 