Relaxace, meditace, antistres, jóga a jiná cvičení, stimulování mysli atd.
Psát příspěvky můžete po přihlášení
Adam 10.09.2018 14:07 Bydliště: Praha
5793
563
5842
Trochu netradiční předmluva k tématu o relaxacích
Mnoho lidí relaxace a meditace podceňuje a...
... ,,nemá na ně čas."
Což v překladu znamená, že se jim nechce posunout tuto činnost dostatečně vysoko na žebříčku svých hodnot a priorit.
Třeba proto, že to není dost "produktivní". Což souvisí s tím, že v drtivé většině případů nebyli vychováváni k tomu, aby si vážili sami sebe, vlastního zdraví, aby si vážili své osobnosti a své mysli a aby nejlépe každý den pro sebe udělali něco, co skutečně nějak prospěje pouze a jedině jim samotným.
Je to i můj případ. Stále se musím učit, dělat něco skutečně jen pro sebe, uvědomit si sílu a přínos případné meditace, alespoň trochu se pochválit, když se mi něco podaří, zpomalovat, nevymýšlet si na sebe příliš práce a závazků, odolávat stresu atd.
Existují ale i jiné důvody, proč se lidé třeba meditacím vyhýbají. Většinou si to neuvědomují, ale podvědomě mají strach, že by museli strávit pár minut v klidu a případně v tichosti jen sami se svým nitrem, ve kterém průběžně zašlapávají tolik bolestivých věcí... Najednou by si museli promluvit sami se sebou, a to pro někoho může znamenat noční můru.
Ani přesně nechápou, proč to dělají, ale raději rychle zapnou nahlas televizi nebo rádio, jsou telefonovat, nebo zaníceně sportují.
Jsme jen lidé a vše děláme jen natolik dobře, nakolik jsme toho v danou chvíli schopni. Nemůžeme tušit, že si za pár dní, měsíců, nebo let, budeme říkat: ,,Já blbec, proč jsem to udělal takhle... Jsem totální idiot." Následně si tyhle věci říkáme úplně zbytečně. Jen se linčujeme a podporujeme další zánět ve vlastní duši.
Ale není to jen o nás. Podle toho, kolik máme v sobě blahodárného nebo bolestivého, podle toho se chováme i ke svému okolí.
Dejme si už jednou provždy pokoj. Věci jsou, jak jsou. Když jsme něco udělali, lépe jsme to v tu chvíli neuměli. Nejsme stoje s dokonalými předpověďmi všeho. Zaplaťpánbůh. Považujme si toho, jací jsme, s čím vším už jsme se v životě poprali, že se snažíme a pořád jdeme dál. Smiřme se sami se sebou. Mějme se rádi takoví, jací jsme.
Všichni jsme unikátní a nezaměnitelné povahy, máme unikátní a nezaměnitelné způsoby uvažování. Jsme velmi unikátní formou života, která může zásadně měnit svět kolem nás. Můžeme vyvíjet technologie, které ušetří přírodu a zlepší celý ekosystém, stejně jako zachránit jen jedno kotě spadlé do kanalizace. Můžeme někoho potěšit jen pouhým úsměvem, můžeme někoho pohladit nebo spřízněně ho plácnout do zad. To všechno je naplňování našeho osudu. Osudu velmi unikátní a jedinečné formy života - člověka.
Pojďme se vybulet ze všeho, co nás hluboko v nitru trápí, oblibme si chvilky, kde jsme jen sami se svou vlastní hlavou a pojďme pro sebe něco dělat. Nemusí to být zrovna meditace, ale jinak myslím, že je to docela zajímavá věc a může to dělat divy.
A když bude celkově lépe nám samotným, budeme se podle toho chovat i k okolnímu světu. Přes všechny osudy, živly, pravidla, zákony a konvence, svět je momentálně hlavně o lidech. A když budeme vnitřně harmoničtí, svět může rázem vypadat mnohem, mnohem lépe. Ať už svět u nás doma, v naší obci, v naší zemi, na našem kontinentu, nebo na naší planetě. Vše je o lidech a o tom, jak se k sobě chovají. Základem je vnitřní rovnováha a zdravá duše bez bolestí.
Nejlepší a nejvyrovnanější možnou cestu životem nám všem.
0
4
Adam 11.09.2018 02:36 Bydliště: Praha
5793
563
5842
Relaxace jsou fajn, ale klíčové jsou mantinely, které si v životě sami nastavíme
I když je to někdy nepříjemné, dělat takovou tlustou čáru a často se nám do toho nechce, velmi důležité je nastavit si v životě určité mantinely ohledně toho, co všechno nám odčerpává energii, vytváří stres, nebo narušuje klid. Mít alespoň občas úplný klid a čas jen na sebe, je velice důležité. A bohužel musíme být občas i trochu sobci, nebo ne sobci skutečně, ale občas se musíme zachovat tak, že nás ostatní mohou za sobce považovat. Pokud ale budeme mít jasno, že tak je to správně, ať si každý (i třeba někdo blízký) klidně myslí, že jsem sobec. On můj život nežije.
Pomalu se tím blížím k příkladu, kdy dlouhodobě nemáme svůj klid, máme stres a starosti, kvůli nějaké situaci v rodině. Může to být leccos, typicky třeba nějaké zdravotní problémy. Nechci nikoho poňoukat, aby se bezohledně vykašlal na své blízké kvůli snaze být pořád v klidu a nemít stres. Jenže, často ohledně zdravotních problémů našich blízkých obětujeme víc, než bychom museli, nebo než má smysl. Často lpíme na něčem, co má být údajně pro toho druhého dobré, ale ve výsledku to pro něj zas až tak přínosné není a nám ten přístup neprospívá už vůbec.
Typicky: ,,Přece babičku nemůžeme jen tak strčit do domova důchodců!"
Takže to dopadá tak, že babička potom nekonečné dny sedí doma sama, pořád kouká jen na televizi, nehýbe se, takže se jí pak pochopitelně i hůř chodí, také raději ani dost nepije, aby se nemusela moc často belhat na záchod, není v dostatečném kontaktu s lidmi. My za ní musíme zhruba ob den jezdit, vařit jí jídlo, kontrolovat braní léků a řešit menší i větší starosti, které takový člověk (když je v bytě nebo domku sám) může napáchat. Zastavíme se za ní vždy na chvilku, protože toho máme moc, jsme unavení, i toto samotné nás vysiluje. No a babička, dlouhé dny ukotvená před televizí, postupně přestává vědět, jak se jmenují její vnoučata, v jakém městě bydlí, jak se jmenovali její kamarádi, jak se používá telefon, kde jsou v kuchyni talíře, s kým se její syn oženil atd. Sama v bytě postupně mizí a my se doma postupem času stále více nervujeme, jestli po cestě na záchod třeba neupadla na zem, co všechno připravit pro další naše "dostaveníčko" atd. Časem postupně nadále roste náchylnost k tomu, aby se babičce, která je sama doma, skutečně něco stalo a ona si pak ani sama neporadí. Protože místo neustálého dozoru se uvidí, kdy proběhne další naše "návštěva". A ono se pak samozřejmě něco stane. Babička, velmi osamělá sama doma, končí svou pouť po hmotném světě. Ale hlavně, že jsme jí nestrčili do domova důchodců, i když jsme na to třeba měli finanční prostředky.
A takových problémů si někdy děláme neuvěřitelné množství. Přitom jen lpíme na nějaké hlouposti.
Jiný případ je, že se nervujeme kvůli někomu blízkému, komu je naše starost vlastně úplně volná a stejně si vše udělá po svém. Dotyčný nám třeba i dost naznačuje, že o naši starost nestojí, ale my se přesto snažíme a stresujeme. On třeba pak i vyloženě nespolupracuje, snahu o poskytnutí pomoci nebo podpory bojkotuje, ale my se pořád jak blbci snažíme. Také nesmysl... Ukončit to okamžitě. Bez ohledu na to, jestli to je náš rodič, sourozenec atd.
A jestli byl ten jeho bojkot jenom určitá póza, tak to pardon, ale to má smůlu. Vše má své meze. Jinak zůstaneme v pasti vlastního blbého přístupu a budeme se jen trápit.
Život je vzácný. Měli bychom se sice starat o blízké, které máme rádi, nebo kterým to "dlužíme", ale stejně tak si musíme ujasnit, jak si nastavíme určité hranice.
Úplně jinam - do zaměstnání - kde máme tendenci kvůli kariéře a (zbytečně velkým) penězům zaprodat svou duši, svůj klid, množství volného času s milovanými, to už ani nebudu zmiňovat, všem asi jasné. Jen zmíním to, že často máme pocit, že potřebujeme určité množství peněz k životu, ale ve skutečnosti často potřebujeme o poznání menší měsíční částku. Nebo si máme tendenci vytyčit nějaké hmotné cíle nebo život "ve velmi dobrém zajištění", ale pak kvůli tomu tak makáme a máme takový stres, že už si to "bohatství" pak ani nemůžeme užít. Jsme energeticky vysátí a čelíme frustraci, že jsme ty skutečně důležité věci v životě promarnili a zmeškali.
Tedy, než vůbec můžeme zahájit nějakou meditaci či něco hodně relaxačního, musíme si zajistit alespoň trochu klidu, který bude jen náš. A současně se pak věnovat i jasnému nastavení mantinelů, které jen kvůli lpění na hloupých či nepodstatných předpokladech, nebudeme překračovat.
0
2
Adam 11.09.2018 02:54 Bydliště: Praha
5793
563
5842
Pěkná meditační videa
V rychlosti jsem zalovil do YouTubu a docela fajn mi připadají třeba tato videa s meditační hudbou:
https://www.youtube.com/watch?v=K67iR6fKFJA
- Pranava - mystická hudba doprovázená barevnými geometrickými obrazci, prvkami fraktálů atp., obsahuje prý také skutečné (lidské) "óm" a výhodou je také to, že se průběžně neopakuje a je velmi pestrá
Pro jistotu jsou videa poměrně dost dlouhá, kdyby někdo potřeboval dlouhou meditaci. Ale to neznamená, že vás to musí bavit celou dobu nahrávky. Končíte, až když máte chuť, nebo až vás přinutí okolnosti.
0
3
Adam 11.09.2018 16:40 Bydliště: Praha
5793
563
5842
Další pěkná relaxační hudba. Sice bez obrazového doprovodu, tedy čistě jen na poslouchání, ale je to místy opravdu hodně pozitivní, celkově poměrně pestré a hlavně, pokud poslouchám správně, nic se neopakuje.
Adam napsal(a):I když je to někdy nepříjemné, dělat takovou tlustou čáru a často se nám do toho nechce, velmi důležité je nastavit si v životě určité mantinely ohledně toho, co všechno nám odčerpává energii, vytváří stres, nebo...
Máš pravdu, život je vážně vzácný a jeho průběh a běh vlastně někdy ani nedovedeme docenit a ocenit - naše chyba.. Ta chyba se jmenuje uspěchanost a civilizace, nic co by ve výsledku nám nakonec přineslo potěšení. Někdy tohle všechno neni ani naše rozhodnutí, ale diktát, tlak zvenku - zhora.. a masy se přizpůsobují.
Máš pravdu, život je vzácný; a určitě bychom se měli starat o své blízké, které máme rádi.. Neumím si představit, že by někde moje babička/dědeček seděli a čekali a čekali s pohledem na dveře, až za nima někdo přijede..... U nás doma jsme nikdy žádného starouška nikam neodložili, nedali. O mojí prababičku se postarala babička, našeho dědulu po babiččině smrti měla u sebe doma moje mamka, a o svoje rodiče jsem se zase starala já s mojí dcerou. A byly to chvíle, kdy to fakt vůbec lehký nebylo a sáhly jsme si na dno..
Je to všechno za náma, předkové odešli za svými předky a z nás, potomků, se taky jednou stanou předkové..
Pak víc než kdy předtím si vážíš, ale i toužíš po tichu nebo hudbě, která Ti naplní duši i tělo tím, co vidět neni, existuje a čím dál víc potřebuješ - klidem.....
0
1
Jiřka 11.09.2018 19:22 Bydliště: Praha
365
7
382
Adam napsal(a):Další pěkná relaxační hudba. Sice bez obrazového doprovodu, tedy čistě jen na poslouchání, ale je to místy opravdu hodně pozitivní, celkově poměrně pestré a hlavně, pokud poslouchám správně, nic se neopakuje.
...
Tahle relaxační hudba se Ti povedla
0
1
Adam 16.09.2018 18:15 Bydliště: Praha
5793
563
5842
Adam napsal(a):Další pěkná relaxační hudba. Sice bez obrazového doprovodu, tedy čistě jen na poslouchání, ale je to místy opravdu hodně pozitivní, celkově poměrně pestré a hlavně, pokud poslouchám správně, nic se neopakuje.
...
Jiřka napsal(a):Tahle relaxační hudba se Ti povedla
Díky, já jsem pak zkoušel ještě několik jiných a je fakt, že k téhle jsem se nakonec vždy vrátil. A zrovna v tuto chvíli zjišťuji, že kromě relaxace je docela dobrá i při práci.
0
2
don3149 11.11.2018 23:19 Bydliště: seoul
4
0
2
Relaxing music that helps
I agree with you Adam. I too have been listening to many meditation videos and it has made me feel much better. Here are a few that I am feeling the best with.
(Opakující se příjemná hudba, opakující se krásné záběry z přírody)
0
2
Karel 124 18.02.2019 14:09 Bydliště: Praha a okolí
554
41
730
Pohybová meditace aneb jak odolat horku i zimě
Něco mezi nebem a zemí.
kameny , rostliny, hmyz, živočichové včetně vodních a člověk - vše je mezi nebem a zemí.
Vše ukotveno směrem, které,u říkáme dole (kde jsou nohy), odtud se přijímá část energie pro život, říkáme jí zemní.
Shora pak Slunce na nás shora hledí a odtud přijímáme energii sluneční.
Ta právě zesiluje, pálí nad v poslední době známé meze.
Větším ukotvením dole, vznikne i větší odolnost vůči horní síle.
Vše musí být spojeno tak jak to je - tvoří vše jeden celek
Jak na to ?
Stojím na zemi mírně rozkročmo, chodidla směřuji dopředu a jsou rovnoběžná. přenášíme váhu těla ze strany na stranu , uvolńujeme těmito pohyby celé tělo, rozkmit se zmenšuje až stojíme bez pohybu tak, že váha spočívá rovnoměrně, na obou chodidlech zhruba ve středu chodidla a tělo je uvolněné.
Podobně pohyby dopředu - dozadu- se stranově již uvolněným tělem. tělo se uvolňuje kýváním dopředu dozadu až se zcela uvolní a váha spočívá na středech chodidel. představa, že s chodidel vyrůstají kořeny hluboko do země je velkou pomocí k ukotvení.
Potom je třeba si pomocí rukou uvědomit blízké okolí těla.
Ruce jsou volně podél těla, a s nádechem je zvedneme před tělem do výšky cca pupku, nebo níž, s výdechem spustíme, když zvedáme ruce jsou dlaněmi nahoru malý kousek, cca 5 cm před tělem
Takto postupujeme postupně ,vždy o cca 15 cm výše s nádechem nahoru, vždy výdech - dolů až se dlaně skoro dotknou nad hlavou.
Rozumějme prosím na nádech vždy celý pohyb odzdola to výšky a výdech z výšky do dolní počáteční úrovně.
Když jsme se již dostali až nad hlavu přestavíme si svůj vlastní " severní pól " nad hlavou o kousek výš než dosáhneme, a pak když jsme pažemi dole , dole si představíme svůj jižní póll dole pod nohama niž než dosáhneme. Po cca šesti pohybech to budeme vnímat jako skutečné póly.
A to jsou póly naší koule , kterou obýváme.
Pro lepší uvědomění si představíme pravou polokouli., pak levou polokouli, pak horní polokouli, pak dolní polokouli a nakonec severní a jižní.
Koule je velmi vděčný útvar, a když se použije popsaná metoda, lze si ji časem znovu představit velmi snadno. Tělo uvnitř této koule má kromě vnitřní výživy , výživu horní a dolní - Zemní a Sluneční. popř stříbrnou a zlatou
Pokud se kouli podaří zvětšit, tak je možné očekávat zvýšenou odolnost na horko i chlad., při ještě větším zvětšení popř zhuštění lze docílit moc nových věcí.
Pokud by se ale nepracovalo s celkem je to bezvýznamné.
Jiřka napsal(a):Máš pravdu, život je vážně vzácný a jeho průběh a běh vlastně někdy ani nedovedeme docenit a ocenit - naše chyba.. Ta chyba se jmenuje uspěchanost a civilizace, nic co by ve výsledku nám nakonec přineslo potěšení. Někdy...
Tady bych to nechtěl vidět tak smutně jako napsal Adam a i Jiřka. Je potřeba to otočit na ruby a vidět stáří pozitivně.Ten trend tady je, vznikají komunitní centra. Komunita je velmi klíčovou kategorií. Pro staré lidi bývala komunitou obvykle lavička na návsi, kde se sešli, poseděli, zavzpomínali, popovídali si. Ve městech pak lavičky v parcích,kde se sousedé scházeli. Uspěchaná doba to celé odsunula a jakoby to zmizelo. Nicméně všechny "kluby důchodců" a projekty typu "SEN SEN" (senzační senior) tu jsou nejen ve velkých městech,ale i v těch menších.
Jsem spíše ten starší a mám známou,co je ještě starší a ta si na důchod našetřila a hlavně vybrala "penzion", kam se přestěhovala, byť to bylo úplně někde jinde, nežli žila. A je naprosto spokojená - celé to "kondominium" a je jedno, jak se tomu říká či jak se to jmenuje, je pro klienty vybaveno potřebnými službami a každý má i svůj "malý byt". Ona je tam naprosto spokojená, když chce tak si uvaří nakoupí vypere,když nechce tak jde do jídelny na oběd, nebo si nechá v prádelně vyprat. Má jak svůj klid, taki svou "komunitu" se "sousedy" a navíc "sociální služby" které, jak časem ubývá sil, postupně nahrazují "soběstačnost" a "samostatnost". A že je součástí tohoto "společenství" i zájmová a zábavná činnost, tak to je samozřejmé. Tak i ona pokud chce a může, jede s ostatními na výlet, nebo do keramické dílny "cosi tvořit".
Zní vám to jako utopie? Jako pohádka? Je to realita. Její rodina a nejbližší za ní mohou kdykoli přijet, a pokud ne je to o vztazích, nikoli o stáří. Konec konců ona si od nich ráda odpočine.
Takových to služeb i docházkových je dost, pokud se člověk o ně zajímá,určitě nějakou najde. Žijeme v "sociálním" státě - máme na to vlastní ministerstvo.
Stáří je korunou života a pokud si toto uvědomíte dostatečně včas, máte možnost se i dostatečně připravit a konec konců své stáří si spoluvytváříte již od "narození".
To proč to tu zmiňuji je právě ten "sociální" rozměr, ta "komunita" kterou si máte možnost vybrat. Staří skauti stále mají své oddíly, přátele, komunitu - obdobně i sportovní či zájmové kluby. Konec konců i "my tady" jsme komunitou. To se pozná na "posiréňáku" ale i na srazu.
Člověk je tvor společenský, tak určitě, pokud se zamyslíte, zjistíte že máte těch komunit vícero - například "spolužáci" (i když nám je kvůli GDPR zrušili tak alespoň v mém případě kontakty zůstali), nebo "exkolegové z práce". Nebo "klu Nording Walking", a tak bych mohl pokračovat.
0
1
Pafixa 18.02.2019 19:40 Bydliště: Masada
2308
133
2178
Komunita
Když už jsme ve vlákně "meditace" tak je vhodné i zde vyhledávat komunity, kde Vás to přinejmenším naučí. Rozhodně ale věnujte dost času na výběr kvalitní komunity. Hned brzy po "sametu" se k nám dostali všelijaké sekty a dnes tomu není jinak.
Z naší historie mám na mysli konkrétní případ z Indie přicestované školy,která záměrně modifikovala vyučované mantry, aby k sobě do závislosti připoutala své "ovečky" a způsobovala i zdravotní problémy. Tehdy se to dostalo až do médií a sám Eduard Tomáš byl požádán, aby se k tomuto vyjádřil. Neřekl tehdy nic jiného než se snažím teď říci i já - tedy že i u nás máme české jogíny, kvalitní léčitele, komunity pěstující nejrůznější psychospirituální praxe, kurzy autogeních tréningů, qi qongu (čchi-kungu), meditací aj., které jsou vedeny lidmi, kteří jsou doložitelně mistry, tedy byli svými mistry "zmocněni k předávání" té které "praxe" k dobru lidem zde, u nás, v naší zemi.
Nejhorší, co by se Vám mohlo stát, je vydat se do rukou nějakého "samozvaného" mistra", tedy někoho, kdo "zmocnil sám sebe" k "službě lidem v zájmu dobra". Konec konců známe případy nějakého guru Járy a i dalších (třeba i lékařů).
Buďte opatrní, ale na druhou stranu ta situace se velmi zlepšila. Uvědomte si, že jako vás nikdo nenaučí přes internet lyžovat (tedy pokud nejste talent, ale to pak jste většinou samouk), tak i nějaké preferované psycho-spirituální praxe Vás asi internet nenaučí. (Na internetu loví povětšinou sekty či samozvaní mistři).
No a jak z toho ven? Prověřte si nějakou doložitelnou praxi, linii učitelů, reference a googlujte - lidé sdílí rádi v recenzích a chatech informace o "šmejdech" a pochybné "společnosti" stejně jako své dobré zkušenosti. Obecné "povědomí" už tu je. Hodně jsme se v tomto už naučili.
Užijte si meditace i stáří - položte si ruku na srdce a nechte se jím vést, to většinou funguje dobře.
0
2
Adam 10.07.2019 15:52 Bydliště: Praha
5793
563
5842
Adam napsal(a):... Pranava - mystická hudba doprovázená barevnými geometrickými obrazci, prvkami fraktálů atp., obsahuje prý také skutečné (lidské) "óm" a výhodou je také to, že se průběžně neopakuje a je velmi pestrá ...
Tohle je trochu něco podobného jako Pranava. Trochu mírnější, trochu méně pestré, ale přesto se může leckomu zalíbit.
Tato hudba byla vytvořena pro napojení na univerzum - Boha - a načerpání přirozené životní energie. Záměrem není vůbec komerční úspěch, ale zvnitřnění své podstaty a nalezení "cesty zpět domů".
A zrovna v tuto chvíli zjišťuji, že kromě relaxace je docela dobrá i při práci. 
Podpořte chod fóra 