Jednoduchá, levná a spolehlivá metoda pro vyřešení i tzv. chronických nemocí
Str.: 1, 2, 3, 4, 5 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
Poota
Čehovský Kent rozděluje léky na zhruba dvě základní skupiny, a to na léky „hluboce působící" a „povrc...
Poota 24.09.2015 20:39 Bydliště: Praha
9073
603
7584
Čehovský
Historie autopatie
Zrod nového oboru nikdy není z čistého nebe. Vždy se dlouho připravuje prací mnoha lidí a moudrostí generací. Hahnemann čerpal při své tvorbě homeopatie, léčby podobného podobným, z dědictví po řeckých lékařích i středověkých alchymistech a z velké evropské herbalistické tradice. Také autopatie sahá svými kořeny hluboko do minulosti. Léčivé celostní účinky vlastní moči byly například známy v Indii již dávno a v ajurvédě byly hojně používány. Evropští lidoví léčitelé doporučovali vlastní moč např. k rychlému a bezproblémovému zacelení ran. Svou pravou a nejúčinnější podobu však na sebe léčba lidskými výměšky vzala teprve tehdy, když někteří američtí homeopaté devatenáctého století začali používat potencované vysoko zředěné lidské sekrety na principu equalia equalibus curantur, stejné léčí stejné.
Říkali tomu izopatie. Vycházeli převážné z názoru ovlivněného běžnou lékařskou praxí, která se soustředí na pojmenování a léčbu lokalizovaných chorob. Například známý homeopat a autor materií medik Adolph Lippe se zmiňuje ve svém článku v The Homeopathic Physician, April 1884, s. 83 o svém kolegovi Luxovi, který tvrdil, že „všechny nakažlivé nemoci s sebou nesou ve formě své infekční hmoty i svůj léčebný prostředek". Chorobné výměšky potencovali, například při epidemiích, a podávali pak jiným nemocným se stejnou nemocí. Trochu nám to samozřejmě připomene princip očkování. Nazvali tento postup „izopatie". Dnes se izopaticky léčí například následky po nějakém druhu očkováni, a to právě tou stejnou vakcínou, homeopaticky zředěnou. Izopaticky je možno podat třeba potencovaný jed Vippera na uštknutí hadem vippera, zmijí. Takto chápaná izopatie má však i několik nevýhod - znamená rezignaci na některé silné stránky homeopatie - především její celostní pojetí. A odporuje tomu, co řekl Hahnemann o homeopatii: že je to léčba podobného podobným. Takže izopatie již vlastně přestává být homeopatií. Názory na to však byly různé. Homeopaticky doktor J.H.Allen z Indiany například napsal v The Medical Advance, díl. XXXII, č. 2,1894, s. 59.: „Pro většinu lidí i pro mne je velmi přesvědčivý názor, že takzvaná izopatie není ničím jiným než nejvyšší fází similima v tom nejvyšším slova smyslu."
Léky vytvořené podle této filosofie byly nazývány nosody. Jednou z těchto nosod byl i Carcinosin, vyrobený J.T.Kentem. Až o padesát let později byl nalezen jeho celostní obraz.
Teprve ve dvacátém století nacházíme první zmínky o tom, že se homeopat rozhodl podat potencovaný preparát stejné osobě, od které odebral patologický materiál. Záznam o tom nám zanechal francouzský klasický homeopat Julian v knize Nosodes. Popisuje, že byl na dovolené, kde (jak omluvně vysvětluje) neměl k dispozici žádné léky, povolán k muži s ošklivým oparem. „Léze byla umístěna na levé straně tváře. Puchýřky a vředy se šířily na čelo, tvář a horní ret, sliznice levé nozdry a horní část patra byly také postiženy stejně jako oteklé levé oční víčko s puchýři a spojivka." Měl horečku 38,8oC a pulz zrychlený. Nemocný trpěl nespavostí, zvracením a silnou bolestí hlavy. Dr. Julian připravil izopatikum z výtoku z vředu na patře. Ředil jej ve vodě na 6. centesimální čili velmi nízkou potenci, poslední ředění smísil s lihem.
Tento preparát podával zpočátku každou půlhodinu. Nejdříve se bolesti zvýšily, ale druhý den již ustupovaly výrazně, zvracení přešlo a vrátil se dobrý spánek. Již druhý den se opar zmenšil na polovinu a zmizel otok. Za několik dní zbyly jen zdravě vypadající strupy.
0
0
Poota 24.09.2015 20:42 Bydliště: Praha
9073
603
7584
Čehovský
Musím však konstatovat, že zmínky o izopatii, či dokonce o autoizopatii (léčbě stejné osoby, z níž byl materiál odebrán) jsou v homeopatické literatuře opravdu vzácné. Mám ve svém počítači homeopatický program Reference Works, který obsahuje asi stovku materií medik a repertorií, často i desetidílných a několika tisíci stránkových děl, a k tomu přes deset tisíc stran Článků z odborných časopisů, ale dám-li vyhledat tato a spřízněná slova v celém objemu literatury, objeví se jen několik odkazů a to ještě velmi stručných. Právě citovaný případ je také vůbec jediným dobře popsaným případem autoizopatické léčby, který jsem v obrovské knihovně Reference Works našel. A to ještě nešlo o léčbu celostní.
Velmi zajímavá je zejména zmínka francouzského lékaře Dr. Bon Hoa v článku o Carcinosinu pro British Homoeopathic Journal. Jeho poznámka je pro tuto tematiku zcela typicky jednovětá: „Některým pacientům, kteří reagovali na Carcinosin, ale jejichž zlepšení trvalo jen krátce, byla ku prospěchu autoizopatie. Podávám jedinou dávku Faryngeální hlen C30." Věta, která by jistě, když se nad ní zamyslíme, zasloužila rozvést do tlusté a úctyhodné knihy a která by mohla přinést mnoho prospěchu nemocným. Naznačuje totiž, že potencovaný, patrně obyčejný nepatologický vlastní hlen přinášel celostní efekt na zdraví patrně většině osob, které jej užily. Je to však jen kusá zmínka a nic dalšího o této metodě v článku není.
Takové a podobné zmínky nicméně vzbuzují zvědavost, a tak jsem před několika lety začal pátrat dále. Například v mnoho let starém katalogu londýnské lékárny Ainsworth pharmacy jsem zjistil nabídku výroby vysoké potence z vlastní krve nebo jiných tělesných tekutin. Když jsem se tam dotázal, zda mi mohou tyto potence dodat, odpověděli, že s tím museli skončit, protože jim to bylo (patrně z důvodů „virové bezpečnosti" a v souvislosti s šířením AIDS) zakázáno. Že si úřady (či kdo?) našly naprosto podivný důvod, je jasné - při výrobě homeopatické potence nemůže ani jeden virus zůstat v preparátu, a to dokonce ani v případě, že by používali stejné nádobí pro všechny preparáty, což je v homeopatii nemyslitelné a nikdy se to nedělá, jistý pán z této lékárny mě nicméně informoval, že do nedávna tyto preparáty vyráběli a mají s tím dlouholeté zkušenosti, hlavně u zvířat. Že se doporučuje jít v případě této léčby na vysoké potence. Napsal mi: „čím výše, tím lépe." O tom, že se tato léčba v Anglii běžně praktikuje u zvířat, svědčí i zmínka (opět stručná) ve Veterinární homeopatii Dr. Macleoda (česky Alternativa, 2002).
Takže výsledkem těchto bádání bylo zjištění, že autoizopatie je jakousi tajemnou třináctou komnatou homeopatie. A následovalo nezvratné rozhodnutí - jít dál tímto směrem. Sbírat informace a zkušenosti. Udělat kroky k tomu, aby bylo možné potencovat vlastní tekutiny, a to zdravé obyčejné sliny (bez nadnormativní příměsi patogenních bakterií nebo virů), které jsou nepochybně „nejvyšší fází similima v tom nejvyšším slova smyslu" a nesou podrobnou informaci o stavu celého organismu. Jak se později ukázalo, mají opravdu schopnost být nejpřesněji naladěny na frekvenci jemnohmotného kreativního centra v člověku, jehož jsou hmotným produktem. Proto, povýšeny potencováním, homeopatickým ředěním v čisté vodě, do jemnohmotné podoby, mohou znovu rozeznít na základě přesné rezonance ochabující jemnohmotnou kreativní sféru nemocného v její původní frekvenci a nastolit návrat k původní struktuře organismu, ke zdraví. Nejedná se již o co nejvyšší a nejtěsnější podobnost léčebného prostředku, ale přímo o stejnost. O tu nejbližší frekvenční strukturu, jaká se v přírodě vůbec může vyskytnout.
0
0
Poota 24.09.2015 20:44 Bydliště: Praha
9073
603
7584
Čehovský
Asi bych měl konečně vysvětlit, proč „autopatie", a ne „izopatie" či „autoizopatie". Název jsem si nevymyslel, ale pochází z internetového seznamu British Homoeopathic Library, kde je autopatie uvedena jako jedno z hesel u autoizopatie. Jak vyplývá z předešlého, slovo izopatie silně souvisí s léčením lokalizované patologie. Výpotek určité nemoci léčí tuto nemoc. Izopatie tak v historii rezignovala na celostní pojetí léčby. Tato knížka je však výhradně o celostním působení v duchu Hahnemannova výroku: Neléčím nemoci, ale člověka. Proto volím termín, který tímto „patologickým" uvažováním není zatížen. Protože je nový, není zatížen ani celou řadou dalších předsudků, které v homeopatii někdy vznikly v rámci různých „škol" a směrů. Autopatie nehledá similimum - podobný lék a nepoužívá homeopatické léky. Není tedy směrem v homeopatii, ale zcela samostatnou a plně svébytnou metodou. I když má své ideové a historické kořeny mezi jiným právě v homeopatii, stejně jako v učení Buddhy, Swedenborga, alchymistů, kabalistických rabínů, indiánských nebo keltských šamanů, jogínů, v názorech raných křesťanů, rosenkruciánů, súfistů, lidí praktikujících chanelling (mentální komunikaci s vyššími dimenzemi) a mnohých dalších. Chápu ji primárně jako spirituální, duchovní disciplínu, individuální cestu ke spojení s vyššími hladinami univerza. Zlepšení organizační funkce individuální vyšší kreativní sféry vede druhotně ke zlepšování v celém hierarchickém spirituálním systému člověka - až po jeho fyzické tělo a ještě dál. Spirituálně se uzdravující člověk šíří své vysoké vibrace v celém svém okolí, v rodině, ve společnosti, je schopen zlepšit život podobné naladěných lidí. Autopatie je metoda k nastolení celkové harmonie. Je postupnou cestou k vyššímu vědomí a štěstí.
0
0
Poota 24.09.2015 20:47 Bydliště: Praha
9073
603
7584
Čehovský
Protože autopatický preparát působí na stejném principu jako dobře vybraný homeopatický lék, předepsaný podle souhrnu symptomů celého pacienta, platí v autopatii také mnoho zásad, jak je popsali zejména J.T.Kent, C. Hering, Elizabeth Hubbard-Wrightová, G. Vithoulkas a jiní známí homeopaté.
Jedno jediné podání
Preparát v potenci C15 a vyšší jsem doporučoval užít zásadně jednorázově. Jen jednou. Podání se odehraje okamžitě po vyrobení preparátu. Stačí jen několik kapek. Musíme si být ovšem jisti, že těch několik kapek na sliznici úst opravdu skanulo. Doba, po kterou je organismus pod vlivem jediného podání, závisí na výšce potence a na individuálním stavu organismu. Čím vyšší potence, tím delší doba působení. Už při použití C15 jde zpravidla při léčbě chronické nemoci nejméně o jeden měsíc, někdy ale i o mnohem delší dobu mnoha měsíců, po kterou je člověk stále pod pozitivním vlivem preparátu. S přibývajícími ředicími kroky se doba působení prodlužuje. U starých lidí již nízká potence naředěná malým množstvím vody působí dlouhodobě.
K tomu, abychom včas poznali, kdy jeho účinek slábne, případné mizí, a mohli udržet doposud dosažené výsledky léčby a posunout ji ještě dál, používáme pravidla pro sledování případu, známá v homeopatii přes sto let jako Heringovy zákony léčby.
Zákony léčby.
Vlastně jsem se již o nich zmínil, ale protože je to podstatná věc, a navíc dává pro většinu lidí velmi nezvyklý pohled na zdraví a nemoc, stojí za to ji ještě poněkud rozvinout, zejména s ohledem na specifika v autopatii.
Po podání preparátu je nejprve ovlivněna vyšší, vnitřní kreativní sféra člověka, odkud se šíří léčebná vlna přes mysl a emoce k fyzickým orgánům, a to opět hierarchicky, od těch nejcentrálnějších, mozku a srdce, přes vnitřní orgány až na kůži a sliznici nosu. Léčebná vlna tedy postupuje z centra ven - což je první Heringův zákon. Tento léčebný proud je opačný přirozenému postupnému zdravotnímu chátrání, jaké proděláváme obvykle v průběhu života. Typický zdravotní sestup průměrného člověka začíná v dětství rýmami, pak kašli, následují záněty průdušek, pak astma v adolescenci a posléze třeba depresivní stavy. Patologie zvolna postupuje od periferie, třeba sliznic nosu, do vnitřnější sféry (akutní záněty průdušek), pak se usazuje v chronickém a život ohrožujícím stavu (bronchiální astma), prohlubujícím se potížemi srdce, a posléze napadá ještě vnitřnější sféru - psychiku (deprese). U někoho ovšem tento postup patologie dovnitř může proběhnout velmi rychle nebo i v prenatálním stadiu. Jakmile dojde k léčebné rezonanci, nastane proces podle Heringova zákona z centra ven.
Nejdříve se léčí psychika - ustanou deprese. Pak teprve může přijít řada na srdce a pokud zde vymizí postupem času potíže, pak se léčí dušnost, astma. Po vymizení astmatu se může dočasně projevit zánět průdušek, léčba končí rýmami, které kdysi předcházely postupu do těžší patologie.
0
0
Poota 24.09.2015 21:55 Bydliště: Praha
9073
603
7584
Čehovský
Po podání autopatického preparátu prochází postupně člověk minulými frekvenčními stavy a organismus se přes ně vrací k původnímu zdraví, které stálo na počátku. Nebo ještě dál, až k původní zdravé frekvenci Člověka. K onomu frekvenčnímu pravzoru, umístěnému velmi vysoko v kreativní sféře. Návrat ke zdraví vede stejnou cestou jako sestup do nemoci, jde se však opačně. Mohou se tak vrátit potíže, které existovaly v minulosti a nyní již nejsou (zánět průdušek). Ty v relativně krátkém čase zase pominou. Říkám těmto návratovým starým symptomům reverzní symptomy. Kent o těchto starých, znovu se objevujících a opět mizících symptomech napsal ve svých Lectures on Homoeopathic Philosophy (česky Přednášky o homeopatické léčbě. Alternativa, 1994): "Jen hlupák si nepřeje, aby se objevily staré příznaky, protože to je jediná cesta k uzdravení."
Protože autopatický preparát působí na hierarchicky vyšší úrovni a vyvolává nejpřesnější rezonanci, není nutné při potížích vysazovat či nepoužívat obvyklou lékaři doporučenou terapii či léky. Řada mých případů chronických potíží se zlepšovala při současném užívání obvyklých léků, a to úplně stejně jako klienti, kteří žádné klasické léky nebrali.
Ve skutečnosti zdaleka ne všechny staré potíže se v průběhu vylaďování projeví. Některé se vyskytnou téměř nepozorovaně, jen náznakem, třeba jen na hodinu, na den, jako letmý pocit. Ale některé i výrazněji. Vždy platí, že záhy ustupují pod vlivem pokračujícího vylaďování organismu do původního zdravého stavu. Mezi nimi jsou ovšem i měsíce, později možná léta, kdy se žádné nehlásí. Tyto příznaky lze léčit konvenčně nebo ne, podle vlastního nebo lékařského posouzení a konkrétního vývoje. Konvenční zásah nemá obvykle na dlouhodobý celostní vývoj člověka velký vliv. Může proběhnout například stará bolest v krku, horečka, obvykle jedno či dvoudenní, chřipkové symptomy, dloubání v břiše atp. Např. pokud někdo trpěl opakovanými angínami třikrát ročně, projeví se reverzní angína po podání preparátu jen jednou dvakrát, a to v lehké formě.
Vždy však platí, že zlepšování organismu probíhá okamžitě od podání, frekvence kreativní sféry se zvyšuje. Například: deprese a úzkosti mizí nejdříve jako nejhlouběji uložené potíže, pak se zlepšují a mizí potíže se srdcem, poté se zlepšují a mizí stavy dušnosti související s bronchiálním astmatem. Poté se znovu projeví průduškový kašel, pak pomine a může tu být rýma. Zdraví se celou tu dobu prohlubuje, pocit životní pohody vzrůstá. Hezky tyto skutečnosti ilustruje druhý Heringův zákon - symptomy se léčí v opačném pořadí, než se objevily.
0
0
Poota 24.09.2015 21:57 Bydliště: Praha
9073
603
7584
Čehovský
e tu konečně třetí Heringův zákon - symptomy rozprostřené v těle se léčí shora dolů. Tento postup je možné pozorovat zejména u kožních problémů nebo např. u bolestí páteře. Opět to zřetelně souvisí s působením z centra, nejdříve se léčí u hlavy, centra, pak doleji. Pro ekzémy je typické, že mizí z vlasové části a z obličeje nejdříve, pak dál ustupují směrem dolů. Takže, pokud přijde nemocná s ekzémem a stěžuje si, že ekzém na obličeji sice zmizel, ale zato je nyní na nohách horší, než byl, víme zcela jistě, že vývoj jde správným směrem, léčba pokračuje a tak jako zmizel již ekzém na obličeji, zmizí časem i na nohách, aniž bychom znovu podali autopatický preparát. Můžeme jí věc vysvětlit a dodat jí důvěry. Porovnávání vývoje případu s Heringovými zákony při kontrolách v průběhu léčby nám slouží hlavně k tomu, abychom včas zachytili případný relaps, tedy znovu upadání do již vyléčených symptomů. Po čase může totiž účinek prvního podání autopatického preparátu zeslábnout a zmizet a organismus se začíná vracet do své původní patologie, do stavu před léčbou. Tento bod obratu je nutno rozpoznat co nejdříve, aby nedošlo až k návratu všech dříve vyléčených problémů a aby byl včas podán autopatický preparát, zpravidla ve vyšší potenci, který zjedná pokračování ve zdravotním zlepšování a zastaví sestup.
Vedle sledování případu podle Heringových zákonů je třeba umět rozpoznat tzv. homeopatické, v našem případě autopatické, zhoršení. To může, ale nemusí nadejít v prvních hodinách, dnech a někdy i týdnech po podání rezonujícího potencovaného preparátu. Některá potíž se může po užití preparátu dočasně mírně zhoršit. V autopatii stejně jako v homeopatii se zhoršení po podání léku může považovat za příznivý signál, ukazující, že došlo k rezonanci. Zhoršení může být předzvěstí budoucího zlepšování a mizení potíží. Bývá mírné a krátkodobé. Převážně se ale vůbec nedostaví nebo ani nestojí za povšimnutí. Navíc, protože potencovaný preparát působí hierarchicky, při zhoršení čehokoliv je již zdravější náš vnitřní jemnohmotný (spirituální) systém - takže se cítíme více nad věcí, a to i při probíhajícím zhoršení. Na možnost takového případného zhoršení je zapotřebí vždy upozornit.
Pokud by zhoršení bylo pociťováno jako vážnější či vzbuzovalo nejistotu, je samozřejmě možné je regulovat jakoukoliv vhodnou odbornou péčí stejně jako případné vážnější projevení starých, reverzních příznaků. Autopatie působí v prostoru nad léky a neomezuje působení léků ani jím není výrazně omezována - vývoj půjde dál. Z širšího filosofického hlediska není autopatie metoda k léčení nemocí. Je to metoda ke zvýšeni vibrací spirituální kreativní sféry člověka. Může postupně přinášet do života harmonii. Ale vždy v závislosti na vnitřním, karmickém individuálním založení jedince. A to se může u jednotlivých lidí velmi lišit. Ten, kdo používá autopatii, si má být vědom toho, že pracuje s čímsi neznámým, složitým a nepoznatelným, s Člověkem. Stále může být něčím překvapen a nikdy nic nemůže, což je ostatně v léčbě obvyklé, napevno slíbit. Autopatie je cesta, a to spletitá cesta života.
0
0
Poota 24.09.2015 21:58 Bydliště: Praha
9073
603
7584
Čehovský
Čištění organismu
Zejména v prvních týdnech po užití vysoko naředěné sliny, ale také kdykoliv během dalšího vývoje, mohou proběhnout v mírné formě i některé reakce organismu, mající očistný charakter. Může jít o období častějšího močení, častějších stolic až průjmů, většího pocení, může se objevit rýma či vaginální výtoky. Z organismu jsou zvýšenou měrou odplavovány odpadní látky. Člověk se po jejich odeznění (ať už proběhlo za použití prostředků konvenční medicíny, či nikoliv) cítí obvykle lépe než předtím. Jinou formou čištění či vytlačování patologické disonance zevnitř ven mohou být vyrážky, uhry apod. Někdy se dočasně objeví v téže logice věci bolesti kloubů. Např.: Přešla nespavost a deprese (vnitřně uložené problémy), ale objevily se mírné bolesti kloubů prstů ruky (periferie). Ty za čas pominou. Také horečka je reakcí organismu, která má léčebný účel, svědčí o zvýšené aktivitě organismu a je projevem jeho snahy zbavit se patologie. V autopatii jde většinou o horečku trvající jeden den, druhý den má obvykle tendenci slábnout nebo již mizí. Zatím jsem se setkal jen se dvěma případy u dospělých, kdy horečka trvala déle. Zajímavé je při takové horečce, která se objeví zpravidla jen výjimečně, nebo jen jednou, že se při ní nemocný cítí obvykle poměrně dobře, neztrácí energii a lidé mají někdy pocit, že jim jinak nic není a také se podle toho chovají. Například jedna paní chodila do práce s opravdu vysokou teplotou. Po ní se cítila očištěna. Nedoporučuji ji napodobovat, byla to její osobní volba. Lepší je odpočívat. Když se věci komplikují a vyvolávají znepokojení, přivolat vždy včas lékařskou pomoc. Orientovat se v těchto jednoduchých pravidlech není těžké, i když to může být zpočátku nezvyklé pro ty, kdo neumí dosud myslet a léčit celostně. A připomínám: Popsané pochody v organismu nevyvolává naředěná slina! Jsou to procesy generované nehmotnou, kreativní sférou člověka. Je to život sám.
0
0
Poota 24.09.2015 22:08 Bydliště: Praha
9073
603
7584
Čehovský
Co léčíme?
Vybaveni základními vědomostmi, můžeme nyní začít mluvit o praktickém přístupu k léčbě. Léčena či ovlivňována nehmotnou potencí je pouze a výhradně vrstva spirituální. Nižší vrstvy jen vypovídají o jejím stavu a jsou na ní stoprocentně závislé. Neléčíme nemoci, ale vnitřního člověka, nehmotný spirituální princip.
Pozitivně ovlivněná vysoká jemnohmotná sféra může, v závislosti na osobních vnitřních, karmických* vlastnostech jedince, zlepšit celý systém člověka, od spirituální polohy až po komplexní tělesnou, případně rozšiřuje svůj vliv dál do oblasti sociální, vztahové, a to postupně. Nicméně snad každého, kdo není zcela uvyklý celostnímu pojetí léčby, napadne otázka, na co přesně autopatie je, případně kde, u jakých poruch bylo možné dosáhnout nejlepších výsledků právě autopatií.
(* Karma je pojem používaný v buddhismu pro vnitřní spirituální a odvozené i mentální, fyzický nebo společenský stav člověka, vzniklý jeho minulými myšlenkami a činy, je výsledkem jeho vlastního volního chování, a to nejen v tomto, ale i v řadě minulých zrození.)
Má osobní zkušenost je takováto: Výčet chronických (to slovo znamená v názvosloví konvenční medicíny přibližně totéž co nevyléčitelný) potíží, které se po autopatii radikálně zlepšily, nebo dokonce zmizely, je zhruba následující (diagnózy samozřejmě nepocházejí ode mě, ale od lékařů, které předtím ti lidé bez výrazného úspěchu navštěvovali): chronický ekzém, bronchiální astma, časté či trvalé bolesti hlavy, syndrom chronické únavy, nespavost, alergie, neodůvodněná úzkost až deprese, neodůvodněný trvalý smutek, chronický kašel a opakované záněty průdušek, chronická rýma, pláč a nespavost u kojenců, poruchy spánku dospělých, porucha funkce jater (výrazné zlepšování při testech), nepřetržité genitální krvácení po menses a únava s tím spojená, chronické záněty střev, bolesti a špatná funkce žlučníku, vysoký tlak, bolesti srdce při námaze, trvale zrychlený tep, nepravidelný a vynechávající tep, křeče nohou, stálé zvracení u kojenců, potíže s trávením, bolesti kloubů, sklon k opakovaným infekčním onemocněním - chřipce, angíně (snížená imunita)...
Rád bych ovšem na tomto místě zdůraznil starou homeopatickou pravdu, že totiž existují i velmi pokročilé patologické stavy, kdy již návrat ke zdraví možný není. Nejde tu o názvy nemocí, ale o celkovou vitalitu organismu. Pokud je už slabá, nemá na to, aby byl organismus opraven. Někdy to nejsme schopni na člověku poznat, věk zde není hlavní kritérium. Musíme být pokorní. Karma člověka, stav jeho nitra, je někdy hluboko skryta. I zde by však případně mohla autopatie přinést alespoň zlepšení kvality života, zlepšené prožívání, zlepšení vyšší spirituální sféry, přestože nižší hmotné struktury jsou pro kreativní sféru již neopravitelné.
0
0
Poota 24.09.2015 22:09 Bydliště: Praha
9073
603
7584
Čehovský
Autopatie je určena k léčbě vnitřní spirituální dispozice. V případech akutních nemocí ji doporučuji spíš jen jako doplňkovou a posilující léčbu ke standardní odborné péči, která má u akutních nemocí dobré výsledky, zatímco s odstraňováním chronických mívá někdy vážné potíže, jelikož neřeší vnitřní spirituální příčinu.
Spolupůsobení obou u člověka v každém případě omezuje případná rizika. Rozhodování o tom, jak a čím se léčit, je vždy konec konců na uvážení toho, koho se to týká. Odpovědnost sama za sebe nemůže nikdo na nikoho delegovat.
Cítím povinnost stále znovu zdůrazňovat skutečnost, že akutní nemoc, stejně jako chronická a dlouhodobá, je jen výsledkem chronického sklonu k nemocem, miasmatu. Podle frekvenční teorie je akutní nemoc stejně jako chronická výsledkem pokleslé frekvence jeho kreativní organizační jemnohmotné sféry, která nedokáže již udržet harmonii, původní zdravou strukturu, zdravý chod fyzického organismu. Podáním autopatického preparátu v jemnohmotné formě se centrum znovu rozezní a obnoví zdravou strukturu hierarchicky podřízených fyzických orgánů. (...)
S patogenními mikroorganismy je to obvykle tak, že se nacházejí v nějaké malé míře v každém zdravém organismu. Přemnožení nastane, jakmile organismus ztrácí svou původní strukturu (čili zdraví) vlivem poklesu jemnohmotné frekvence; jestliže organismus ztrácí vnitřní jemnohmotnou vitalitu, stává se vítanou potravou pro mikroorganismy, ztratí-li vitalitu úplně, zemře - a bakterie jej zcela rozloží. Vnitřně zdravý organismus, který má kreativní sféru na své původní vysoké frekvenci a nastoluje ve fyzických orgánech harmonii, není infekcí ohrožen. Při epidemii dýcháme stejný vzduch, potkáváme stejné lidi a jíme stejnou stravu či pijeme stejnou vodu, ale jen někteří z nás onemocní, i když s viry nebo bakteriemi přišli do styku všichni. Důvod je ten, že někteří z nás neměli sklon k nemoci díky dobrému stavu svého kreativního centra. Jiní sklon k nemoci měli, protože frekvence jejich centra byla nízká a nemohla udržet harmonii organismu při nárazu zvenčí - ti onemocněli.
Je zajímavé, že zničující epidemie v minulosti následovaly vždy po nějakých hrozných událostech, ovlivňujících negativně celou jemnohmotnou sféru - včetně mysli. Čili po válkách, kdy byli lidé demoralizovaní zabíjením, ztrátou ideálů, agresivitou, nejistotou a zničení žalem, kdy „nízkofrekvenční" či „pekelné" proudy ve společnosti a v myslích lidí převládaly a výrazně snižovaly individuální frekvenci lidí. Upoutávaly pozornost k jevům stojícím na nejnižších etických stupních, kdy převládla duchovní patologie. Příkladem je epidemie tyfu v Lipsku po napoleonských válkách. Epidemie AIDS v Africe, kde dochází k úplné destrukci tradičních etických hodnot. Nebo epidemie chřipky po 1. světové válce, která zahubila v Evropě 10 milionů lidí a kdy se zrodil fašismus a komunistická diktatura. Byla to také doba velkého a masového ústupu evropské i americké populace od vysokých religiózních ideálů, doba nastupujícího ateismu, výhradního zájmu o ekonomiku a čistě materiální sféru. Právě v této době téměř zanikla předtím se slibně rozvíjející homeopatie a mohla se znovuzrodit až v osmdesátých a devadesátých letech v souvislosti s rozvojem celostního myšlení a ekologie.
0
0
Poota 24.09.2015 22:10 Bydliště: Praha
9073
603
7584
Čehovský
Prevence
Úspěšné předcházení zdravotnímu úpadku spočívá (v kontextu popisované metody) ve včasném užití autopatického preparátu ve stavu relativně zdravém a ve zvýšení harmonie v celém organismu, a to nejdříve na té nejvyšší jemnohmotné úrovni. Princip je dobře známý z homeopatie, kde rovněž, pokud se podaří najít celostně působící vysoce rezonující konstituční lék, dochází k dlouhodobému a výraznému zpevnění zdraví, zvýšení odolnosti fyzické i psychické apod., a to jak u dětí, tak u dospělých. Mnohokrát jsem u lidí, kteří se ke mně přišli poradit, zaznamenal situaci, kdy původně často a dlouhodobě ve škole chybějící dítě mělo po užití léku jen málo absencí a zařadilo se mezi tzv. zdravé. Je velmi výhodné užít vysoko potencovaný autopatický preparát v době, kdy nemoc ještě nepropukla, v období jen mírných, povrchních či občasných potíží, které se ještě snadno a rychle odstraní. Je také vysoce funkční užít preparát tehdy, kdy se chystáme vstoupit do stresujícího či infekčního prostředí. Může ji využít i zcela zdravý člověk a přinese mu pozorovatelný prospěch. Domnívám se, že zejména lidé usilující o navázání užšího vztahu s vyšší kreativní sférou, ať už formou meditace, channelingu, šamanských technik, modlitby atp. mohou získat vzestupem jejich osobních vibrací. Má osobní teorie, kterou nikomu nevnucuji, je ta, že lidé v minulých časech, například v době Buddhy Šákjamuniho, byli na rozdíl od nás mnohem blíže spirituální sféře, byli na vysoké frekvenční (duchovní) úrovni a jsou popisovány případy, že dosáhli hlubokých spirituálních vhledů nikoliv usilovnou meditací, ale jen na základě informace z úst Osvíceného. Cesta vzhůru však není bezbolestná. Chyby, které jsme spatřovali ve svém okolí, možná začneme více vidět sami u sebe.
0
0
Poota 24.09.2015 22:13 Bydliště: Praha
9073
603
7584
Čehovský
Zvolna se začínáme přesouvat k praktickému používání :)
Osobně dávám přednost "samoléčbě", tedy bez nutnosti konzultací s odborným poradcem, ovšem pro některé jedince právě tyto konzultace mohou být nutné k tomu, aby se dostatečně pečlivě sledovali, navíc jim může vyhovovat i "autorita", která je vede a rozhoduje.
Při autopatické léčbě prakticky úplně odpadá to nejtěžší a někdy i nesplnitelné, s čím se má léčící osoba v případě homeopatického přístupu utkat - stanovení přesného rezonujícího léku. Rezonance jemnohmotné kreativní frekvence s potencovanou vlastní slinou je nanejvýše pravděpodobná, snad s několika možnými výjimkami. Asi hlavní z nich je vážná chyba v přípravě preparátu, lajdáctví, výrazné odchýlení od jednoduchého návodu k přípravě. Největší chybou je, když při přípravě preparátu hovoří, kýchá nebo kašle v blízkosti nějaká další osoba. Dojde k přenosu kapénky cizí sliny a tím i nehmotné dezinformace do preparátu. Jiným důvodem, že člověk ani po dvou měsících po užití preparátu nezareaguje, může být velmi dlouhodobě usazený a vážný stav chronické patologie vyžadující mnohem delší období autopatického působení, než je obvyklé. Samozřejmě připomínám, že neznámou při autopatii představují vnitřní skryté karmické dispozice jedince. Také při homeopatické léčbě často trvá léčba dlouhodobých a vážných problémů celá léta. V autopatii naopak léčba těchto potíží postupuje v průměru při porovnání s homeopatií, podle mých zkušeností, o něco rychleji vlivem přesnější rezonance.
V zásadě při autopatii platí zlaté pravidlo homeopatické léčby, které ve svých učebnicích uvádějí klasikové homeopatie velkými písmeny.
ČEKEJ A POZORUJ vývoj případu.
Znalost sledování specifického vývoje má po podání preparátu velkou důležitost. Občasná odborná porada léčené osoby s poradcem obeznámeným s pravidly autopatie je obvykle žádoucí, pokud má být dosaženo trvalého a dlouhodobého výsledku. Zvláště když lidé začínají s autopatií ve stadiu dlouhodobých a hluboko usazených potíží, které si zcela jistě vyžádají dosti dlouhý čas, než budou zřetelně zlepšeny, či dokonce vyléčeny. Nelze většinou předpokládat, že jedno podání preparátu o střední potenci bude pozitivně působit celý život. Je proto třeba umět se znalostí věci rozhodnout, kdy a v jaké potenci preparát znovu vyrobit a užít. Okamžik dalšího podání má být poměrně přesně určen podle vývoje případu. I když k němu může dojít až za několik měsíců. Naše úsilí se přesouvá při autopatické léčbě ke správnému sledování vývoje případu s cílem vhodně zasáhnout dalším autopatickým preparátem, ve správném čase a správnou potencí.
0
0
Poota 24.09.2015 22:14 Bydliště: Praha
9073
603
7584
Čehovský
Ač osobně vedení "deníčku", hlavně u vědomí své nedostatečnosti, příliš nefandím, dávám to sem pro ty zdatnější nebo pečlivější, případně i pro ty, kdo se chtějí autopatií zabývat hlouběji než jen pro vlastní potřebu.
Zápis případu
Velmi důležité pro pozdější vývoj léčby je zapsání výchozího stavu před léčbou. Zapisujeme na papír či do počítače. Výhodné je obdarovat každého hned při prvním setkání notesem, který bude jeho majetkem a bude jej mít u sebe vždy při kontrolách. Poučíme jej, jak s ním zacházet. Do něj má v průběhu svého vývoje po užití preparátu stručně zaznamenávat výraznější změny svého stavu. Obvykle se k němu člověk uchyluje jen občas, třeba jednou týdně, nebo někdy častěji, a jindy zas nezapisuje celé měsíce. Nejde o to, aby se léčený neustále pozoroval, právě naopak. Jen když se něco zvláštního nepochybně přihlásí - např. bolest nebo odchod bolesti, zapisuje. Léčitelé, kteří nechtějí vést vlastní záznamy se jménem, protože se na to vztahuje regulace na ochranu osobních údajů, mohou své poznámky zapisovat od začátku během konzultace právě do tohoto notýsku, který zůstává v držení osoby, které se to týká. Notýsek by měl obsahovat na vnitřní straně desek i poučení, že: „Působení vysoko zředěné sliny není míněno jako náhrada jakékoliv vhodné odborné péče." Je to důležitá informace pro každého v tom smyslu, že nemá spoléhat jen na autopatii a nemůže přenášet odpovědnost za úspěch či neúspěch celého svého životního vývoje výhradně na poradce v autopatii, k čemuž by mohlo celostní pojetí autopatie někoho neoprávněně svádět. Taková poznámka jasně vymezuje působení autopatie jako komplementární, doplňkové metody. Navíc autopatie opravdu působí i tehdy, když se lidé podle vlastního svobodného uvážení léčí zároveň jinými, běžnějšími metodami a prostředky.
Autopatický přístup se v podstatě obejde i bez toho, že by nám byla sdělena konvenční diagnóza nemocí - mnohem významnější a pro nás určující údaje jsou ty, které nám řekne člověk jako svá subjektivní pozorování, své pocity a dojmy. V této souvislosti si musíme uvědomit dvě věci. Za prvé, takový je i staletími prověřený systém celostní homeopatické diagnózy a dalšího sledování případu. Konvenční diagnózy jsou příliš obecné a nepostihují individualitu každého jednotlivého případu. Za druhé, zdraví je především subjektivní hodnota. Tak je charakterizuje oficiální definice světové zdravotní organizace WHO, která zní: „Zdraví je stav kompletní fyzické, mentální a sociální pohody, nikoliv pouhá nepřítomnost nemoci nebo neduhu."
Podstatné pro nás je, že chceme oživit individuální jemnohmotné organizující frekvence člověka. Vývoj tohoto individuálního nehmotného centra však poznáváme tím, jak se projevuje v mysli a v těle. Proto, i když vlastně neléčíme nemoci, nýbrž člověka, všímáme si psychického a fyzického i zdravotního vývoje jedince. Zejména jeho vlastních pocitů.
Nicméně lidé většinou přicházejí po delší léčbě konvenčními metodami, i nyní se jimi léčí a jsou na ně zvyklí, a tak nám zpočátku rádi sdělují názvy nemocí a citují výsledky laboratorních či rentgenových testů. Ty si samozřejmě také zapíšeme. Pokračující testy a případná lékařská fyzická vyšetření v průběhu léčby pro nás mohou být jedním z ukazatelů zlepšování jedince či případného relapsu.
0
0
Poota 24.09.2015 22:15 Bydliště: Praha
9073
603
7584
Čehovský
Autopatické vyšetření probíhá zásadně formou rozhovoru. Otázka na jeho začátku může být jednoduché pobídnutí k výpovědi. Třeba: „Tak co mi o sobě povíte?" Nebo: „Jaké jsou problémy?" Následně necháme dotyčnou osobu vypovídat o všem, co jí trápí, o věcech týkajících se jak fyzického stavu (nemoci), tak i stavu psychického, případně i sociálního. Nepřerušujeme ji a neklademe sugestivní otázky vyžadující odpověď Ano či Ne. Pouze ji povzbudíme např. slovy „a dál?" nebo „a co ještě?" Člověk totiž nikdy nemá jen jeden problém, např. ekzém.
Všechny případy, které v této knize uvádím, tuto skutečnost, toto pravidlo dokonale ilustrují. Obvykle se u jednoho člověka setkáme s celou řadou poruch, provázejících hlavní potíže. Některé z nich si ani kloudně neuvědomuje, jak jsou hlavním problémem zastíněny. O některých ani nechce mluvit, protože mu připadají jako „hlouposti" nebo má dojem, že s hlavním problémem nesouvisí. Každá fyzická potíž je vždy provázena nějakou disonancí v psychice. Zapíšeme vše, co nám bylo sděleno.
Mezi psychické vlastnosti, které nás zajímají, patří kupříkladu strachy a averze. Mnoho dospělých lidí má nadměrný strach ze tmy nebo z davu nebo z těsných míst nebo ze styku s jinými lidmi, muž z žen či žena z mužů, panickou hrůzu ze zkoušky či z veřejného vystoupení atp. Často o tom nikdo z jejich okolí neví. Někdy si to ani dostatečně sami neuvědomují, ale při rozhovoru to vyjde najevo. To vše jsou však disonance mysli a měly by být autopatickým preparátem zlepšeny, často dříve než nějaký fyzický problém, s nímž přišli. Podobně se můžeme vyptat na spánek. Dovíme se například, že osoba, která přišla, aby si léčila ekzém, trpí trýznivými nočními můrami, ale nikdy o tom nikomu neřekla. Nebo se často budí nebo má i vážnější poruchy spánku, nemůže usnout či spí jen tři čtyři hodiny za noc a víc to nejde. Tyto věci by měl poradce v autopatické léčbě znát už proto, aby mohl později při kontrole posoudit, zda se případ ještě stále vyvíjí podle Heringových zákonů, tj. zda se symptomy léčí a odcházejí z centra ven. Nebo už účinek preparátu končí a navracejí se zpět hlouběji uložené a již autopatií zlepšené nebo vyléčené centrální potíže, což vyžaduje okamžité podání preparátu, aby se zabránilo hlubšímu propadu do patologie. Nikdy samozřejmě nenaléháme a vždy zapisujeme jen to, co nám dotyčná osoba zcela svobodně a z vlastní vůle sdělí.
Příklad významu znalostí celého obrazu člověka: Hlavním problémem byly kloubní potíže. Tento člověk trpěl také podivnými a neodůvodněnými úzkostmi. Tyto úzkosti po autopatickém preparátu přešly, pak se zlepšily klouby. Nyní, několik měsíců po podání preparátu, se ale úzkosti vrátily, zatímco výrazné zlepšení kloubů ještě přetrvává. Je to signál, že preparát při svém působení „zevnitř ven" přestal fungovat, a ponecháme-li případ přirozenému vývoji, brzy se zhorší i vše ostatní. Při včasném podání preparátu se pokles rychle zastaví a vývoj dostane opět žádoucí směr k celostnímu zdraví. Kdybychom skončení reakce na preparát zaregistrovali až ve fází návratu kloubních potíží, ztratili bychom mnoho času a člověk by byl vystaven zbytečnému utrpení.
Mezi otázkami mohou zaznít tyto: Zda netrpí nadměrnými starostmi?
Jak mu vyhovuje samota a společnost?
Jak se chová ve střetu zájmů a ve stresu, v zaměstnání a doma?
Ve všech těchto oblastech a mnoha jiných přinese autopatický preparát posílení osobnosti. Jestliže v pozdějším vývoji dojde náhle či postupně opět k oslabení (nemusí to být oslabení až na původní úroveň), je to signál buď k opakování preparátu, nebo ke zvýšení pozornosti při sledování případu - sjednat další kontrolu v kratším termínu. Někdy se samozřejmě může jednat jen o dočasné oslabení vlivem vnějšího stresu, které se upraví, jakmile stres pomine.
Pokles účinku nebo ukončení účinku preparátu se obvykle první projeví v mentální oblasti. Abychom na základě takového, často jemného, signálu mohli autopatický preparát včas podat a zabránit dalšímu poklesu i na fyzické úrovni, potřebujeme znát výchozí mentální stav.
Psychické problémy, které buď jen dokreslují celkový stav, nebo jsou základním důvodem léčby, mohou být třeba: hyperaktivita s poruchou soustředění u dětí, učební poruchy, přehnaná agresivita dětí, přehnaná žárlivost na sourozence, přílišná ostýchavost, plačtivost... Prakticky jde o všechny psychické vlastnosti, jejichž extrém je vnímán jako negativní vlastnost a přináší dítěti utrpení nebo by mohl být jeho příčinou.
Existují obecné, generální vlastnosti, vypovídající významně o stavu celého organismu, je užitečné znát energetický stav osoby. Zda trpí neúměrnou únavou či ne, případně co ji nadměrně namáhá. Její individuální reakce, zdravotní i pocitové, na teplo a chlad, v místnosti, venku, při práci, při rekreaci. Reakce na počasí a jeho změny. Přílišná citlivost na změny počasí svědčí vždy o zhoršené kondici organismu a větší náchylnosti k chorobám. Stejně jako přílišná zimomřivost či naopak přehřátost a citlivost na slunce a teplo místnosti nebo postele. Jestliže dojde v průběhu vývoje případu po podání preparátu k vyrovnávání extrémních reakcí na vnější prostředí, ale později se vše zase zhoršuje, a to nikoliv jen pod momentálním tlakem zvýšeného stresu, může to být opět signál k dalšímu podání. A to i v případě, že základní patologie zůstává ještě setrvačností zlepšena.
Důležitou částí vstupní autopatické konzultace je zjištění historie dotyčné osoby. Zaznamenáme odchylky osobního vývoje od normálu, a to od narození do nynějška. Týká se to obtížného porodu, dětských nemocí, úrazů, psychických traumat z dětství a puberty, chronických potíží, opakovaných infekcí, akutních chorob v dospělosti atp. Víme, že v průběhu autopatické léčby se mohou zopakovat některé frekvenční stavy, jimiž člověk procházel v minulosti, mohou se v mírnější a kratší formě zopakovat staré, dokonce již dávno prodělané nemoci, mohou se objevit staré „reverzní symptomy". Poradce v autopatické léčbě by měl být schopen rozeznal, zda při vypuknutí nějakých potíží jde o takovýto starý symptom. U reverzního symptomu se dá totiž očekávat, že poměrně rychle (s přídavnou léčbou či bez ní) přejde.
Příklad: Člověk prodělal před deseti lety období opakovaných angín. Po preparátu ho přešla nespavost a deprese, byl nějakou dobu docela v pořádku, ale nyní, zrovna před odjezdem na hory, má angínu, přesně takovou jako před deseti lety. Protože se vnitřní symptomy zlepšily (nespavost, deprese) a objevil se starý symptom, dá se oprávněně předpokládat, že angína během krátké doby pomine, protože je oním „reverzním symptomem". Je návratem do stejného frekvenčního stavu, v jakém byl před deseti lety. Pak je nejvhodnější taktikou počkat. Organismus se poměrně rychle se zánětem v krku vypořádá. Zvýšená teplota, pokud vznikne při takovýchto a podobných reverzních symptomech, nejčastěji výrazné klesá již druhý den. Teplota je obranná reakce organismu, který si potřebuje něco vyřešit. Člověk se obvykle uklidní, když mu připomenete, že tyto potíže prodělal, jak víte ze svých záznamů, před deseti lety, a vysvětlíte mu, jak to chodí. Samozřejmě, je plně na jeho úvaze, zda si přibere podle posouzení konkrétního stavu a rady svého lékaře antibiotika či cokoliv jiného.
0
0
Poota 24.09.2015 22:17 Bydliště: Praha
9073
603
7584
Čehovský
Individuální určení výšky zředění – potence.
Historie potíží a nemocí je součástí celkového stavu člověka. Závažné nemoci v minulosti výrazně ovlivní naši úvahu o výši potence, která má být zvolena. Pravidla o volbě výšky potence (stupně zředění) jsou přímo odvozena z homeopatie.
Máme však k dispozici zcela novou možnost: pracovat s jemně odstupňovanými potencemi například po C30 jít na C60, zatímco v homeopatií jsou potence odstupňovány velkými skoky (C5, C9, C15, C30, C200, C1000). Ve srovnání s homeopatií také používáme raději vyšší startovní potenci, aby bylo dosaženo reakce (místo C5 u starých lidí raději C15).
Pro běžnou autopatickou praxi zcela dostačuje odstupňování po C30.
Při prvním jednorázovém užití preparátu:
C15 - patnáctkrát naplníme a vyprázdníme lahvičku. (Viz příprava preparátu). Takto začínáme u případů, které nemají dobrou vitalitu. U starších lidí, zpravidla přes šedesát, kteří mají za sebou dlouhodobou historii vážných chronických nemocí, braní léků a nebo operací. Jedná se o nízkou potenci.
C30 - u lidí středního a mladšího věku s nízkou vitalitou, s dlouhou historií vážných chronických nemocí, braní léků a operací.
C60 - u lidí střední vitality s dlouhou historií lehčích chronických nemocí, tlumených dlouhodobě léky a u lidí střední vitality nad šedesát let.
C100 - startovní potence u většiny případů. Průměrná vitalita u lidí mladších než padesát let.
C200 a více - u případů s jasnou převahou symptomů v mentální oblasti, zatímco ve fyzické oblasti nejsou potíže nikterak závažné, a to ani v historii. Snaha o mentální a spirituální růst (zlepšení koncentrace a vhledu, spojení s vyšší kreativní sférou) u relativně zdravých lidí.
Nemůžeme-li se spolehlivě rozhodnout, do jaké kategorie náš případ patří, volíme na začátku působení vždy nižší potenci.
Při akutních potížích, jako je chřipka, angína atp. je možno užít potenci C30. U relativně zdravých osob lze jít až na C100.
Příliš vysoké zředění (potence) u případů, kde je vhodné nižší (s menším množstvím vody), se nedoporučuje. Důvodů je více a jedním z nich je ten, že si máme zachovat prostor pro postupné zvyšování potence.
Zásadně platí, že vyšší zředění efektivněji zasahuje a harmonizuje vyšší jemnohmotné sféry člověka, a proto hlouběji působí na mentální, psychické úrovni. Působení není jednoduché. Karmicky silně zatížení lidé mohou reagovat zpočátku i negativně.
U lidí trpících závažnou dlouhodobou fyzickou patologií a zároveň i vážnějšími psychickými problémy začínáme ředěním C30, a teprve v dalším podání jdeme s ředěním výše.
Při druhém a dalším podání v případě relapsu, při ukončení účinku předchozí dávky, zásadně zvyšujeme potenci. Pokud se případ vyvíjel hladce, můžeme zvýšit na dvojnásobek původního počtu ředění.
Pokud je například dosti pozorovatelné zhoršení po podání, nebo jsou výraznější a déle přetrvávající reverzní symptomy, nebo se jedná o velmi vážnou dlouhodobou patologii, která si vyžádá dlouhodobé působení, má být zároveň dotyčná osoba v péči lékaře standardními metodami, zejména proto, že nikdy není pro léčitele nebo samoléčitele prokazatelné, co je na fyzické úrovni skutečnou a ověřenou příčinou podobného zhoršení. Zlepšování po užití zředěné sliny může probíhat, a v řadě mých případů probíhalo, nejdříve na spirituální a později i na materiální úrovni, i při vzorné a důsledné standardní lékařské odborné péči.
Shrnutí vstupní konzultace:
1) Zapíšeme všechny současné potíže, větší i drobné a zcela nejdrobnější, a to jak fyzické, tak psychické. Buď do vlastních záznamů, nebo do zmíněného notesu, který je vlastnictvím dotyčného.
2) Zapíšeme jak po stránce fyzické - nemoci a neduhy, tak i psychické - pokud byly v psychice nějaké problémy či problémečky.
3) Určíme a doporučíme potenci - počet kroků k ředění. Předáme mu návod k individuální přípravě preparátu a potenci i množství potřebné vody do něj napíšeme.
4) Domluvíme datum první kontrolní konzultace, která se má konat obvykle za cca 5 týdnů po užití v případě léčby chronické nemoci. Je třeba dát organismu čas na reakci. U léčby akutní nemoci je třeba komunikovat s dotyčnou osobou na její přání (např. po hodinách nebo denně) až do zlepšení či vymizení potíží. Podle vlastního posouzení dotyčné osoby při současné lékařské péči.
5) Ujistíme dotyčného, že jsme na telefonu pro případ nejasnosti či nejistoty nebo problému z jeho strany.
0
0
Poota 24.09.2015 22:22 Bydliště: Praha
9073
603
7584
Čehovský
Konečně se dostáváme k praktické části, tedy přípravě preparátu.
Uvedu tady jak citace, tak posléze přidám i svoje osobní názory, které ovšem nikomu nevnucuji, ale jenom předkládám k úvaze a případnému vyzkoušení.
Individuální zhotovení autopatického preparátu
Uvádím zde popis ředění či potencování, který jsem dal do ruky lidem, kteří se se mnou přišli poradit. Byl jimi v průběhu času připomínkován a bylo ohledně něj dost dotazů, které jsem všechny postupně zohledňoval v předcházejících verzích návodu. V současnosti již žádné dotazy nepřicházejí a z toho soudím, že návod v této verzi již obsahuje vše co má, co se týče jasnosti a instruktivnosti sdělení. Preparát připravený podle tohoto návodu se ukázal funkční a způsobil mnohá, i zde citovaná, zlepšení. Nemějte obavy, že přípravu nezvládnete. Je velmi jednoduchá. Zhotovení preparátu zabere maximálně hodinu, i s přípravou a úklidem, a to bez jakéhokoliv spěchu. Není složitější než připravení léčivého čaje. Děje se jen jednou za řadu měsíců. Není třeba spěchat, ale nemají se dělat přestávky. Ještě jsem se nesetkal s nikým, kdo by zhotovení preparátu nezvládl. Pokud se na to vůbec necítíte, může vám s přípravou někdo pomoci. Nebo ji naopak můžete provést za někoho jiného. Nebo někdo za vás.
Jak si naředit vlastní slinu.
Přípravu zpravidla provádí osoba, které se působeni týká, není to však podmínkou. Pokud je preparát připravován pro někoho jiného z jeho sliny, musí být v celém procesu přípravy přes ústa a nos uvázán přeložený šátek nebo rouška, aby nedošlo k přenosu kapének cizí sliny do preparátu při mluvení nebo kýchání.
Materiál:
1) Co nejmenší (např. l0 ml jako na kapky atp.) nová, dosud nepoužitá prázdná skleněná lahvička či nádobka (k dostání např. v lékárně, prodejně se sklem, domácích potřebách apod.). Nahřejeme hrdlo lahvičky nad kuchyňským plynovým hořákem ze všech stran, aby se velmi silně zahřálo. Poté ji necháme vystydnout. Je-li nádobka otevřeného tvaru (jako sklenička), nahřejeme ji opatrně celou.
2) Destilovaná voda, nejlépe v litrových lahvích. Na potenci C30, tj. 30 naplnění/vylití počítáme při l0 ml lahvičce asi 1 litr vody (C100 = 3 litry), množství potřebné vody se úměrně zvyšuje s potencí a s velikostí nádobky.
3) Gumové (latexové) rukavice (k dostání v drogerii).
4) Běžná domácí dezinfekce.
5) U kojence nebo zvířátka skleněné nové balené čisté kapátko.
Postup:
1) Všechny potřeby si přichystáme na dosah ruky k umyvadlu, včetně židle, na níž budeme při přípravě sedět. Nedotýkáme se okraje lahvičky. Nemá být přítomna v blízkosti další osoba.
2) Pečlivě si vyčistíme zuby kartáčkem bez zubní pasty a nejméně dvě hodiny poté nejíme ani nepijeme ani nekouříme a nic nevkládáme do úst, nesmí být žádná kosmetika na rtech. U kojence odebereme slinu pod jazykem hned po spánku skleněným kapátkem, jehož špičku skleněné části jsme rovněž nahřáli nad plynovým plamenem a nechali vystydnout. Stačí kapka. Navlékneme gumové rukavice.
3) Odplivneme a pak nashromáždíme dostatek slin a plivneme do připravené lahvičky. Stačí i pár kapek.
Individuální zhotovení autopatického preparátu
4) Neprodleně přistoupíme k umyvadlu vybaveni malou lahvičkou se slinou a lahvemi s destilovanou vodou.
5) Dolijeme do malé lahvičky se slinou destilovanou vodu, ne až po okraj, nedotýkáme se hrdlem lahve hrdla malé lahvičky, lijeme z výšky cca 5 cm. Cca čtyři vteřiny lahvičkou mírně třepeme, aby se promísil obsah. Lahvičku poté mírně přelijeme, aby kapalina přetekla po celém obvodu hrdla přes okraj. Neprodleně obsah vylijeme do umyvadla. Znovu dolijeme destilovanou vodou s mírným přelitím přes okraj, vylijeme, dolijeme destilovanou vodou, vylijeme... atd. Kapénky ulpívající na stěnách přenášejí informaci dál. Postup ředění se stále opakuje, a to v počtu ... naplnění/vylití (potence preparátu).
Neděláme přestávky.
6) Z poslední náplně lahvičky dáme dvě nebo tři kapky (podle vlastní úvahy více) do úst, okamžitě po skončení přípravy. Po užití ještě 10 minut nic nedávat do úst, nejíst a nepít.
7) Umyvadlo nejdříve za půl hodiny po užití pečlivě vytřeme domácí dezinfekcí, aby se odstranily jemnohmotné vibrace. Rukavice vyhodíme, stejně jako lahvičku, v níž proběhlo ředění.
8) Užijeme jednorázově (jednou a dost!). Individuální vývoj po podání preparátu závisí na vnitřním karmickém stavu člověka. Tento vývoj není jednoduchý, jako není jednoduchý život.
9) Je výhodné využít podpory zasvěceného poradce, zejména v otázkách toho, kdy opakovat nebo zvýšit potenci preparátu a na jakou úroveň.
10) Vedeme záznam o svém pozorovaném a pociťovaném stavu, který předkládáme při kontrolách. Zapisujeme jen výraznější změny stavu s uvedením data.
11) Autopatický preparát naředěný do jemnohmotného spirituálního stavu může působit výhradně na jemnohmotný (z materialistického hlediska zcela nehmotný) vibrační řídicí spirituální princip, přítomný v člověku. Zlepšení jeho organizační schopnosti může vést k postupně dlouhodobé harmonizaci systému člověka na mnoha úrovních.
12) Působení vysoko ředěné sliny není náhrada jakékoliv vhodné odborné a zejména lékařské péče.
0
0
Poota 24.09.2015 22:26 Bydliště: Praha
9073
603
7584
Čehovský
Jedná se o jednoduchý princip přípravy, tzv. Korsakovův, často používaný i velkými výrobci vysoko ředěných homeopatických preparátů, kde však je proces nalévání/vylévání obvykle prováděn elektrickým mechanickým zařízením.
Důraz je třeba položit na výběr lahvičky. Pro úsporu vody má být co nejmenší. Má být zcela nepoužitá, nesmí to být vyprázdněná lahvička od léků. Pouhým vypláchnutím bychom si totiž (viz celá filosofie ředění) moc nepomohli. Ideální je malá nepoužitá lahvička jako na kapky (cca 10 ml), zpravidla z hnědého skla, opatřená šroubovým plastikovým uzávěrem. V lékárně takové dosud nepoužité mívají a vcelku ochotně je prodají. Malé nové lahvičky mohou mít i v obchodě se sklem, v domácích potřebách nebo v laboratorních potřebách. Hlavní nárok je na to, aby okraj lahvičky nenesl otisk ruky někoho, kdo s lahvičkou při výrobě, skladování či výdeji manipuloval. Tento otisk by totiž nesl informaci o frekvenční struktuře někoho jiného a mohl by změnit vlastnosti preparátu. Proto doporučuji, aby bylo hrdlo lahvičky silně zahřáto zvnějšku nad kuchyňským plynovým hořákem, čímž dojde k vyhoření otisku. Můžete se přesvědčit sami: udělejte na lahvičce otisk prstu a žíhejte jej na plamenem. Otisk zmizí, sklo se vyčistí. Při nahřívání žíháme hrdlo lahvičky zvenčí, držíme ji opatrně blízko jejího dna. Stačí jedna minuta vystavení plameni. Postupně lahvičku otočíme, aby byla ohni vystavena ze všech stran. Musí být použit čistý plynový plamen, jaký produkuje např. dobrý kuchyňský sporák. Nesmí být použit plamen jiný, např. svíčky nebo zapalovače. Ten by nanesl na sklo saze - došlo by jen k dalšímu znečištění. Nedávno si mi nad návodem jedna paní postěžovala, že nemá plyn a vaří na sporáku s keramickou deskou. Elektrické sporáky jsou pro náš účel nevhodné. Nakonec ji napadlo, že lahvičku nahřeje na plynu u rodičů a přenese ji v čistém igelitovém (dosud nepoužitém) sáčku domů, kde bude ředění provádět.
Podobně jako lahvička může posloužit i co nejmenší nádobka na alkohol, k dostání ve všech obchodech se sklenicemi. Pokud má nádobka široce otevřené hrdlo, které umožňuje, aby např. prodavač sáhnul dovnitř a zanechal tam otisk, nebo tam dopadly kapénky jeho slin, je dobré postupně na plynu silně nahřát zvenčí celou nádobku včetně dna, např. 2-3 minuty, je možné nádobku v plameni přidržovat např. navléknutou na pletací jehlici (která předtím byla také ožehnuta), nebo kleštěmi.
Vzniká přímá úměra mezi velikostí nádobky a spotřebou destilované vody pro výrobu určité potence. Pokud seženete jen větší lahvičku nebo nádobku, musíte si koupit více destilované vody. Sklo je z více důvodů pro homeopatické ředění nejvhodnější materiál. Nicméně může za něj být v nouzi náhrada. Pokud například nejsme schopni sehnat novou nepoužitou lahvičku a ožíhat její hrdlo čistým plynovým plamenem, například když jsme na trempu, teoreticky bychom si mohli koupit běžnou plastovou láhev s destilovanou vodou a k ředění použít jednoduše její plastové víčko místo lahvičky. Jinak postup stejný - ale bez žíhání. Pozor, nemám vyzkoušeno, nejde o doporučení.
Pokud používáme destilovanou vodu (určenou pro technické účely, do ostřikovačů, žehliček apod.), u níž si nejsme jisti, zda je poživatelná, stačí vždy užít jen jednu nebo dvě kapky. Případně se můžeme pojistit a tyto dvě kapky ukápnout do sklenice kvalitní pitné vody (nikoliv sodovky s bublinkami). Pak se ze sklenice trochu napijeme a sklenici vyhodíme. Pro sám ředící proces je technická destilovaná voda zcela vhodná a mnohokrát se osvědčila. Jedna posluchačka Homeopatické akademie mi řekla, že s úspěchem použila čistou stolní lahvovou vodu bez bublinek.
Může se také stát, že jsme koupili lahvičku se šroubovým uzávěrem, která vznikla na automatické lince bez doteku lidské ruky a hrdlo je chráněno před dotekem právě šroubovací zátkou. Pak bude taková lahvička fungovat bezvadně i bez předchozího ohřátí. To se v mé praxi také několikrát přihodilo.
Jednu náplň lahvičky, ať už rozměrově jakékoliv, považujeme za potenci C1. Pět vypláchnutí lahvičky vytvoří C5, dvacet C20, třicet C30 atd. Počítáme nahlas vylití lahvičky, abychom nezapomněli.
Lahvičku musíme při každém naplnění mírně přelít po celém obvodu. To proto, aby se opláchla minulá potence, ulpívající na okraji.
Pro výrobu C30 spotřebujeme při použití nejmenší, l0ml lahvičky, asi jeden litr destilované vody. Pro jistotu počítáme s větší spotřebou (danou částečně přeléváním vody). Pro C60 dvakrát více atp.
Pokud nám ruka umdlí dříve, než jsme dosáhli požadované potence, užijeme preparát v potenci, které se nám podařilo dosáhnout. V praxi není pozorovatelný rozdíl mezi účinkem C30 a C25. Nebo mezi C60 a C80.
0
0
Poota 24.09.2015 22:29 Bydliště: Praha
9073
603
7584
Čehovský
Korsakovova příprava bývá poněkud manuálně náročná, což je jistá její nevýhoda, je však přesto dobře zvládnutelná, pokud se nejedná o vysoké potence. Pro odstranění byť nevelké složitosti přípravy a některých nejistot, vyplývajících z různého původu a druhu ředících nádobek, pro vyloučení případných nečistot a také manuální námahy spojené s přípravou, jsem navrhl zvláštní tvar lahvičky pro osobní přípravu. Má nálevku, spojovací trubičku ústící do vírové komory a odpadní trubičku, odkud naředěná kapalina odchází. Je to kompaktní věc z chemicky stálého skla a říkám jí autopatická lahvička. Je určena pro průtokové, fluxní ředění založené na Finckově principu. Tvar vírové komory ve spodní části způsobuje optimální víření kapaliny pod stálým tlakem a její postupné nařeďování.
Touto autopatickou lahvičkou lze dosáhnout vysoké kvality preparátu. Mezi jiným i proto, že zde nedochází k přestávkám, které by mohly negativně ovlivnit proces. Stačí plivnout do nálevky, prolít litrem vody nebo více - a hotovo. Z jednoho litru vody zde vzniká potence C40. Pokud ji postavíme pod vodní proud vytékající z vodovodu přes kuchyňský uhlíkový filtr, produkuje každou minutu přibližně C100. Vysokou fluxní potenci rozhodně neužijeme na začátku působení, ale lze se k ní dopracovat přes několik nižších v průběhu let.
Je důležité, aby příprava preparátu probíhala od úvodního plivnutí přes ředící proces až po užití kontinuálně, bez výrazných přestávek (to usnadňuje autopatická lahvička). Vibrační struktura potencovaného preparátu by mohla být po delších prodlevách, trvajících například více minut, změněna. Je-li přestávka opravdu dlouhá (cca nad deset minut), preparát ztratí účinek. Jeden z lidí, co za mnou přišli, se o tom přesvědčil.Popsaný způsob osobní přípravy autopatického preparátu poskytuje možnosti, které nebyly až doposud dosažitelné:
•Dává vůbec poprvé v historii svou jednoduchostí a dostupností každému možnost nenáročné a přitom spolehlivé a standardní výroby vlastních vysoko potencovaných slin v domácnosti.
•S tímto postupem je slina vložena do ředící nádobky pohotově, zcela čerstvá, a může být okamžitě potencována čistou vodou ve své nejpůvodnější vibrační struktuře, tedy dříve, než se její struktura začne měnit. Taková změna struktury je jinak otázkou pouhých desítek minut. Voda je jediná známá substance v přírodě, která nepředává do preparátu a následné do organismu žádnou vlastní specifickou informaci (na rozdíl např. od cukru a lihu) a nemá žádný vlastní homeopatický účinek. Je pouhým dokonalým nosičem.
- Na předchozí vlastnost navazuje doposud neexistující možnost, že léčený užije potencovaný vlastní preparát okamžitě po jeho vyrobení, nesmísený s jinou homeopaticky účinnou látkou (lihem, cukrem) a nevystavený dlouhodobému působení různých druhů záření, existujících v naší civilizaci (rádiové vlny, elektrosmog atp.) a působících zvýšenou měrou při přepravě apod. Léčený užije potencovaný frekvenční vzor v nezměněné originální podobě.
- Poprvé vzniká možnost pohotové výroby preparátu téměř v jakýchkoliv podmínkách v okamžiku právě vzniklé potřeby. Stačí mít po ruce nádobku a láhev s destilovanou vodou.
- Autopatická metoda dává dosud zcela neznámou možnost jakéhosi postupného násobení účinku preparátu. Užitím preparátu zlepšíme frekvenci celého organismu, uvedeme jej postupně do stavu vyššího zdraví, a pak můžeme z tohoto zdravějšího organismu aktuálně vytvořit nový preparát, který o to účinněji posílí nehmotnou kreativní sféru. Navíc máme možnost zvyšovat potenci jemně, postupně, například po C30, nikoliv velkým skokem.
0
0
Poota 24.09.2015 22:31 Bydliště: Praha
9073
603
7584
Čehovský
Preparát zpravidla, s výjimkou dětí a nepohyblivých, vyrábí ta osoba, která má být ovlivněna. Odpadá tudíž možnost, že bude materiál kontaminován a tedy znehodnocen např. kapénkami slin, pocházejícími od jiné osoby, připravující preparát (tento vliv nebyl při přípravě homeopatických léků dosud dostatečně brán v úvahu). Pokud preparát připravuje rodič svému dítěti, vždy z toho důvodu používá přeložený šátek, zakrývající nos a ústa. Při mluvení, kýchání a podobně by se dostala kapénkami do preparátu cizí informace, zkreslující působení preparátu. Zaznamenal jsem selhání preparátu právě z tohoto důvodu. Když byla při nové přípravě použita rouška, preparát zapůsobil.
Preparát je určen pro jednorázové použití. Po použití má být nádobka či lahvička zničena a nemůže být užita pro další osobu. Důvodem je především vyloučení tzv. „křížové kontaminace", známé z výroby homeopatik ve větších výrobnách. Vzniká vlivem „paměti skla", které je schopno uchovat potenci i přesto, že byla kapalina z jeho povrchu beze zbytku odstraněna. Minulá potence by ovlivnila frekvenci té nové, preparát by nefungoval. Pro výrobu nového preparátu musí být použito nové sklo.
Vždy je dobré upozornit, že se nejedná o žádnou obvyklou léčbu ve smyslu materialistické vědecké či zdravotnické péče nebo o mírnění či odstraňování nemocí. Preparát působí pouze a výhradně na spirituální sféru člověka, které se v některých terminologiích říká duše, v jiných jemnohmotné tělo, jinde dynamis nebo astrální tělo atp. Působí ve sféře, která ze společenského hlediska nespadá do oblasti zdravotnictví, ale religiozity, víry ve vyšší principy nadřazené materiálnímu a běžnému smyslovému rozměru naší existence. Preparát působí v té sféře každého z nás, kterou se podle Swedenborga dotýkáme nebe a kde jsou našimi společníky andělé (v buddhismu dévové). Nedotýká se svými bezprostředními účinky žádným způsobem fyzického těla ani psychiky.
Veškeré pozitivní změny zdravotního a psychického stavu, veškerá léčba, jsou výsledkem zlepšeného vlivu této spirituální, vyšší frekvenční sféry na celou naši osobnost. Autopatická léčba má schopnost pozitivně ovlivnit karmické dispozice jedince se všemi z toho vyplývajícími religiózními důsledky. Autopatie také působí jen do té míry, do jaké to individuální karmické dispozice jedince dovolují. Přístup k této metodě je rovněž karmicky podmíněn. Pokud někomu tato filosofie nevyhovuje, měl by určitě raději hledat jiné způsoby léčby. Jeho karma ovšem beztak způsobí, že to tak udělá.
Autopatie je součástí nové religiozity, hledání osobního vztahu s vyšší kreativní sférou, která má své legitimní právo na existenci. Nikdo nemůže víru ve vyšší kreativní sféru druhému upírat - a nikdo ji ani nemůže někomu jinému vnucovat. Autopatie je cesta ke svobodě a svoboda je její základní hodnota.
0
0
Poota 24.09.2015 22:32 Bydliště: Praha
9073
603
7584
Čehovský
Druhé užití preparátu
Následuje obvykle po měsících. Zatím jsem u svých případů nepozoroval působení kratší než tři měsíce, a to ani u nejnižší potence C15, nemluvě o těch vyšších. Nejdelší doba není zjištěna, ale některé mé případy jsou na jedné dávce téměř rok a stále se zlepšují. Domnívám se, že při delším vedení autopatického ovlivňování se budou intervaly mezi podáními prodlužovat zároveň s prohlubujícím se zdravím. K opakovanému podání má dojít brzy poté, co jsme s určitostí zjistili, že dochází k relapsu, k zhoršení již autopatickým preparátem zlepšených potíží. Bylo o tom již pojednáno na různých místech dříve. Relaps, upadání do stavu před léčbou, se obvykle začíná projevovat nejdříve v psychice. Znovuobjevením se nespavosti, špatné a bezdůvodně přetrvávající nálady, a to i tehdy, když fyzické potíže jsou zatím ještě stále zlepšeny. Pokud ale nebyly před léčbou výraznější problémy s psychikou, pak si všímáme zejména hlavního problému. Bereme si na pomoc též Heringovy zákony a posuzujeme, zda se nezačíná vyvíjet případ proti nim, třeba u ekzému, který při léčbě sestupoval shora dolů, z obličeje na nohy - a nyní začíná stoupat zpět na obličej. Výrazný postup proti Heringovým zákonům vyžaduje nové užití.
Druhé užití preparátu může ovšem nastat i tehdy, kdy jsme na dlouhodobou chronickou patologii, třeba zároveň léčenou mnoha léky, použili jen nízkou potenci např. C30 a ani po řadě měsíců nebylo dosaženo pozorovatelného zlepšení. Pak zbývá ještě vždy možnost vyzkoušet schopnost člověka reagovat. Použijeme dvakrát vyšší potence. Je možné, že teprve vyšší potence zasáhne tu hloubku, v jaké disonance vzniká. Podobně někdy postupujeme i v homeopatii. Musíme počítat s tím, že tzv. „nevyléčitelná" patologie trvající a zhoršující se po dlouhá léta někdy může ustupovat jen velmi neochotně a to v průběhu nejen měsíců, ale i let léčby potencovaným přípravkem. Vývoj může být v takových případech i spletitý a problematický, jako je spletitý a problematický sám život. V případech problémů není vůbec nutné odmítat jinou vhodnou odbornou péči. Autopatie může být použita i jako doplněk, komplement, posílení.
Byly i případy, kdy nenastala opravdu žádná pozitivní reakce na preparát. Tvořily možná dvacet procent a u některých z nich jsem neměl možnost dalšího sledování, nepřišli na kontrolu. Je možné, u některých případů přímo spolehlivě ověřené, že došlo k chybě v přípravě preparátu. Například někdo mluvil při přípravě preparátu zhotovující osobě přes rameno. Došlo k prodlevě desítek minut mezi ukončením přípravy a užitím nebo k dlouhé přestávce v průběhu přípravy - a preparát se zkazil. Nakonzervovaný preparát mění frekvenční strukturu velmi rychle a je nutné jej požít okamžitě po skončení přípravy. Možná byla použita znečištěná lahvička nebo znečištěné kapátko k přenosu sliny... Pak se vyplatí vyrobit preparát ještě jednou, s novým nádobíčkem. U několika případů se pak efekt přece jen dostavil.
Důvodem nepůsobení preparátu, vedle hluboko uložených karmických a pro nás smyslově nepoznatelných důvodů (spíše vzácný, ale možný případ), může být také chyba při přípravě. Na druhou stranu je tato chyba při jednoduchosti přípravy nepravděpodobná - rozhodně by člověk neměl zhotovení preparátu odkládat ze strachu, že udělá chybu.
Horní hranice délky působení po jediném užití není zatím známa. Srovnatelně s nejlepším působením homeopatických léků lze ale předpokládat, že se může jednat i o léta či o vyléčení chronických problémů, které se už nikdy nevrátí. O návrat zdraví bez nároku na další léčbu. Takový návrat zdraví je cílem léčby. Hlavní důvod případného kratšího působení (např. jen tři měsíce) může být v tom, že příčina disonance je uložena hlouběji, v jemnější, vyšší frekvenční sféře, na úrovni některé vyšší potence, než jakou jsme podali. Pak se ke kořenům patologie dostáváme postupným zvyšováním potence preparátu. Každé podání musí mít ovšem čas na to, aby rozvinulo své možnosti a odevzdalo plody. Spolehlivý indikátor toho, ze máme podat znovu preparát a zvýšit potenci, je, že již zlepšené potíže se znovu zhoršují. Při tom přihlížíme k působení Heringových zákonů. Pokud trvá návrat reverzních, starých potíží, které opět pomíjejí (s přídavnou odbornou léčbou či bez ní), čekáme.
0
0
Poota 24.09.2015 22:34 Bydliště: Praha
9073
603
7584
Čehovský
O léčení zvířat a rostlin je tady toho žalostně málo - a přitom mi to připadá důležité, protože u nich je velice obtížné, zvlášť v domácích podmínkách, co jim vlastně schází a co by potřebovali. Přitom jejich moč, slina a nebo dech všechny tyhle informace, a dokonale přesné, obsahují - takže není možné se zmýlit.
Zatím to vypadá tak, že v tomto směru budeme nejspíš odkázáni na vlastní výzkum a pokusování, ale z velké části to bude analogické s humánní autopatií.
Léčení zvířat a rostlin
Také zvířata a rostliny mají svůj kreativní základ ve vysoké frekvenční sféře. Říká to Swedenborg a potvrzuje to i naše zkušenost s homeopatickými léky, které působí na zvířata i rostliny podobně jako na lidi. U zvířat je možnost individualizace léku oproti lidem dosti omezena, předepsání co nejpřesnějšího léku ztíženo, a tak zde bylo použití potencovaných přípravků z jejich krve, případně chorobných výpotků nebo moči či slin, využíváno mnohem více než u lidí. Osobně s použitím autopatie u zvířat zatím nemám zkušenost, ale cituji z knihy velmi zkušeného anglického veterinárního lékaře Dr. George Macleoda Veterinární homeopatie (C. W. Daniels; 1911, česky Alternativa, 2002): „Autonosody (vysoko ředěné sekrety a výpotky nemocného zvířete) se obvykle používají při léčbě případů nereagujících na léčbu, kde dobře vybrané léky neměly kýžený výsledek. V takových případech obvykle autonosody přinesou pozoruhodné výsledky." Zcela typicky pro naši tematiku však v knize o této metodě nic víc není.
U zvířat přichází v úvahu zejména potencování sliny nebo moči, u ptáků čerstvého trusu. U rostlin je samozřejmě vyhledání similima ještě o mnoho těžší než u zvířete. Proto víme o působení homeopatik na rostliny velmi málo a neexistuje žádná odborná literatura. Na základě předepsání podle teorie signatur se mi podařilo na zahradě vyléčit homeopaticky ořech, zlomený větrem. Po vichřici mu upadla třetina koruny, začal rychle chátrat, vytvořily se velké dutiny, prosychal, velmi rychle odcházel, plody byly nekvalitní, listy skvrnité. Vyšel jsem z následující úvahy: plody ořechu připomínají škebli. Měkké jádro je kryto tvrdou křehkou skořápkou. Homeopatickým lékem vytvořeným ze škeble je Calcarea carbonica. Potíže lidí tohoto konstitučního typu jsou často zhoršeny větrem. Jsou to lidé, kteří rádi setrvávají na jednom místě, tam, kde se cítí doma (jako strom). Ořech potřebuje mnoho vápníku, což je právě materiál, z něhož je vytvořena i škeble. Na základě této úvahy jsem pod kůru stromu vsunul do jakési kapsičky vyříznuté nožem tabletku Calcarea carbonica C 30. Chátrání stromu se zastavilo, dutiny se částečně zatáhly a do mezery v koruně vrostly nové větve. Je to už asi 15 let a strom je stále v pořádku a odolal už mnoha dalším vichřicím. Pokud máte ořech, zkuste to také s Calcareou carbonicou. Pokud máte jiné stromy, zkuste autopatii. Nejvhodnější je použít k ředění podle návodu v této knize mízu, případně list, rozmělněný v třecí misce v destilované vodě keramickou paličkou. Miska i palička by měly být nové a měly by být před použitím silně nahřáty nad plynovým plamenem, aby se odstranily případné otisky prstů. Možná by stačilo sklonit živý list či květ na chvíli do nádobky s destilovanou vodou...
Případné další postupy získávání materiálu k potencování ponechávám fantazii zahradníků.
Podpořte chod fóra 