Jednoduchá, levná a spolehlivá metoda pro vyřešení i tzv. chronických nemocí
Str.: 1, 2, 3, 4, 5 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
Poota
Čehovský O léčení zvířat a rostlin je tady toho žalostně málo - a přitom mi to připadá důležité, protože u...
Poota 24.09.2015 22:38 Bydliště: Praha
9079
603
7584
Čehovský
Praktické rady pro samoléčbu
Je velmi vhodné využívat při autopatické léčbě služby zasvěceného poradce, který absolvoval kurz, má určité zkušenosti, ví, jak se vyvíjely vám podobné případy, a je vnímavý k vašim problémům. Zejména u vážnějších potíží většinou potřebujete někoho, o jehož radu se můžete v krizových chvílích opřít. Možná ale takového člověka neznáte a nemůžete jej nalézt. Anebo se vám ho nechce hledat a chcete rovnou zkusit, co to udělá. V takovém případě je samozřejmě autopatická samoléčba vhodná a uskutečnitelná. Je na dosah ruky a každý ji může použít, ještě dnes nebo nejpozději zítra. Navíc k tomu přistupuje fakt, že autopatie vůbec neruší žádnou jinou již probíhající léčbu a nevnáší žádné cizí vibrace do organismu. Může být naprosto přirozeně použita i jako doplňková metoda k jakékoliv terapii. Jako posilující kúra, zlepšení fyzické a psychické kondice atp. Užívání klasických léků nezpůsobuje neefektivnost autopatie. Autopatie působí na rozdíl od běžných prostředků ve spirituálním prostoru, kde prostě nemůže mít žádnou konkurenci. Působí na jiné, vyšší úrovni.
Proto se lidé užívající léky vyvíjejí podobně jako ti, kteří žádné neberou. Žádné zásadní rušení a antidotace se nekoná. Samozřejmě, cílem je zlepšit zdraví do té míry, aby už žádné léky nebyly zapotřebí.
Možná někteří čtenáři usoudili hned na začátku této knihy, že je nezáživně teoretická, podivně filosofující, neúnosné kontroverzní a celkové velmi málo čtivá. Jiná kategorie lidí nemá na čtení vůbec žádný čas a jakýkoliv text přesahující rozsahem dvě stránky je nad jejich možnosti. Přesto bych byl rád, aby i tito a podobní lidé mohli mít praktický užitek z výhod, které poskytuje autopatická léčba. Takže i těm čtenářům, kterým se nic z předchozího nechce číst, a přesto záhadným způsobem pojali alespoň částečnou důvěru k autopatii, třeba do té míry, že si to chtějí „jen" vyzkoušet, patří tato kapitola.
Postup při autopatické samoléčbě - obsažnější verze:
1.) Zapíšeme do zvláštního sešitku nebo bloku stručně všechny své současné subjektivně pozorované a pociťované potíže či problémy v psychice i ve fyzickém těle. Raději žádné diagnózy. Každou potíž na zvláštní řádek. Vše, co na sobě chceme zlepšit. Uvedeme datum.
2.) Vyrobíme preparát podle návodu na straně 101, s přihlédnutím k doporučené volbě počtu nalití/vylití (potence preparátu) na straně 97 vhodného právě pro naši osobu.
3.) Průběžně zapisujeme do sešitku výraznější změny pociťovaného a pozorovaného stavu. Např: 7.11.2002 - bolest hlavy odpoledne. Nebo: 10.11.03 Bolest žaludku je dnes výrazně menší. Nebo: 3.12.09 Vyrážka na pravé ruce zmizela před týdnem. Nebo: Teplota 37,7oC, odpoledne. Takto si vedeme průběžné poznámky, někdy jen jednou za měsíc, jindy tři týdně, podle toho, zda se zrovna něco přihlásilo či nikoliv.
4.) Po měsíci a půl se vrátíme k původnímu zápisu na začátku a přečteme si zvlášť každou potíž. U každé se zastavíme a zeptáme se: Mám to ještě? Je to úplně stejné? Změnilo se to? Odpověď si zapíšeme pod současným datem této kontroly či spíše „sebekontroly". Jestliže se něco zlepšilo, vzroste naše důvěra. Zpočátku to může být jen drobná změna v psychice - nějaký iracionální strach zmizí, spánek se poněkud zlepší atp. Jsme si vědomi faktu, že čím déle potíže máme, tím déle bude trvat uzdravování.
5.) Kontrolu podle bodu 4) si uděláme každé dva nebo čtyři měsíce. Nebo podle libosti, ale u léčby dlouhodobých chronických potíží ne častěji než jednou měsíčně. S výjimkou krizí apod. Porovnáváme přitom jak se stavem z minulé kontroly, tak s úvodním stavem. Do svých úvah zahrnujeme i to, čemu říkáme „životní pocit".
6.) Pokud zjistíme, že autopaticky již vyléčená nebo výrazně zlepšená potíž se nyní znovu vrací do stavu před léčbou a má tendenci přetrvávat řadu dní nebo týdny, vyrobíme a užijeme znovu preparát ve vyšším (zpravidla dvojnásobném) počtu nalití/vylití, než jsme použili na začátku. Pokud nedochází delší dobu (měsíce) již k žádným pozitivním změnám, učiníme totéž.
7.) Kdykoliv jsme v nejistotě ohledně svého zdraví, obracíme se na lékaře.
8.) Sešitek nikdy nevyhazujeme, může se nám hodit ještě i po mnoha letech. Toť vše.
Stejná pravidla platí, když léčíme partnera, přítelkyni, dítě apod.
Každý musí mít vlastní sešitek.
V případě nejistoty ohledně svého dlouhodobého celostního vývoje si prostudujeme tuto knihu nebo vyhledáme kontakt na poradce.
Praktické rady pro samoléčbu Superjednoduchá verze samoléčby.
1.) Podle návodu vyrobíme a užijeme preparát. Ředící krok nalití/vylití opakujeme patnáctkrát.
2.) Jednou za delší čas si preparát zopakujeme ve větším počtu nalití/vylití.
3.) Možná si přece jen někdy tuto knížku přečteme nebo vyhledáme kontakt na poradce.
Tímto jsme prolétli poněkud zkrácenou verzi knížky
AUTOPATIE
Cesta k tělesné a duševní harmonii
od Jiřího Čehovského
0
1
Poota 24.09.2015 22:43 Bydliště: Praha
9079
603
7584
Čehovský
Čehovský zhruba po dvou letech vydal další knížku Uzdrav se s autopatií, ze které bude pár dalších citátů.
Vzhledem k tomu, že se tu vyskytly nějaké nejasnosti ohledně volby potencí a častosti podávání autopatického preparátu, pokusím se k tomu vybrat něco relevantního.
Správná volba potence je důležitá, aby mohl autopatický preparát působit nejlepším možným způsobem.
...
Jde vždy o individuální množství, podle celkového stavu a věku dotyčné osoby. Nemoc je jen jedním z kritérií. Pro orientaci uvádím následující přehled. Udávané množství vody znamená tolik vody, kolik prolijeme nálevkou autopatické lahvičky (nebo lékovkou - Poota.).
Termín vitalita zde vyjadřuje takové obecné vlastnosti jako: schopnost zahojit trauma, ať fyzické nebo duševní, schopnost vyrovnat se se změnou, průměrná energetická hladina, kritérium věku (dětí a mladí lidé bývají vitálnější než lidé staří, i když to neplatí stoprocentně), mentální čilost, průměrný stav zdraví nyní i v minulosti, míra schopnosti či neschopnosti) udržovat funkce těla v harmonii a harmonicky žít.
Individuální stanovení potence
Jakou potenci (stupeň ředění) preparátu podat na začátku autopatického působení podle typu osobnosti. Neboli kolik vody prolijeme autopatickou lahvičkou.
Hlavním kritériem je zde vitalita a celkový stav dotyčné osoby.
1 litr - u osob s velmi slabou vitalitou. S dlouhou historií vážných či velmi vážných zdravotních problémů, chronických nemocí, operací, velkého příjmu léků. Se závažnými poruchami vnitřních orgánů nyní - nebo i v historii jedince. Převážně se zde může jednat o lidi přes 60 let věku nebo starší. Také u všech chronicky nemocných osob, které překročily 70. rok věku. Rovněž osoby jakéhokoliv věku, které mají závažné strukturální změny orgánů, způsobené nemocí, transplantací, vážnější operací (např. srdce) atp.
2 litry - u lidí středního a mladšího věku se slabou vitalitou, s historií vážných chronických nemocí vnitřních orgánů, braní léků a operací. Též u nepříliš závažně zdravotně postižených jedinců mezi 60 a 70 lety.
3 litry - u lidí střední vitality, středního a mladšího věku, s dlouhou historií chronických nemocí, braní léků a nebo lehčích operací.
5-6 litrů - u lidí aktivních, dostatečné vitality, do 55 let věku, kteří mají nyní a měli ve své historii jen lehčí nebo povrchovější (život neohrožující) chronické potíže. Mnou nejčastěji doporučovaný stupeň ředění na začátku autopatického působení je 6 litrů.
Používám také někdy i více než 6 litrů pro startovní podání a je to vždy v těch případech, kdy se jedná o lidi s relativně lehkými fyzickými problémy, kteří pociťují jádro potíží spíše v psychické oblasti a mají dobrou vitalitu. Nebo u relativně zdravých, kteří usilují o získání větší psychické kapacity, vyšší koncentrace, větší efektivity jednání, odolnosti proti stresu atp.
Vyšší ředění dosahují vyšších jemnějších úrovní vibrací, a proto lépe zasahují psychiku, která je na jemnohmotné škále uložena výše v organizačním systému člověka.
Pokud chceme u jednoho člověka zlepšovat psychické i fyzické příznaky a ty psychické převažují, musíme volit startovní množství litrů především s ohledem na fyzický stav a celkovou vitalitu s přihlédnutím k věku.
Nemůžeme-li se rozhodnout, do jaké kategorie náš případ patří, volíme vždy na začátku nižší počet litrů. Ředění vyšší, než je doporučeno, nemá být použito.
Důvodů je několik a jeden z nich je i ten, že si máme zachovat prostor pro pozdější postupné zvyšování potence. Platí zásada, že u případů opravdu slabé vitality nemá být působení zpočátku příliš silné. Vždy máme postupem času prostor pro navýšení potence. Je ale také nutno říci, že nemáme příliš úzkostlivě dumat, zda jsme tím, že místo dvou litrů byly použity tři (nebo naopak), něco zásadního nepokazili.
Působení při použití jednoho a dvou litrů je velmi podobné a kritéria jsou jen orientační, nikoliv exaktní. Chyba o několik litrů může ale být na počátku působení zejména případů slabé vitality opravdu chybou a preparát pak nemusí odevzdat maximum svých možností. Avšak i pouhý jeden litr je schopen na počátku vykonat u kohokoliv užitečnou a poznatelnou práci a připravit půdu k použití vyšší potence.
0
0
Poota 24.09.2015 22:55 Bydliště: Praha
9079
603
7584
Čehovský
Z nějakého důvodu se tu vyskytl názor, a snad i praxe, brát autopatický preparát opakovaně v určitých intervalech, například každý týden, což mi hned od začátku připadalo jako nějaké nedorozumění. Doufám, že následující citace uvedou věc na pravou míru.
Základním uměním v autopatii je správně odhadnout okamžik, kdy má být podána druhá dávka. Jelikož autopatie je proces, nikoliv jednorázový čin, je třeba opakovat preparát k udržení vzestupné dráhy ke zdraví. Opakovat v pravý čas a ve správné potenci.
Reakce na předchozí dávku musí nejdříve odevzdat všechny své plody a teprve pak může být podána další dávka. Příliš časté podávání by spíše vyvolalo zmatek, léčba by nepokračovala rychleji, ale pomaleji. Ukvapené podání někdy vrací případ zpět a pak trvá nějakou dobu, než se pozitivní změny prosadí znovu do úrovně, v jaké byly v době podání.
Nepodávejme autopatický preparát příliš často, ale jen v odůvodněných fázích vývoje. "Čekej a pozoruj" je základní pravidlo klasické homeopatie - a platí i zde. Sledujeme, jak se klient uzdravuje podle Heringových zákonů, směrem „zevnitř ven" nebo problémy mizí „v opačném pořadí, než se objevily" či „v pořadí důležitosti". Pokud se tak děje, autopatický preparát znovu nepodáváme. Zpozorujeme-li, že se již po autopatickém preparátu odstraněné potíže znovu vracejí, jedná se o relaps, směr vývoje je nyní proti Heringovým zákonům, a sice „směrem dovnitř", třeba se obnoví již vyléčená nespavost. Je to začátek relapsu, znovu upadání do původního stavu před léčbou - pak zasahujeme vyšší potencí vlastní sliny.
...
Doba účinku jedné dávky
Obecně platí, že čím vyšší stupeň zředění, potence, tím delší doba působení.
Vždy podáváme jen jednu dávku na dlouhou dobu. Ta rozezní spirituální jemnohmotné organizační centrum v jeho původní zdravé melodii, která se pak šíří do organismu v průběhu týdnů a měsíců po podání. Nejkratší zaznamenaná doba účinku byla 3 měsíce, a to i při použití jen jednoho litru vody (potence 40 C) v autopatické lahvičce. Nejdelší zatím pozorovaná doba účinku od podání až do počátečních signálů relapsu byla kolem dvou let. Autopatie je však praktikována teprve tři roky. Předpokládám, na základě zkušeností s homeopatickými konstitučními léky působícími stejnými cestami, že při delší dobu pokračující autopatické harmonizaci je možno dosáhnout velmi dlouhodobého (řadu let) až trvalého účinku jedné dávky (vyléčené potíže se nevrátí). Některé mé nejdéle sledované autopatické případy tomu nasvědčují.
Průměrná doba účinku se na začátku autopatické harmonizace pohybuje mezi pěti a deseti měsíci. Po druhém a dalších podáních, po zvýšení množství vody, se ještě prodlouží.
...
Urychlení harmonizace
Častější opakování dávek, než je nutné podle uvedených pravidel, nevede k urychlení pozitivního vývoje. Organismus po podání autopatického preparátu dělá vše, co je v jeho silách, aby se zlepšil. Nelze jej popohnat bičem.
K urychlení vývoje je však možné odstranit z cesty některé překážky.
Překážkou, brzdou pozitivního vývoje, může být jakýkoliv vnější vliv, vstupující do organismu jako rušivý element. Např. chemické látky a produkty, ať už přicházejí do organismu z prostředí, nebo jsou užívány záměrně. Velká zátěž nevhodnou stravou, například příliš sladkými, příliš tučnými a příliš slanými pokrmy. Příliš mnoho alkoholu. Drogy. Pobyt v silně stresujícím prostředí.
0
0
Poota 24.09.2015 23:02 Bydliště: Praha
9079
603
7584
Dva preparáty souběžně
I Čehovský se zmiňuje o současném podávání dvou preparátů, ale je to v souvislosti s dlouhodobým působením prvního, během jehož působení se pro krátkodobé řešení akutního problému použije preparát s výrazně nižší potencí. Ovšem i v tom případu druhý preparát ovlivňuje práci toho prvního, a to spíše negativně ve smyslu přerušení jeho působení, po kterém se první preparát musí zase nějakou dobu vracet na místo, kde pracoval v okamžiku přerušení.
Mám pocit, že je to uvedeno spíš jenom jako určitá možnost kombinování dlouhodobého působení s řešením akutního problému.
Osobně bych považoval za mnohem čistší řešení použít pro akutní problém běžný alopatický lék, který práci autopatického preparátu nijak neruší.
Průběh reverzního symptomu lze přerušit čistě autopaticky, když je nutné jít večer do divadla nebo odjet na dva dny na hory.Pokud byla např. do probíhající bolesti v krku, projevu starého symptomu na cestě k uzdravení, podána nízká potence (výrazně nižší než ta předchozí) vlastní sliny, např. 20 C a nebo jen 10 C, většinou reverzní symptom skoro hned vymizel, aby se za dva dny nebo za týden znovu vrátil a aby mohla léčebná transformace proběhnout. Z těchto starých symptomů není třeba mít obavy, které by nás odrazovaly od používání autopatie.
Podávání druhého preparátu doporučuje Čehovský až tehdy, kdy ten dosavadní už ukončil svoji práci, to znamená odevzdal všechno, co mohl - projevuje se to relapsem, tedy postupným navracením původních potíží, což je potřeba rozeznat co nejdříve.
O určité výjimce proti tomuto pravidlu se zmiňuje tady:
Pokud byl hluboko uložený, nejspíše mentální, problém řešen předchozími podáními jen částečně a neuspokojivě, je možné případně podat po určité době (minimálně tří měsíců) podstatně vyšší potenci i bez toho, že by předtím vyvstaly známky relapsu. V několika případech se to ukázalo jako prospěšné, a to tehdy, když po předchozí dávce AP nedošlo k výraznějším reakcím. Příčina
problému ležela na úrovni vyšší potence, než byla ta předchozí, proto byla reakce zpočátku nedostatečná. Pokud v delším průběhu času ustává nějaký problém víceméně nedotčen, zatímco ostatní se zlepšily, nebo častěji relapsuje, je příčina vždy jen v tom, že dosavadní potence byly zatím na tento problém příliš nízké, a je třeba jít výše nebo podstatně výše.
0
1
Poota 24.09.2015 23:04 Bydliště: Praha
9079
603
7584
Dva stejné principy souběžně
O "souběžném" působení dvou prostředků, pracujících na stejném principu, se zmiňuje i tady:
Zároveň ale v této souvislosti znovu podotýkám, že lidé používající autopatii mohou případně, pokud je to jejich přání, používat i jiné tradičnější metody současně s autopatii, aniž by tím bylo její působení negativně ovlivněno. Mezi takové metody patří psychoterapie, psychoanalýza, osteopatie, herbalismus, akupresura, léčba stravou, zapper. autogenní tréning, potravní doplňky, reiki, lněný olej atd. Určitá menší část mých klientů některé z nich či jiné další metody (vůbec nejčastěji samozřejmě ty běžné lékařské) používala před i v průběhu autopatické harmonizace a nedokázal jsem rozpoznat výraznější rozdíl jejich vývoje od ostatních, užívajících autopatii jako jedinou metodu. Připouštím, že v některých případech šlo o skutečnou podporu. Autopatie působí ve vyšším a hierarchicky významnějším prostoru než ostatní metody, když zde pominu meditaci a spřízněné přístupy, které jsou při autopatii rozhodně doporučeny. Je o svobodě člověka. Dává svobodu i ve volbě ostatních způsobů zlepšování zdraví, aniž by tím byla výrazně narušena. S jedinou výjimkou týkající se homeopatických prostředků, kde je opatrnost namístě a případné předepsání homeopatického léku musí být velmi zvažováno. Pokud je provedeno, pak vždy výhradně odborníkem, který ovládá jak klasickou homeopatií, tak i autopatii, a musí být věnována velká pozornost tomu, aby homeopatický lék, působící rovněž v jemnohmotném prostoru, neinterferoval s účinkem autopatického preparátu. Musí být předepsán co nejpřesněji a v podstatně nižší potenci než AP. Pokud je Ap podán ve vysoké potenci 1 000 C a homeopatický lék (třeba Arnica při zhmoždění) jednou či dvakrát v nižší potenci, třeba 30 C, pravděpodobně k silné interferenci nedojde a autopatický vývoj bude po zmírnění bolesti a odstranění následků zhmoždění pokračovat, aniž bychom museli znovu podat AP. Místo konstitučního léku tady dlouhodobě působí na základní úrovni autopatický preparát ve vysoké potenci a na akutní či aktuální projevy může být případně podán dobře zvolený lék v nízké potenci. Někteří z mých žáků to tak občas dělali, Avšak: v klasické homeopatii, z níž metoda autopatie vychází, platí zásada, "jen jeden potencovaný preparát v jednom čase". Nový jiný potencovaný preparát znamená změnu v působení. Této zásady se ve své praxi držím 25 let a autopatie na tom nic nezměnila. Podáním dalšího (jiného) potencovaného preparátu, homeopatického léku, ve stejné či podobné potenci byste změnili celkové působení. Přešli byste od stejnosti k podobnosti, ale možná (při nepovedeném předepsání) i k jinakosti a relapsu. Antidotace (zrušení účinku) AP homeopatickým lékem je možná a byla v některých případech pozorována. V takové situaci lze ovšem AP jednoduše zopakovat. U svých autopatických případů jsem tedy homeopatické léky nedoporučoval (s výjimkou akutního léku na zranění), naopak jsem klientům radil, ať se jim vyhnou.
Tím nechci nikomu vymlouvat způsob užívání, který se mu v praxi osvědčil - jenom uvádím argumenty, které mě vedou k přesvědčení, že tento postup není zcela "košér".
0
0
Poota 25.09.2015 08:56 Bydliště: Praha
9079
603
7584
V čem potencovat
Upřímně řečeno, autopatickou lahvičku považuji za naprosto dokonalé zařízení, na kterém mi vadí pouze cena, a to vzhledem k tomu, že se má jednat v jistém smyslu o "spotřební" materiál.
Z technického hlediska řeší dvě funkce - jednou je míchání "staré" a přitékající vody, což zajišťuje kulovitá vírová komůrka. Druhou je kalibrace průtoku, což zajišťuje vnitřní průměr trubice pod nálevkou.
Průtok vody lze kalibrovat jednoduše tak, že si pustím čůrek vody z vodovodu a stopnu si, za jakou dobu mi nateče jeden litr vody, což se rovná potenci C 40.
Vírovou komůrku může nahradit fungl nová lékovka, která je sterilní a nepoužitá. Stejně tak se dá použít třeba nová injekční stříkačka, která vyjde levněji a dá se použít zároveň i pro nabrání sliny od dítěte a nebo zvířete. Vytažením pístu se dá nasát ke slině i první objem vody a pak už bez pístu jenom proplachovat vodou - akorát ke konci je potřeba stříkačku naklonit, aby v ní trochu vody zůstalo a nevytekla všechna spodem.
Lékovku ani injekci mi není líto vyhodit nebo přesunout do "technického provozu" třeba k odměřování oleje. Je to jednodušší, než je popisovat a vracet do původního obalu k použití třeba za tři měsíce a nebo půl roku.
Nemám nic proti případným filtrům na vodu, ale vodu z vodovodu považuji za vhodnou k přípravě preparátu i bez filtru.
Autopatická lahvička stojí kolem 600,- Kč, za tu cenu mám 40 lékovek nebo 80 injekcí a můžu použít pro každý preparát naprosto novou nádobku. Odpadá tím starost se skladováním a případnou kontaminací mou uklízivou polovičkou, která je náchylná dlouho nepoužívané předměty důkladně omývat - vlastnost zřejmě zděděná po některém prapředku z rodu mývalů.
U lékovky je zatím obtížně řešitelné "vaření" sliny nebo dechu. K držení nad plamenem nebo v horké vodě by bylo asi nejsnazší použít odpruženou kovovou svorku nebo skřipec, ale zatím jsem to v praxi ještě neřešil.
1
0
Poota 25.09.2015 09:03 Bydliště: Praha
9079
603
7584
Jakou vodou potencovat
Podle mně je celkem jedno, jakou vodou se potencuje, ale jenom když se používá na celý proces jenom jedna a táž voda! V tom případě zůstávají všechny látky, obsažené ve vodě, pořád jenom na své fyzické úrovni.
Pouze když použijeme na začátku procesu nějakou vodu a potom pokračujeme v potencování vodou čistší, tak vlastně potencujeme všechny látky z té první vody, které nejsou obsažené v té druhé vodě, to znamená, že informace o nich budou i v preparátu.
0
0
Poota 25.09.2015 09:20 Bydliště: Praha
9079
603
7584
Kdy pokračovat a s jakou potencí
Setkal jsem se s radou:
"Nechme to na intuici v tu chvíli, kdy si tělo samo řekne a v takovém množství, jaké nám řekne intuice."
Je to docela dobrá rada, ovšem závisí to na tom, jak dalece nám naše tělo řekne, co chce - a taky na tom, jak dalece tomu, co nám sděluje, rozumíme.
Zkusím to trochu podrobněji - Čehovský stanovuje první potenci zásadně podle odhadu stavu vitality klienta, to znamená, že odhadne, na co jeho tělo "fyzicky" stačí. Pokud se mu nepovede vitalitu klienta odhadnout dostatečně přesně, pak je rozhodně menší chybou dát potenci nižší, a když její účinek doběhne, tak pokračovat potencí přiměřeně vyšší, než dát rovnou potenci vyšší, kterou tělo nedokáže "zpracovat". Tím vznikne situace podobná tomu, jako když se chceme v autě rozjet třeba na pětku - když to nezvládneme vyřešit spojkou, jako že asi ne, tak nám i při sebevíc sešlápnutém plynu motor stejně chcípne.
Když klientova vitalita stačí v pohodě na potenci C40, tak proč mu ji nedat. Až první preparát odevzdá co může, dá se jít v pohodě s dalším preparátem opět o C40 výš, to znamená na C80 a pak na C120. Kromě toho, že uzdravování trvá déle, ale současně jsou autopatické zhoršení a autopatické reakce rozprostřenější a s většími časovými odstupy, se vlastně nic neděje a všechno je v pohodě. Když týž klient vezme rovnou preparát o potenci C120, který jeho vitalita nedokáže zpracovat, bude jeho uzdravování probíhat určitě nestandardně a bude obtížné rozeznat, kdy už by se mělo pokračovat dalším preparátem a není ani jasné, v jaké potenci. Jeho tělo bude sice něco signalizovat, ale nejspíš bude obtížné rozeznat, co si žádá - jestli přerušení nebo pokračování, a když pokračování, tak jestli s vyšší, nižší a nebo stejnou potencí.
Tím nechci nikoho odrazovat od jeho pokusničení na vlastním těle, kterým se dají získat další zkušenosti.
Ovšem pro uzdravování jiných osob bych se přimlouval za postup klidný, seriózní a osvědčený.
0
0
Poota 25.09.2015 09:24 Bydliště: Praha
9079
603
7584
Jak je nutné vodu pro potencování filtrovat
Ne že bych měl něco proti filtrování vody nebo aktivnímu uhlí, ale ta honba za co nejčistší vodou zrovna pro potencování mi připadá nesmyslná a zbytečně drahá. Už jsem to tu psal, ale asi bude dobré to trochu zopakovat.
Aby to nějak vyniklo, budu pro příklad uvažovat vodu z vodovodu, chlorovanou (ono už se dneska nechloruje, ale budiž), obsahující rez a nečistoty z potrubí.
1. Kolik se jí dostane autopatií do těla?
Podle "foršriftu" tak 3, slovy tři!, kapky pod jazyk a ještě méně případně na kůži na čele.
Vody, která je klasifikována jako pitná a kterou se běžně kdokoli omývá.
2. Jak může kvalita vody ovlivnit preparát a jeho autopatické působení?
Pokud se na celý proces použije jenom jedna jediná voda - tak nijak!
Všechno, co ta voda obsahuje, zůstává v původní materiální podobě, takže se to už z principu autopatického procesu nijak nezúčastňuje a nemůže ho nijak ovlivnit.
3. Jak by mohla případně voda autopatický preparát ovlivnit?
Pouze tehdy, když by se na začátku ředění použila voda, která by obsahovala nějakou látku, která by nebyla ve vodě, použité pro dokončení ředění - pak by se tou "čistší" vodou potencovala i informace o oné zmíněné látce.
Při použití "čistší" vody na začátku ředění a dokončení ředění vodou s větším obsahem cizích látek zůstávají tyto látky opět ve své materiální podobě a autopatického procesu se nemohou účastnit.
Proto považuji za vhodnější filtrovat vodu pro pití, než filtrovat vodu pro odpad.
0
0
Poota 25.09.2015 09:43 Bydliště: Praha
9079
603
7584
Zkušenost na vlastním těle
Preparát ze sliny C40 jsem si bral zhruba před třemi měsíci, téměř okamžitě zafungovalo zlepšení spaní, za pár dní nejspíš autopatické zhoršení v podobě asi čtrnáctidenního vykašlávání a vysmrkávání, na které nic nemělo žádný vliv, pak asi dva až tři dny "třeskutost", kdy kolem mně chodila žena raději po špičkách, a potom se tak porůznu projevovaly postupně různé drobnosti, z nichž nejvýraznější byly bolesti v kříži, na které opět nic nezabíralo.
V současné době se celkem nic neděje, mám pocit, že by už pomalu mělo být na čase dát další preparát, takže čekám na nějaký "psychický" signál, třeba v podobě zhoršeného usínání - a potom použiju potenci C80 atd.
0
1
Poota 25.09.2015 09:57 Bydliště: Praha
9079
603
7584
Jaký postup
Díky různým postupům, které jsou určené na různé problémy, se zavádí do autopatie složitost a nutnost vědět, kdy na co který postup použít. Nic proti tomu, pokud se chce někdo na autopatii specializovat ať už kvůli sobě a nebo druhým.
Ovšem pokud má autopatie pomáhat co největšímu počtu lidí, tak musí být účinná, levná, jednoduše aplikovatelná a snadno vysvětlitelná. Prostě jeden jediný univerzální postup, který by si dokázala zapamatovat a nesplést pokud možno i ústřice. Právě tenhle postup by měl, případně i v několika snadno pochopitelných krocích, vyřešit všechny letité a chronické potíže, se kterými si doktoři "nevědí rady", i když je vlastně způsobují. Různé akutní potíže bych autopatií, alespoň v téhle "blbuvzdorné" variantě, vůbec neřešil - na ty se dají použít jiné metody, třeba MMS - z hlediska celkového zdraví jsou nepodstatné.
Právě proto tu propaguji přípravu preparátu v lékovce s kohoutkovou vodou a začít s potencí C40. Další potenci C80 nasadit buď za tři měsíce a nebo až se začnou zpátky objevovat psychické potíže. Třetí potenci C120 po dalších třech až šesti měsících, nejlépe opět při návratu psychických potíží. No a v tomhle duchu pokračovat až do úplného vyzdravení.
Nepředpokládám, že je nějakou závažnou chybou nasadit vyšší potenci v době, kdy ještě pracuje předešlá nižší potence, ale mohu se mýlit.
0
0
Poota 25.09.2015 10:07 Bydliště: Praha
9079
603
7584
Jakou potencí začít
Autopatie provádí v těle jakýsi "úklid" a záleží na tom, kolik má tělo energie a fyzických sil k tomuto úklidu - Čehovský to definuje jako vitalitu organizmu.
Každý zdravotní problém má původ v nějaké vrstvě jemnohmotného těla. Pokud skutečně vysokou potencí zahájíme "úklid" v příliš vysoké vrstvě, tak se bude tou potencí řešit i velké množství problémů najednou. Tato potence bude mít velký záběr a ten může být i větší, než na kolik stačí organizmu síly, takže ty všechny problémy nedořeší. Je to asi tak, jako kdybychom měli uklízet luxem, a museli úklid skončit v okamžiku, kdy je jeho sáček plný. S menším luxem toho na jeden zápřah uklidíme míň a můžeme pokračovat až po jeho vysypání. Takže budeme uklízet třeba jenom po jednotlivých místnostech.
Když startujeme na nízké potenci, tak máme jistotu, že tělo nepřetížíme a vyčistí se problémy, které mají kořeny v nižších vrstvách.
Na další preparát použijeme potenci vyšší, takže se v této etapě budou čistit jenom problémy od této vyšší vrstvy až k vrstvě, ve které jsme začínali minule. Tělo opět není přetížené, takže čištění je opět správné.
Dejme tomu, že máme k dispozici pouze tolik vitality, aby stačila na ten druhý krok a nasadíme rovnou tu druhou potenci. Tělo začne s čištěním a dostane se až k vrstvě, ve které jsme v minulém příkladu začínali. Tam mu dojdou síly a dál se už nedostane, takže mu zůstanou nevyřešené všechny problémy, které měla řešit ta nižší potence.
Problémy řeší autopatie od nejmladších k nejstarším.
Má je tedy podle něčeho chronologicky seřazené a předpokládám, že to souvisí právě s těmi vrstvami. Chronické nemoci se s postupem času vyvíjejí z lehčích forem do stále závažnějších. To znamená, že napřed by se měly odstraňovat ty horší formy, třeba jako astma, a teprve potom ty lehčí, jako třeba průdušky nebo kašel.
V předchozím příkladu mám pocit, že bychom začali dávat do pořádku napřed ty lehčí/starší formy a na doléčení těch chronických/mladších už by nedošlo - že tam vznikají určité nedodělky, ke kterým bude následně mnohem těžší se nějak dostat, protože je to nějak "napřeskáčku".
0
0
Poota 25.09.2015 10:11 Bydliště: Praha
9079
603
7584
Dvojí autopatie
Jedna cesta je dovést autopatii až k dokonalosti a vyždímat z ní maximum, a to i za tu cenu, že se zapojí intuice a spousta vědomostí. Používání tímhle způsobem ovšem nebude ani jednoduché ani přístupné komukoli.
Druhá cesta je autopatii zjednodušit tak, aby fungovala kdykoli a komukoli bez potřeby čehokoli speciálního, ať už ve vybavení a nebo znalostech či dovednostech.
0
1
Poota 25.09.2015 10:22 Bydliště: Praha
9079
603
7584
Autopatie u dětí
Na první pohled by to mohlo vypadat jako nějaká prevence, když dítě ještě žádné vážnější potíže k nějakému odstraňování nemá.
Prevence je předcházení chorobám a o to tu nejde, tedy ne až tak doslova.
Choroby, které se u nás "naplno" rozvinou v našem dospělém či pokročilém věku, začínají pravidelně už v dětství jako zdánlivě neškodné a běžné potíže, které nějakým "léčením" zase přejdou - a zdánlivě bez jakýchkoli následků. Třeba jenom škrábání v krku - dá se na to nějaký sirup a je pokoj. Jenomže příště už se s tímtéž "napadením" nevyrovná organizmus škrábáním v krku, ale rovnou kašlem. A tak to pokračuje dál a končí třeba astmatem.
Takže to, o čem píšu já, není předcházení tomu "škrábání v krku" a nebo kašli, ale autopatií dát do pořádku tato přestálá napadení a přes tyto již prošlé drobné potíže se dostat k odstranění jejích příčin, a to daleko dřív, než se začnou projevovat jako potíže daleko horší.
Nepředpokládám, že bych tím vyloučil totéž napadení po zbytek života, a taky nepředpokládám, že by se s tímtéž napadením dokázal napříště organizmus vypořádat i bez léků. Spíš mám dojem, že se tímhle postupem může docílit toho, že v pokročilém věku nebude na totéž napadení reagovat organizmus rovnou astmatem, ale zase jenom škrábáním v krku.
0
0
Poota 25.09.2015 10:40 Bydliště: Praha
9079
603
7584
Autopatická reakce
- může být i překvapivě silná a Čehovský na ni doporučuje předem vždycky důrazně upozornit.
Při "přírodních" způsobech léčení vždycky proběhne "celá" nemoc, jenom třeba s lehčím průběhem.
Při léčbě podle doktorů se pomocí léků ta nemoc někde "utne", čímž potíže skončí, ale ten "zbytek" průběhu nemoci zůstává v nás někde ukrytý "pro další použití". Abychom byli opravdu zdraví, tak je potřeba nechat tyhle latentní "zbytky nemocí" nechat doproběhnout, což je právě ta autopatická reakce. Tedy něco jako první "úklid nahrubo". Teprve potom se začínají odstraňovat příčiny nemocí, což se už projevuje jako jejich zkrácená a mnohem lehčí forma, případně to proběhne nepozorovaně.
0
0
Poota 25.09.2015 10:47 Bydliště: Praha
9079
603
7584
Princip
Při tomto "informačním" způsobu uzdravování máme tři různé metody, jejichž princip je nejspíš totožný - akorát není příliš jasné, jaký vlastně je.
Homeopatie - vychází z toho, že informace o látce, která potíže způsobila, dokáže tyto potíže odstranit.
Izopatie - vychází z toho, že informace o tom, co tělo pod vlivem určitých potíží vylučuje, dokáže tyto potíže odstranit.
Autopatie - vychází z toho, že jakýkoli sekret těla nebo i ducha obsahuje informace, které jsou nutné k odstranění potíží.
Pro všechny tyto metody je nutné zavést "do těla", či spíše do mysli, pouze informace o nějaké "fyzické" substanci, přičemž působení té informace je tím intenzivnější, čím více je vzdálená od té fyzické formy.
U autopatie existuje ještě možnost jakéhosi "selektivního" výběru tím, že se sekret či dech ještě převaří, čímž se (snad) odstraňují informace o živých mikrorganizmech. Podle jiného výkladu se do preparátu zavádí informace o jejich "smrti", kterou naše tělo považuje za "žádoucí".
U všech těchto tří nebo čtyř metod pracuje s dodanou informací naše podvědomí či nevědomí, jak to komu lépe vyhovuje, a to velice inteligentním a sofistikovaným způsobem. To je umožněno především tím, že naše podvědomí má přístup ke všem informacím o našem těle, tedy jak jeho potížích, tak i o jejich příčinách a všech případných vazbách mezi nimi. Tím si vysvětluji i schopnost těla rozhodnout o správném "léčení" jak podle informace o příčině potíží, tak i podle informace o následcích potíží a nebo i z porovnání celkového současného stavu organizmu s jeho stavem ideálním.
Svoji roli v tomhle procesu hraje určitě nejenom naše individuální fyzické a duševní tělo, ale také komunikace s naším Osobním Záznamem v Informačním Poli, a současně i komunikace s Vyšší Inteligencí, která toto pole "spravuje" a řídí veškeré dění v něm.
0
0
Poota 25.09.2015 10:58 Bydliště: Praha
9079
603
7584
Autopatie a životospráva
Bohužel jsme pořád ještě v zajetí toho, že na určitou potíž je určitý lék a pořád ještě léčíme a nebo odstraňujeme jenom ty potíže, protože právě ty "nám vadí".
Zjednodušeně řečeno, nevadí nám to, že se přežíráme, ale vadí nám to, že je nám po tom těžko. Takže je pro nás přijatelnější vzít si třeba Febichol nebo něco podobného, než se nepřežírat.
Prostě pořád jenom napravujeme napáchané škody a nějak nejsme ochotni ty škody přestat páchat.
Navíc ve své lenosti a hlouposti hledáme něco jednoduchého a účinného, co zabere pokud možno na všechno. Že by to mohla být třeba taky změna životosprávy, jsme sice ochotni připustit, ale připadá nám to na náš vkus příliš složité a hlavně pro nás nepohodlné a obtěžující, zvlášť když nám "vadí jenom něco", na co jsou nějaké "prášky". Bohužel s tímhle názorem pak přistupujeme i k alternativní medicíně, ze které si vybereme nějakou metodu, která nám má zase jenom odstranit nějakou potíž, přičemž ale trváme na tom, co ji způsobuje.
Při tomhle přístupu potom není divu, že dojdeme k názoru, že alternativní postupy nefungují tak, jak jsme původně doufali - že nám autopatie třeba zrovna na to "těžko z přežrání" nijak nepomáhá
1
3
Michalek 10.05.2016 07:20 Bydliště: Krnov
3
0
0
Chronicky zánět dutin.Prosím jak vyléčit tento neduh?Trpím s tím více než rok,jednu nosní dírku mám uvnitř stále překrvenou a červenou.Hodně to bolí a trápi mě to.Děkuji za radu.
0
0
Poota 10.05.2016 12:34 Bydliště: Praha
9079
603
7584
Když píšeš "chronický" zánět, tak jsi na něj už zřejmě i ledacos vyzkoušel. Takže můžeš vyzkoušet i autopatii, která pomáhá i na jiné, podle doktorů taky "chronické" nemoci, jak označují s oblibou nemoci, které pomocí léků vyléčit nedovedou.
Pročti si vlákno, vyber způsob, který Ti bude nejsympatičtější, a vyzkoušej jak bude fungovat.
Počítej ovšem s tím, že než se nějaké výsledky dostaví, tak to bude trvat nejspíš několik měsíců. Ovšem na druhou stranu by se Ti mělo zlepšit i ledacos jiného.
0
0
martin11 15.07.2016 08:45 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
Podpořte chod fóra 