Hlavní přehled   |   Info a nápověda Přihlásit   |   Registrovat
 
 
Obecné střípky z analytické a vědecké praxe
Sekce: Praktické záležitosti pro všední dny
   |   Rolovat dolů


Vlákno je uzamčené.
V této sekci možná naleznete
druhé vlákno určené pro diskuzi

Adam   
04.10.2018 12:45
Bydliště: Praha
2730 331 2531 
Vzájemný vztah mezi dvěma jevy - Korelace a kauzalita
 
Sledujeme-li dva zcela samostatné jevy, procesy, nebo veličiny, a to v tom smyslu, zda mezi nimi existuje nějaký vztah, zkoumáme jejich korelaci.

Zpočátku se může jevit, že dva dotyčné jevy spolu souvisí velmi úzce - že jeden jev je příčinou nebo důsledkem jevu druhého. V tomto je však potřeba opatrnosti, jelikož zdání může klamat. Zda je mezi danými jevy opravdu přímá kauzalita, se musí teprve zkoumat a ověřovat.

Například:
Žena si při každodenní cestě autobusem domů z práce všimne, že na jedné zastávce vždy přistoupí muž,
který se jí pak v autobuse výrazně všímá. Žena začíná mít obavu - v myšlenkách konstruuje domnělou kauzalitu, že ona je přímou příčinou toho, že zmíněný muž nastupuje vždy do "jejího" autobusu,
tedy že systematicky čeká na její spoj přímo kvůli ní. Žena následně rozvádí myšlenkové obavy,
že muž by jí mohl následně více sledovat, obtěžovat atd. Její obava je však mylná. Vztah mezi
oběma jevy - mezi cestováním ženy a cestováním muže - stojí na tom, že oba dva končí v zaměstnání v určitou (vždy stejnou) dobu. Všímavost ženy, která zpozorovala, že muže v autobuse nějakým způsobem zaujala, je doplňujícím faktorem, který podpořil ostražité nebo paranoidní myšlenkové pochody ženy
a její unáhlený závěr, který z korelace udělal mylnou kauzalitu.

Tato ukázka ze života má názorně nastínit, čemu je vystavována také badatelská a vědecká činnost.
Velmi náchylné (na mylné vyhodnocení korelací do kauzalit) jsou analýzy a závěry statistik, u kterých je předpoklad nějakého přelomového objevu v tomto smyslu, že spolu údajně přímo souvisí dvě takové věci,
u kterých by to dříve nikdo nečekal.
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečteno

Adam   
19.10.2018 10:51
Bydliště: Praha
2730 331 2531 
Přesnost hodnot, platné číslice a rozdíl mezi 5 a 5,00
 
Až na jednu výjimku jsou všechna čísla kolem nás nepřesná a každá číselná hodnota je ve skutečnosti rozsahem hodnot ohraničeným dolní a horní hranicí nejistoty (nepřesnosti). Tou výjimkou, pro které toto neplatí, jsou hodnoty vypovídající o množství (počet jablek v ošatce, množství peněz v peněžence atp.)
Vše ostatní, tedy přímo i nepřímo měřené veličiny, jsou nepřesné.

Pozn.:
Přímo měřené veličiny obsahují hodnoty, které odečítáme z nějakého měřicího zařízení.
Nepřímo měřené veličiny získáváme ve chvíli, kdy původně přímo měřenou veličinu matematickými operacemi přepočítáváme s cílem získat jinou veličinu.

Příklad:
Kopneme do míče, pásmem změříme vzdálenost, kam až se dokutálel (přímo měřená veličina), stopakmi jsme změřili, jak dlouho se míč pohyboval (přímo měřená veličina) a z těchto dvou hodnot spočítáme průměrnou rychlost míče (nepřímo měřená veličina).


Ale abychom se vrátili k tomu, že každá číselná hodnota (s výjimkou množství) je vždy
rozsahem hodnot - rozsahem nejistoty - uděláme si malý názorný příklad.

Rychlost uvedená jako 5 m/s ve skuečnosti může být rychlostí v rozsahu od 4,5 m/s do 5,4 m/s.
Rychlost uvedená jako 5,00 m/s ve skuečnosti může být rychlostí v rozsahu od 4,995 m/s do 5,004 m/s.

O přesnosti dané hodnoty tedy vypovídá počet platných číslic.
5 m/s obsahuje 1 platnou číslici
5,00 m/s obsahuje 3 platné číslice

Pokud jde třeba o hodnoty menší než 1, pak opět:
0,005 km/s obsahuje 1 platnou číslici
0,00500 km/s obsahuje 3 platné číslice


Ve škole nás často křečovitě učili zaokrouhlovat výsledek úlohy na určitý počet desetinných míst.
Jako kdyby počet desetinných míst bylo něco klíčového. V odborné praxi se však vůbec množství
desetinných míst neřeší. Důležitý je pochopitelně počet platných číslic, a to bez ohledu na to,
na kolik desetinných míst zápis výsledku vychází. Nakonec, výsledek vůbec na desetinná místa třeba ani vycházet nemusí.


Často je potřeba velikost "tolerance" / nejistoty / nepřesnosti / chyby vypočítat a nelze ji vyjádřit jednoduše pouze použitím určitého počtu platných číslic ve výsledku. Například, pokud nám vyšlo, že výsledek
je třeba 3,170 s nejistotou 0,025. Hodnota výsledku se tedy pohybuje v intervalu od 3,145 do 3,195.
Jak to ale správně zapsat?

Velmi často se používá zápis, který by v tomto případě vypadal takto:
3,170 ± 0,025       ... to je však chybně!

Znak ± totiž vyjadřuje pouze dvě hodnoty a nic mezi tím, tedy rozsah nikoliv.
Podle normy ČSN ISO 80000 je správný zápis výsledku:
3,170(25)

Číslo v závorce se pomyslně odečte/přičte k posledním číslicím veličiny, čímž je dána
dolní/horní hranice nejistoty.


Někomu může připadat "babrání se" s nejistotami výsledků jako zbytečná ztráta času a zbytečné hraní si
na velkou vědu. V odborné praxi to však bývá dosti na místě a často je to velmi užitečné.
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečteno

Adam   
27.10.2018 01:50
Bydliště: Praha
2730 331 2531 
Správné odečtení měřené hodnoty
 
U měřených veličin je dobré vždy zachovávat míru přesnosti (počet platných číslic), kterou nám poskytuje daný měřicí přístroj.

U digitálních měřáků bývá počet platných číslic vždy pevně daný - zapisujeme si hodnoty přesně tak, jak nám je přístroj uvádí. Pokud je na displeji přístroje uvedeno 5,14, může být zbytečná škoda zaokrouhlit to na 5,1 a snížit tak přesnost této veličiny. Zároveň většinou nemá cenu vymýšlet další číslici, pomocí které bychom se snažili hodnotu na displeji ještě více upřesnit. Většinou bychom ani nevěděli jak jí upřesnit - na základě čeho.

Pro pořádek zmíním, že však existuje jeden výjimečný případ, ve kterém se můžeme rozhodnout, že chování digitálního měřicího přístroje využijeme k uvedení ještě jedné číslice. Jedná se o případ, kdy informace
na displeji neustále kolísá mezi dvěma hodnotami. Například, pokud se přepíná mezi hodnotami 5,13 a 5,14. Pak můžeme tuto hodnotu zapsat jako 5,135, protože zmíněné kolísání naznačuje, že se skutečná hodnota veličiny někde velmi blízko čísla 5,135 zřejmě skutečně vyskytuje.

U analogových měřicích přístrojů bychom měli odečíst hodnotu podle jasně daných dílků stupnice a navíc bychom k tomu měli přidat ještě jednu číslici navíc, která je dána naším subjektivním odhadem, přibližně kde se ukazatel mezi nejmenšími dílky stupnice nachází. Pro názornost to ilustruje přiložený obrázek.

Takhle to většina z nás asi stejně dělá a zřejmě tedy nejde o nějakou převratnou informaci. Připadá mi však užitečné zmínit, že takový postup bývá v odborné praxi skutečně považovaný za správný, takže pak nejde jen o nějaký náš postup, který jsme si vycucali z prstu a jen si o něm myslíme, že je to tak správně. Můžeme se
o to opřít, že skutečně je to správně.
 
Ukázky správného odečtu hodnot ze stupnice analogového měřicího přístroje
Ukázky správného odečtu hodnot ze stupnice analogového měřicího přístroje
Příloha je dostupná pouze pro přihlášené uživatele     |     Přihlásit     |     Registrovat
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasy Označit příspěvek Zarážka - Až sem mám přečteno



Vlákno je uzamčené.
V této sekci možná naleznete
druhé vlákno určené pro diskuzi


 
Omforum.cz   |   Nápověda   |   Pravidla fóra   |   Podpořte nás   |   Vytvořil: 2015-2018 Adam Benda
 
CC BY-NC-ND 3.0 CZ
Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 3.0 Česká republika License