Str.: 1, 2, 3, 4, 5 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Had 26.12.2019 18:52 Bydliště: Tam kde hřmí stihačky
1306
87
1383
Několik rad pro začínající s tiskem nebo uvažující tisku.
1. Vybírejte tiskárnu s co možná nejznámější konstrukcí s Open-source programy. Jen tak budete moci čerpat ze skušenosti ostatních.
2. každá tiskárna se dříve či později porouchá. Hotová tiskárna s vlastním softvérem bude drahá na opravy. Dnes nejrozšířenější tiskárna stavebnice konstrukce průša.
3. před koupí tiskárny si zkuste nejprve nakreslit vlastní výtvor ve vhodném programu nejlépe z rodiny cadu. Na síti jsou free verze. Já používám frecad.
4. Hodně trpělivosti budete potřebovat při nastavování optimálního tisku, dost dlouho to trvá. Nechtějte být perfektní. Stojí to mnoho času, mnohdy zbytečně.
5. Nesmíte zapomínat při návrhu, že to co vymyslíte se musí nechat vyrobit a složit nebo i později třebas opravit. Proto je lepší najít kompromis mezi velikostí a počtem dílu z kolika se skládá celek.
6. rozložení na menší dílky snižuje ztráty v případě chyby při tisku (výpadek proudu, špatná struna, chyba v konstrukci....). Je jednodušší tisk menších dílů než velkých (složitých).
0
5
Had 03.01.2020 15:35 Bydliště: Tam kde hřmí stihačky
1306
87
1383
No tak jsme se prokousaly zprovozněním a nastavením. A tiskneme. Zjistíme že se utvářejí různé tabory přívrzenců a odpůrcí té či oné tiskárny nebo typu podložky a td. .
Většinou jde ale o nesprávné pochopení. Většina tiskařů uvízne obvykle u toho co jim vyhovuje a vše ostatní začne opomíjet nebo hůře hanit.
Například takové tiskové podložky:
sklo - s naneseným lepitlem
- s nalepenou papírovou páskou
- s nalepenou kaptonovou páskou
- a plastová samolepící (nemusí být sklo)
- odnímatelná magnetická (nemusí být sklo)
No a to ještě neřešíme materiál a velikost tištěného dílu.
Většina jsou amateři takže řešení musí být levné a pokud možno jednoduché a pokud možno univerzální.
Z praxe. Jelikož jsem pohodlný tak jsem na sklo dal časem vrstvu lepidla (bylo vidět i na výtisku) a tiskl. Před dalším tiskem jenom přetřu podložku vlhkým až mokrým hadrem a jedu se dál. (Obvykle tisknu několik dílu do sestavy za sebou - šetřím čas).
Nedál jsem dopustit na sklo s lepidlem až nečekaně jednou nejde výtisk dolu. Všechny metody selhávají. Ochlazení, špachtlí, odmočení nic. Až skutečně hrubé násilí, při kterém již docházelo k poškození skla. Potom přehodnotíte jaký povrch a začnete hledat.
Takže dnes používám dva povrchy. Klasiku sklo s lepidlem, ale hlavně magnetickou folii. Když má díl velkou plochu víc jak 25cm2 a dovolí to teplota, dávám přednostně magnetickou folii. Sundává se to nádherně, a odlepování se děje výjmečně.
Chceteli mít jistotu na rozměrovou stálost (nekroucení modelu a neodtrhování od podložky), museli byste zajistit konstantní prostředí uzavřením tiskového prostoru vhodným krytem. Káždá místnost má svoje proudění vzduchu a to se i velmy mění během ročních období.
Takže pokavad někdo zastává nějaký postoj k typu podložek a máli to být i hodnotná informace pro Vás. Museli byste znát i ostatní parametry při tisku. A to nejen materiál, teplotu, typ tiskárny ale i prostředí a nastavení tiskárny včetně tvaru výtisku. Proto je lépe přistupovat k informacím co je "nejlepší" jenom jako k doporučení nebo návrhu než k dogmatu.
0
3
Had 03.01.2020 20:56 Bydliště: Tam kde hřmí stihačky
1306
87
1383
Že jsem se hrabal v nastavení, tak jsem pro ukázku vytáhl některý parametry které jsem upravoval u Slicr3r
Jsou to sejmuté obrazovky s popisem. Žlutý upravuji, šedivý neměním
Had 29.02.2020 21:40 Bydliště: Tam kde hřmí stihačky
1306
87
1383
Další poznatek.
Při tisku materiálelem PET, velký předmět (nad 15cm délky), dojde při tisku na magnetickou podložku k deformaci výtisku. Neodlepí se výtisk, ale přemůže magnetickou podložku a odtrhne podložku od podkladu.
Takže tisk materiálem, který vyždaduje teplotou podložky nad 65°C je magnetická podložka nevhodná.
0
1
Had 09.03.2020 18:49 Bydliště: Tam kde hřmí stihačky
1306
87
1383
Trochu ekonomiky, proč mám rád PLA.
Tvořím návrhy a u toho je hodně nepoužitelných dílů jak zdůvodu konstrukčních změn nebo prosté chyby.
PLA: teplota podložky do 40-50°C
teplota trysky 200-218°C
PET: teplota podložky min 75°C
ABS: teplota podložky min 105°C
teplotu trysky oba dva nad 235°C
Při době tisku dílu 10hod, je to již znát na spotřebě energie. Jak je známo spotřeba nejde nahoru lineárně s teplotou ale po horší křivce.
No a cena materiálu také je rozdílná a oproti PET cca 30%, Nylon cca 100%.
Takže vývoj PLA a teprve odladěný model tisknout jiným matriálem (PET, ABS, Nylon apod).
Někdo řekne pár korun, ale při spotřebě dvou cívek za měsíc, spolu s el. energie to znamená, že již utrácíte nikoliv stokoruny ale tísícikoruny.
0
4
Adam 08.04.2020 17:45 Bydliště: Praha
5793
563
5842
Také začnu postupně vkládat nějaké poznatky k 3D tisku. Nechci nikoho odrazovat, ale musím říct, že kdo si to nepořizuje vyloženě na hraní a komu se nechce strávit u tisku tuny času kvůli neoptimálnímu tisku a kvůli zmetkům, ... ... po svých zkušenostech musím říct, že to může být i docela vyčerpávající. Hadovi závidím,
že má čas/náladu si s 3D tiskem hrát, což jsem pochopil z rozhovoru s ním na jednom ze srazů. Já chtěl 3D tisk využívat "hned" na naplno "účelově" a dost jsem se natrápil. Možná na tom nějakou roli sehrálo i to,
že jsme si pořídili poměrně dost levnou variantu 3D tiskarny Creality Ender-3 Pro za cca 5 tis. Kč.
(Z AliEx.)
Ale nesmím být k té tiskárně nespravedlivý, ona je moc fajn a šikovná - vůbec jsem nepomyslel na to,
že bych jí chtěl vrátit nebo vyměnit za jinou. On ten tisk sám o sobě (bez tun zkušeností) opravdu není žádná prdel. A některé starosti bych možná dokázal částečně vyřešit, kdybych si na to našel víc času...
Je to delší příběh. A já se vám ho budu snažit postupně vyprávět co nejvíc obrázkově.
Tiskárnu jsme si pořídili s ourelem vloni na podzim.
3D tiskárna Creality Ender-3 Pro (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
1
Had 08.04.2020 20:38 Bydliště: Tam kde hřmí stihačky
1306
87
1383
Trocha poznatků z pracxe.
Je dobré zvolit si jeden materiál a ten mít jako hlavní. Já začal u PLA a je tím hlavním. Takže testovací vzorky, experimenty s ním. A jelikož máme tu pandemii. Tak i já jsem se pustil do experimentů s tisknutím respirátoru.
Zapomeňte na tvrdé plasty. Jediňe se skenerem 3D, který by udělal přesný model pro vás. Jinak musíte sáhnout po materiálu TPE nebo TPU nebo jim podobný. Protože v masce z tvrdého materiálu vydržite krátkou dobu. Určitě né déle jak půl dne a bude te mít bolestivé otlaky. První zkušenost.
Těď k těm materiálům.
1. Je potřeba skutečne hodně snížit rychlost tisku. Já jsem ze 40 až 60mm/s klesl na 10mm/s.
2. Taktéž je potřeba mít možnost regulace přítlaku přítlačného kolečka. Jinak se stane, že se kolečko protočí a tím přestane tlačit strunu do trysky a je po tisku. Někdo pužívá místo kovových koleček gumová kolečka.
3, Taktéž je potřeba mít co nejmenší vzdálenost od podávacího kolečka do vodící trubičky. Jeli tam i pár milimetrů navíc, snadno se v tom prostoru zalomí a je po tisku.
4. Další nebezpečí je retrakce, nutno vypnout. Hold jsou pavučinky na tisku, ale ty jde očistit.
5. Poslední je teplota, nutno odskoušet ale ukazuje se zkušeností ostatních +5°C oproti údaji výrobce struny. Já jsem začal tiskonout až při +10°C oproti údaji výrobce struny. U mě to je 240°C TPE.
To je tak ve stručnosti vše jak na pružne flexi materály.
A jedna drobná rada na závěr. Když něco funguje, byť to není dokonalé, tak na to nesahám a nechám to fungovat. Nevyplácí se být puntičkářký v ametérských pomínkách na čínských tiskárnách. Potom místo vlastní tvorby tvoříte tiskárnu. Tisku a dobrým nápadům zdar.
0
3
Adam 09.04.2020 00:07 Bydliště: Praha
5793
563
5842
Základní a zajímavé materiály pro 3D tisk tuhých (nepružných) výrobků
Zatímco Had uvedl něco k měkkým/pružným materiálům pro 3D tisk, což je z mého pohledu kapitola docela náročná, pro začátek uvedu něco k základním materiálům vhodným pro 3D tisk nepružných výrobků. Měkké nebo pružné výrobky jsem zatím ještě tisknout nepotřeboval.
Materiál pro 3D tisk je někdy nazýván jako "struna do 3D tiskárny" nebo jako tzv. filament.
Nejzákladnějším materiálem je PLA. V porovnání s ostatními filamenty se z něj tiskne poměrně dost snadno, velmi málo se při tisku deformuje teplotními změnami, takže i dobře drží na podložce. Je zcela biologicky odbouratelný, zdraví neškodný, nezapáchá. Lze ho vystavovat teplotě do cca 60 °C. Je ideální pro tisk různých experimentálních zařízeních nebo předmětů, které máme pod střechou a v suchu. Kdyby byl vystaven vodě nebo výraznější vlhkosti, časem vlhne a ztrácí soudržnost. Do sucha je ale skvělý a mezi lidmi pro takové použití velmi oblíbený.
Dalším hodně používaným materiálem je ABS, který vyniká vyšší tuhostí a houževnatostí (pro větší mechanické namáhání). Relativně nenasává vlhkost a výrobky lze vystavovat teplotám do 100 °C. Není však biologicky odbouratelný, není zdravotně nezávadný, při tisku velmi výrazně zapáchá a relativně dost se smršťuje, takže je náročnější na dodržení různých teplotních podmínek při tisku. Pokud nemáme tisk v uzavřené komoře, můžeme mít docela problém. Výrobek se odchlípne od podložky a můžeme ho vyhodit a začít tisknout znovu.
Výhody materiálu ABS (houževnatost, trvanlivost, relativní nenasákavost, teploty do 100 °C), ale menší smrštivost a tím i o něco snadnější tisk a navíc i zdravotní nezávadnost, by měl nabídnout filament PET / PET-G. Více méně jde o materiál běžných PET lahví. Je odolný i vůči zředěným kyselinám a zásadám. Naše tiskárna však nemá tiskový prostor v uzavřené komoře a tak se mi některé předměty z něj tiskly velmi špatně. Tam pak více záleží i na jejich tvaru a proporcích, k čemuž se časem ještě dostanu. Rychlost tisku se mi osvědčila jednoznačně spíše vyšší (40-60 mm/s).
Ani jeden z výše uvedených materiálů není vhodný pro dlouhodobé venkovní použití na slunci (pro dlouhodobé vystavení UV záření). A to ani ABS nebo PET-G. Kvůli čemuž se dostáváme k celkově velmi zajímavému filamentu ASA. Téměř ve všem je podobný ABS, ale navíc je relativně dost odolný právě zmíněnému UV záření, takže z něj můžeme bez obav tisknout třeba nějaké držáky nebo díly, které máme dlouhodobě venku a které jsou vystavovány slunci a povětrnostním vlivům. ASA je dokonce ještě pevnější a houževnatější než ABS, takže je vhodná i pro tisk nějakých mechanicky velmi namáhaných předmětů (třeba i montážní klíče). Nevýhody však ASA od ABS kopíruje v plném rozsahu a podobně jako ABS má relativně velkou smrštivost při tisku, takže to může být o nervy, než se výrobek povede. Zcela jistě hodně o nervy, pokud nemáte tisk uzavřený v komoře.
Had 11.04.2020 19:40 Bydliště: Tam kde hřmí stihačky
1306
87
1383
Další praktická zkušenost.
Filament skladovaný dlouho. U mě více jak půl roku, je nutné sušit. Stačí v troubě na 55-60°C, já suším cca 4-5hodin.
U mě se projevilo u PLA, na magnetické podložce nešlo udělat první vrstvu - nechytala se. Na sklo se chytla, ale matlala se. Po vysušení OK.
Flexibilní materiály doporučují sušit vždy před použitím. Ještě jsem netestoval, ale podle dosavadních zkušeností se tím budu řídit.
0
3
Had 12.04.2020 20:35 Bydliště: Tam kde hřmí stihačky
1306
87
1383
Zkušnost z tiskem.
Při vývoji modelu nebo prototypu obvykle první návrh je maketa, ketrá ověřuje rozměry a jestly díly do sebe zprávně zapadají a sedí. Tak je zbytečné tisknout v nějaké pevnosti. Já tyto díly tisknu max 2vrstvy obvodový a výplň 5 až 10%. Ale potom při tisku funkčního dílu se nesmí zpěchat nebo se stane to že necháte špatné nastavení a stane sa toto.
Čas pro tisk testovacího dílu cca 1,5hod o proti funkčnímu dílu 3,5hod. (viz díl cca 20x6x1cm na obr.)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
1
Adam 14.04.2020 23:21 Bydliště: Praha
5793
563
5842
Had napsal(a):Zkušnost z tiskem. ... ... že necháte špatné nastavení a stane sa toto.
Jen pípnu, že nevím, jestli jsi to právě tak myslel - ale tady na té fotce tluče do očí to, že Tvůj slider
neumí / neměl nastaveno dělat ve výplni výstuhy, jakmile v PC modelu identifikuje nějaké delší výčnělky...
0
0
Adam 15.04.2020 00:33 Bydliště: Praha
5793
563
5842
3D tisk - Shrnutí procesu od myšlenky až k hotovému výrobku
Pro ty, kteří mají ohledně 3D tisku celkově zatím jen skromnější představy, zkusím stručně nastínit, jak to celé probíhá.
Myšlenka
Rozmýšlíme, jaký předmět (nebo sadu dílů) potřebujeme vytisknout.
A později - jako zkušenější - rozmýšlíme, nakolik je to pomocí 3D tisku dobře realizovatelné a funkční.
A jestli třeba nějaký předmět lze / je vhodné tisknout přímo celý, nebo spíše jako více samostatných dílů, které po tisku složíme. Také musíme zvážit, nakolik je vhodné se zabývat přesností tisku, pevností
a trvanlivostí výrobku a jeho odolností k různým vlivům.
Počítačový 3D model
Jakmile představy máme, potřebujeme počítačový 3D model našeho výrobku nebo výrobků - náš předmět vymodelovaný třeba v souboru s příponou .stl. To je soubor obsahující vždy model nějakého jednoho předmětu / dílu. Někdy ho lze stáhnout z internetu, pokud chceme něco běžného nebo na internetu sehnatelného a nejde o nic specifického. Což ale může mít své mouchy, když jsme si takový model nevytvořili sami a spoléháme se na někoho jiného. Kdo jde vlastní cestou, pěkně si jakékoliv modely připraví sobě na míru třeba v nějakém CAD počítačovém prostředí (programy do PC, webové aplikace). Kdo s tím nemá zkušenosti, chvilku se to bude muset učit. Já jsem byl třeba hodně zvyklý pracovat s programem AutoCAD, kdysi jsem ho i učil na průmyslovce. A kvůli tomu jsem měl paradoxně problém se najednou přehodit na nějaké bezplatné 3D modelovací prostředí, jako jsou třeba nějaké ty "hodně jednoduché" 123CADy a další podobné programy "pro běžné lidi". Nakonec jsem se nějak schůdně rozkoukal v programu FreeCAD, který sice nelze řadit mezi "hodně jednoduché", ale je tam docela jiná filozofie a štábní kultura modelování oproti třeba tomu AutoCADu, takže mi chvilku trvalo, než jsem se do toho přehodil.
Tedy, v nějakém programu vymodelujeme předměty / díly, máme tam i "pracovní verzi" pro případné provádění změn v modelu, ale pro další kroky 3D tisku potřebujeme uložit / vyexportovat hotový celistvý model předmětu ve zmíněním formátu STL.
Slicer
Do 3D tiskárny však rovnou soubor .stl poslat nemůžeme. Tiskárna potřebuje krok po kroku instrukce, třeba na jakou teplotu se má tryska zahřát a jaké konkrétní pohyby má tiskárna v průběhu celého tisku vykonávat, aby nakonec - vrstvičku po vrstvičce - vyrostl celý kýžený výrobek. Klidně může jít i o stovky tisíc takových instrukcí, které je potřeba pro tiskárnu vygenerovat, aby daný výrobek vznikl. Tuto sadu všech instrukcí nám vygeneruje počítačový program, kterému se všeobecně říká slicer. Musíme pro daný tiskový filament a daný výrobek nastavit spoustu věcí, jako je hustota výplně výrobku, rychlosti pohybu tiskové hlavy atd. Tady je dobré se nechat pro začátek inspirovat někým, kdo už má s daným filamentem nějaké zkušenosti a umí si představit aspekty tisku daného výrobku, aby ohledně takových parametrů vhodně poradil. Často pak máme ve sliceru možnost si prohlížet ukázku, jaké vrstvy bude tiskárna krok po kroku nanášet.
Když jsme s vygenerováním "primitivních" instrukcí hotovi, máme výsledný soubor, typicky třeba
s příponou .gcode.
Vlastní 3D tisk
3D tiskárnu zahřejeme na požadované teploty - zahřejeme trysku a často musíme na určitou teplotu zahřát
i "stůl" - podložku / desku, na které se výrobek tiskne (především podle filamentu, ze kterého chceme tisknout. Tiskárna musí mít před tiskem zkalibrovanou podložku tak, aby ve všech místech podložky byla mezera mezi podložkou a tryskou přibližně stejně vysoko. Některé tiskárny si toto umí kalibrovat samy, avšak u té naší to musíme dělat ručně - spouštíme kalibrační soubor .gcode, který nic netiskne, ale postupně nám tiskovou hlavu posune do všech čtyř rohů a my v každém otestujeme zasouváním listu běžného kancelářského papíru, jestli je mezera přibližně stejná. Většinou je to rozhozené a musí se to překalibrovat, což na naší tiskárně bývá opět docela náročné. Vytvoření optimální mezery v jednom z rohů většinou rozhodí mezery
v ostatních rozích... Celkem peklo. Soubor .gcode - teď už ten s instrukcemi pro tisk výrobku - vložíme do tiskárny třeba pomocí microSD karty, nebo jej nahrajeme přímo z připojeného počítače. Chvíle napětí se odehrává při tisku úplně té první vrstvy - zde se dobře přichytí k podložce. A další napětí pokračuje při sledování tisku dalších vrstev (u některých typů filamentů), nakolik dochází k deformacím výrobku a hrozbě, že se za chvilku utrhne a vznikne nám zmetek na vyhození. Když si ale projdete nějakými zkušenostmi, nakonec tušíte, zhruba jak na to. A nebo tušíte i to, jaké výrobky raději vůbec netisknout a nebo jak je vymodelovat - v něčem třeba i trochu "nadbytečně" - aby se lépe tiskly, nebo aby byla větší šance, že výsledek tisku bude zdárný.
Dnes sice bez obrázků, ale časem tu pro vás chystám další všelijaké zmínky a ukázky. Dosud jsem popisoval spíše základní nebo obecnější roviny 3D tisku.
0
1
Had 15.04.2020 09:36 Bydliště: Tam kde hřmí stihačky
1306
87
1383
Adam napsal(a):Jen pípnu, že nevím, jestli jsi to právě tak myslel - ale tady na té fotce tluče do očí to, že Tvůj slider
neumí / neměl nastaveno dělat ve výplni výstuhy, jakmile v PC modelu identifikuje nějaké delší výčnělky...
Pípnout můžeš.
Na fotce je ukázka jak to dopadne, když se použije vývojové nastavení pro funkční díl. Není potřeba tisknout díly se 100% vyplní. V praxi stačí výplň 25 až 45%. Na obr. byla výplň 10%. U mě probíhá postup takto:
1. Myšlenka nápad.
2. Modelování v 3D programu.
3. Jde-li o větší objekt nebo složitější konstrukci. Dílčí testovací tisky. Tisk je prováděn s nastavením co nejrychleji a s nejmenší materiálovou potřebou. (velké dutiny, tenké stěny)
4. Vymodelování celé konstrukce.
5. Převedení modelu na tisknutelné díly.
6. Optimalizace dílů pro tisk
0
0
Adam 15.04.2020 11:14 Bydliště: Praha
5793
563
5842
Adam napsal(a):Jen pípnu, že nevím, jestli jsi to právě tak myslel - ale tady na té fotce tluče do očí to, že Tvůj slider
neumí / neměl nastaveno dělat ve výplni výstuhy, jakmile v PC modelu identifikuje nějaké delší výčnělky...
Had napsal(a):Pípnout můžeš.
Na fotce je ukázka jak to dopadne, když se použije vývojové nastavení pro funkční díl. Není potřeba tisknout díly se 100% vyplní. V praxi stačí výplň 25 až 45%. Na obr. byla výplň 10%. U mě probíhá...
Nn, nerozumis mi. Celkovou vypln muzes nastavit klidne malou, ale rozumny slicer pozna, kde jsou nejake delsi vycnelky a v tech mistech prida do bezne vyplne výstuhy, aby se to pak neurvalo prave tak, jak to mas na fotce...
0
0
Had 15.04.2020 14:07 Bydliště: Tam kde hřmí stihačky
1306
87
1383
Adam napsal(a):Nn, nerozumis mi. Celkovou vypln muzes nastavit klidne malou, ale rozumny slicer pozna, kde jsou nejake delsi vycnelky a v tech mistech prida do bezne vyplne výstuhy, aby se to pak neurvalo prave tak, jak to mas na...
Ano to jsem tě nepochopil, samozřejmě u testovacích zjednodušiji tak i toto je vypnuté. Ruzné podpěry a výztuhy si tvořím sám. Nemám dobré zkušenosti s automatickým generováním. Je to taková sázka do loterie.
0
0
Adam 15.04.2020 16:19 Bydliště: Praha
5793
563
5842
Had napsal(a):Ano to jsem tě nepochopil, samozřejmě u testovacích zjednodušiji tak i toto je vypnuté. Ruzné podpěry a výztuhy si tvořím sám. Nemám dobré zkušenosti s automatickým generováním. Je to taková sázka do loterie.
Ale vubec ne, to neni zadna sazka do loterie a slicer by to mel delat prakticky uplne sam, nekdy to ani vypinat nejde, protoze tam se clovek niceho bat nemusi. Jde o to, ze tam kde je vypln, udela jeste i vystuhu (uvnitr vyrobku). Aby vycnelkove casti vyrobku mely pevnejsi vazbu se zbytkem vyrobku... Az budu moct, zkusim zaridit nejaky obrazek...
0
0
Had 15.04.2020 17:33 Bydliště: Tam kde hřmí stihačky
1306
87
1383
Adam napsal(a):Ale vubec ne, to neni zadna sazka do loterie a slicer by to mel delat prakticky uplne sam, nekdy to ani vypinat nejde, protoze tam se clovek niceho bat nemusi. Jde o to, ze tam kde je vypln, udela jeste i vystuhu...
Začínám tušit co máš na mysly tema výčnělky. Myslíš přechod stěna na stěnu? Tuto funkci neznám. Standartní síla je jenom jak je nadefinována stěna objektu. Ale neznám všechny funkce slicru.
Vzhledem k velikosti vytržení materiálu. Tato funkce není žádoucí zdůvodu úspořy času a meteriálu, jelikož díl jde stejně potom do koše. Na obrázku jsou otvory po vytrženým materiálu cca 60x11mm a to není zrovna málo.
U standartních tisků se toto nestává respektívě neděje. To spíše poddimenzuji celý díl a ten se zlomí v nejslabším místě.
0
0
Had 15.04.2020 18:16 Bydliště: Tam kde hřmí stihačky
1306
87
1383
Konečně jsem provedl jedno vylepšení. Tiskárna tiskne hlavně z SD karty. Při tisku přímo z počítače je velké ryziko zastavení tisku jenom proto, že počítač si sáhne ne USB port a tiskárna zarazí a dál nejede. Velmi nepříjemné. Při tisku dílů trvajících pár minut to nevadí, ale u velkých to bolí. Tak jsem využil starého NB naistaloval Lunix a server pro tisk. Po síti odešlu soubor na tiskoví server a dám tisk. Žádné vytahování a přendávání SD karty. Již mě dvě odešli do křemíkového nebe. Nehledě na to že tiskárny nemají rády velkokapacitní karty a sehnat 512MB za rozumnou cenu ?!.
Když to shrnu to podstatné:
1. Jednoduší zadávání a kontrola tisku
2. Možnost kontroly na dálku (zejména vhodné u velkých tisků).
Soubor .gcode - teď už ten s instrukcemi pro tisk výrobku - vložíme do tiskárny třeba pomocí microSD karty, nebo jej nahrajeme přímo z připojeného počítače. Chvíle napětí se odehrává při tisku úplně té první vrstvy - zde se dobře přichytí k podložce. A další napětí pokračuje při sledování tisku dalších vrstev (u některých typů filamentů), nakolik dochází k deformacím výrobku a hrozbě, že se za chvilku utrhne a vznikne nám zmetek na vyhození. Když si ale projdete nějakými zkušenostmi, nakonec tušíte, zhruba jak na to. A nebo tušíte i to, jaké výrobky raději vůbec netisknout 
Podpořte chod fóra 