Malé jednodeskové počítače jako úžasní pomocníci v elektroprojektech
Str.: 1, ... 6, 7, 8, 9 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
Adam
Tady jde spíš o úhel pohledu. Tohle by bylo opravdu na hodně objemnou a dlouhou (sem se nehodící)...
Adam 22.07.2020 12:09 Bydliště: Praha
5802
563
5845
Adam napsal(a):Ostatně i jako ty "úplné náhody" v běžném životě, které jsou stejně vždy dány jen velmi složitým a obtížně definovatelným souborem vlivů (= opět nějakým řádem).
minsc napsal(a):... nešlo by použít nějaké operace s vypočítáváním čísla pí ? Podle všeho je nekonečné a tak by mělo být současně zcela náhodné, teoreticky. ...
To by se pak mohlo použít i jakékoliv jiné iracionální číslo, ale...
Během vymýšlení randomizéru jsem narazil na to, že člověk ho může libovolně zesložiťovat, ale efekt to nakonec nemá. Proto by použití čísla π samozřejmě možné bylo, ale randomizér by to moc nevylepšilo. Navíc, i iracionální čísla, jako je třeba číslo π, mohou mít ve své matematické podstatě nějakou periodicitu, která se jen zřetelně neprojevuje v námi pozorovaných číslicích daného čísla...
Právě že se tvrdí, že žádnou periodicitu nemá. Teda alespoň žádnou neobjevili, když to spočítali na 31,4 bilionu míst. To by pak ani nemělo smysl to počítat na takových míst, kdyby tam byla perioda, to už by nemělo to kouzlo. Myslím že kruh je symbolem nekonečna právem, podle matematiky by snad ani neměl existovat, tak jak to že ho vidíme ?
Vlastně nedokážeme přesně spočítat délku jakékoliv křivky, nebo ne alespoň tak abychom to vyjádřili nějakým jednoduchým číslem
Ale už přestávám plevelit
0
0
Adam 22.07.2020 13:48 Bydliště: Praha
5802
563
5845
minsc napsal(a):Právě že se tvrdí, že žádnou periodicitu nemá. Teda alespoň žádnou neobjevili, když to spočítali na 31,4 bilionu míst. To by pak ani nemělo smysl to počítat na takových míst, kdyby tam byla perioda, to už by nemělo to...
Nenene, to právě píšu - nejde o periodu, kterou bychom mohli objevit v čislicích (v desetinných místech)
čísla π. Jde o iracionální číslo, o kterém je známo, že v něm opravdu žádnou periodu skutečně nelze najít.
To je podstata iracionálních čísel... To, že se to snažejí vyčíslit na tolik desetinných míst, tak to dělají buďto proto, že toto pravidlo neznají, a nebo - což asi bude hlavně ten důvod - jde o spíš o takové IT frajeřinky
a výzvy, nakolik míst to někdo dovede vyčíslit. Ale ani při těch nejnáročnějších výpočtech, které se třeba týkají astronomie, astrofyziky atp., tak ani tam přesnost čísla π na třeba 30 desetinných míst nemá žádné využití. Je to opravdu spíš takové IT horolezectví a hec...
Ale přesto, že v pohledu na desetinná místa nelze periodu objevit, psal jsem, že: ,,I iracionální čísla, jako je třeba číslo π, mohou mít ve své matematické podstatě nějakou periodicitu,
která se jen zřetelně neprojevuje v námi pozorovaných číslicích daného čísla..."
Tato periodicita nemusí být běžně vidět a nemlátí nás přímo do očí, ale jakmile řešíme třeba nějaké hodně specifické využití iracionálního čísla, třeba takový randomizér, najednou se to tam může začít projevovat. Neříkám, že jistě bude, ale může... Kvalitu náhodilosti čísel z mého randomizéru bychom tím mohli snížit.
0
0
E_man 24.07.2020 21:33 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
1. Pouhý 1 pin portu procesoru (Tx-UARTu) stačí ke komfortnímu zobrazování textových a grafických údajů na jeho displeji
2. Série jednoho nebo i více příkazů MUSÍ být ukončena 2 znaky 13,10(dekadicky) či 0D,0A(hex) tj CR,LF!
3. Displej komunikuje jen rychlosti 115200Bd. PC dokáže tuto rychlost nastavit velice přesně. Můj procesor(s hodinami 24.5MHz) tuto rychlost nastaví jen kousíček vyšší 115566Bd nebo kousíček nižší 114485Bd. Je NUTNO použít tu nižší rychlost, neboť nepatrně delší STOP-bit nevadí, ale nepatrně kratší STOP-bit vede u delších příkazů (řetězců znaků) vysílaných nejvyšší rychlosti k chybě, kdy dříve či později dojde k chybě STOP-bitu v displeji.
Ještě jsem nevyzkoušel, nebyl čas, ale dojde na to.
0
0
Adam 06.02.2021 15:50 Bydliště: Praha
5802
563
5845
Ukázka využití Arduina - Chytrá nabíječka
Měla to být univerzální, programovatelná, chytrá, i experimentální nabíječka akumulátorů, kterou nutně potřebuji. Avšak drobná chybička v koncepci, která by vyžadovala nedrobné změny a těžkopádné opravy,
mě nakonec namotivovala k tomu konečně nějakou univerzální sehnat z běžného trhu. Byť nebude tak chytrá, bude alespoň fungovat. Ale to nevadí; ony ty "špatné" zkušenosti nakonec bývají ty nejcennější...
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
2
E_man 06.02.2021 16:36 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Adam napsal(a):.... mě nakonec namotivovala k tomu konečně nějakou univerzální sehnat z běžného trhu. Byť nebude tak chytrá, bude alespoň fungovat. Ale to nevadí; ony ty "špatné" zkušenosti nakonec bývají ty...
Jako člověk s přesvědčením že sice mohu "cokoliv", ale nemohu "všechno" s tebou mohu pouze souhlasit.
Tak je to i v případě baterií 18650 Lithium Batteries Flashlight 3.7V s neuvěřitelnou kapacitou takřka 20Ah (19800mAh) tj. cca 20Ah x 3V = cca60Wh při váze (pro šťouraly "hmotnosti") 109g ti je cca 600Wh/Kg viz AliEx https://www.aliexpress.com/item/1005001849376889.html .
Čistě z výzkumných důvodů jsem objednal 2ks i s nabíječkou (abych nemusel nic bastlit, (ta cena nestojí za "bastlení") a uvidíme, co je na tom pravdy.
Omlouvám se za v tomto vlákně "of topic", reaguji na kousek příspěvku od Adama.
Jen pro info, s kapacitou 600Wh máme na elektrokole pohodlný rádius (i ve věku nad 70) okolo 30Km tam i zpět!
0
0
ourel 06.02.2021 16:50 Bydliště: Praha
627
79
1078
E_man napsal(a):Tak je to i v případě baterií 18650 Lithium Batteries Flashlight 3.7V s neuvěřitelnou kapacitou takřka 20Ah (19800mAh) tj. cca 20Ah x 3V = cca60Wh při váze (pro šťouraly "hmotnosti") 109g ti je cca 600Wh/Kg...
Emane, abys nebyl zklamaný. Oni ti číňani napíšou na ty baterky v podstatě cokoliv, jakýkoliv štítek i když to zdaleka nemusí odpovídat realitě. Taky už jsem se napálil, napíšou tam klidně kapacitu, která se za současných podmínek běžně vůbec ještě nevyrábí. Schválně pak dej prosím vědět.
0
1
E_man 06.02.2021 16:57 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
ourel napsal(a):Emane, abys nebyl zklamaný. Oni ti číňani napíšou na ty baterky v podstatě cokoliv, jakýkoliv štítek i když to zdaleka nemusí odpovídat realitě. Taky už jsem se napálil, napíšou tam klidně kapacitu, která se za...
Však proč asi jsem napsal "s neuvěřitelnou kapacitou"..?
Navíc lze na Ali ale i u jiných českých shopů koupit mnohem levněji......
0
1
cimirek 06.02.2021 20:11 Bydliště: Střední Čechy
833
78
1045
Pafixa napsal(a):Pokud je třeba generátor, tak ve spojení s Arduinem je k dispozici tento modul:
https://navody.dratek.cz/navody-k-produktum/arduino-generato...
Navíc je mírně odlehčená verze také k dispozici:
...
cimirek napsal(a):AD9833 na ebay za cca 84.-Kč (53 + 31porto) při 1ks,
třeba tady
https://www.ebay.com/itm/AD9833-DDS-Signal-Generator-Module-...
u drátka za 286.-
...
Pokud nechcete čekat na zásilku z Číny, tak v Brně za 110 a 415
Můj syn si moc rád tvoří různé hry, které si jaksi předkreslí na papír a aby je pak mohl hrát, mnohdy by se mu pak hodila házecí "kostka", která by však neměla klasických 6 stran, ale měla by těch stran a číselných možností různé množství podle toho, kolik on zrovna v danou chvíli potřebuje.
Někdy 5, jindy 100...
S ohledem na to jsem mu k jeho pátečním jmeninám vyrobil (již druhý) generátor náhodných tahů,
který jen pouhým stiskem tlačítka vylosuje náhodné číslo a pro změnu rozsahu čísel lze tlačítko jen trochu déle podržet. Následně si točením kolečka (potenciometru) vybere, na jak velký jiný rozsah čísel od 1 to chce změnit.
Celé zařízení je poskládáno z komponent:
- Arduino Uno (ne originál, ale zcela spolehlivý klon z AliEx)
- DPS coby vývojářský/experimentální shield pro Uno
- Alfanumerický LCD displej 2004 (20x4 znaků) s předřadičem pro I2C komunikaci
- Tlačítko, potenciometr
Generátor náhodných tahů s Arduinem (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
4
Adam 15.12.2021 00:36 Bydliště: Praha
5802
563
5845
Základy forem informací v elektronice
K pořádání dalších přednášek na téma Arduino se asi časově už jen tak nedostanu, tak vám sem postupně pustím alespoň pár obrázků z přednáškových podkladů.
Arduino bývá hodně o práci s různými informacemi. Data ze senzorů, odesílání získaných dat někam dál atd. V jaké formě ale v elektronice vůbec informace máme, když si dráty spolu nemohou povídat verbálně
nebo textově jako lidé?
Informace je buďto převedena do velikosti elektrického napětí v tom smyslu, že 1 volt představuje třeba několik stupňů Celsia teploty měřené čidlem a Arduino měří velikost toho napětí, díky čemuž si ho pak dle naprogramování může přepočítat na °C.
Toto je informace ve formě analogové hodnoty.
Druhý základní způsob elektronického interpretování informace je přes binární soustavu "jedniček a nul". Pracuje-li dané Arduino typicky třeba s úrovní digitálního napětí 5 V, pak se jedná o série po sobě jdoucích "pulzů", ve kterých se mohou různě střídat napětí 5 a 0 voltů. Ano, 0 V tedy znamená, že v tu chvíli tam žádný elektrický pulz není - což je binární hodnota nula.
Buďto si binárně poskytujeme jen základní informaci, třeba "Ano / Ne", pro příklad
třeba "Zapnuté čerpadlo / Vypnuté čerpadlo", nebo můžeme tyto hodnoty skládat do zmíněných
"sérií" a přenášet pak informace složitější (písmena, texty, číselné hodnoty atd.).
Typicky skládáme třeba 8 těchto možných "pulzů" 5 nebo 0 voltů za sebou,
což pak tvoří tzv. bajt (Byte) - značí se velkým písmenem B (známé odvozené jednotky kB, MB, GB).
A každý z těch osmi dílků se nazývá bit.
A jak je to pak s Arduinem a s potřebnými vývody a vodiči pro přenos digitálních informací (informací
v binární podobě)?
Forma byť docela rychlá, dnes už se však používá minimálně - tzv. paralelní přenos.
8 bitů informace (1 bajt) se připraví současně na 8 vodičů a 9. vodič tomu udává takt - s jeho pulzem má druhé zařízení vědět, že teď jsou všechny bity správně zadané a informace z 8 vodičů se má přečíst.
A s dalším taktem je posíláno dalších 8 bitů (další bajt).
Mnohem více se používají různé formy sériové komunikace.
Je tam potřeba daleko méně vodičů. Posílání bajtů je tam v podstatě o dost složitější (což ale většinou nemusíme řešit), ale celkově se tento směr v porovnání s paralelním přenosem preferuje mnohem víc,
byly v něm vyvinuty různé "podtypy" a nadále se s oblibou rozvíjí.
Některé formy sériové komunikace jsou postaveny na vodiči, který opět udává takt
- u Arduina třeba sběrnice SPI nebo I2C komunikace
Ale existuje i taková sériová komunikace, kde i taktovací vodič odpadá, protože daná taktovací frekvence může být nějak předem dána - domluvena.
- u Arduina typicky UART (sériová linka Tx, Rx).
Na obrázku dole je u vodičů vždy i černé GND - jen aby se nezapomnělo, že všechna zařízení, která spolu chtějí komunikovat, musí mít spolu propojenou zem.
Lidičky, je to jen letem světem... Ve snaze, neudělat to moc dlouhé na čtení...
Analogová, paralelní a sériová komunikace - Arduino (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
3
Adam 22.12.2021 11:52 Bydliště: Praha
5802
563
5845
Komunikace na sběrnici SPI
Komunikace s dalšími zařízeními přes sběrnici SPI je u Arduina tou nejrychlejší možnou komunkací.
U Arduin s frekvencí procesoru 16 MHz lze snadno komunikovat na taktovací frekvenci třeba 4 nebo 8 MHz a pokud teď nejsem zmatený, lze komunikovat i přímo na taktu 16 MHz.
Někdo někde spočítal, že v praxi by komunikace na tomto taktu měla odpovídat reálné rychlosti cca 868 kB/s.
Leckoho už ale napadne, že když velmi rychlá komunikace, o to kratší komunikační kabely mezi zařízeními to chce a navíc ideálně stíněné a nemít je nikde blízko třeba vedení síťového napětí atd.
Úplně nejbezpečnější je, když to nikde netáhnete ani třeba 1 metr a uděláte si na daném zařízení spíše "slotové řešení". Na desce s master systémem budou rovnou sloty pro zapojení dalších "karet", na kterých mohou být slave SPI zařízení.
Oficálně je v popisu desek Arduin jen jeden CS/SS pin (D10) - který dává signál slave zařízení,
aby zrovna on teď komunikoval přes SPI.
Už jsme se toho tady různě dotkli, že pokud chcete mít přes SPI zařízeních více, na tovární CS/SS pin
se vykašlete a použijte klidně všechny volné digitální piny jako náhradní piny CS/SS - viz obrázek níže.
Pokud by volné digitální piny nestačily, zauvažujte o desce Arduino Mega - za mě ideálně
v provedení "Mega Pro" - jen malý plošňák, žádná velká modrá školní deska...
Arduino - SPI - Více zařízeních (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
1
Adam 08.02.2022 19:39 Bydliště: Praha
5802
563
5845
I2C - Ukázka propojení několika zařízení
Pro techniky arduiňáky na úplném začátku cesty - další obrázek z mých přednášek
I2C komunikace je báječná.
Je poměrně rychlá, citlivá na elektromagnetické rušení je jen trošku.
Lze si vyvinout systém, kde s hlavní Arduino jednotkou (master) komunikuje až zhruba 120 dalších zařízeních (v režimu slave).
A to vše jen na dvou drátech (data + takt) a plus tedy GND (zem), samozřejmě.
Každé volané (slave) zařízení má svou adresu.
Pokud má odpovídat na dotazy masteru jiné Arduino, na každém si můžete jeho volací adresu libovolně určit.
Různé senzory, snímače a jejich moduly mívají volací I2C adresu buďto pevně danou,
nebo si ji lze vybrat z 2-3 možných.
Ukázka sítě několika zařízeních, které posílají hlavnímu masteru data přes I2C (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
2
Adam 30.06.2022 13:51 Bydliště: Praha
5802
563
5845
Adam napsal(a):... Některé formy sériové komunikace jsou postaveny na vodiči, který opět udává takt ... ... ...
Ale existuje i taková sériová komunikace, kde i taktovací vodič odpadá, protože daná taktovací frekvence může být nějak...
Sériová komunikace - S taktovacím signálem a bez
Sériová komunikace dnes vládne skoro každé běžné elektronice a mně přijde, že by bylo dobré trochu víc vysvětlit to, co mám naznačeno na obrázku o pár příspěvků výše.
Jak to udělat, aby když jedno zařízení (např. nějaký "master") vysílá shluky bitů (v čemž by se měly správně rozpoznat 8-bitové celky - bajty), aby to ten druhý (např. nějaký "slave") správně "slyšel"? Od kterého bitu nějaký ten celý bajt začíná? Od kterého přesného momentu?
Například SPI nebo I2C komunikace je vybavena samostatným "drátem", kde běží nějaký taktovací signál (pulzy napětí o určité frekvenci, které vytváří master a slave podle nich poslouchá). A je tam pak nějaká konkrétní dohoda, co se na těch drátech musí v danou chvíli stát, aby slave zařízení začalo správně
od správného momentu poslochat a skládat z hromady přicházejících bitů celky - bajty - a tím pak
i celistvé informace.
Frekvence taktovacího signálu:
- pro I2C: standard je 100 kHz, někdy lze komunikaci přenastavit na superspeed 400 kHz
- pro SPI: využívá se přímo taktovací frekvence procesoru masteru, nebo ji lze kvůli případnému nestíhání
ze strany zařízení slave vydělit číslem 2, 4, 6, nebo 8 atp.
Druhá možnost sériové komunikace je taková, že taktovací "drát" vůbec nemáme. Ale mezi oběma zařízeními, která spolu mají sériově komunikovat, existují přesně nastavené dohody, určitá synchronost
v přednastavení, že určitý moment na drátu, který má data přenášet, odstartuje přenos
a jsou v obou zařízeních přednastaveny i "rychlosti" toku dat a několik dalších věcí,
které mají i úspěšný přenos dat různě kontrolovat atd.
Tomu odpovídá typicky třeba komunikace UART.
Ta "rychlost" dat při komunikaci UART se nastavuje skrze tzv. baudy (čteme bódy),
zkratka této jednotky je Bd.
Běžné používané hodnoty baudů jsou dány, je jich několik typických, ale více méně si můžeme zvolit jakékoli. Jedny z nejběžnějších, které ve světě mikrokontrolerů používáme, jsou například:
9600 Bd
115200 Bd
1 Bd "teoreticky" odpovídá rychlosti přenesených počtu bitů za sekundu.
Hodnoda Bd děleno osmi by nám tedy mohla sdělit rychlost bajtů za sekundu, ale kvůli dalším pomocným bitům atd. to v reálu neodpovídá úplně přesně a je potřeba to vnímat jen jako přibližnou přenosovou rychlost.
Sériové komunikace (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
1
Adam 03.07.2022 13:49 Bydliště: Praha
5802
563
5845
Adam napsal(a):Namakaná mašina ESP-32 Dev Kit ... ... plnohodnotné Wi-Fi a Bluetooth. ... D/A p. ... I2S ... CAN ... frekvenci až 240 MHz, což je 15x větší "výpočetní výkon" ... ... si stačí udělat upgrade do programovacího...
ESP-32 - Poznámky (1) ...aneb v čem je tahle namakaná mašina trochu i peklo
Před dvěma lety jsem vám tu psal o "vyšším levelu Arduina" - desky s procesorem ESP-32.
Letos jsem s nimi začal pracovat opravdu velmi intenzivně. A narazil jsem na spoustu potíží.
Těm z vás, které by nějaká větší práce s ESP-32 teprve čekala, vám to snad trochu pomůže méně si vzteky vydrápat kůži z obličeje.
Začneme zlehka...
Nezapomeňme, že třeba oproti Arduinu pracuje ESP-32 na napěťové úrovni 3,3V. Nebo alespoň většina typů ESP-32. (Desky jsou vybaveny stabilizátorem, takže hlavní napájecí pin Vin může být 5V nebo více)
,,Chtít si pořídit ESP-32" znamená, že musíte mít rozmyšleno, jakou vlastně "desku" chcete, protože DevKitů / vývojových desek s procesorem ESP-32 a s obslužnou periferií jsou spousty. To co vás může případně nejvíc zaskočit a je dobré si to při koupi vždy pořádně prohlédnout, je počet pinů na takové desce.
U těchto DevKitů jsou nejčastěji dvě verze: 30-pinová a 38-pinová. No a aby toho nebylo málo, obě tyto jinak-pinové desky mohou mít na sobě různé procesory, různé jejich verze a podtypy, ale tam už tolik zásadních změn není. Dole je v obrázcích jen malý výřez z AliEx, jen drobný náhled do spektra toho,
co vlastně všechno vybíráte.
Program do procesoru ESP-32 nahrávám pomocí kompilátoru Arduino IDE (s upgradem pro tyto ESP-32 mašiny). Pokud se proces nahrávání nedaří nebo pokud dlouho trvá, než Arduino IDE naváže s ESP-32 spojení, podržte na desce zhruba na 2 sekundy tlačítko Boot.
A teď hrábneme do trochu bolavějšího...
Na deskách s ESP-32 je někdy chybně označen vývod č. 30 (GPIO 11 - na vývodovém přehledu
v příloze vlevo skoro úplně dole). Namísto "CMD" bývá někdy nadepsán chybně jako "GND",
a to si pište, že je to pak velký trénink nervů, pokud se tím na delší dobu necháte zmást!
ESP-32 hardwarově umí (plnohodnotné) Wi-Fi i Bluetooth. Jenže! Jakmile potřebujete používat v rámci svého zařízení obě tyto technologie najednou, takže musíte do programu naimportovat knihovny pro Wi-Fi,
i pro Bluetooth, následně zjistíte, že celý program se vám nevejde do flash paměti procesoru, která u běžných i dalších podtypů ESP-32 je velká 4 MB, takže vaše zařízení nemůže pracovat s Wi-Fi i s Bluetooth zároveň
a musíte si vybrat jen jedno! A nebo to nějak složitě očůrat; prý to nějak jde, ale to už je na mě moc.
Takže pak třeba nezbyde nic jiného, než udělat takové zařízení se dvěma ESP-32.
Komunikaci Wi-Fi a Bluetooth mezi ně rozdělit a naprogramovat vzájemné předávání si dat mezi nimi.
Setkal jsem se s naprosto záhadným problémem, který jsem ani po usilovných týdnech ladění ničím nevyřešil. ESP-32 nějak špatně (chybně) načítá / interpretuje hodnoty z některých modulů či senzorů;
při připojení přes sériovou linku I2C. Přitom prakticky ten samý program nahraný do Ardunia žádný takový problém nevytváří.
Ale to nevadí; ony ty "špatné" zkušenosti nakonec bývají ty nejcennější...
Nezapomeňme, že třeba oproti Arduinu pracuje ESP-32 na napěťové úrovni 3,3V. Nebo alespoň většina typů ESP-32. (Desky jsou vybaveny stabilizátorem, takže hlavní napájecí pin Vin může být 5V nebo více) 
Podpořte chod fóra 