Příkladem "prstíčků" jsem vlastně předvedl fungování spouštěče určitého programu, v tom...
Poota 13.09.2015 18:42 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Výbornou a jednoduchou technikou, kterou jsem zmínil jen letmo, a která se používá daleko méně, než by si zasloužila, je Ano-Ne, což je výběr ze dvou možností. Někomu řekne více binární strom, jinému pravidlo "vždycky máme dvě možnosti". Použijeme "prstíčky" a položíme otázku tak, abychom měli výběr pouze mezi dvěma možnostmi. Pokud je náš problém složitější, musíme si ho pro řešení touto metodou rozdělit do několika kroků tak, aby se každý skládal pouze ze dvou možností. Je dost běžné, že správné řešení nás napadne již při rozkládání daného problému na jednotlivé "vrstvy". Při formulování otázky se snažíme o co nejjednodušší a zcela jednoznačnou formulaci otázky ve stylu nalevo nebo napravo, teď nebo později, vlak nebo autobus, modrá nebo bílá ap. Po položení otázky je nutné "vyčistit mysl", to znamená z mysli odstranit všechno, co s touto otázkou sebeméně souvisí. Vypadá to jednoduše, ale snad dobře to ilustruje jedna židovská.
Chudý žid: „Bože, koupil jsem si los a nutně potřebuji vyhrát první cenu, uděláš to pro mě?”
„Udělám, proč bych neudělal. Ale musíš pro to udělat něco i ty, chceš?”
„Udělám, udělám cokoli.”
„Kolikrát sis za poslední dva roky vzpomněl na ledního medvěda?”
„Ani jednou.”
„Výborně, když na něj tedy dokážeš nemyslet ještě dvě minuty, jsi bohatý muž.”
Po pár vteřinách se žid rozběhl, aby ještě stihnul prodat ten los.
Když dokončíme vyčištění mysli, vrátíme pozornost ke své otázce a první z obou možností, která se nám vynoří, je správná odpověď. U techniky Ano-Ne je potřeba si uvědomit, že se většinou pokoušíme, alespoň částečně, získat informace o budoucnosti a tímto způsobem embargo na ně s tichým souhlasem Vyšší Inteligence vlastně obcházíme. Proto není vhodné, zajímat se o to, proč je daná volba lepší. Pokud nám vyjde autobus, jedeme autobusem a nestaráme se o to, jestli je to výhodnější jen proto, že by vlak měl jenom zpoždění, a nebo proto, že na trať spadne most. Do toho nám nic není, ostatně i kdybychom se něco snažili vyzvědět, stejně nám to nebude nic platné - narazíme jen na mlčenlivou zeď a případný projev nevole Vyšší Inteligence.
Další zajímavou technikou, která se také používá daleko méně, než by si zasloužila, je vybarvování vzpomínek. Nejedná se o překlep, má to být opravdu doplňování barev, i když výstižnější by asi bylo cizelování. Každá naše vzpomínka na cokoli je záznam pouze toho, co si uvědomujeme, co upoutalo naši pozornost. Je to ovšem jenom nepatrný zlomek toho, co jsme ve skutečnosti viděli nebo slyšeli. Vypadá to jako bychom byli nedokonalí, ale ve skutečnosti se jedná o velice užitečný filtr, který dbá na to, abychom ukládali pouze informace, které pro nás mají nějakou cenu. Přijímáme tedy informace všechny, ovšem ty se skladují v jakémsi bufferu, kde jsou tříděny a filtrovány. Toto třídění je zcela automatické a na naší vůli nezávislé, a zpracovává průběžně zcela plynulý tok. Zpracování informace trvá zhruba dvě minuty, pak se přesouvá výstup do krátkodobé paměti. Pokud je plynulý průběh bufferem narušen prioritní informací, může být obsah bufferu smazán bez přesunu do paměti. Je tedy poměrně běžné, že havarující řidič si není schopen vzpomenout na to, co bylo těsně před havárií. Ostatně není třeba hned tak drastický příklad, každému z nás se stává naprosto běžně, že chceme něco udělat nebo říct, a zapomeneme co to bylo, když nám někdo něco začne říkat. Případně se vydáme něco udělat, a než tam dojdeme, tak už nevíme, co to bylo. S pocitem vlastní nedokonalosti se to pak snažíme svádět na nějaké těžko zapamatovatelné choroby nebo osoby cizozemského původu, a přitom se jedná o naprosto běžnou fyziologickou záležitost. Zapamatujte si to dobře, je to naprosto normální! A jako prémie malá rada - v takových případech velmi často pomůže vrátit se zpátky na místo, na kterém jste si to ještě pamatovali a během pár vteřin se vám to tam zase vybaví.
A teď tedy zase k tomu cizelování. Jako účastníku nějakého děje se nám zaznamená část toho, co jsme si uvědomovali a to se nám uloží do našeho záznamu v Informačním Poli. Způsob záznamu se prezentuje jako holografický, ale spíš bude ještě propracovanější. Holografický záznam, tedy hologram se dá přirovnat k diapozitivu, ale na rozdíl od něj se z něj obraz promítá dvěma různoběžnými paprsky a je trojrozměrný. Pokud odstřihneme polovinu diapozitivu, dostaneme projekcí pouze odpovídající polovinu obrázku. Nebudu zabíhat do podrobností proč tomu tak je, na hologramu prostě není prostým neozbrojeným zrakem žádný obrázek patrný, ale pokud ho polovinu odstřihneme nebo zakryjeme, bude promítnutý obraz zase celý, jenom už nebude tak jasný, zřetelný a může postrádat i některé detaily. Odkrýváme-li zacloněné části hologramu, obraz se zvolna vrací k původní kvalitě. Protože "vybledlá" vzpomínka je částí kdysi celého hologramu, můžeme rekonstrukcí chybějících částí dostat opět původní obraz. Procházíme tedy celou vzpomínkou, pochopitelně v hladině Alfa, jako bychom si ji promítali. Použijeme zpomalené i zpětné projekce, obraz můžeme i zastavit a podívat se "za okraje plátna", tedy tam, kam jsme se při záznamu zrovna nedívali. Naše smysly toho totiž zaznamenaly daleko víc, než prošlo naší myslí. Můžeme se tedy podívat, co se právě odehrávalo v daném okamžiku třeba za našimi zády. A nebo také v sousední místnosti. Zvolna se dostáváme k tomu, že tento okamžik jsme neprožívali sami, ale současně i několik dalších lidí, že tedy na danou událost existuje více záznamů, které byly filtrovány a uloženy myslí několika dalších osob. Napojením naší mysli přes danou událost a danou lokalitu s obrazy v jejich záznamech je možné do našeho záznamu doplnit správné chybějící body pro přesnější obraz. Nevytváříme přitom nic nového, takže se jedná pouze o běžnou vizualizaci. Náš vlastní záznam před rekonstrukcí by se dal přirovnat k dosti hrubé mozaice s občas vypadanými kaménky. Touto technikou je možné chybějící kaménky zasadit zpátky a setřít prach pro vyjasnění barev. Tím je obnovena naše vlastní vzpomínka do původní podoby. Pokračujeme-li dále tím, že díky nevědomé části našeho záznamu a cizím záznamům dělíme svoje hrubé kamínky na stále menší a menší kamínky, dostáváme svou vlastní "vzpomínku" mnohem ostřejší, barevnější a úplnější, než jsme ji kdy měli. To, že nemůžeme dostat jiný než správný obraz, je dáno tím, že v jakékoli části hologramu je vlastně celý obraz a dodání každého dalšího bodu tento obraz, opět celý, jenom "vylepšuje", podobně, jako mnohanásobná expozice téměř čirého negativu dá obraz vzdálené nádherně vybarvené mlhoviny.
1
1
Poota 13.09.2015 18:47 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Nebude, myslím, od věci zmínit se také o tom, jakými způsoby se můžeme bránit rozličným nepříjemnostem. Princip duchovního ovlivňování dějů vylučuje působení jakýmkoli tlakem, což by mohlo v někom vzbudit mylný dojem, že na tomto poli jsme proti násilí a agresi, ať již ve sféře fyzické či duchovní, zcela bezbranní a vydáni útočníku na milost a nemilost. Zkusíme se na to podívat trochu blíže, nejprve tedy na ohrožení ve sféře fyzické. Připomínám, že i v tomto případě stále zůstáváme ve sféře informací, které získáváme nebo vysíláme. Důvodem pro naše přímé napadení může být konkrétně naše osoba, získání části našeho majetku nebo potěšení z působení bolesti. Informace o tom, co by nás mohlo bezprostředně ohrozit, je v Informačním Poli k dispozici s dostatečným časovým předstihem. Představa, že přístup k těmto informacím je umožněn pouze Silvistům a podobnými dovednostmi disponujícím jedincům, je mylná. Vyšší Inteligence nás má ráda všechny stejně a všem bez rozdílu se snaží pomáhat, jak nejlépe to jde. Konfliktními situacemi dochází k problémům a komplikacím, kterým se Vyšší Inteligence snaží předcházet - to znamená, že je vždy na straně toho, kdo se snaží zachovat "pokojný stav". Komunikuje tedy s každým, kdo její pomoc potřebuje, ovšem často je její snaha marná. Již jsem se zmiňoval o tom, že člověk mívá všelijaké nápady, které zavrhne jako nelogické nebo zbytečné. Proč bych měl obcházet blok domů vpravo, když vlevo to mám blíž? Třeba právě proto, že vlevo se dostanu do situace, které by bylo lépe se vyhnout! Nebo proto, abych se na totéž místo dostal o chvíli později a mohl pak vykládat, jaké jsem měl štěstí, že jsem tam nebyl o chvíli dřív! Tyto "nápady" ovšem nemohou vzniknout v mysli, která je neklidná a přeplněná různými myšlenkami. Proto je nanejvýš vhodné vkládat chvíle, kdy "vyčistíme mysl", odeženeme všechny myšlenky a veškerý spěch a zmatek a snažíme se pouze tiše vnímat. Je to stav, který různá učení popisují jako prázdnotu, bez které nelze dojít naplnění. Takovýmito chvilkami prázdnoty, nebo chcete-li tedy vnímání, můžeme prokládat všechen svůj čas, kdy se nemusíme na něco intenzivně soustřeďovat. Trochu ze široka jsem se tím snažil naznačit, že krizovým situacím se můžeme vyhnout, takže k nim ani nedojde.
Což se nám samozřejmě také nemusí podařit. Nejvhodnější technikou v těchto situacích jsou pochopitelně "prstíčky", jejichž prostřednictvím můžeme nejsnáze s informacemi pracovat. Útočník nebo útočníci se blíží s představou svého cíle a způsobu, jakým jej dosáhnout. Tedy oběť - akce - cíl, takže by se mohlo zdát, že je rozhodnuto. Ale zdaleka není! Především oběť musí být zaznamenána, můžeme použít "Nevidí mě, neslyší mě, neví o mně, netuší že tu jsem". Další předpoklad: oběť musí být pro dosažení cíle vhodná, použijeme "Nemůže mě rozeznat, neví kde jsem, vidí mě rozmazaně, vidí mě několikrát, neví kolikrát tu jsem, nemám to co chce, atd.". Útočník chce dosáhnout svého cíle, zde je vhodné "Neví co chtěl, zapomene proč tu je, nepotřebuje to, má to ještě dost času, nestojí to za to, nemá to cenu, zase to nevyjde". Dokud útočník nezahájí útok, je zatím v bezpečí a prakticky se mu nemůže nic stát, použijeme tedy "nedopadne to dobře, jsem pro tebe nebezpečí, jsem větší, jsem silnější, je nás víc, nemáš šanci, slyšíš kroky, slyšíš policejní sirénu, někdo je za tebou, je jich víc, představ si železa, představ si mříže, zachraň se dokud je čas". Pro útok potřebuje být útočník v dobré kondici, takže "je tma a nevidíš, je ti horko a špatně se ti dýchá, podlamují se ti kolena, jsi slabý jako moucha, leze na tebe chřipka, chce se ti spát, máš žízeň a sucho v krku, bolí tě hlava máš ji jako střep, točí se ti hlava, nikdo tě nepolituje, nemáš to vůbec zapotřebí".
Samozřejmě nepoužijeme všechno a také ne všechno je pro danou situaci to nejlepší. Záleží na okolnostech, které my sice neznáme, ale zná je Vyšší Inteligence. Zná útočníka i jeho důvody a také ví, co bude nejvhodnější použít k odvrácení útoku. Proto je nejlepší v takové situaci vyčistit mysl a spolehnout se na to, že Vyšší Inteligence nás povede správným směrem, protože to je i v jejím zájmu. Uvedené formulace jsou pouze pro ilustraci některých možností, v "ostré" situaci se nám vybaví nejspíš jiné, pro danou situaci vhodnější. Pokud by se někomu tyto manipulace s informacemi nezdály úplně "košér", dávám mu za pravdu, skutečně to zcela košér není. Jestliže ovšem vezmeme v úvahu, čemu se tím snažíme předejít a jaké následky by to mělo pro nás a pro útočníka, je jasné, že se jedná o zlo nepoměrně menší.
Napadeni můžeme ovšem být i v duchovní sféře a tyto útoky jsou méně "nápadné", takže se obtížněji rozeznávají, navíc většinou ani nejsme ochotni něco takového předpokládat. Jistotu nám dá odpověď našich rádců, kteří nám také určí, o jaký typ útoku se jedná a doporučí správnou obranu. Primitivnější typy útoků vycházejí pravidla od jednotlivce, který se nám snaží, většinou jednorázovými a opakovanými útoky, nějak škodit. Vycítíme-li takový útok, napřed jej prostě odmítneme, nejlépe slovy: "Děkuji, nechci. Nepřeji si to!". Tato obrana často stačí, zvláště na primitivnější útoky vedené bez většího důrazu. V žádném případě, a to zdůrazňuji, se nesmíme nechat svést k tomu, abychom se pokusili o nějakou odvetnou akci, případně vůči útočníkovi cítili nějaké nepřátelství. Zní to poněkud nelogicky, ale k plnému úspěchu je nutná hlavně naše kázeň a dokonalé sebeovládání. Ten člověk je totiž především ubožák snižující se vědomě k věcem, které negativně ovlivňují jeho další vývoj a ještě zhoršují jeho už tak zřejmě dosti špatnou karmu. Jak se tedy máme bránit, když nemůžeme vytvářet žádný tlak, žádné akce a dokonce útočníka nesmíme vnímat jako nepřítele? Jde to vůbec? Ale samozřejmě že jde, a dokonce velice snadno. Proč bychom se namáhali s vytvářením nějakého negativního působení, když nám ho dostatek posílá útočník. Je to jeho zlo, takže je jenom v pořádku, když mu ho vrátíme zpět. Technika je to jednoduchá, stačí imaginací vytvořit mezi ním a námi zrcadlo, které je z naší strany průhledné a směrem k nám propouští pouze kladné vlivy a jakékoli negativní působení odráží zpět do místa jeho původu. Tím docílíme toho, že čím urputněji se nám snaží útočník škodit, tím větší dávky vlastního zla inkasuje, přičemž před tím, co sám vytvořil, se nemá jak chránit. Další způsob využívá toho, že každý Silvista se má především snažit každému pomáhat. A když každému, tedy i útočníkovi! Jeho útok nepřijmeme - řekněme ze skromnosti, neboť ho nejsme "hodni" - ale zachytíme, přidáme k němu dávku vlastní energie (= pomůžeme útočníkovi), a vrátíme směrem, odkud k nám přišel.
Některé jiné systémy zmiňují ještě způsoby, kterými lze útočníka "trestat", ale nemíním je zde zmiňovat. Jejich použití je dle mého soudu značně problematické. Trestaný sice nevýslovně trpí, ale vzhledem k tomu, že neví proč, tak mu to nijak nepomáhá a trpí vlastně úplně zbytečně. Navíc je obtížné si bez vlastní přímé zkušenosti uvědomit, jaká míra je dostatečná a přiměřená. Proč si tedy kazit vlastní karmu, když z toho není žádný užitek!
Útoky typu woo-doo jsou na daleko vyšší úrovni a navíc se vedou soustavně a nepřetržitě delší dobu. Jsou nepoměrně energeticky náročnější, přičemž největší množství energie se spotřebovává na překonávání ochrany Informačního Pole. Tyto útoky jsou vedeny vždy skupinou, protože "kanál" útoku musí být nepřetržitě "živen" energií alespoň jednoho člověka. Pro značnou náročnost se tedy útočníci střídají - z toho vyplývá také nižší účinnost obrany pomocí "zrcadla". Jak tedy docílíme, aby se negativní energie útoku vrátila zpět, když ji nemůžeme odrážet zrcadlem? Pro vysvětlení zkusím přirovnat útok k poštovní zásilce. Ta má také adresáta a odesilatele. Pokud není možné zásilku doručit, pošta ji vrací odesílateli. Úplně tedy stačí, když oběť útoku "zmizí", tedy skryje se i se svým záznamem tak, aby "kanál" neměl kam směřovat. V tom okamžiku nemá tato zásilka "adresáta" a veškerá negativní energie útoku se vrací "odesílateli". Tím je ten, kdo momentálně udržuje "kanál" v chodu, takže vrácení "zásilky" způsobí jeho smrt, která je přesně stejná, jaká měla být smrt oběti. Přitom "ukrytí" oběti útoku je celkem snadné - kolem sebe, případně jiné ohrožené osoby vytvoříme imaginací ochranný krystal, ze kterého nevyčnívá žádná část postavy. Tímto krystalem je současně skryt i příslušný záznam v Informačním Poli, a to do té doby, než krystal opět zrušíme.
Podobně jako ochranný krystal působí i Laboratoř - pokud jsme v ní, jsme v duchovní dimenzi skryti a chráněni. Stejně skryté a chráněné jsou i osoby a záznamy osob, kterým v Laboratoři momentálně řešíme jejich zdravotní problémy. Mimo Laboratoř je naše spojení s cizím záznamem nechráněné a najít je a napojit se na něj je snadné i pro začátečníka černé magie.
Myslím, že již bylo řečeno vše, co být řečeno mělo a něco z toho dokonce i vícekrát.
1
0
Poota 13.09.2015 18:48 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Delta vlny
Zkušenosti ze Silvovy metody jsou takové, že na Delta frekvencích není možné zůstat při vědomí - je to údajně frekvence, na které "komunikují" přímo buňky jednotlivých orgánů. Takže v Silvovce se přímá vědomá komunikace s buňkami či orgány obchází tak, že se naprogramuje technika, která vědomé působení v hladině Alfa "překládá či transponuje" tak, aby působilo v hladině Delta.
Hladina Delta je typická pro bezvědomí, do něhož člověk upadá tehdy, když už jakékoli vyšší hladiny nejsou schopné jeho problémy řešit - právě proto jsou jako nepotřebné vypnuty a organizmus se přepne do hladiny, ve které je schopen přijímat pro svoje přežití jen ty nejzákladnější potřebné informace, a to buď z okolí a nebo z Kolektivního vědomí.
Samozřejmě nemůžu ručit za to, že Delta vlny v Silvově metodě jsou to samé, co pod Delta vlnami prezentuje Milan Calábek.
1
1
Poota 13.09.2015 18:57 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Vstupování do hladiny Alfa se učí v různých kurzech, kde je to učení velice rychlé hlavně díky tomu, že už první vstup je veden v lektorem vedené meditaci. Pro lidi, kterým takový kurz nevyhovuje z finančních, časových a nebo jiných důvodů sem chci dát návod na "samonaučení". Raději hned v úvodu říkám, že je to učení mnohem delší a pracnější než v kurzu, ale výsledkem je stejně snadné vstupování do hladiny a během učení se člověk dozví mnoho nového o tom, jaký je rozdíl mezi jeho vědomím a jeho podvědomými či nevědomými vrstvami a fyzickým tělem.
Ještě jedno upozornění, které je také citátem z knihy José Silvy a Philipa Mieleho - Silvova metoda kontroly mysli, z níž je s mírnými úpravami opsán i následující postup:
"Zaveďte si dva rutinní postupy, jeden pro vstoupení do hladiny, druhý pro vystoupení. Pokud je změníte, budete se muset učit novou verzi - to je zbytečná práce."
Do meditativní hladiny neboli hladiny Alfa se dostanete takto:
Ráno po probuzení si zajděte v případě potřeby na toaletu a pak se vraťte do postele. Pro případ, že byste během cvičení usnuli, si nastavte budík, aby zazvonil za 15 minut. Zavřete oči a za zavřenými víčky se podívejte nahoru v úhlu 20o. Z důvodů, které zatím neznáme, jedině tato pozice očí podnítí mozek k tvorbě vln Alfa.
Nyní pomalu, v intervalech asi dvou sekund soustředěně počítejte pozpátku od sta do jedné. Poprvé se ocitnete v hladině Alfa.
(upřesním - ocitnete se tam až tehdy, kdy poprvé dopočítáte až k jedničce a nejspíš to nebude hned napoprvé. Spíš několikrát usnete a před zaspáním vás zachrání ten budík. Taky se vám bude stávat, že "zapomenete", kam až jste se dopočítali, což je jenom fígl, kterým se vás snaží vaše tělo ošálit. Nejlepší obranou proti tomu je nereagovat žádným negativním pocitem, ale s klidným úsměvem začít znova od začátku, tedy - sto - devadesát devět - devadesát osm -a tak dál. Tělo velice snadno pozná, že tudy cesta nevede a přestane "zapomínat", protože si tím vlastně jenom přidává zbytečně práci.)
Nejspíš při svém prvním vstupu do hladiny nepostřehnete nic neobvyklého, protože v ní býváte často a to i při vědomí - většinou ráno těsně po probuzení. Když vám připadá, že se při prvním cvičení nic nedělo, znamená to prostě, že jste byli v hladině Alfa nevědomky už mnohokrát předtím. Uvolněte se , nepřemýšlejte o tom a pokračujte ve cvičení.
(rada - jakmile jste v hladině, můžete si naprogramovat cokoli. V této chvíli bude nejlepší programovat si další vstupování do hladiny: "S každým dalším vstupem do hladiny bude pro mě vstupování stále snazší a snazší a dosažená hladina bude vždy hlubší a hlubší. A tak to je."
Pokud chcete využít léčivého působení hladiny Alfa, pak si můžete uvnitř těla pod pupkem představit nebo vytvořit něco jako chomáč bílého až růžového světla a postupně ho přesouvat do těch orgánů, které chcete posílit nebo opravit.)
Od prvního úspěšného vstupu do hladiny Alfa používejte vždy jen jednu metodu, jak z ní zase vystoupit. Budete mít větší záruku, že z ní nevystoupíte samovolně. Pro výstup z hladiny je osvědčená tato formule: "Budu počítat od jedné do pěti, pomalu vystoupím a budu se cítit lépe než dřív.
Jedna - dvě - připravuji se na otevření očí - tři - otevřít oči - čtyři - pět - mám otevřené oči, jsem bdělý a cítím se lépe než předtím.
(rada - doporučené formulace neměňte ani nezkracujte - jsou optimalizovány pro celý systém tak, aby se pro různé situace musely měnit co nejméně)
1
0
Poota 13.09.2015 19:00 Bydliště: Praha
9069
603
7583
To předešlé byl jenom pouhý start, teď teprve přichází "práce", a nepůjde to nijak rychle.
Když se vám podaří dostat se do hladiny Alfa počítáním "od sta do jedné", tak v tom pokračujte ještě deset dní aby se návyk upevnil. Potom už můžete dalších deset dní počítat jenom "od padesáti do jedné", dalších deset dní "od pětadvaceti do jedné", pak deset dní "od deseti do jedné" a pak už stále jenom "od pěti do jedné", což byl váš první cíl.
Když se naučíte ráno vstupovat do hladiny metodou "od pěti do jedné", jste připraveni tam vstoupit v kteroukoli denní dobu. Protože přes den budete vstupovat do hladiny spíš z úrovně Beta než z mělčích úrovní Alfa, počítejte s tím, že k tomu budete potřebovat asi deset až patnáct minut, protože se napřed musíte uvolnit.
Posaďte se na pohodlnou židli nebo na postel tak, abyste měli chodidla na podlaze.
(rada - pokud nohama až na zem nedosáhnete fyzicky a objektivně, "prodlužte" si svoje nohy mentálně tím, že si je budete představovat tak dlouhé, že dosáhnou chodidly až na zem - podobných triků používá Silvova metoda k řešení problémů ráda a často).
Ruce položte volně do klína, pokud jste na to zvyklí, můžete sedět i v lotosové pozici.
Nyní se soustřeďte postupně na všechny části svého těla a vědomě je uvolňujte. Začněte levým chodidlem, pokračujte levou nohou, pravým chodidlem, pravou nohou a tak dále, až se dostanete ke krku, obličeji, očím a kůži na hlavě. Napoprvé budete překvpeni, jak bylo vaše tělo napjaté.
Potom si vyberte bod asi 45o nad úrovní očí nebo na protější zdi. Dívejte se na tento bod, dokud vám neztěžknou víčka. Nechte je klesnout a začněte počítat.
(upozornění - do hladiny vstupujte vždycky se zavřenýma očima a v hladině je nikdy neotvírejte. Obecně se hladina Alfa a otevřené oči nesnášejí a bez techniky, která se učí v nejvyšších kurzech není možné být v hladině s otevřenýma očima)
Když se dostanete do hladiny, co potom? Na co budete myslet?
Od první chvíle, kdy vstoupíte do meditativní hladiny si procvičujte představivost. To je základ kontroly mysli a její hlavní a nejdůležitější nástroj.
Čím lepší představivost budete mít, tím pro vás bude kontrola mysli užitečnější.
Jako první krok si vytvořte svoji imaginární obrazovku. Měla by vypadat jako velké filmové plátno, ale neměla by zcela vyplnit vaše vnitřní vidění. Nepředstavujte si ji za víčky, ale v prostoru asi necelé dva metry před vámi.
Když si vytvoříte svou obrazovku, představte si na ní cokoli, na co se chcete soustředit, nejlépe něco známého a jednoduchého, třeba pomeranč nebo jablko. Při každém vstoupení do hladiny zůstaňte jen u jednoho obrazu; příště si jej můžete změnit. Soustřeďte se na to, aby byl stále reálnější a na nic jiného přitom nemyslete - trojrozměrný, barevný a se všemi detaily i strukturou a můžete ho i různě natáčet, protože vaše obrazovka není jenom ploché plátno, ale specifický prostor.
Zatím se trpělivě věnujte tomuto jednoduchému cvičení. Naučte mozek vstupovat do hladiny Alfa a věnujte se pouze vytvoření jediného stále živějšího obrazu. Budou-li se vám do toho ze začátku plést myšlenky, nezlobte se. Pomalu je odsuňte a vraťte se ke svému objektu. Rozčilení nebo napětí způsobí, že okamžitě vystoupíte z Alfy.
Budete-li se v této meditaci cvičit, zažijete "šťastný pokoj mysli" a dokonce něco víc - hluboký a trvalý vnitřní mír, onen vzrušující pocit, který přijde při vstupu do hlubších hladin mysli. Postupem času vám to bude připadat stále samozřejmější a vzrušení pomine. Mnozí pak přestanou cvičit. Zapomínají, že se nevydali na nějaký samoúčelný výlet, ale učinili první krok na cestě k úžasným dobrodružstvím vlastního těla a mysli.
Dál už je to jenom o různých pravidlech a technikách, které se používají k řešení nejrůznějších zdravotních i osobních problémů.
1
0
Poota 13.09.2015 19:01 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Modrá Alfa pracuje na úplně stejném principu a má tytéž základy. Od Silvovy metody se liší, tedy aby nebyla stejná , vstupováním do hladiny přes spektrum barev a také výběrem technik a mentálního "nářadí". Rozdíly jsou tedy celkem zanedbatelné a navíc jakmile člověk zvládne hladinu, tak už si může naprogramovat cokoli se mu zachce a nebo se mu líbí, a to bez ohledu na to, z čeho to pochází a nebo kam to "patří". Vybavení technikami je prý u Silvovky komplexnější, ale není problém nacvičit hladinu v Modré Alfě a doplnit si scházející vybavení, pokud ho bude někdo potřebovat, ze skript nebo knížek Silvovky.
Kurz ať už kterýkoli má nevýhodu v ceně a v tom, že je vázán na určitý termín a určité místo. Výhodou kurzu je rychlost, s jakou se docílí oněch třinácti hodin strávených v hladině, které jsou nutné ke spolehlivému "zafixování" metody - ten čas je využit k výuce technik, která je tak intenzivní i efektivní právě díky tomu, že probíhá v hladině a navíc v hladině většího množství lidí najednou.
Výhodou samoučení podle knížky je to, že se můžeme učit tempem, které našemu fyzickému i duchovnímu tělu vyhovuje. Nezanedbatelné je i to, že při tomto způsobu ovlivňujeme svoje "já" jaksi zevnitř, svojí vůlí a svým rozhodováním, což považuji za mnohem přínosnější, než jenom pasivní a pohodlnější přijímání něčeho "zvenku".
2
1
Poota 02.10.2015 11:18 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Silvova metoda je vlastně jenom "znovuobjevením" principu, který se používal kdysi dávno zcela běžně.
Velice pěkným příkladem a taky příjemným čtením je knížka Marlo Morganové Poselství od protinožců.
14.11.2016 17:22 Editace moderátorem. Změna přiřazení přílohy
0
3
kalyp 05.02.2017 20:39 Bydliště: Sev.Slovensko
312
41
556
Díky,krásne a putavé čítanie!
0
1
proud 05.02.2017 21:01 Bydliště: svet
1922
42
793
Poota napsal(a):Velice pěkným příkladem a taky příjemným čtením je knížka Marlo Morganové Poselství od protinožců.
Teprve az pokacite posledni strom , az otravite posledni reku,
az ulovite posledni rybu , teprve tehdy prijdete na to,
ze penize se nedaji jist...poselstvi ...
Kdyby se tak lidi chteli timhle velice jasnym a srozumitelnym poselstvim ridit....njn....kdo chce kam,pomozme mu tam.
"Tím jsi mne "přinutil" podívat se cože to ty "toltécké dohody" jsou.
A že si vytvářím domněnky? Inu to je můj způsob od poznaného k nepoznanému cestou pokusů a omylu.
Ve vědě se tomu říká předpoklad. Jak jinak by jsi chtěl zkoumat nepoznané! Jen z křišťálové koule?"
Abych tam nebyl mimo téma, tak to přenáším raději sem, protože mám zato, že to zaslouží poněkud obšírnější odpověď.
Domněnky jako takové jsou produktem lidské mysli a lidské myšlení, Bůh mi to odpusť, považuji za ten nejproduktivnější zdroj chyb - o čemž se šířeji zmiňuji v "Zátiší Drontů" https://www.omforum.cz/forum.php?t=56
Pokud se jedná o to zkoumání nepoznaného, tak za mnohem spolehlivější zdroj bych považoval informace. Jak zde výše píši, tak veškeré informace jsou soustředěné v Informačním Poli, konkrétně v jeho části zvané Akáša, a pokud vím, tak zírání do křišťálové koule je jen jedním ze způsobů přístupu do tohoto Informačního Pole, takže to vůbec není hloupý nápad.
Samozřejmě přistupovat k informacím v Informačním Poli lze i dalšími rozmanitými způsoby, které se liší spolehlivostí, mírou nutné "zasvěcenosti" i filozofií vlastních technik. Všechny tyto způsoby používají jako "translátor" lidské podvědomí. Některé, jako třeba karty, kávová sedlina, chiromantie, křišťálová koule a podobné vzbuzují určité konkrétní představy v mysli tazatele. Jiné, jako třeba virgule, kyvadla, horizontální olovnice, kineziologie a podobné zase "odpovídají" nějakým způsobem na kladené otázky.
Zcela specifickým přístupem k informacím je třeba I-ting, více ve vlákně "I-ting a život s ním" https://www.omforum.cz/forum.php?t=52
Ve spojitosti s Informačním Polem je nutné se ještě zmínit o fenoménu, který Silvova metoda nazývá Vyšší Inteligence, což je jakýsi správce veškerého "provozu" v Informačním Poli. Tato Vyšší Inteligence je sice nehmotná, ale i tak je "živá", to znamená myslící a reagující - sama sebe nazývá Šaktí a hinduismus ji považuje za bohyni a manželku Šivovu. S Šaktí se dá komunikovat jak přímo, tak i prostřednictvím třeba rádců, skřítků a nebo víl.
Takže tolik jen tak letmo na Tvůj dotaz.
0
0
E_man 21.05.2019 05:50 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Poota napsal(a):….. sama sebe nazývá Šaktí a hinduismus ji považuje za bohyni a manželku Šivovu. S Šaktí se dá komunikovat jak přímo, tak i prostřednictvím třeba rádců, skřítků a nebo víl.
Takže tolik jen tak letmo na Tvůj...
Inu, každý máme či si hledáme ty "svoje metody".
Bojím se, že než bych se naučil používat ty metody, které zmiňuješ, už bych se nedostal k ničemu pro lidstvo užitečnému. Pravda, umíral bych s pocitem že "už vím jak nato" a pokud toto bude mým cílem pak máš pravdu.
Takže momentálně ztrácím daleko více času studiem a sledováním současného i minulého poznání na základě kterého si pak vytvářím hypotézu (hypotézy) kde udělali (či mohli udělat) soudruzi chybu a jak by mohlo "něco" fungovat jinak. Namísto křišťálové koule pak se natáhnu, přivřu oči a nechám myšlenky volně plynout. Občas pak (když se probudím) dostanu opravdu nějaký nápad jak danou hypotézu prověřit, což vyžaduje nemalé jak finanční tak i časové úsilí.
0
0
Poota 21.05.2019 10:20 Bydliště: Praha
9069
603
7583
E_man napsal(a):... pak se natáhnu, přivřu oči a nechám myšlenky volně plynout. Občas pak (když se probudím) dostanu opravdu nějaký nápad...
E_man 21.05.2019 11:59 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Poota napsal(a):přesně tak to dělají Dronti ( https://www.omforum.cz/forum.php?t=56 ) - a kdo bys asi tak řekl, že jim ty nápady posílá?
A neřeknu. Stejně bych se netrefil.
To je jako hrát ruletu s protihráčem kterému pošlu sázku na "sudá" a on generuje "náhodná čísla".
0
0
Theophil 19.04.2021 19:36 Bydliště: Valtice
101
28
206
E_man napsal(a):Bojím se, že než bych se naučil používat ty metody, které zmiňuješ, už bych se nedostal k ničemu pro lidstvo užitečnému.
Proto bych doporučil absolvovat placený kurz, za dva víkendy máš zformátovaný HD a nový OS. Peníze se ti bohatě vrátí ne li hned tak během života. Na každém kurzu je vždy část lidí kteří si jej přišli zopakovat (to je už zdarma) jelikož jsou jedinci kteří kteří fungují na vyšších kmitočtech než je běžné a ti si to nové naprogramování musí obnovovat. A ti povídají neskutečné příběhy které díky Silvovce zažili, co mě utkvělo v paměti např. na mém kurzu si jeden z těch absolventů nechal zdát čísla do sportky a vyhrál první. Já patřím mezi ty co potřebují pravidelný restart aby mohli využívat všechny apky ale jezdit přes celou republiku se mi moc nechtělo. To co mi funguje bez problémů je technika "tří prstů" ,jakmile mám jet delší trasu sepnu tři prsty a v duchu řeknu "bezpečně, bez potíží, bez policie" a mám vystaráno. Od r. 1996 kdy jsem Silvovku absolvoval jsem ušetřil určitě balík peněz a spoustu starostí (mám nahrkáno hodně přes jeden a půl mil. km). Možnosti jak SMKM využívat v praktickém životě jsou omezené jen vaší fantazií, vírou v zázraky a nemožné.
přesně tak to dělají Dronti ( 
Podpořte chod fóra 