E_man 19.06.2020 10:00 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Pafixa napsal(a):No jasně, ale můj postup to také ověří, nebo ne?
Jistě ano. Jen to sršení VN může být jak uvnitř baňky tak i vně.
Nakonec rozhodne velikost nahromaděného náboje uvnitř.
0
0
Pafixa 20.06.2020 13:37 Bydliště: Masada
2309
134
2180
E_man napsal(a):Jistě ano. Jen to sršení VN může být jak uvnitř baňky tak i vně.
Nakonec rozhodne velikost nahromaděného náboje uvnitř.
...a ta velikost bude přímo úměrná ploše venkovní anody. Tedy ty elektrony jsou jímány vnitřní stěnou baňky s vnější elektrodou. Tedy jsou přilepené na skle zevnitř a nejsou tedy jímány vákuem......to mne jen tak logicky napadlo. Což by se mělo také asi zvážit.
0
0
Pafixa 20.06.2020 13:41 Bydliště: Masada
2309
134
2180
Také mne napadlo, proč tomu říkají kondenzátor, když to má anodu a katodu. Není to spíše akumulátor?.....Kondenzátor by to mohl být jen polarizovaný, elektrolytický.....
0
0
E_man 21.06.2020 19:51 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Pafixa napsal(a):Také mne napadlo, proč tomu říkají kondenzátor, když to má anodu a katodu. Není to spíše akumulátor?.....Kondenzátor by to mohl být jen polarizovaný, elektrolytický.....
No, každý kondenzátor akumuluje energii a zvykem je nenazývat jej akumulátor ale kondenzátor. Tady se nechci pouštět na tenký led vysvětlování. Snad jen že z principu je na jedné straně dielektrika (ve vakuu) shromažďován záporný náboj, který je "nějakým" mechanismem "ukraden" či "odčerpán" vnější elektrodě. Ta zůstane nabitá kladně (chybí ji elektrony) a tedy přitahuje elektrony přes stěnu baňky.
To dielektrikum (skleněná baňka) nevznikla chemickou cestou jako v elytu.
Anoda tomu říkají snad ze zvyku a z podobnosti s anodou elekronky, která také přitahuje elektrony.
Sem se vrátil z cesty a v pátek mi přišlo několik druhů žároviček (12, 24V). Takže budu pokračovat příští týden. Uvidím, jestli je některá vakuová.
0
0
Pafixa 22.06.2020 21:47 Bydliště: Masada
2309
134
2180
E_man napsal(a):Sem se vrátil z cesty a v pátek mi přišlo několik druhů žároviček (12, 24V). Takže budu pokračovat příští týden. Uvidím, jestli je některá vakuová.
...mne to také láká pokusničit s "plasma koulí". Jen je potřeba počítat že to napětí je už dost ostrý....rozhodně nic nezemnit.
0
0
E_man 25.06.2020 18:43 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Sem zinscenoval měření. Přikládám náčrtek.
Na první žárovičce 24V nic.
Na obrázku je druhé měření se žárovkou 24V - 15W.
Je sice podžhavená, ale proud narostl na 7 μA.
Za dvě hodiny klesl na 3μ
Zdá se však, že to není nabíjecí proud elektronového mraku ale svodový proud baňky žárovky, protože pouhým foukáním (ochlazováním) proud klesne na nulu.
Zatím nevím, jestli to je vakuová žárovka, ale spíše ne (plněná plynem).
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
1
Had 25.06.2020 21:41 Bydliště: Tam kde hřmí stihačky
1309
87
1384
E_man napsal(a):Zatím nevím, jestli to je vakuová žárovka, ale spíše ne (plněná plynem).
Pokavad se nemýlím, tak všechny klasické žárovky mají v baňce nějakou směs plynu nejspíš argonu a dusíku.
0
0
Píďalka 25.06.2020 23:34 Bydliště: ČR
1379
446
1788
Had napsal(a):Pokavad se nemýlím, tak všechny klasické žárovky mají v baňce nějakou směs plynu nejspíš argonu a dusíku.
Nemýlíš. Vacum je relativní pojem udávaný veličinou procenta standartního tlaku zemské atmosféry na hladině mořské. De facto se dá říct, že v žárovce panuje hluboký podtlak ve více méně chemicky nereaktivním plynu, či směsi chemicky nereaktivních plynů. Zároveň je zajímavé i to, že tlak (vezmeme-li 0 za počáteční bod) těchto plynů určuje životnost klasické žárovky a čím je ten tlak vyšší, tím je vyšší i životnost danného vlákna žárovky, protože na rozdíl od vědecko - teoretické fyzikální poučky tlak jakýchkoliv plynů omezuje odpar jakékoliv pevné, či tekuté látky. To, co lítá z volframového vlákna žárovky nejsou elektrony, ale ionty wolframu a proto také časem dochází k pokovení vnitřku baňky žárovky, stejně jako vnitřku skla elektronek, stejně jako skla rentgenových trubic atp. Electron je pouze teoretická částice kterou prý vědecky prokázal J.J.Thomson tím, že elektrické pole odklonilo v Crooksově trubici dohadované, negativně nabité částice, které neodpovídaly tehdejšímu modelu atomu. No dobře, nabité částice, jenže .... ale to už moc zabíhám.
Ahoj, Píďalka
0
1
ZephirAWT 26.06.2020 00:37
155
39
157
Gregory Hodowanec a skalární vlny vakuového kondenzátoru
Jednou z aplikací vakuového kondenzátoru by měl být přenos skalárních vln nadsvětelnou rychlostí. Domnívám se, že by to mělo fungovat i s "normálním" slídovým kondenzátorem - musí být ale planární, ne svitkový a takový se už dnes těžko sežene. Původní údajně úspěšné experimenty s tímto kondenzátorem prováděl Gregory Hodowanec http://www.rexresearch.com/hodorhys/xptgwsig/xptgwsig.htm nikde jinde se o tom na webu víc nedočtete.
Funguje to následovně: plochý kondenzátor se nabije na vysoké napětí a na něj se superponuje střídavé napětí. Druhý kondenzátor umístěný paralelně v ose toho prvního je rovněž nabitý na vysoké napětí a přes menší kondenzátor se z něj odvádí střídavá složka a zesiluje zesilovačem, stačí i obyčejný audio zesilovač. Teorie zní, že v kondenzátoru jsou elektrony připláclé vysokým napětím na povrchu dielektrika. Takové elektrony (resp. jejich kvantové pilotní vlny) se nemohou pohybovat v prostoru, kvantové vibrace vakua je ale stejně udržují v pohybu, takže elektrony místo toho oscilují v časové dimenzi: jejich pilotní vlny pulzují jako expandující a kolabující bubliny (říká se tomu https://en.wikipedia.org/wiki/Zitterbewegung a dotyčné elektrony jsou tzv. Diracovy částice. To proto, že Dirac první navrhl kvantovou teorii, ve které se částice pohybují v čase, nejen v prostoru.
Podstatné je, že když se na kondenzátor přivede střídavé napětí, tak se elektrony nutí pohybovat v časové dimenzi s různou intenzitou a vytvářejí v ní tzv. skalární vlny, doslova tlakové vlny vakua.Ty by se měly šířit nadsvětelnou rychlostí, ale na rozdíl od elektromagnetických vln zůstávají směrové. Číli v ose nabitého kondenzátoru by se měl prostorem šířit sloupec skalárních vln a druhým nabitým kondenzátorem - který zde slouží jako přijímač - by se měly pulzace vakua opět převádět na střídavé napětí.
Klasická elektrodynamika nedovoluje aby se z uzavřeného kondenzátoru šířily směrové vlny, ale abyste měli jistotu, že nezachytáváte parazitní elektromagnetickou složku, celý přijímací i vysílací kondenzátor lze zabalit do Faradayovy klece třeba z aluminiové fólie. Podle mě by i samotný kondenzátor mělo jít zimprovizovat z aluminiové fólie a vhodného izolantu, např. kusu igelitu - jen musí zůstat planární, nesmí se svinovat do svitku. Což činí takový pokus lehce dostupný i pro úplné amatéry, jakmile máte k dispozici vysokonapěťový zdroj.
0
1
ZephirAWT 26.06.2020 00:55
155
39
157
Vakuový kondenzátor a bezreaktivní pohyb.
Funkčnost té teorie lze nepřímo ověřit dalšími experimenty. Jelikož elektrony v nabitém kondenzátoru přímo interagují s fluktuacemi vakua, vakuum se pro ně chová jako řídký plyn - docela jako éter v době Tesly a Maxwella. To znamená, že planární kondenzátor se chová jako pádlo, kterým se lze odstrkovat od vakua: prostě ho nabijete, mávnete s ním ve vakuu a zase vybijete, což vám umožní provést zpětný pohyb jako křídlem a celý cyklus zopakujete.
První pokusy s tímhle pohonem prováděl James Woodward v 90. letech https://en.wikipedia.org/wiki/Woodward_effect Samozřejmě s kondenzátorem nemával, ale přilepil ho na piezoelektrický člen, který vibruje při přivedení vysokého napětí a kondenzátor vybíjel a nabíjel střídavým napětím zfázovaným s periodou budicího napětí toho piezoelektrika.
Časem Woodwarda napadlo, že když tím co se v kondenzátoru odstrkuje od vakua jsou elektrony samotné, není nutné hýbat s celým kondenzátorem, jen s nabitými elektrony pomocí magnetického pole. Umístil keramické kondenzátory do magnetického obvodu tvořeného feritovým prstencem a budil ho z cívek střídavým napětím, čímž se celé zařízení stalo zcela bezpohybové.
Jeden z důvodů proč je Woodwardův pohon poměrně neefektivní je podle mě nepříliš optimální struktura keramického kondenzátoru, který je planární jen na první pohled. Elektrody v něm ve skutečnosti tvoří PN přechody mezi zrnkama keramické hmoty a ty jsou orientovány v prostoru docela náhodně https://i.imgur.com/LGvFXi3l.png Čili pro pokusy s antigravitačním pohonem může být stále efektivnější klasický kondenzátor, samozřejmě tvořený co nejvíc vrstvama současně https://i.imgur.com/HkBaKvQ.jpg
Jde o variantu Woodwardova pohonu, kde kondenzátor tvoří závity cívky, které se pro střídavé napětí chovají jako kondenzátor s rozloženou kapacitou. Aby vyloučil efekt tzv. iontového větru, Sarge uzavíral celé zařízení do skleněné trubičky. Interakce s geomagnetickým polem je vyloučena v rotačním uspořádání experimentu https://www.youtube.com/watch?v=O6APWRVDovo
0
0
E_man 26.06.2020 03:09 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
E_man napsal(a):.......
Zdá se však, že to není nabíjecí proud elektronového mraku ale svodový proud baňky žárovky, protože pouhým foukáním (ochlazováním) proud klesne na nulu.
Zatím nevím, jestli to je vakuová žárovka, ale spíše...
Definitivně to je svodový proud té skleněné baňky (asi nějaké sodíkové sklo). Se zahřátím začne vést.
Domnívám se, že plyn uvnitř nedovolí vznik elektronového mraku, Snad jen hluboké vakuum.
0
0
Pafixa 26.06.2020 21:32 Bydliště: Masada
2309
134
2180
E_man napsal(a):Snad jen hluboké vakuum.
...no ale vákuum je v každé elektronce. Nevím jak hluboké, nicméně pro funkci je vakuum podmínkou. Aby se neutralizovaly případné plyny dával se do baňky getr.
Nemáš na půdě někde elektronku? Ona obrazovka je také vlastně elektronka........
0
1
E_man 27.06.2020 10:42 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Pafixa napsal(a):...no ale vákuum je v každé elektronce. Nevím jak hluboké, nicméně pro funkci je vakuum podmínkou. Aby se neutralizovaly případné plyny dával se do baňky getr.
Nemáš na půdě někde elektronku? Ona obrazovka je také...
Což o to, k té elektronce se dříve či později dostanu tak jako tak.
Ale právě že mám tu obrazovku, jenže nevím jak je konstruovaná. Musím to nastudovat, jestli by to mohlo být použitelné. Ten barevný televizor byť funkční už je dnes jen muzejní a do nového se mi při dnešním stavu TV nechce.
Sleduju teď pokusy na ECW https://e-catworld.com/2020/05/22/evo-vacuum-capicitor-bob-greenyer-reviews-claims-of-freel-tech/ , jak chlapci dopadnou s těmi ruskými vakuovými diodami.
0
0
Pafixa 27.06.2020 20:20 Bydliště: Masada
2309
134
2180
E_man napsal(a):Ale právě že mám tu obrazovku, jenže nevím jak je konstruovaná. Musím to nastudovat, jestli by to mohlo být použitelné. ....
Pokud je to velká obrazovka, tak tam bude velký objem vakua.......
0
0
Pafixa 27.06.2020 20:39 Bydliště: Masada
2309
134
2180
Pafixa napsal(a):Pokud je to velká obrazovka, tak tam bude velký objem vakua.......
...pokud 1cm kubický je úměrný kapacitě 5F, tak v té obrazovce bude malá elektrárna.
0,5 až 1 kWh na 1 cm kubický.
0
0
Had 27.06.2020 20:49 Bydliště: Tam kde hřmí stihačky
1309
87
1384
Ještě k těm žárovkám. Jsou dva typy. Jena s bajoneteovou paticí a vývod vlákna je na dvou bodech ze spodu. Podom klasická se závitem, jednen konec vlákna je vyveden na objímce. Ta ojímka se může chovat jako kondenzátorová deska vůči kovové desce a musí tam přes okolní vzduch probíhat nějaký děj. Kdežto ta s bajonetem (myslým původně Edisonova tak odpadá vliv patice. měla by být odizolovaná. Nebude vznikat parazitní kondenzátor.
Podpořte chod fóra 